Menu English

Od 26. do 30. července máme pro  veřejnost bohužel zavřeno – koná se u nás Fulldome Festival Brno 2021.

Svět, ve kterém není možné nakreslit čtverec & Čas je jen iluze, poledne teprve

Hvězdárna a planetárium Brno Vás opět srdečně zve do svého moderního sálu digitária, kde se budete moci zúčastnit dvou spolu volně souvisejících odborných/popularizačních přednášek, které Vám přívětivou formou představí dva významé pojmy našeho vesmíru, tedy prostor a čas…

label5231141

Nejprve se v přednášce (30. března 2017 v 18:00) s názvem Svět, ve kterém není možné nakreslit čtverec seznámíte s myšlenkami geometrů 19. století, kteří vytvořili svět, ve kterém prostě čtverec neexistuje. A nejen čtverec, ale také v něm nemusí dokonce ani existovat rovnoběžky, stejně tak zde neplatí známá Pythagorova věta nebo součet úhlů v trojúhelníku není 180 stupňů, a tak dále… Druhá přednáška (6. dubna 2017 v 18:00) nesoucí název Čas je jen iluze, poledne teprve vám ukáže čas v nečekaných souvislostech z pohledu fyziky, filozofie, psychologie, neurologie i sci-fi. Po jejím skončení sice nebudete umět cestovat do minulosti, ale na svůj budík se už vždycky budete dívat jinýma očima a ohledně času budete zmateni ještě víc, než předtím…

ctverec

Odkud se ale bere čas a odkud se bere prostor, jeviště pro děje kolem nás? Názory na čas a prostor se v rámci fyziky samozřejmě postupem času vyvíjely. S těmito pojmy jsou spojena jména slavných vědců, jako je například Galileo Galilei (1564 – 1642) nebo Isaac Newton (1643 – 1727). Čas a prostor pro ně byly pevně dány, existovaly nezávisle na tělesech samotných. Čas a prostor sloužil k popisu pohybu těles, ale samotná tělesa ho neovlivňovala – čas i prostor byl absolutní.

Ve 20. století vstoupila ale na scénu speciální relativita Alberta Einsteina jako důsledek základního rozporu mezi klasickou elektrodynamikou, kterou formuloval James Clark Maxwell v roce 1873, a klasickou mechanikou. Albert Einstein se tedy ujal nelehkého úkolu – upravit zákony mechaniky tak, aby byla v souladu s elektrodynamikou. Jeho úsilí bylo korunováno úspěchem v roce 1905, kdy vznikla už zmíněná speciální relativita. Dopady byly obrovské – například délka pohybující se tyče závisí na souřadnicové soustavě, ze které se na tyč díváme. Stejně tak je na úhlu našeho pohledu závislá doba trvání nějakého děje. Čas a prostor přestaly být absolutní.

Samozřejmě nesmíme také zapomenout na obecnou teorii relativity (geometrická teorie gravitace) Alberta Einsteina z roku 1916. Podle ní každé těleso zakřivuje prostor a čas kolem sebe a v tomto pokřiveném světě se tělesa pohybují. Planeta tedy neobíhá kolem Slunce proto, že by na ni působila gravitační síla, ale proto, že Slunce takto zakřivilo prostor a čas kolem sebe. Kolem těles tedy neplatí zákony Eukleidovy geometrie, takže například vzorec pro výpočet plochy koule v zakřiveném prostoru neplatí. Stejně tak v zakřiveném prostoru jdou hodiny položené na stole jinak, než hodiny souseda, který bydlí o patro výše. Země zakřivuje čas kolem sebe a v různých vzdálenostech od Země plyne čas různě.

Obecná relativita s sebou přinesla zcela nový a revoluční pohled na podstatu času a prostoru. Každé těleso ve vesmíru přispívá k zakřivení času a prostoru, a tak se stává jejich spolutvůrcem. Tělesa sama vytvářejí prostor a čas. Bez nich by prostor a čas neexistoval… To ale zdaleka není konec našeho vyprávění. Pokud se tedy chcete dozvědět mnohem víc, tak není nic jednodušího, než 30. března resp. 6. dubna 2017 v 18:00 navštívit Hvězdárnu a planetárium Brno. Naším přednášejícím a současně milým hostem buden pan Leoš Ondra z Amatérské prohlídky oblohy, ze sekce České astronomické společnosti. Těšíme se na Vaši návštěvu! Své vstupenky získáte na www.hvezdarna.cz/program