Menu English

Pátrání po původu všeho

Známé slovo s tajemným obsahem. CERN. Často se o něm hovoří v superlativech, ale co se za ním skutečně schovává? Nejdražší vědecký experiment všech dob. Tomu rozumí každý. Místo, kde se pátrá po božské částici. To už je poněkud komplikovanější. CERN je zkratka francouzského názvu Evropská laboratoř pro částicovou fyziku. Několik tisíc vědců z celého světa zde od roku 1954 studuje podobu mikrosvěta. Klíčem k základním přírodním zákonům jsou obrovské, kruhové urychlovače, jako elektronické oči slouží největší a nejkomplikovanější detektory na světě… Cílem je přitom odpověď na docela prostou otázku: Jak vypadá náš svět?

CERN letos slaví 60. výročí své existence. CERNu, jeho úžasným projektům a objevům, je věnován říjnový cyklus přednášek Hvězdárny a planetária Brno. Konají se vždy ve čtvrtek od 18.00. Přednáška 2. října bude navíc doplněna projekcí dokumentu Particle Fever. Přednáška Petra Kulhánka 23. října bude zase živě přenášena na www.zeremevesmir.cz

2. 10. 2014, CERN – ve víru částic

Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc., Mgr. Martin Rybář a Mgr. Vojtěch Pleskot, Ústav částicové a jaderné fyziky, MFF UK v Praze

V přednášce a navazující diskusi se pokusíme nahlédnou do tajuplného světa elementárních částic– stavebních dílků hmoty. Představíme si CERN, již šedesátiletou, ale stále svěží a výkonnou laboratoř částicové fyziky. Zjistíme, co a jak se tam zkoumá a jak taková mezinárodní organizace, jíž je Česká republika plnohodnotným členem, funguje. Předvedeme si také prakticky souhru seniorů a juniorů, tedy jak se do částicové fyziky zapojit a jak život s ní opravdu vypadá. Součástí přednášky bude promítání amerického dokumentu Particle Fever o délce trvání 99 minut.

9. 10. 2014, Okno do antisvěta

RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, Oddělení jaderné spektroskopie

Špičková technologická zařízení v laboratoři CERN zkoumají, v čem se odlišují jednotlivé částice nebo jejich systémy, ze kterých se skládá náš svět, od svých partnerů z antisvěta. Poznání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a důvodu, proč v našem vesmíru vzniklo více hmoty než antihmoty, je nejspíše jedním z klíčů k nalezení jednotného popisu hmoty a sil. Splnění tohoto odvěkého snu fyziků nám dokonce možná řekne, zda nakonec třeba neexistují i celé antivesmíry.

16. 10. 2014, Neutrina – podivuhodná a neposlušná

Ing. Michal Malinský, Ph.D., Ústav částicové a jaderné fyziky, MFF UK v Praze

V přednášce se pokusíme populární formou přiblížit tajemný svět nejméně interagujících doposud objevených elementárních částic hmoty, tzv. neutrin, a to hlavně z hlediska jejich klíčové role v historii poznávání kosmického prostoru. V krátkosti se také pokusíme objasnit jejich význam v astrofyzice a kosmologii, zejména pak při studiu hvězd, supernov nebo původu asymetrie mezi hmotou a antihmotou.

23. 10. 2014, Mikrosvět a makrosvět

prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., FEL ČVUT v Praze

Vyprávění o vztahu kosmologie a fyziky elementárních částic, o tom, jak se na urychlovačích dělá Malý třesk a připravuje pralátka, ze které před 14 miliardami roky vznikal vesmír. Kvark – gluonové plazma bylo poprvé připraveno v CERN v roce 2000 a výzkum vlastností této zárodečné polévky je jedním z největších dobrodružství současné vědy. V CERN lze pozorovat, jak vznikaly první neutrony a protony, i jak se objevily ve vesmíru čtyři přírodní síly.

30. 10. 2014, ATLAS a nová fyzika

Ing. Michal Marčišovský, Fyzikální ústav AV ČR v Praze, Sekce fyziky elementárních částic

Experiment ATLAS je velký částicový detektor vybudovaný za přispění České a Slovenské republiky, který studuje procesy srážek vysokoenergetických částic na urychlovači LHC. Nejdůležitějším výsledkem první fáze dlouhodobého fyzikálního programu v období 2010 – 2013 je objev mediálně proslulého Higgsova bosonu. Po modernizaci aparatury se LHC a detektory znovu spustí začátkem roku 2015 a hledání nové fyziky může pokračovat.