Menu English

Ptáte se na podmínky návštěvy u nás? Dle aktuálního nařízení vlády – očkování nebo test a samozřejmě respiš. Nejsme však horší než hospoda, takže pro Váš hezký zážitek u nás uděláme maximum! Věřte nám a donděte!

Ochutnejte vědu

Jelikož milujeme vědu, zveme k nám na odborné přednášky nejen známé popularizátory prezentující některé z mnoha vědeckých témat, ale také špičkové odborníky, s nimiž se v menším počtu diváků ponoříte hlouběji do problematiky a dokonce se dle zájmu můžete zúčastnit i rozsáhlejší diskuze.

5. března 2015,Nastane tma? Realita blackoutu energetické sítě

Ing. Karel Vinkler, MBA., ČEPS, a.s., Praha

Totální výpadek dodávky elektrické energie (tzv. blackout), je reálné nebezpečí, které neustále hrozí a nevyhýbá se ani těm nejvyspělejším zemím světa – v nedávné minulosti postihl v menším měřítku dokonce i hlavní město České republiky. V současnosti je na elektrickém proudu prakticky závislý každodenní chod celého světa. Jeho výpadek by znamenal chaos v dopravě (např. nefungující semafory), nefungující komunikační sítě, přerušení dodávek pitné vody, vážné problémy s kanalizací či s rozvodem tepla. Stovky tisíc domácností by si neměli jak uvařit a posvítit. Máme se tedy blackoutu bát?

12. března 2015, Bolidy a pády meteoritů aneb Meteority s rodokmenem

RNDr. Pavel Spurný, CSc., Astronomický ústav AV ČR, oddělení meziplanetární hmoty

V přednášce si představíme, co všechno se dá z instrumentálního pozorování krátkého světelného jevu bolidu všechno zjistit a jakými přístroji a způsoby se bolidy pozorují. Dozvíme se, jak se pozorují bolidy nejen na území České republiky, ale také si představíme činnost a naše výsledky z bolidové sítě v JZ Austrálii (meteorit Bunburra Rockhole). Připomeneme si také světově ojedinělý nález meteoritů Benešov po dvaceti letech od jejich dopadu. Nakonec bude zvláštní pozornost věnována jednomu z nejlépe popsaných meteoritů s rodokmenem Žďár nad Sázavou ze dne 9. prosince 2014.

19. března 2015, O lidském vědomí

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., Fakultní nemocnice u sv. Anny, I. neurologická klinika

Výzkum lidského mozku patří bezpochyby k nejzajímavějším odvětvím vědeckého bádání současnosti. Jedním z nástrojů při studiu nejsložitějšího orgánu v nám známém vesmíru je funkční magnetická rezonance. Pomocí této moderní zobrazovací metody jsme schopni nahlédnout na lidskou mysl a kognitivní funkce mozku – souhrn procesů a operací, jimiž si jedinec uvědomuje sám sebe a své okolí, a zahrnuje všechny aspekty percepce, myšlení, rozhodování a paměti. Zaměříme se také na fenomén Déjà vu a nakousneme nesmírnou složitost lidského vědomí.

26. března 2015, Staré hvězdárny maharádži Džaj Singha II.

RNDr. Aleš Krejčí, CSc., World Trend, Praha

Měření času a poloh nebeských těles hrála ve starých civilizacích vždy důležitou roli, ať už v rytmu zemědělských prací, v náboženství nebo astrologii. V Indii začátkem 18. století pověřil mughalský císař maharádžu z Džajpúru zpřesněním kalendáře a měření času. Maharádža postavil v pěti městech hvězdárny s rozměrnými přístroji, které dodnes budí údiv a nadšení. Pořad představí detailně nejzachovalejší dvě hvězdárny (v Dillí a Džajpúru/UNESCO) a objasní funkci hlavních přístrojů.

2. dubna 2015, Odvrácená strana vesmíru

Dr. Norbert Werner, Stanford University

Již od první poloviny 20. století jsme začali tušit, že vesmír není takový, jak se na první pohled tváří. Po dlouhém bádání vědci nakonec dospěli k šokujícímu závěru, že 96 % stavby vesmíru je pro nás momentálně za oponou poznání! Proč tedy vesmír vypadá tak, jak vypadá? Co je za tím vším skryto? Témata, jako jsou supermasivní černé díry, temná hmota a temná energie, posluchačům přiblíží jeden ze současných předních světových astrofyziků.

9. dubna 2015, I mezi hvězdami jsou bubliny

Mgr. Lenka Zychová, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU

Prostor mezi hvězdami není prázdný. Je plný chladného plynu, především ve formě vodíku. Hustší oblasti vytvářejí molekulová mračna, které jsou ideálním prostředím pro vznik hvězd. Tvorbu hvězd mohou urychlovat i mezihvězdné bubliny, které se nacházejí okolo těch nejzářivějších a nejhmotnějších hvězd. Přednáška pojednává o pozorování mezihvězdné látky, bublinách a tvorbě hvězd v hustých obálkách těchto bublin.

16. dubna 2015, Škodovkou na hranice Číny

Jiří Folbrecht

Mrazivé, přesto nádherné pohledy na pohoří Ťan-šan, nezapomenutelný kus Ameriky v Kazachstánu – kaňon ČARYN. Nekonečné, zrádné a přesto tak nádherné pláně, kde se naše Babča několikrát koupala v písku na cestě bez benzínu, vody a signálu… Cesta, která skrývala nespočet nástrah, však byla protkána setkáními s úžasnými, milými a vstřícnými lidmi. Přijďte se podívat na vyprávění tří magorů, kteří jeli 17 065 km napříč střední Asii, kde právě samotná cesta měla cíl!!!

20. dubna 2015, Žeň objevů 2014

mimořádně v pondělí v 17.00 a 20.00

RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR v Praze

Tradiční a stále výjimečné ohlédnutí za nejzajímavějšími událostmi astronomie a kosmonautiky, které se odehrály v uplynulém roce 2014, a to v podání jednoho z nejznámějších popularizátorů astronomie.

23. dubna 2015, Vyřešené i nevyřešené záhady sluneční koróny

prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Viditelný povrch našeho Slunce tvoří hranici koule o průměru asi 1,4 milionů kilometrů. Mohlo by se zdát, že vše podstatné a pro nás důležité se odehrává uvnitř této koule. Není to však tak docela pravda. Plazmatická obálka našeho Slunce – koróna – skrývá mnohá tajemství a odehrávají se v ní děje, které mohou zásadním způsobem ovlivnit život na Zemi.

30. dubna 2015, Úsvit trpasličích planet: Ceres a Pluto

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR

V březnu 2015 přiletí sonda Dawn (Úsvit) k trpasličí planetě Ceres, o níž se předpokládá, že je z velké části tvořena vodním ledem. O čtyři měsíce později proletí jiná sonda, New Horizons, okolo trpasličí planety Pluto. Již měsíce dopředu ale bude ze vzdálenosti pořizovat její snímky. Co se o těchto dvou ledových tělesech, které pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy vznikala naše Sluneční soustava, dozvíme? Zcela jistě něco fascinujícího.