• Neexistuje dokonalý dalekohled, stejně jako neexistuje dokonalé auto.
• Jednoduše zajděte do supermarketu a sáhněte po čočkovém dalekohledu, též označovaném jako refraktor, v ceně od 2 do 5 tisíc korun.
• Dalekohled by měl mít průměr objektivu alespoň 7 centimetrů, jednoduchý stativ s takzvanou azimutální montáží a sadu okulárů. Optické části, především jeho objektiv, by měly být ze skla, nikoli z plastu.
• Nežeňte se za největším možným zvětšením! Díky neklidu zemské atmosféry málokdy použijete zvětšení, které je větší než dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech. Tedy v případě objektivu o průměru 7 centimetrů to bude nejvýše 140násobné zvětšení.
• Stejně důležitý je bytelný stativ, který umožní s dalekohledem pohodlně zamířit, aniž by se obraz klepal.

A to je skoro všechno. Dalekohled má být vybaven jednoduchým hledáčkem nebo alespoň mířidly. Navíc má být lehký, abyste jej snadno přenesli na balkon nebo na zahradu. A pokud budete chvíli googlovat, určitě najdete řadu tipů, jak si ho za pár korun vylepšíte.

Galaxie v Trojúhelníku (M 33)
Nevýrazná, mírně oválná skvrna o průměru asi půl úhlového stupně. Jelikož má malý jas, nemusí být za horších podmínek viditelná.

hvězdokupa NGC 752 v souhvězdí Andromedy
Zrnitá, mlhavá skvrnka, ze které vystupují dvě desítky slabých hvězd. Hvězdokupa má průměr asi tři čtvrtě úhlového stupně.

hvězdokupy χ a h v souhvězdí Persea
Někdy též nazývaná „dvojitá hvězdokupa v souhvězdí Persea“. Dvě husté skupiny hvězd, asi tři čtvrtě úhlového stupně vzdálené. V centru χ Persei (čte se chí Persei) je nápadná dvojice bílých hvězd, ve středu h Persei se nachází tři stálice, z nichž nejjasnější je lehce naoranžovělá. Na tmavé obloze jsou hvězdokupy viditelné i bez dalkohledu jako slabá, ovální skvrnka.

dvojhvězda Polárka (alfa Ursae Minoris)
Modrobílý průvodce, který leží necelých dvacet úhlových vteřin daleko od výrazně jasnější hvězdy Polárka, je patrný už v dalekohledu s průměrem objektivu kolem sedmi centimetrů.

hvězdokupa Melotte 20 v souhvězdí Perseus
Skupina jasných hvězd kolem hvězdy Mirfak (alfa Persei). Zabírá oblast o průměru kolem čtyř úhlových stupňů, proto se nejlépe sleduje v malých dalekohledech s velkým zorným polem. Některé z hvězd mají naoranžovělý odstín. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.

hvězdokupy M 36, M 37 a M 38 v souhvězdí Vozka
Uprostřed souhvězdí Vozky jsou patrné hned tři hvězdokupy vhodné pro menší i větší dalekohledy. Nejnápadnějšíje M 36 s několika jasnými hvězdami, druhá v pořadí M 37 má podobu zrnité skvrnky o úhlovém průměru třetiny stupně, M 38 je nejřidší a nejméně zřetelná.

hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka
Skupina patří mezi nejkrásnější a nejznámější objekty noční oblohy. Při pohledu bez dalekohledu vypadá jako desítka hvězd v oblasti o průměru asi dva úhlové stupně. Triedr přidá dalších dvacet blyštivých stálic s lehce modrým odstínem. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.

Velká mlhovina v souhvězdí Orion (M 42)
Na tmavé obloze může mlhovina připomínat „letícího netopýra“. Nejjasnější část má průměr kolem jednoho úhlového stupně. Na severním okraji má nápadný temný záliv, v jehož sousedství se nachází nápadnější hvězda, která se ve velkém dalekohledu rozpadne na několik slabších stálic. Označuje se jako Trapez.

hvězdokupa M 35 v souhvězdí Blíženci
Hustá skupina hvězd o průměru zhruba půl úhlového stupně. Za vynikajících podmínek může být jako drobná skvrnka viditelná i bez dalekohledu.

hvězdokupa M 41 v souhvězdí Velký pes
Nápadná skupina dvou desítek hvězd nedaleko hvězdy Sírius (alfa Canis Maioris). Seskupeny jsou do „trojúhelníku“ o průměru kolem jednoho úhlového stupně. 

hvězdokupy M 46, M 47 v souhvězdí Lodní záď
Dvojice hvězdokup leží pouze jeden a půl úhlového stupně od sebe. M 46 vypadá jako mlhavá skvrna o průměru půl úhlového stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Východněji položená M 47 je o něco jasnější a zřetelně se rozpadá na skupinu více než deseti stálic.

vícehvězda Castor (alfa Geminnorum)
V těsné blízkosti zářivé hvězdy Castor je v triedru patrný slabší průvodce. Ve větším dalekohledu lze „rozlousknout“ i samotný Castor: ve skutečnosti jej tvoří dvě přibližně stejně nápadné hvězdy vzdálené asi čtyři úhlové vteřiny.

hvězdokupa M 48 v souhvězdí Hydra
Na tmavé obloze je patrná i bez dalekohledu. V dalekohledu se promění v zajímavou skupinku jasnějších i slabších hvězd, které zabírají oblast o průměru půl úhlového stupně.

Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka
Krásná hvězdokupa mezi dvěma nápadnými hvězdami. Jako protáhlá skvrna, ze které vystupují ojedinělé slabé hvězdy, je pozorovatelná i bez dalekohledu. V dalekohledu se rozpadá na tři desítky stálic. Průměr Jesliček se odhaduje na jeden a půl úhlového stupně. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.

galaxie M 81 a M 82 v souhvězdí Velká medvědice
Jasnější galaxie M 81 je patrná i v menším dalekohledu, ve vzdálenosti necelého jednoho úhlového stupně ji doprovází výrazně slabší M 82. Oba objekty jsou současně vhodné pro větší přístroje a zvětšení.

vícehvězda Alcor-Mizar (dzéta Ursae Maioris)
Slabší hvězdu Alcor, která doprovází jasnější Mizar z oje obrazce Velkého vozu, zahlédnete pouhýma očima (pokud nenosíte brýle). Už v menším dalekohledu se přitom Mizar rozpadne na dvě přibližně stejně jasné hvězdy úhlově vzdálené 14 vteřin.

dvojhvězda Cor Caroli (alfa Canum Venaticorum)
Dokonce i v menším dalekohledu zahlédnete, že jasnější hvězdu Cor Caroli doprovází průvodce s nazelenalým odstínem.

kulová hvězdokupa M 3 v souhvězdí Honící psi
Hvězdokupa leží přibližně v polovině mezi hvězdou Cor Caroli z Honících psů a Arkturem z Pastýře. Má vzhled jasné kruhové skvrny o průměru asi čtvrt úhlového stupně, která se směrem do středu výrazně zjasňuje.

dvojhvězda Zubenelgenubi (alfa Librae)
Už v divadelním kukátku je patrné, že hvězdu Zubenelgenubi doprovází ve vzdálenosti necelých čtyř úhlových minut pětkrát slabší průvodce.

Hvězdokupa v Herkulovi (M 13)
Hvězdokupa na okraji Herkulova „těla“ se jeví jako kruhová skvrnka o průměru čtvrt úhlového stupně. Posazena je mezi dvěma slabšími hvězdami.

dvojhvězda Rasalgethi (alfa Herculis)
Výrazně naoranžovělou hvězdu Rasalgethi doprovází ve vzdálenosti 5 úhlových vteřin průvodce s modrozeleným odstínem. Jasnost nápadnější hvězdy s odstupem týdnů až měsíců kolísá.

hvězdokupa IC 4665 v souhvězdí Hadonoš
Nápadná skupina dvaceti hvězd. Poblíž se nachází naoranžovělá stálice označovaná beta Ophiuchi. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.

hvězdokupy M 6 a M 7 v souhvězdí Štír
M 6 tvoří skupina několika hvězd poskládaná do oblasti o průměru méně než jeden úhlový stupeň. M 7 je velmi podobná. Spolu s dvojitou hvězdokupou v Perseovi, Velkou mlhovinou v Orionu, Jesličkami, Lagunou a galaxií v Andromedě patří mezi několik málo objektů známých už ve starověku.

Laguna ve Střelci (M 8)
Nápadná mlhovina i průměru čtvrt úhlového stupně na pozadí hvězd Mléčné dráhy. Za výjimečných podmínek je pozorovatelná i bez dalekohledu.

čtyřhvězda epsílon Lyrae
Už v divadelním kukátku je patrné, že ji tvoří dvě stálice, ve větším dalekohledu a zvětšení se každá z hvězd rozpadne na dvojice široké jenom 2,5 úhlové vteřiny! Čtveřice dohromady tvoří tzv. hierarchický systém „2+2“.

Oblak ve Štítu (seskupení hvězd)
Zjasnění Mléčné dráhy s četnými tmavými zálivy, které se stěží vejde do zorného pole triedru. Součástí je otevřená hvězdokupa M 11.

dvojhvězda Albireo (beta Cygni)
Albireo ze souhvězdí Labutě se už v triedru rozpadne na dvě hvězdy úhlové vzdálené 35 vteřin s nápadným zabarvením: jasnější je žlutobílá, slabší inklinuje k modrému odstínu. Proto se také někdy označuje jako „topaz a safír“.

Ramínko na šaty (Cr 399)
Náhodná skupina hvězd je nápadná především tvarem připomínajícím „ramínko na šaty“. Zabírá asi třetinu zorného pole triedru a patří k ní hvězdy označované 4 a 5 Vulpeculae. Pro dalekohledy s menším zorným polem a větším zvětšením nevhodná.

planetární mlhovina Činka (M 27)
Drobná, mlhavá skvrna o průměru asi čtvrt úhlového stupně. I když je jednou z nejnápadnějších planetárních mlhovin, v záplavě jiných hvězd je lehce přehlédnutelná.

vícehvězdy Algedi a Dabih (alfa Capricorni, beta Capricorni)
Úhlová vzdálenost optické dvojhvězdy Algedi (alfa Cap) je pouhých šest minut, tedy rozlišitelná i pouhýma očima. Dabih (beta Cap) se už v divadelním kukátku rozpadnena na žloutlou hvězdu s bílým průvodcem.

dvojhvězda gamma Delphini
Krásně zbarvený drahokam na „nose“ souhvězdí Delfína. Jasnější hvězda má sytě žlutý odstín, o něco slabší průvodce je smaragdový.

dvojhvězda Enif (epsílon Pegasi)
Slabý modrofialový průvodce doprovází žlutavou a mnohem jasnější hlavní hvězdu.

dvojhvězda delta Cephei
Atraktivní, široká dvojhvězda, s pěknými barevnými odstíny. Jasnější hvězda je navíc hvězdou proměnnou, změny jasnosti jsou patrné i bez dalekohledu.