Menu English

Omlouváme se, ale od 3. do 8. června máme zavřeno. Probíhá u nás Fulldome Festival Brno 2023.

Hraniční kameny u brněnské hvězdárny

Není to sice astronomické téma, ale s Hvězdárnou a planetáriem Brno je bytostně spjato. Během úprav v okolí ztroskotaného „létajícího talíře“ jsme pod povrchem vyprahlého trávníku narazili na dva kamenné patníky s unikátní historií.

Hraniční kameny jsou z Brna známy již z pozdního středověku, ale jejich pravidelné umisťování v terénu bylo realizováno až v 18. a zejména 19. století v souvislosti s vyměřováním Tereziánského a později Josefinského katastru. Starší objevený kámen u hvězdárny tvořil od roku 1811 jeden z rohů nepravidelné linie tehdejší hranice mezi katastry obce Žabovřesky (Sebrowitz) a územím velkostatku Křížovníků (Kreutzhof).

Křížovníky byli nazýváni johanité ze Starého Brna. Tento řád používal též označení Maltézští rytíři a symbol kříže měli členové bratrstva ve svém znaku. Brněnskou komendu johanitů s kostelem a špitálem pro poutníky založil roku 1238 zbožný měšťan Rudger s manželkou Hodavou. Sídlo měli ve spodní části dnešní Pekařské ulice. Život komendy byl financován z výnosů velkostatku, jehož rozloha se díky darům postupně rozšiřovala, a tak zabrala území severně od Mendlova náměstí a ulice Hlinky až ke zmiňovaným Žabovřeskům.

Nejstarší záznam o znovunalezeném kameni z roku 1811 je uložen v Moravském zemském archivu, kde je dochován zápis hraniční inspekce popisující místa rozhraní katastru Křížovníků v roce 1824. Komise tento hraničník umístěný v těsné blízkosti prachárny brněnské pevnosti č. 4 identifikovala dle nápisu A.F.Z. 1811. Na dnešním kameni se nápis nezachoval, byl totiž v neznámé době poškozen. Čitelná je zde jen číslovka I, rozlišující hraničník od dalšího kamene A.F.Z.

V roce 1850 proběhlo rozšíření hranic města Brna, kdy se Křížovnické území stalo součástí nově konstituované městské aglomerace. Někdy po tomto roce byl původní kámen nahrazen novým s nápisem STB (Stadt Brünn) a číslem 18. Hranice zde vydržela do roku 1919, kdy vzniklo „Velké Brno“ a okraj města se tak posunul výrazně dál. Kameny ale zůstaly na svém místě a o několik desetiletí později byly použity na zpevnění základů chodníku. Při novodobé úpravě cesty kolem hvězdárny byly s archeologickou pečlivostí odhaleny a v roce 2022 obnoveny na téměř stejném místě.

Text o hraničních kamenech by nemohl vzniknout bez Petra Vachůta a Pavla Košťála z Muzea města Brna. Děkujeme!

Katastrální plán Žabovřesk z roku 1826 s modře označeným umístěním hraničního kamene a červeně vyznačeným půdorysem dnešního komplexu budov hvězdárny. Zdroj: Moravský zemský archiv