Menu English

Máme otevřeno! Pro veřejnost a po předchozí domluvě i pro školy. Program najdete na www.hvezdarna.cz/program

Přijďte oslavit svátek světla

Svátek světla

Hvězdárna a planetárium Brno si na konec kalendářního roku připravila nejedno překvapení. Například v neděli 21. prosince odpoledne můžete přijít osvítit Kraví horu a symbolicky tak oslavit svátek světla – zimní slunovrat.

V noci z 21. na 22. prosince nastává zimní slunovrat, který odpradávna vzbuzoval pozornost lidí. Podle jedné z legend právě v tento den bývá síla životodárného Slunce nejslabší, dokonce byl zimní slunovrat uctíván jako okamžik zrození nového Slunce. Není tudíž náhodou, že na konec prosince vycházejí Vánoce, jsou totiž založeny na mnohem starších pohanských slavnostech spojených právě se zrozením nového Slunce.

V roce 2014 nastane zimní slunovrat přesně 22. prosince v 00:03 středoevropského času. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

V neděli 21. prosince odpoledne můžete přijít osvítit Kraví horu a symbolicky tak oslavit svátek světla – zimní slunovrat. Od 13 do 17 hodin vás budeme učit vyrábět svíčky i svícny, na dětských tvářích šikovná umělkyně vytvoří dočasné třpytivé tetování.

V digitáriu budou v neděli 21. prosince odpoledne připravena tato představení

13.30 Zula hlídka: Dobrodružství v čase

15.00 Úsvit kosmického věku

16.30 Astronaut

Navíc se můžete také podívat na mimořádné projekce světelné instalace Roj 2.0, která je součástí fasády budovy Hvězdárny a planetária Brno. Na výrobu svíček a třpytivého tetování je vstup zdarma, místa v digitáriu si můžete rezervovat anebo rovnou koupit vstupenky na těchto stránkách www.hvezdarna.cz/program

Na vlastní oči

Délka dne a noci se v průběhu jednoho kalendářního roku mění. Zatímco v zimě vstáváme zpravidla ještě za tmy (alespoň během pracovního týdne), v létě nás ráno probouzí sluneční svit. Oproti létu se v zimě také výrazně dříve stmívá a noci jsou delší a tmavší.

Pokud bychom sledovali a zaznamenávali pozice východů a západů Slunce v průběhu jednoho kalendářního roku, všimneme si, že na začátku roku vychází Slunce nad jihovýchodním obzorem a zapadá nad obzorem jihozápadním. V následujících týdnech by se dny postupně prodlužovaly, noci zkracovaly a pozice východů Slunce by se posunovaly směrem na východ, zatímco místa, ve kterých by Slunce zapadalo, by se posunovala směrem na západ.

20. nebo 21. března by Slunce vyšlo přímo na východě a zapadlo přímo na západě. V tomto období nastává tzv. jarní rovnodennost, neboť je délka dne přibližně rovna délce noci. Poté by se pozice slunečních východů posunovaly dále na severovýchod, zatímco pozice západů na severozápad. Dny by se stále prodlužovaly a noci naopak zkracovaly.

Koncem června se pravidelné posouvání pozic východů a západů Slunce směrem na sever zastaví. Stane se tak 20. nebo 21. června. Od tohoto okamžiku se pozice slunečních východů a západů začnou posunovat opět nazpátek. Proto se den, kdy k tomuto obratu dojde, nazývá letním slunovratem. Jelikož se až do letního slunovratu dny prodlužovaly, znamená to, že je den o letním slunovratu nejdelší v roce a Slunce kulminuje (vrcholí) v největší úhlové výšce nad jižním obzorem.

Za další tři měsíce, 22. nebo 23. září, se Slunce vůči vzdálenému horizontu dostane do stejné pozice, v níž se nacházelo v den jarní rovnodennosti. Opět vychází přímo na východě, zapadá na západě a den má stejnou délku jako noc. Jde tedy opět o rovnodennost, tentokrát podzimní.

Pozice slunečních východů i západů se budou stále posouvat čím dál tím víc na jih, dny se zkracují a noci prodlužují. Ovšem jen do chvíle zimního slunovratu. Ten připadá na 21. nebo 22. prosince a opět znamená, že se posun pozic slunečních východů a západů obrátí. V den zimního slunovratu je den v roce nejkratší, noc nejdelší a Slunce se plouží jen nízko nad obzorem.

Kde se dozvědět více?

Po pohybech Slunce po obloze, ale o vesmíru jako takovém, se toho více dozvíte v Internetovém kurzu základů astronomie na adrese www.hvezdarna.cz/astrokurz