Menu English

Od 26. do 30. července máme pro  veřejnost bohužel zavřeno – koná se u nás Fulldome Festival Brno 2021.

Pozvánka na přednášku: Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi

Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi

Jak vznikl život? To je jedna z největších záhad a otázek, kterou si lidé kladou od samotného úsvitu svých dějin. Problémem je, že přesný původ života nám stále nekompromisně uniká, a to i v dnešní moderní době vysoce pokročilých technologií a experimentů. Otázkou totiž nakonec může být, jestli jsme vůbec schopni na vysvětlení mechanismu vzniku života nalézt uspokojivou odpověď… To a mnohé další zazní na přednášce Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi ve čtvrtek 16. března od 18.00. Naším velice milým a vzácným hostem bude pan doktor Martin Ferus z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. 

http://vstupenky.hvezdarna.cz/hvezdarna-a-planetarium-brno/myprofile/list/titledetail/5126-pristi-zastavka-vesmir

Lidská zvídavost a touha po objevování nezná hranic a jedněmi z těch, kteří jsou na stopě zrození života, jsou také čeští vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Ale raději začněme pěkně od začátku, musíme se totiž vrátit až do nejstaršího období planety Země…

Historie Země se začala psát před nepředstavitelně dlouhou dobou – nejstarší období ve vývoj naší planety, tzv. Hadean, se datuje do období před 4,6 až 3,8 miliardami let. Tehdy krajina kolem nás vypadala zcela jinak. Nebe mělo patrně oranžovou barvu, pevnina byla pustá, tvořená tmavými lávovými poli, soptícími vulkány a hlubokými krátery, bylo zde spalující horko, drtivě vysoký tlak a absolutně nedýchatelná atmosféra, která byla tvořena vodíkem, methanem, oxidem uhelnatým, formaldehydem, kyanovodíkem a čpavkem. Mohutné lijáky pak za teplot stovek stupňů naplnily první horké, slané a pravděpodobně jedovaté oceány obsahující např. kyanovodík. Hadean je také obdobím, kdy vznikl a zformoval se náš Měsíc, a to po srážce Země s tělesem o velikosti dnešního Marsu. S tím také souvisí jeden klíčový fakt, který měl pro vznik života dalekosáhlé následky, a to dopady asteoridů na mladou a právě se formující naši planetu před zhruba 3,8 až 4 miliardami let (tzv. pozdní velké bombardování). Obrovská energie dopadajících asteroidů totiž mohla spustit syntézu složitějších organických molekul…

molecules

Tato teorie byla experimentálně potvrzena a popsána vědeckým týmem profesora Svatopluka Civiše a doktora Martina Feruse z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, kteří na výzkumu spolupracovali s kolegy z brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR pod vedením doktorky Judit Šponerové. Jejich publikované společné výsledky se dočkaly velké celosvětové pozornosti a jejich studii dokonce otiskl prestižní odborný časopis americké Národní akademie věd PNAS a označil ji za vědecký výsledek mimořádného významu!

Na jakých předpokladech tedy výzkum a samotný experiment probíhal? Na mladé Zemí se v dávné době nacházely jednoduché molekuly tzv. formamidu tvořené atomy uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku. Zmiňovaná energie dopadu asteroidů do lagun formamidu mohla ve výsledku nastartovat proces vzniku biomolekul, prazákladu dnešního pestrého života! Při laboratorních experimentech i následných výpočtech se vědcům podařilo prokázat, že všechny čtyři nukleové báze RNA (adenin, guanin, cytosin a uracil – tedy základní stavební kameny života) mohly vzniknout během jednoho okamžiku. Českým vědcům se tedy podařilo propojit nejmodernější teorie o vzniku života na Zemi s experimenty v laboratoři! Zní to na první pohled paradoxně, ale bombardování mimozemskými tělesy život překvapivě nezničilo, ale právě naopak s velkou pravděpodobností stálo za jeho vznikem!

K simulaci drtivé energie dopadajících asteoridů posloužil špičkový, jeden z největších laserů v Evropě, vysoce výkonný laser PALS (Prague Asterix Laser System) nacházející se v jedné z budov AV ČR v pražském Ládví. Jedná se o monumentální soustavu trubek, potrubí, hadiček a systému skel, od kterých se odrážejí paprsky světla. Ve výsledku dokáže tento laser vyprodukovat v jediném okamžiku obrovskou energii, která je ekvivalentní mnoha jaderným elektrárnám! Laserem se při experimentech „střílelo“ po několik týdnů třeba patnáctkrát za den na skleněnou nádobu (kyvetu), v níž se nacházel formamid. Celý proces trval léta, ale nakonec se spolupracujícímu týmu z Brna a Prahy podařilo zjistit, že formamid se po explozi laserové jiskry rozložil na reaktivní radikály CN a HN. Z těch pak následně vznikly báze adenin, guanin, cytosin a uracil, tedy základní stavební kameny RNA, což je vývojová předchůdkyně složitější DNA, nositelky genetické informace dnešních organismů! Vše bylo navíc vědecky zmapováno, namodelováno a propočítáno týmem doktorky Judit Šponerové z brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR.

Na závěr ale musíme dodat, že i přes významný a vzrušující výsledek českých vědců je otázka vzniku života stále neúplná. Navíc teorií je několik a navzájem se mohou doplňovat, ale také vylučovat. Cesta to bude ještě dlouhá a trnitá, ale výsledky budou zcela určitě stát za to! Pokud Vás tedy jedna z největších vědeckých (a nejen vědeckých) otázek fascinuje a zajímá, tak Vás ve čtvrtek 16. března 2017 v 18:00 srdečně zveme do velkého planetária na přednášku s názvem Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi. Naším velice milým a vzácným hostem bude pan doktor Martin Ferus z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Těšíme se na Vás!