Jedinečný cyklus přednášek: Hledání nové fyziky – teorie strun, černé díry, moderní kosmologie a velké sjednocení
Jedinečný cyklus přednášek: Hledání nové fyziky – teorie strun, černé díry, moderní kosmologie a velké sjednocení
Hvězdárna a planetárium Brno připravila na listopad 2017 unikátní sérii přednášek na téma Hledání nové fyziky. Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů…
Hledání nové fyziky | prolog
2. listopadu 2017, 18:00
Ing. Michal Malinský, Ph.D.
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Ústav částicové a jaderné fyziky
Mgr. Martin Schnabl, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR, Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Ústav fyziky
Je to obrovský úspěch lidského ducha – na jedné straně jsme schopni detailně popsat nepředstavitelně malinký svět elementárních částic a základních sil, který mezi nimi působí, na straně druhé nesmírně obrovský prostor našeho kosmu, který měl počátek v události jménem Velký třesk před 13,7 miliardami let. Teorie, která popisuje svět mikrosvěta, se nazývá Standardní model elementárních částic – teorie, která dosáhla mnoha grandiózních výsledků. Avšak zdá se, že ani tento model není zcela úplný a očividně vykazuje mnoho podivných nedostatků. Velkou neznámou je také to, jak sjednotit kvantovou mechaniku – tedy svět malých měřítek – s obecnou teorií relativity? Na tuto – na první pohled neřešitelnou – otázku se rozhodla najít odpověď tzv. teorie strun, která za nejmenší stavební kameny přírody nepovažuje částice, ale jednorozměrné vibrující struny. Nakolik je ale tato myšlenka vůbec reálná? A podaří se nám někdy například najít odpověď na palčivou otázku, co tvoří tzv. temnou hmotu?
From String Theory to Black holes
9. listopadu 2017, 18:00
Rennan L. Jusinskas, Ph.D.
Orestis Vasilakis, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR, Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics
Physicists have longed for a unified theory of nature for a long time. Currently, our best candidate is string theory. Could it be that the fundamental particles of our universe are just tiny vibrating strings? In the first talk, we will see some basic structures of (super)strings and try to grasp how quantum mechanics and gravity can be put together. In this context, black holes are fascinating laboratories. In the second talk we will focus on black holes and their puzzling features. Are they really black? What is inside them and what happens if we fall in? We will see how string theory comes to help and present some of the modern proposals for the resolution of the information paradox.
Modern Cosmology: From the Big Bang to the Future
23. 11. 2017, 18:00
Dr. Alexander Vikman
Dr. Ignacy Sawicki
Fyzikální ústav AV ČR, Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics
Humanity is in the middle of a great project to map all of the visible Universe. Cosmologists Ignacy Sawicki and Alex Vikman will discuss what we have learned so far: how large the Universe is, how and why it evolves, and how we know all this. They will also discuss the remaining great mysteries: what the Universe is made of, where it comes from and what its future is. Big part of our Universe is still a black box, its secrets waiting to be unlocked…
Vládnou vesmíru neznámé síly?
30. listopadu 2017, 18:00
Ing. Helena Kolešová, Ph.D.
Ing. Michal Malinský, Ph.D.
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Ústav částicové a jaderné fyziky
Zapomeneme-li na okamžik na gravitaci, vládnou světu elementárních částic tři základní interakce: elektromagnetická síla, která udržuje záporně nabité elektrony na stabilnich “orbitách” v atomech, a je tak zodpovědná za veškerou rozmanitost živé i neživé přírody kolem nás, silná jaderná síla, jež drží pohromadě kladně nabitá atomová jádra, a nakonec tzv. slabá jaderná síla, která má naopak na svědomí přirozenou nestabilitu neutronů, tedy jejich základních jednotek. Lze si však představit, že by tyto tři interakce, na první pohled tak odlišné, mohly byt ve skutečnosti různými projevy jediné fundamentální sily? Existuji pro takovou představu i jiné než pouze estetické důvody? Jaké další vlastnosti by takováto “jednotná” interakce mohla mít a lze ji vůbec pozorovat?
—
