V pondělí 4. prosince obdrží profesor Miloslav Druckmüller za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce Nušlovu cenu. V 17 hodin promítneme film HELIOS právě o panu profesorovi, vlastní ceremoniál spojený s přednáškou začne v 18 hodin. Přijďte se podívat, vstup zdarma.
Řád času
Možná je čas ta největší záhada…
Zamysleli jste se někdy nad tím, co je to čas? Ten pojem přece intuitivně používá každý z nás – čas je něco, co neustále plyne, někdy rychleji, někdy pomaleji, neustále jej měříme nebo sledujeme. Ve skutečnosti to ale s časem není vůbec jednoduché. Třebaže vystupuje ve všech současných hlavních vědeckých teorií, věda doposud postrádá jasný obrázek toho, co to vlastně čas je. Je čas nedílnou součástí fyzikálního světa nebo je jeho plynutí způsobeno pouze naší vlastní iluzí, a to vlivem našich neúplných znalostí o světě kolem nás? Navíc čas je v našem způsobu bytí a uvažování hluboce zakořeněný – statečně se tak vzpouzí přesné definici, jelikož jej není možné oddělit od našeho způsobu nazírání na svět a od nástrojů, kterými se svět pokoušíme pochopit. Čas tak dodnes zůstává jednou z největších záhad fyziky…
Co tedy je čas? Když se mě na to nikdo neptá, pak to vím. Ale když to mám někomu vysvětlit, pak to nevím (Svatý Augustin)
Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky MFF UK vás srdečně zve na vědecko-popularizační událost s názvem ŘÁD ČASU – Možná je čas ta největší záhada. Fenomén času probádáme populárně naučnou formou, a to na základě semináře Filosofické problémy fyziky ÚTF MFF UK, knihy ŘÁD ČASU od předního světového teoretického fyzika Carla Rovelliho a také zatím posledního filmu Christophera Nolana s názvem TENET. Našimi vzácnými hosty a současně přednášejícími budou profesoři Pavel Krtouš a Jiří Podolský. Těšíme se na vás v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno!
3. 11. 2021, 18:00
Řád času: Tenet
Projekce filmu
Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo – TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe.
- Akční / Drama / Sci-Fi
- USA / Velká Británie, 2020, 150 min
- Režie: Christopher Nolan
- Nosič: Blu-ray
- Zvuk: DTS-HD Master Audio 5.1
- přístupné od 12 let
5. 11. 2021, 18:00
Proti toku času aneb Fyzika Tenetu
prof. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D.
Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK
Film TENET pracuje s premisou, že v našem světě lze žít i proti normálnímu toku času. V přednášce se pokusíme nastínit, co ke směru toku času říká současná fyzika. Překvapivě se ukazuje, že fundamentální přírodní zákony nepreferují jeden směr času. Přesto svět kolem nás má jasně určený směr času a můžeme rozlišit hned několik „šipek“ času. Povíme si, jak spolu tyto „šipky“ souvisí a co je jejich příčinou. A zaspekulujeme, zda by v rámci našeho časově nesymetrického světa přece jen nebylo možné žít „nesprávným“ směrem. Ale jak by to pak bylo se stárnutím, s pamětí či se svobodnou vůlí? Jak by spolu mohly interagovat bytosti žijící v čase proti sobě? Je svět TENETu vůbec myslitelný?
6. 11. 2021, 14:00
Rozpad času – Čas není, čím se zdá
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.
Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK
V přednášce shrneme a přiblížíme hlavní myšlenky první části fascinující knihy Řád času od Carla Rovelliho, předního teoretického fyzika, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace a vynikajícího autora knih o vědě. Čas si obvykle představujeme jako něco jednoduchého, všudypřítomného a univerzálního, co stále rovnoměrně plyne z minulosti do budoucnosti. Všechny vesmírné události jsou jím jednoznačně uspořádány, odehrávají se jedna za druhou, přičemž minulost je již neměnná, zatímco budoucnost dosud otevřená. Klíčové fyzikální teorie 20. století, především Einsteinova relativita, kvantová teorie a statistická fyzika, však jasně ukázaly, že toto vše je jenom mylná představa a iluze: fyzikální čas vůbec není unikátní, všude stejný a stejně plynoucí, dokonce není ani spojitý a na kvantové úrovni se úplně vytrácí.
6. 11. 2021, 16:30
Svět bez času – Cesta tam a zase zpátky
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.
Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK
Ve druhé přednášce se s Rovellim jako průvodcem vydáme do podivuhodného a neznámého světa zbaveného vší časovosti. Na této nejfundamentálnější úrovni neexistuje žádná speciální proměnná zvaná „čas“, není tam rozdíl mezi minulostí a budoucností, neexistuje prostoročas. Známe ale rovnice popisující takový svět: v nich se proměnné fyzikální veličiny vyvíjejí vůči sobě navzájem. Není to statický svět věcí, ve kterém jsou změny pouhou iluzí, ale naopak dynamický svět superponovaných událostí. A překvapivě, v tomto pátrání po podstatě času, jež nás odvádělo čím dál víc od nás samých, nakonec opět skončíme sami u sebe ― jako Koperník, který studoval pohyby nebes nad sebou a skončil tím, že pochopil pohyb Země pod vlastníma nohama. Možná že emocionální tajemství času a náš intenzivní pocit jeho plynutí netkví ve své podstatě v základech v kosmu, ale v nás samotných.
7. 11. 2021, 14:00
Červí díry a stroje času
prof. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D.
Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK
Fyzika 20. století nám odhalila, že čas neplyne všem stejně, ale závisí na tom, jakým způsobem se pohybujeme v tzv. prostoročase. Navíc jakýkoli signál se může pohybovat nanejvýš rychlostí světla. To nám při rozměrech pozorovaného vesmíru velmi omezuje oblast, která je pro nás realisticky dosažitelná. Proto spisovatelé vědecko-fantastické literatury často přicházejí s nápady, jak toto omezení obejít. Jedním z nich je existence tzv. červích děr – zkratek v prostoru, které mohou spojovat velmi vzdálená místa. Ukazuje se však, že existence červích děr ve spojení s individuálním charakterem času nevyhnutelně vede k možnosti konstrukce stroje času – zařízení, které cestovateli umožní navrátit se do vlastní minulosti… V přednášce si probereme, zda je takováto představa vůbec logicky konzistentní a jaká úskalí s sebou nese – časté používání strojů času by například vedlo k zásadním potížím našeho chápání kauzality. A nebudeme jen teoretizovat, červí díru a stroj času si předvedeme přímo v praxi!
