Kurt na furt: Brno bude mít ulici připomínající jméno otce „iťáků“
Kurt na furt: Brno bude mít ulici připomínající jméno otce „iťáků“
Brněnští zastupitelé dali název dosud bezejmenné uličce spojující Pekařskou ulici s Husovou. Ponese jméno světoznámého matematika, otce „iťáků“ a zakladatele logiky, Kurta Gödela. Číslování nesoucí jméno brněnského rodáka je základem současného programovacího jazyka a vedlo k bezprostřednímu rozvoji počítačů. Jeho dílo je tak právem srovnáváno s Einsteinovou teorií relativity.
Znáte ho? Narodil se 28. dubna 1906 v Brně – na Pekařské 5. Jeho tatínek Rudolf byl zaměstnancem, později ředitelem a podílníkem továrny na sukno Redlich, maminka Marianne pocházela z kruhů německé moravské buržoazie. V roce 1924 se rodina odstěhovala do Vídně a mladý Kurt se zapsal na tamní univerzitu jako řádný posluchač fyziky. Díky několika výjimečným učitelům se později přiklonil k matematice a filozofii, ve kterých udělal doslova díru do světa.
„Jsem rád, že k pamětní desce na rodném domě přibyde i uliční štít se jménem muže, který naše město tolik proslavil ve světě. A je symbolické, že to bude právě tady – Kurt Gödel se zde narodil, jako malý chlapec si hrával v parku Studánka a uličkou nesoucí jeho jméno zcela jistě mnohokrát procházel. Je s ní vlastně bytostně spjat. Přestože úvahy o logice, teorémy o neúplnosti, teorie množin apod. jsou pro běžného člověka stěží pochopitelné a zcela jistě paradoxní, pro IT svět jsou naprosto nepostradatelné. Symbolická cedulka, která se zde objeví na přelomu července a srpna už bude staletí připomínat, že se jeho myšlenky zrodily právě tady,“ připomněl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a krajský koordinátor pro vědu a výzkum
Kurt Friedrich Gödel
Kurt Gödel byl jedním z největších vědců 20. století. Jeho zaměřením byla matematika, především logika, v níž dosáhl objevů, které bývají svojí velikostí srovnávány s Einsteinovou teorií relativity. Mimo matematiku dospěl též k zásadním výsledkům ve fyzice a jeho přínos má význam i z pohledu filozofie.
V roce 1931, rok po doktorátu, Gödel vyslovil a dokázal tvrzení, která znamenala vědecký průlom –formuloval totiž dvě věty o neúplnosti. Z první plyne, že žádný formální systém nemůže být zároveň úplný a bezesporný, a z druhé, že jeho bezespornost nelze uvnitř tohoto systému dokázat. Dle některých odborníků tyto věty dokonce dokazují, že vlastně neexistuje žádný nehybný základ jakéhokoliv systému, žádná objektivní pravda!
Gödelův výsledek znamenal především zlom v matematice 20. století, neboť ukázal, že matematika není ukončeným objektem, jak se do té doby věřilo. Tyto věty ukončily delší než padesátileté úsilí matematiků úplně formalizovat matematiku tím, že poukázaly na možnost existence neřešitelných problémů. Tento objev také zásadně ovlivnil vědecké a filozofické myšlení druhé poloviny dvacátého a počátku jedenadvacátého století – mimo jiné také vedl bezprostředně ke vzniku počítačů. Například takzvané Gödelovo číslování je unikátním kódovacím systémem a některé jeho části připomínají to, co v současnosti informatici nazývají programovací jazyk počítačů.
V roce 1933 se říšským kancléřem v Německu stal Adolf Hitler, politická situace se postupně začala zhoršovat a současně se začalo schylovat ke 2. světové válce, která nakonec v roce 1940 vyhnala Gödela i s manželkou do Spojených států amerických. Do Evropy se už pak nikdy nevrátil. V zámoří působil brněnský rodák jako docent a později profesor na Institutu pokročilých studií v Princetonu, kde pracoval až do své smrti. Věnoval se filozofii a pod vlivem blízkého přítele Alberta Einsteina i fyzice. Jejich přátelství bylo pověstné. Einstein jednou dokonce řekl: „Jdu do institutu jen kvůli výsadě moci Gödela doprovázet na cestě domů.“
Einsteinův vliv dokonce přivedl Gödela k překvapivému objevu, a to k tomu, že obecná teorie relativity podle něho umožňuje cestování časem do minulosti. Jedním z méně známých, avšak o to zajímavějších objevů Kurta Gödela je ontologický důkaz Boha. Důkaz nutné existence Boha je vyjádřený několika, pro laika nesrozumitelnými, vzorci. Po mnoha matematických a logických krocích však Gödel došel k jasnému závěru: Bůh nutně existuje. Takzvaný ontologický argument v současnosti odborníci jako důkaz Boha odmítají. Ale i přes spornost důkazů tyto myšlenkové postupy stále vyvolávají odborné diskuze.
Společenské povinnosti a společenský život kladly na Kurta velké nároky. Stal se totiž díky svým objevům legendou a vyhledávaným člověkem, od něhož se očekávaly další převratné výsledky. Nemělo to ale dobrý vliv na plachého, uzavřeného a pečlivého, až puntičkářského samotáře, kterým se postupně stal. Trpěl dlouhodobými psychickými problémy, mezi které spadal i patologický strach z otravy jídlem, který nakonec urychlil jeho smrt. Nakonec dne 14. ledna 1978 Kurt Gödel zemřel v jedenasedmdesáti letech vysílením a na podvýživu.
—