Pondělí 21. října: Kometa Tsuchinshan-ATLAS slábne a je na hranici viditelnosti bez dalekohledu i na tmavé, světlem nerušené obloze. Pokud si chcete pohled na kometu skutečně užít, musíte utéct z města a vzít si na pomoc triedr nebo jiný malý dalekohled. Nenechte se přitom zmást vytuněnými fotografiemi. Kde ji vlastně hledat? Na bezoblačném nebi od cca 19 do cca 20.30 nad západním obzorem. Přijít také může za námi do parku vedle hvězdárny, kde jsou za jasného počasí připraveny dalekohledy s velkým zorným polem.
Báječná věda
CYKLUS PŘEDNÁŠEK STARTUJE: BÁJEČNÁ VĚDA
Výjimečné myšlenky, výjimečné přístroje. Na počátku 21. století jsme svědky úžasných objevů – nejen na poli astronomie. Po celé planetě – a také mimo ni – se staví nové observatoře, jejichž technologie bývají za hranicí představivosti obyčejného smrtelníka. Abychom se v záplavě objevů i událostí neztratili, organizuje Hvězdárna a planetárium Brno cyklus přednášek známých popularizátorů i odborníků, kteří prezentují některé z mnoha vědeckých témat. Délka těchto pořadů často závisí na zájmu tazatelů, ale nepřevýší 90 minut. Přednášky se konají vždy v úterý od 18.00 buď ve velkém planetáriu anebo v poněkud komornějším přednáškovém sále. Místo na přednášce si lze rezervovat přes objednávkový systém na https://www.hvezdarna.cz
—
PROGRAM NEJBLIŽŠÍCH PŘEDNÁŠEK
—
JAKÝ JE NÁŠ VESMÍR
9. října 2012
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Milníky současné kosmologie.
HON NA HIGGSůV BOSON
16. října 2012
Mgr. Martin Rybář, Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta
V laboratoři jaderné a částicové fyziky CERN byl v roce 2009 uveden do provozu největší urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), ve kterém se srážejí dva protonové svazky urychlené téměř na rychlost světla. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je objevit Higgsův boson. V přednášce se přes základní poznatky fyziky elementárních částic, principy detekce částic pomocí detektorů ATLAS a CMS dostaneme až k vlastnostem samotného Higgsova bosonu. Popíšeme si mechanismus, jak vytváří hmotu ostatních částic a ukážeme si nejnovější experimentální výsledky.
AŽ VYBUCHNE SUPERNOVA
23. října 2012
Mgr. Jakub Rozehnal, vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze
V souvislosti s údajným koncem světa v roce 2012 je zmiňován výbuch supernovy, která rozsvítí noční oblohu do denního jasu a připraví zemský povrch o vše živé. Je to vůbec možné? A co je to vlastně supernova? Na přednášce poodhalíme fyzikální pozadí výbuchů supernov, zmíníme některé mýty, jež toto téma obestírají, a sestavíme fiktivní scénář výbuchu blízké supernovy a jeho vlivu na Zemi.
JADERNÉ TECHNOLOGIE – PŘÍNOSY A RIZIKA
30. října 2012
Ing. Dana Drábová, Ph.D., Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět. Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech.
