756 23 Jablůnka
Na východním okraji vesnice Jablůnka mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě – dílo Jablůnka 1, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 m (dnes již uzavřený).
geografická poloha
17° 57′ 19″ | 49° 22′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Původní hvězdárna v Jaroměři byla otevřena již v roce 1967. Její součástí se stala nejen dvojice pětimetrových kopulí (v jedné s refraktorem 13 cm), ale také přednášková místnost (pro 60 posluchačů), klubovna či dílna. Kromě toho disponovala několika menšími přístroji, včetně fotografických komor. Bohužel, během požáru v roce 1991, byla prakticky celá hvězdárna zničena. Na počátku 21. století však poblíž původního místa vznikla nová, soukromá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 metry, vybavená dalekohledem typu cassegrain o průměru objektivu 20 cm. Její návštěva je možná pouze po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 54′ 37″ | 50° 21′ 23″ | 276 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
pevnost Josefov, 551 02 Jaroměř
http://www.jaromer-josefov.cz
http://www.jaromer-josefov.cz
Na bastionu josefovské pevnosti najdete pamětní desku věnovanou Wilhelmu von Biela (1782-1856), který zde pobýval ve službách rakouské armády a jenž právě odtud nezávisle objevil krátkoperiodickou kometu 3D/Biela. Současně se velmi zasadil o propočet její dráhy ve sluneční soustavě (po kometě Halley a Encke se jednalo o třetí takový úspěch).
Jinak nepříliš výrazná kometa se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů/hodině), 1885 (15000 met./h) a 1892 (6000 met./h).
Wilhelm von Biela (Vilém z Bílé) pocházel z rytířského rodu, který se v severočeských Řehlovicích usadil v 16. století, aby se po Bílé hoře opět vystěhoval do Saska. Za svého působení v pevnosti Josefov objevil hned tři komety. Jeho jméno se dokonce dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Biela (jihovýchodní okraj přivrácené strany) má průměr 76 km a nachází se poblíž nápadného kráteru Rosenberger.
Jinak nepříliš výrazná kometa se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů/hodině), 1885 (15000 met./h) a 1892 (6000 met./h).
Wilhelm von Biela (Vilém z Bílé) pocházel z rytířského rodu, který se v severočeských Řehlovicích usadil v 16. století, aby se po Bílé hoře opět vystěhoval do Saska. Za svého působení v pevnosti Josefov objevil hned tři komety. Jeho jméno se dokonce dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Biela (jihovýchodní okraj přivrácené strany) má průměr 76 km a nachází se poblíž nápadného kráteru Rosenberger.
geografická poloha
15° 55′ 53″ | 50° 20′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna Jeseník, Poštovní 115, 790 01 Jeseník
tel. 739 438 211 | http://www.duhajes.cz/20544/hvezdarna/
tel. 739 438 211 | http://www.duhajes.cz/20544/hvezdarna/
Hvězdárna provozuje SVČ Duha Jeseník.
Hvězdárna s kopulí o průměru 3,5 metru disponuje následujícími přístroji: cassegrain 300 mm, newton 150 a 100 mm, Somet binar 25x100. V přednáškové místnosti je TV, video, multimediální PC, internet, dataprojektor. Na hvězdárně můžete zhlédnout videozáznam z úplného zatmění Slunce 1999 v Maďarsku, originální záběry tornáda z června 2003 u Šumperka, železný a kamenný meteorit, resp. menší sbírku fosilií dokumentující vývoj života na Zemi (trilobiti, karbonská flora, zub dravého dinosaura, žraločí zuby aj.). Hvězdárna byla otevřena již v roce 1965 (jako součást stanice mladých přírodovědců).
Hvězdárna s kopulí o průměru 3,5 metru disponuje následujícími přístroji: cassegrain 300 mm, newton 150 a 100 mm, Somet binar 25x100. V přednáškové místnosti je TV, video, multimediální PC, internet, dataprojektor. Na hvězdárně můžete zhlédnout videozáznam z úplného zatmění Slunce 1999 v Maďarsku, originální záběry tornáda z června 2003 u Šumperka, železný a kamenný meteorit, resp. menší sbírku fosilií dokumentující vývoj života na Zemi (trilobiti, karbonská flora, zub dravého dinosaura, žraločí zuby aj.). Hvězdárna byla otevřena již v roce 1965 (jako součást stanice mladých přírodovědců).
geografická poloha
17° 12′ 24″ | 50° 13′ 44″ | 450 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Raisova 310, 506 01 Jičín
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz
Hvězdárna vznikla začátkem 60. letech 20. století v objektu bývalé prachárny (na okraji Jičína u silnice směrem na Vokšice). Její činnost byla v 90. letech utlumena, v roce 2003 byl ale instalován nový zrcadlový dalekohled typu newton o průměru objektivu 50 cm. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a občasné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování.
geografická poloha
15° 20′ 27″ | 50° 26′ 3″ | 275 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
zámek Jičín, Valdštejnovo náměstí, 506 01 Jičín
Na jičínské rezidenci pobýval v roce 1630 po tři týdny Johannes Kepler, tehdy soukromý astrolog Albrechta z Valdštejna (1583-1634). Zřejmě se jednalo o jeho poslední návštěvu Čech, téhož roku totiž slavný astronom zemřel v německém Řeznu. V Jičíně se také narodil Gustav Gruss (1854-1922), významný český astronom, který stál od roku 1892 v čele Astronomického ústavu při Karlově Univerzitě. Zasloužil se zejména o rozvoj studia proměnných hvězd a jejich pozorování u nás, napsal populární knížku "Z říše hvězd". Naproti místnímu gymnáziu (ul. Jiráskova 11) mu byla odhalena pamětní deska.
geografická poloha
15° 21′ 8″ | 50° 26′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.
Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
geografická poloha
15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Náměstí Jana Karafiáta 71, 592 42 Jimramov
http://jimramov.e-vysocina.cz/
http://jimramov.e-vysocina.cz/
V Jimramově na rozhraní Čech a Moravy poblíž Žďáru nad Sázavou najdete na domu U Slunce (náměstí Jana Karafiáta 71) pamětní desku připomínající narození Karla Slavíčka (1678-1735). Tento jezuitský matematik, fyzik, astronom i hudebník se stal členem misie do Číny, kde se zabýval studiem měsíčních liberací, zatmění Měsíce, prováděl též geometrická měření Pekingu. Psal čínsky a latinsky. Je pochován na hřbitově poblíž městského paláce., na dosud zachovaném náhrobku je dokonce uvedeno Slavíčkovo jméno v čínštině - Jen Tiale Chuej-chou.
geografická poloha
16° 13′ 33″ | 49° 38′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Za kostelem, 377 01 Jindřichův Hradec
Centrem Jindřichova Hradce prochází 15. poledník východní délky. Je sice vyznačen v Kostelní ulici na dlažbě u kostela Nanebevzetí Panny Marie, tudy však vůbec neprochází a navíc značení má úplně špatný směr (odhadem o více než 60°). Ve skutečnosti 15. poledník prochází místem vzdáleným cca více než 80 metrů západně.
geografická poloha
15° 0′ 0″ | 49° 8′ 39″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.
Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.
Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
geografická poloha
14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.