Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
382 21 Kájov

V Kájově nedaleko Českého Krumlova jsou na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie troje sluneční hodiny, další čtvery pak na přilehlém kostelíku a faře. Vznikly snad počátkem 18. století (sám kostel ale pochází ze století patnáctého).

geografická poloha 14° 15′ 30″ | 48° 48′ 32″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
K letišti 144, P.O.Box 175, 360 01 Karlovy Vary
tel. 353 225 772 | http://www.astropatrola.cz | info@astropatrola.cz

První hvězdárna na jihovýchodním okraji Karlových Varů byla na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách otevřena již v roce 1963. V listopadu roku 1971 vyhořela, obnovena byla až v roce 1977. Hlavním přístrojem ukrytým pod odsuvnou střechou je dalekohled typu newton 250/1500 a dva refraktory 100/1200, resp. 80/880, které doplňuje několik přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se konají pozorování Slunce, večerní oblohy, přednášky pro školy, schůzky astronomických kroužků i nejrůznější odborná pozorování. K dispozici je přednáškový sál pro 55 osob doplněný moderní audiovizuální technikou. Hvězdárnu provozuje obecně prospěšná společnost Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary.

geografická poloha 12° 54′ 19″ | 50° 12′ 55″ | 615 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vřídelní kolonáda, 360 01 Karlovy Vary

V Karlových Varech na Vřídelní kolonádě jsou analematické hodiny z roku 2005 – v podobě uměleckého díla z bronzu a kamene, navíc upravené pro vozíčkáře (zhotovitel V. Kouba a J. Truhlář).

geografická poloha 12° 52′ 55″ | 50° 13′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kerhartice, 407 21 Česká Kamenice

V Kerharticích nedaleko Nového Boru jsou na kostelu sv. Máří Magdalény pozdně barokní sluneční hodiny z počátku 19. století. Byly vytvořeny jako reliéf, s velmi jemným dělením stupnice po 5 minutách. Součástí je německý nápis s chronogramem "Země, Slunce, Měsíc, hvězdy a vše, co je, pomine. Ježíšovo učení však potrvá věčně."

geografická poloha 14° 23′ 58″ | 50° 46′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Floriánské náměstí, 272 01 Kladno

V Kladně na Floriánské náměstí (vedle kaple sv. Floriana) jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny (2004, architektonický návrh Karel Albrecht, František Müller, gnómonický návrh Pavel Marek) jejichž hodinové značky ukazují čas i v noci pomocí řízených světel. Stín vrhá ukazatel dlouhý téměř 8 metrů, celková plocha číselníku je 30x20 metrů.

geografická poloha 14° 6′ 3″ | 50° 8′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 533 14 Kladruby nad Labem

V hřebčíně (a zámku) v Kladrubech nad Labem jsou jedny z nejkrásnějších slunečních hodin ve východních Čechách. Východojihovýchodní pro dopoledne mají latinský nápis s chronogramem "Pevný statečností a bezpečný stálostí" a jihojihozápadní pro zbytek dne opět s chronogramem "Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost". Oboje hodiny pocházejí z roku 1724. Součástí zámku je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov "Starokladrubské rasy", jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

geografická poloha 15° 29′ 8″ | 50° 3′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz

Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.

Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.

geografická poloha 14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Hvězdárna Kleť, 382 03 Holubov-Krasetín

Na vrcholu Kleti, nedaleko známé hvězdárny, jsou zřejmě nejvýše položené sluneční hodiny v České republice (1038 m n. m.), které byly zbudovány v roce 1974 architektem P. Peškem jako pozoruhodné technické i výtvarné dílo. Čtveřice hodin (polární jižní, polární prstencové, východní a západní) ukazují čas po celý den a celý rok. Navíc jsou doplněny dvěma tabulkami - se dny vstupu do jednotlivých znamení a odchylkami středního času od slunečního.

geografická poloha 14° 17′ 1″ | 48° 51′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 

Deset kilometrů od Slaného, severozápadně od obce Klobuky, vpravo od silnice do obce Telce se nachází nejznámější česká "megalitická" památka – tzv. Kamenný muž (též Pastýř). Kámen o výšce 3,5 metru a hmotnosti kolem 5 tun byl pravděpodobně vztyčen uměle, ale jeho prehistorický původ (natožpak astronomický význam) nebyl přesvědčivě dokázán. Diskutuje se také o možnosti, že se jedná o dávný mezník, stejně jako o připomínku Keltů. Podobně pravděpodobná je i legenda, že se Kamenný muž při každém zvonění kostelních zvonů v Klobukách posune o krok k vesnici. Až dojde ke kostelu – což bude za 1500 let – nastane konec světa.

geografická poloha 13° 59′ 4″ | 50° 18′ 4″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
chrám sv. Bartoloměje, Brandlova, 280 02 Kolín

Na vystouplém kameni chrámu sv. Bartoloměje v Brandlově ulici v Kolíně jsou patrné zbytky slunečních hodin z poloviny 15. století. Národní kulturní památka – chrám sv. Bartoloměje pochází ze druhé poloviny 13. století, ve druhé polovině 14. století jej po požáru přestavěl Petr Parléř (jeden z nejvýznamnějších středověkých stavitelů). Při kostele je zvonice a barokní kostnice. Ve 20. století prošel chrám důkladnou rekonstrukcí.

geografická poloha 15° 12′ 6″ | 50° 1′ 36″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
270 06 Kounov

Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad (v odstupu nanejvýš třicet metrů). S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, dnes jsou rozmístěny jak v mlází tak v lese. Největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo pravěkého člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.

geografická poloha 13° 41′ 45″ | 50° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
kostel sv. Petra a Pavla
http://www.kralovice.cz/

Na zdi kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích, nedaleko Rakovníka, se nacházejí svislé sluneční hodiny datované rokem 1550. První zmínky o farním kostele v Kralovicích pocházejí již z poloviny 13. století, do současné podoby byl přestavěn v letech 1575–1581 tehdejším majitelem panství Floriánem Gryspekem (nalézá se zde gryspekovská rodinná hrobka).

geografická poloha 13° 29′ 0″ | 49° 58′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámecké náměstí 1, 794 01 Krnov

Na dvoře zámku v Krnově jsou původně hodně zdobené sluneční hodiny z konce 18. století. Vyznačeny jsou ve sgrafitové omítce. Pevnostní městský zámek se dvěma baštami oddělený od města příkopem vznikl v letech 1531-1535. Později vyhořel, byl několikrát přestavován a také probouráván.

geografická poloha 17° 42′ 2″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž
tel. 573 502011 | http://www.azz.cz/

Zámek v Kroměříži byl do roku 1950 letní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů a také sídlo správy arcidiecéze. V mimořádně zachovalém interiéru jsou k vidění krásné historické sály, obrazárna, hudební archiv a především knihovna. Nejstarší uložená kniha pochází z poloviny 9. století, součástí jsou také zemské a hvězdné globy od Willema Blaewa (cca 1640) a Vincenza Coronelliho (1688), které se podle tradice považují za dary francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715). Sněmovní sál zámku je dokonce označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice. Není divu, že je tato stavba spolu s komplexem přilehlých zahrad památkou UNESCO (od roku 1998).

Uprostřed tzv. Květné zahrady, založené při obnově města zničeného třicetiletou válkou biskupem Karlem II. Liechtenstein z Kastelkornu, se nachází Rotunda s jedinečnou štukovou výzdobou postavená v roce 1671. V jejím středu se najdete kamenný stůl, nad nímž je na 25 metrů dlouhé struně zavěšeno třicet kilogramů těžké foucaultovo kyvadlo demonstrující otáčení planety Země. Kroměřížské kyvadlo, instalované profesorem místního gymnázia Františkem Náběrkem v dubnu 1906, je kopií podobného kyvadla zavěšeného v roce 1852 v kopuli pařížského Pantheonu Leonem J. B. Foucaltem (1819-1868). Vzhledem k omezenému přístupu do Rotundy není kyvadlo běžně v provozu, ale v ojedinělých případech jej lze zprovoznit. Jedná se o první demonstraci tohoto zařízení na území českých zemí.

Sama Květná zahrada nabízí neobyčejné prostředí se špalíry zastřižených dřevin, bludištěm a květinovými ornamenty. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.).

geografická poloha 17° 22′ 51″ | 49° 17′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Braunerova 2397, 767 01 Kroměříž
tel. 573 315 401 | http://hvkm.wz.cz

První hvězdárna byla v Kroměříži postavena již v roce 1947 (soukromá pozorovatelna Č. Šilera). Její některé části (kopule a dalekohled) se staly základem pro městkou hvězdárnu v tzv. Dolních zahradách, která byla místními nadšenci vytvořena v průběhu sedmdesátých let 20. století. V roce 1997 však budovu i část zařízení zdevastovala rozsáhlá povodeň. V současnosti hvězdárna patří pod Dům kultury, je příležitostně otevřena veřejnosti a disponuje celou řadou (většinou mobilních) dalekohledů, např. typu newton 240/1200 nebo 114/500. Návštěvu hvězdárny je nezbytné předem dohodnout telefonicky.

geografická poloha 17° 25′ 9″ | 49° 17′ 46″ | 192 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž, Pilařova 1, 767 01 Kroměříž

V Kroměříži na bývalé piaristické koleji (dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského) jsou malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718. Obsahují latinský nápis "Z Marie se rodí tento řád", s nesprávně uvedeným chronogramem MDCCXIII=1713.

geografická poloha 17° 23′ 26″ | 49° 17′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/

Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.

geografická poloha 13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kunžak

Nedaleko Kunžaku u Jindřichova Hradce (656 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 15° 12′ 0″ | 49° 6′ 0″ | 656 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Havlíčkova 151, 378 62 Kunžak
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz

V roce 1975 vybudoval Ladislav Schmied malou pozorovatelnu s odsuvnou střechou, v níž je umístěn na jednoduché paralaktické montáži refraktor 74/940 s reflektorem typu newton 170/1350. Slouží především pro soustavné vizuální pozorování sluneční fotosféry zakreslované projekcí, vykonávaných zřizovatelem od roku 1947 (rozsahem se jedná o výjimečnou pozorovací řadu nejen na české poměry). Majitel umožňuje návštěvu pozorovatelny po předběžném projednání termínu v denní době (pozorování Slunce, seznámení s metodikou pozorování a sluneční aktivitou). Pro noční pozorování není hvězdárna přístupná.

geografická poloha 15° 11′ 30″ | 49° 7′ 14″ | 575 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí 30/1, 697 01 Kyjov
tel. 518 697 411

Na radnici v Kyjově je zazděn "loket", dnes již nepoužívaná jednotka délky (75 cm).

geografická poloha 17° 7′ 20″ | 49° 0′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kylešovice u Opavy

Při těžbě cihlářské hlíny na severním svahu Kylešovického kopce byly 3. července 1925 objeveny čtyři železné meteority o celkové hmotnosti 14 kg. Později k nim přibyli další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Zdá se nepochybné, že se žádný z objevených meteoritů nenacházel na místě původního pádu. Všechny byly nejspíš přineseny na místo pravěkého sídliště ve starší době kamenné. Jeho obyvatelům mohly být nápadné rezavým zabarvením i hmotností a s největší pravděpodobností dlouhou dobu sloužily jako obklady ohniště. Největší exemplář (10,6 kg) je nyní uložen ve Slezském muzeu v Opavě, další v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 54′ 0″ | 49° 58′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.