Michalská, 110 00 Praha
V kostele sv. Michala Archanděla nedaleko Staroměstského náměstí působil od roku 1406 jako farář a kazatel Křišťan z Prachatic (1360?-1439), vůdčí osobnost astronomie a matematiky na Univerzitě Karlově (čtyřikrát zvolen rektorem), který je autorem několika spisů o používání astrolábu "De composicione astrolabii" a "De utilitate (usu) astrolabii" dochované v mnoha opisech v evropských knihovnách. Sepsal též "Algorismus prosaycus" o aritmetice a "Computus cyrometricalis" o měření času a "Lékařské knihy" o léčení ran a lécích, o pouštění krve, s herbářem a poznatky z astronomie a astrologie. Mezi jeho žáky patřil Jan Hus, za nějž roku 1415 osobně intervenoval v Kostnici. Nakonec byl sám zajat a propuštěn jen na přímluvu císaře Zikmunda.
geografická poloha
14° 25′ 13″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Proseč
Planetární stezka v Proseči u Skutče je modelem sluneční soustavy v měřítku je 1:1 000 000 000. Začátek najdete u obecní knihovny, pak vás zavede kolem areálu základní školy po místních cykloturistických trasách do okolí městečka (až k rozhledně Terezka), končí opět v Proseči. Stezka měří 6 km a tvoří ji 11 zastavení. Na každém je uveden popis planety, vyobrazení tělesa a mapka trasy, nad cedulí nechybí modely planet. Planetární stezku vytvořili v roce 2006 žáci místní školy.
geografická poloha
16° 6′ 45″ | 49° 48′ 23″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz
http://www.cuni.cz
Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
geografická poloha
14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
Staroměstský orloj je jedním z nejznámějších a nejstarších orlojů na světě (tři čtvrtiny dílů jsou dosud původní). Jeho první, stále ještě funkční části zkonstruoval před rokem 1410 hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně, pod vedením mistra Jana Ondřejův zvaného Šindel (1375-1445), profesora astronomie a pozdějšího rektora Karlovy univerzity. První písemná zmínka totiž pochází ze 14. října 1410, ze které je patrno, že Mikuláš z Kadaně "za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz".
Původní podobu orloje výrazně poznamenaly husitské války, jeho další vzhled – v hrubých rysech zachovaný dodnes – ve druhé polovině 15. století ovlivnil Jan Hanuš řečený Růže, který jej nejen opravil, ale pravděpodobně i zdokonalil natolik, že byl po dlouhou dobu pokládám za jeho tvůrce (od něj se zřejmě odvíjí legenda o oslepeném orlojníkovi). Údržba komplikovaného hodinového stroje však nebyla jednoduchá, takže orloj mnohdy několik desetiletí nepracoval. Ve druhé polovině 18. století byl v tak žalostném stavu, že se dokonce uvažovalo o jeho likvidaci – na záchraně se mj. aktivně podílel profesor Antonín Strnad (1746-1799), zakladatel systematické řady meteorologických měření v nedalekém Klementinu. Podruhé měl orloj namále v polovině 19. století, opět se jej ale podařilo zprovoznit, od té doby šel až na nezbytné opravy prakticky bez přestávky. V posledních dnech druhé světové války ale Staroměstská radnice vyhořela a celé časoměrné zařízení bylo více než poškozeno. I přes návrh hodinářské firmy nahradit původní stroj novým, došlo díky nadšencům k rekonstrukci původních částí, takže se hodiny v červenci 1948 opět roztikaly – až na restaurátorské zásahy snad navždy.
Orloj lze rozdělit do tří hlavních částí. Bezesporu nejzajímavější je astronomická, ze které lze vyčíst polohu Slunce a Měsíce jak vzhledem k obzoru, tak vůči zvířetníku. Z ciferníku je možné odvodit i astronomický nebo občanský soumrak, stejně jako okamžik východu a západu Slunce. Koule symbolizující Měsíc je z poloviny světlá a z poloviny tmavá, ukazuje tak měsíční fáze.
Astronomický ciferník zobrazuje nejen běžný čas, ale také babylonský, siderický i staročeský čas, který začínal západem Slunce. Pod ní je umístěno kalendářní kolo (původně instalované kolem roku 1490), které v roce 1866 nově namaloval Josef Mánes (dnes je zde kopie). Pozlacená ručička ukazuje vždy konkrétní den, jeho datum, dva svaté (muže a ženu), měsíc a znamení zvěrokruhu. Kolem astronomické části jsou umístěny pohyblivé figurky pro pobavení diváků (nejstarší je smrtka, instalovaná na sklonku 15. století), včetně procesí dvanácti apoštolů, kteří se při zvonění ukazují každou hodinu. Dlužno podotknout, že právě tato nejméně významná část Staroměstského orloje vzbuzuje u turistů největší zájem...
Je pravděpodobné, že ve středověku vzniklo v českých zemích několik dalších orlojů. Podle dochovaných zmínek se podobný hodinový stroj nacházel například na chrámu svatého Víta na Pražském hradu, stejně jako na radnici v Kutné hoře (zničeny během požárů). Na přelomu 15. a 16. století svůj orloj získala i Olomouc, dnešní "moderní" podoba však pochází z 50. let dvacátého století (neměl jednoduše takové štěstí jako Staroměstský a byl po zásahu granátem na sklonku druhé světové války zcela přestavěn).
Velmi starý orloj je umístěn i uvnitř katedrály ve Strasbourgu (nedochoval se v původní podobě, ta současná pochází z poloviny 19. století), švédském Lundu (1424, restaurován 1923), švýcarském Bernu (16. století), francouzském Lyonu (14. století) a Rouenu (16. století). Staroměstský orloj ale všechny překonává komplikovaností, zachovalostí a podivuhodnou historií.
Původní podobu orloje výrazně poznamenaly husitské války, jeho další vzhled – v hrubých rysech zachovaný dodnes – ve druhé polovině 15. století ovlivnil Jan Hanuš řečený Růže, který jej nejen opravil, ale pravděpodobně i zdokonalil natolik, že byl po dlouhou dobu pokládám za jeho tvůrce (od něj se zřejmě odvíjí legenda o oslepeném orlojníkovi). Údržba komplikovaného hodinového stroje však nebyla jednoduchá, takže orloj mnohdy několik desetiletí nepracoval. Ve druhé polovině 18. století byl v tak žalostném stavu, že se dokonce uvažovalo o jeho likvidaci – na záchraně se mj. aktivně podílel profesor Antonín Strnad (1746-1799), zakladatel systematické řady meteorologických měření v nedalekém Klementinu. Podruhé měl orloj namále v polovině 19. století, opět se jej ale podařilo zprovoznit, od té doby šel až na nezbytné opravy prakticky bez přestávky. V posledních dnech druhé světové války ale Staroměstská radnice vyhořela a celé časoměrné zařízení bylo více než poškozeno. I přes návrh hodinářské firmy nahradit původní stroj novým, došlo díky nadšencům k rekonstrukci původních částí, takže se hodiny v červenci 1948 opět roztikaly – až na restaurátorské zásahy snad navždy.
Orloj lze rozdělit do tří hlavních částí. Bezesporu nejzajímavější je astronomická, ze které lze vyčíst polohu Slunce a Měsíce jak vzhledem k obzoru, tak vůči zvířetníku. Z ciferníku je možné odvodit i astronomický nebo občanský soumrak, stejně jako okamžik východu a západu Slunce. Koule symbolizující Měsíc je z poloviny světlá a z poloviny tmavá, ukazuje tak měsíční fáze.
Astronomický ciferník zobrazuje nejen běžný čas, ale také babylonský, siderický i staročeský čas, který začínal západem Slunce. Pod ní je umístěno kalendářní kolo (původně instalované kolem roku 1490), které v roce 1866 nově namaloval Josef Mánes (dnes je zde kopie). Pozlacená ručička ukazuje vždy konkrétní den, jeho datum, dva svaté (muže a ženu), měsíc a znamení zvěrokruhu. Kolem astronomické části jsou umístěny pohyblivé figurky pro pobavení diváků (nejstarší je smrtka, instalovaná na sklonku 15. století), včetně procesí dvanácti apoštolů, kteří se při zvonění ukazují každou hodinu. Dlužno podotknout, že právě tato nejméně významná část Staroměstského orloje vzbuzuje u turistů největší zájem...
Je pravděpodobné, že ve středověku vzniklo v českých zemích několik dalších orlojů. Podle dochovaných zmínek se podobný hodinový stroj nacházel například na chrámu svatého Víta na Pražském hradu, stejně jako na radnici v Kutné hoře (zničeny během požárů). Na přelomu 15. a 16. století svůj orloj získala i Olomouc, dnešní "moderní" podoba však pochází z 50. let dvacátého století (neměl jednoduše takové štěstí jako Staroměstský a byl po zásahu granátem na sklonku druhé světové války zcela přestavěn).
Velmi starý orloj je umístěn i uvnitř katedrály ve Strasbourgu (nedochoval se v původní podobě, ta současná pochází z poloviny 19. století), švédském Lundu (1424, restaurován 1923), švýcarském Bernu (16. století), francouzském Lyonu (14. století) a Rouenu (16. století). Staroměstský orloj ale všechny překonává komplikovaností, zachovalostí a podivuhodnou historií.
geografická poloha
14° 25′ 14″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jabloňová 231, 755 11 Vsetín
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz
Hvězdárna Vsetín byla otevřena v roce 1950 z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti. V roce 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Na hvězdárně jsou pořádány přednášky a besedy nejen pro veřejnost, ale především pro základní a střední školy z východní části Zlínského kraje. Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy refraktorem 200/3000 s hledáčkem 120/2800. Pro některá odborná pozorování je k dispozici i reflektor typu newton 150/1200 se CCD kamerou. Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.
geografická poloha
17° 59′ 47″ | 49° 20′ 39″ | 389 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Morávka
Krátce po poledni 6. května 2000 byl na denní obloze několika tisíci lidmi z velké části střední Evropy sledován jasný meteor, jehož průlet se shodou náhod podařilo ze tří různých míst zaznamenat i videokamerou. Událost sledovaly také americké umělé družice, zvukový doprovod zachytily i seismografy.
V okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech se nakonec zřítilo nejméně dvě stě kilogramů kamenných meteoritů (chondritů), z nichž se dosud podařilo nalézt sedm exemplářů. První objevený meteorit (0,2 kg) dopadl jen těsně vedle dvou hrajících si děvčat. Díky komplexnímu sledování ze Země i ze špionážních družic jde o historicky vůbec nejlépe
dokumentovaný pád meteoritu. První tři z nalezených meteoritů jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze, další skončily v rukou soukromníků.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
V okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech se nakonec zřítilo nejméně dvě stě kilogramů kamenných meteoritů (chondritů), z nichž se dosud podařilo nalézt sedm exemplářů. První objevený meteorit (0,2 kg) dopadl jen těsně vedle dvou hrajících si děvčat. Díky komplexnímu sledování ze Země i ze špionážních družic jde o historicky vůbec nejlépe
dokumentovaný pád meteoritu. První tři z nalezených meteoritů jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze, další skončily v rukou soukromníků.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
18° 32′ 0″ | 49° 36′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun
V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.
geografická poloha
16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Oddělení meziplanetární hmoty, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz/
http://www.asu.cas.cz/
Na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově (525 m n. m.) se nachází ústředí české části Evropské bolidové sítě, odkud se řídí jednotlivé pozorovací základy a kde se vyhodnocují pořízené záběry. Kromě toho je v Ondřejově instalována jedna z autonomních stanic, speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů. Podrobnější informace o Evropské bolidové síti viz stanice na Churáňově.
Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).
Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).
geografická poloha
14° 47′ 0″ | 49° 55′ 0″ | 525 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zámecký park, Růžová zahrada, 769 01Holešov
tel. 728 605 017 | http:// hvezdarna-holesov.wz.cz | patrik.trncak@centrum.cz
tel. 728 605 017 | http:// hvezdarna-holesov.wz.cz | patrik.trncak@centrum.cz
Hvězdárna v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě – několik desítek metrů od holešovského zámku a zámecké obory – byla otevřena již roku 1959. Po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006 – v kopuli o průměru 6 metrů je nyní umístěn dalekohled Nexstar 102 SLT (102/660). Na hvězdárně se organizují pozorování večerní oblohy, astronomický kroužek (děti i dospělí), prohlídka vybavení, případně i přednášky. Otevřeno má po předchozí domluvě, event. během výjimečných astronomických úkazů.
geografická poloha
17° 35′ 3″ | 49° 19′ 56″ | 230 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/
http://www.krivoklat.cz/
Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.
geografická poloha
13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.