Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Libušina třída, 623 00 Brno-Kohoutovice

Na brněnském sídlišti Kohoutovice (jihozápadní část města), na travnaté ploše nedaleko prodejny Albert, jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny s číselníkem na přibližně válcové ploše, které doplňuje kalendárium, analema a otvorový ukazatel. Vznikly v 80. letech 20. století (kovář A. Haberman).

geografická poloha 16° 32′ 24″ | 49° 11′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 533 14 Kladruby nad Labem

V hřebčíně (a zámku) v Kladrubech nad Labem jsou jedny z nejkrásnějších slunečních hodin ve východních Čechách. Východojihovýchodní pro dopoledne mají latinský nápis s chronogramem "Pevný statečností a bezpečný stálostí" a jihojihozápadní pro zbytek dne opět s chronogramem "Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost". Oboje hodiny pocházejí z roku 1724. Součástí zámku je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov "Starokladrubské rasy", jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

geografická poloha 15° 29′ 8″ | 50° 3′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz

Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.

geografická poloha 14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 233, 170 00 Praha
http://sdruzeni.hvezdarna.cz

Sdružení hvězdáren a planetárií je dobrovolnou organizací českých a slovenských hvězdáren, stejně jako dalších právnických či fyzických osob. Spolupracuje při ochraně obecných i specifických zájmů hvězdáren, podílí se na přípravě předpisů a norem, pomáhá svým členům formou poradenské, expertní a koordinační činnosti, zajišťuje vzájemnou informovanost o věcech společného zájmu, ovlivňuje odborný růst pracovníků hvězdáren a může své členy zastupovat ve sporech týkajících se astronomické činnosti.

Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.

Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.

geografická poloha 14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí 1/1, 702 00 Ostrava
tel. 596 123 760 | http://www.ostrmuz.cz | muzeum@ostrmuz.cz

Jan Mašek, technik Vítkovických železáren v Ostravě, sestrojil v letech 1924-1935 "pokojový" orloj, který je dnes vystaven v ostravském muzeu. Má pět desítek různých funkcí – vlastní hodinový ciferník, kalendářní, astronomickou a planetární část. Orloj sestává z 2500 součástek a je poháněn osmikilovým závažím, které se samočinně natahuje díky elektromotorku.

geografická poloha 18° 17′ 35″ | 49° 50′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
351 01 Františkovy Lázně

Ve Františkových Lázních uprostřed parku u Františkova pramene je mramorový tvarovaný sloupek, na němž jsou svislé, vodorovné, troje rovníkové a troje polární hodiny. Zřejmě se jedná o dovoz z Itálie (1936). Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu.

geografická poloha 12° 21′ 1″ | 50° 7′ 4″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tělocvičná 24, 301 00 Plzeň

Na tzv. Jižním předměstí v Plzni jsou sluneční hodiny zobrazující okamžiky pravého poledne ve světě; dále má tři číselníky pro čas místního poledníku, středoevropský a letní středoevropský; datové čáry pro vstup do zvířetníkových znamení. Vytvořeny byly Františkem Marešem v roce 1995.

geografická poloha 13° 22′ 31″ | 49° 44′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stará Bělá

Poblíž Staré Bělé, jihozápadně od Ostravy, byl v polovině 19. století vyorán železný meteorit o hmotnosti 3,9 kg. Půl století byl uchováván jako rodinná kuriozita, pravá podstata byla rozpoznána až v roce 1898. K pádu došlo nejpozději v polovině 18. století, možná i dříve. Drtivá část meteoritu je nyní uchována v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 18° 15′ 0″ | 49° 46′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AK – Kulturní dům, Opavská 161, 747 22 Dolní Benešov
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz

Pozorovatelna Astronomického kroužku v Dolním Benešově byla otevřena v roce 1986 a dnes disponuje dalekohledy typu newton 150/100 a 200/2000 (vlastní konstrukce), které jsou umístěné na střešním prostoru Kulturního domu pod odsuvnou střechou. Řešení je námětem pro levné a rychle zhotovené stanoviště. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena od září do poloviny května každý pátek večer za příznivého počasí, při mimořádných úkazech (zatmění, zákryty apd.) a na požádání i v jiném období. Pozorování je bohužel rušeno místním osvětlením, k dispozici je však řada menších mobilních dalekohledů využívaných při externích pozorováních.

geografická poloha 18° 6′ 44″ | 49° 55′ 14″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Čapkovo náměstí 1, 326 00 Plzeň

Na školní budově na Slovanech (dnes Fakultní nemocnice Plzeň) byla v roce 1936 vybudována třímetrová kopule s refraktorem 108/1600. Tehdejší astronomická společnost měla k dispozici klubovnu a terasu pro přenosné dalekohledy. Přístup na hvězdárnu byl však již od počátku velmi omezený, po druhé světové válce zcela nemožný. Dávno nefunkční kopule se však zachovala až do dnešní doby.
Na plzeňské renesanční radnici (postavil G. De Statia v letech 1554 až 1559) je také vyobrazen císař Rudolf II. (s globem a dalekohledem).

geografická poloha 13° 24′ 0″ | 49° 43′ 49″ | 365 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.