U Obecního dvora 7, 110 00 Praha
Pamětní deska připomíná zdejší pobyt (v prvním patře) Christian Dopplera v letech 1843 až 1847 (nápis v češtině i němčině).
geografická poloha
14° 25′ 23″ | 50° 5′ 29″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Janáčkovy sady, 741 01 Nový Jičín
V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 otevřena malá hvězdárna. Zanikla koncem osmdesátých let 20. století, její existenci připomíná kopule na střeše obytného domu.
geografická poloha
18° 0′ 39″ | 49° 35′ 23″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
K letišti 144, P.O.Box 175, 360 01 Karlovy Vary
tel. 353 225 772 | http://www.astropatrola.cz | info@astropatrola.cz
tel. 353 225 772 | http://www.astropatrola.cz | info@astropatrola.cz
První hvězdárna na jihovýchodním okraji Karlových Varů byla na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách otevřena již v roce 1963. V listopadu roku 1971 vyhořela, obnovena byla až v roce 1977. Hlavním přístrojem ukrytým pod odsuvnou střechou je dalekohled typu newton 250/1500 a dva refraktory 100/1200, resp. 80/880, které doplňuje několik přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se konají pozorování Slunce, večerní oblohy, přednášky pro školy, schůzky astronomických kroužků i nejrůznější odborná pozorování. K dispozici je přednáškový sál pro 55 osob doplněný moderní audiovizuální technikou. Hvězdárnu provozuje obecně prospěšná společnost Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary.
geografická poloha
12° 54′ 19″ | 50° 12′ 55″ | 615 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://1066.wms66.wedos.ws
http://1066.wms66.wedos.ws
Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.
Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.
Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.
geografická poloha
16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní zámek Valtice, 691 42 Valtice
Na zámku ve Valticích najdete hned dvoje sluneční hodiny z roku 1728. Jedny jihovýchodní hodiny s latinským nápisem "Časy pomíjejí a stárneme nepozorovaně s lety", druhé netypické severozápadní, které ukazují pouze v létě pozdě odpoledne s textem "Jsou časy radosti, časy bolesti".
geografická poloha
16° 45′ 20″ | 48° 44′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hořice
http://www.horice.org/
http://www.horice.org/
Přímo nad Hořicemi, na hřebeni Hořického chlumu (408 m n. m.), stojí Masarykova věž samostatnosti s vrcholem zakrytým hvězdářskou kopulí. Základní kámen byl položen v červenci 1926 za přítomnosti T. G. Masaryka. Projekt počítal s výškou rozhledny cca 40 metrů (mohla sloužit jako letecký maják na lince Praha-Varšava), avšak do roku 1938 byla vystavěna pouze do výšky 25 m – pak se již nepokračovalo.
V unikátní pozorovatelně (průměr kopule 3,7 metru) se od 80. let dvacátého století snaží několik amatérských nadšenců vybudovat astronomickou pozorovatelnu. Zatím se zde nachází masivní vidlicová paralaktická montáž s počítačově řízeným elektronickým pohonem, refraktory 140/1500, 80/1500 a jezdící podlaha (pro pohodlné pozorování). Uvažuje se též o pořízení dalších přístrojů. Hvězdárna je zatím veřejnosti nepřístupná, z ochozu bohatě zdobené rozhledny je i přesto skvělý výhled na město a jeho okolí, za příznivého počasí dokonce až na Krkonoše.
V unikátní pozorovatelně (průměr kopule 3,7 metru) se od 80. let dvacátého století snaží několik amatérských nadšenců vybudovat astronomickou pozorovatelnu. Zatím se zde nachází masivní vidlicová paralaktická montáž s počítačově řízeným elektronickým pohonem, refraktory 140/1500, 80/1500 a jezdící podlaha (pro pohodlné pozorování). Uvažuje se též o pořízení dalších přístrojů. Hvězdárna je zatím veřejnosti nepřístupná, z ochozu bohatě zdobené rozhledny je i přesto skvělý výhled na město a jeho okolí, za příznivého počasí dokonce až na Krkonoše.
geografická poloha
15° 38′ 20″ | 50° 22′ 39″ | 408 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
756 23 Jablůnka
Na východním okraji vesnice Jablůnka mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě – dílo Jablůnka 1, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 m (dnes již uzavřený).
geografická poloha
17° 57′ 19″ | 49° 22′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Klementinum 190, 110 00 Praha 1
O systematická meteorologická pozorování se v minulých staletích pokoušela celá řada badatelů i institucí. Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření však v roce 1752 založil v pražském Klementinu Josef Stepling (1716-1778), snad nejvýznamnější fyzik, astronom i matematik v období českého osvícení.
Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.
Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.
geografická poloha
14° 24′ 59″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Původní hvězdárna v Jaroměři byla otevřena již v roce 1967. Její součástí se stala nejen dvojice pětimetrových kopulí (v jedné s refraktorem 13 cm), ale také přednášková místnost (pro 60 posluchačů), klubovna či dílna. Kromě toho disponovala několika menšími přístroji, včetně fotografických komor. Bohužel, během požáru v roce 1991, byla prakticky celá hvězdárna zničena. Na počátku 21. století však poblíž původního místa vznikla nová, soukromá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 metry, vybavená dalekohledem typu cassegrain o průměru objektivu 20 cm. Její návštěva je možná pouze po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 54′ 37″ | 50° 21′ 23″ | 276 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Studentská 11, 736 01 Havířov-Podlesí
Na východním okraji města Havířov (na střeše gymnázia) existuje kopule malé hvězdárny (bez dalekohledu). V současné době několik nadšenců usiluje o její znovuotevření, pravidelně ve středu se zde schází astronomický klub.
geografická poloha
18° 27′ 36″ | 49° 46′ 33″ | 319 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.