Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 771 27 Olomouc

Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.

geografická poloha 17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křížkovského 8 , 771 47 Olomouc

Na nádvoří bývalého Proboštského domu (nyní rektorát a filozofická fakulta Univerzity Palackého) v Olomouci na Křížkovského ulici 8 jsou dvoje sluneční hodiny (dopolední a odpolední) z počátku 19. století.

geografická poloha 17° 15′ 34″ | 49° 35′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Olomouc

V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).

V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.

V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.

geografická poloha 17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
798 14 Olšany u Prostějova

Na faře v Olšanech u Prostějova jsou vyznačeny gnómonicky cenné sluneční hodiny z roku 1836. Dnes bohužel poněkud poškozené. Fara samotná byla postavena roku 1715 a najdete ji v těsné blízkosti kostela sv. Jana Křtitele.

geografická poloha 17° 9′ 32″ | 49° 32′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
c/o Petr Scheirich, Fričova 298, 251 65
http://www.astronomie.cz | apo@astronomie.cz

Základy spolku Amatérská prohlídka oblohy byly položeny na jaře 1986, občanské sdružení oficiálně vzniklo v lednu roku 1994. V roce 2012 občanské sdružení formálně ukončilo svoji činnost a stalo se sekcí České astronomické společnosti.

Sdružuje několik desítek nadšenců z celé České republiky a Slovenska, jejichž společným koníčkem (někdy i povoláním) je pozorování krás denní a noční oblohy. Sdružení též provozuje velmi rozsáhlé www stránky.

Členové Amatérské prohlídce oblohy se v minulosti podíleli na vzniku celé řady zajímavých publikací a jsou také dlouholetými spoluorganizátory Astronomické expedice, která se každé léto koná na pozemku Hvězdárny v Úpici. Navíc pořádají Setkání členů Amatérské prohlídky oblohy, jež jsou otevřená pro všechny zájemce o dění na obloze.

geografická poloha 14° 46′ 48″ | 49° 54′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz

Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.

Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.

V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).

V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.

geografická poloha 14° 46′ 53″ | 49° 54′ 33″ | 528 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Oddělení meziplanetární hmoty, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz/

Na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově (525 m n. m.) se nachází ústředí české části Evropské bolidové sítě, odkud se řídí jednotlivé pozorovací základy a kde se vyhodnocují pořízené záběry. Kromě toho je v Ondřejově instalována jedna z autonomních stanic, speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů. Podrobnější informace o Evropské bolidové síti viz stanice na Churáňově.

Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).

geografická poloha 14° 47′ 0″ | 49° 55′ 0″ | 525 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ondřejov 244, 251 62 Ondřejov
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/

Geodetická observatoř Pecný je pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Její provoz byl v těsné blízkosti Astronomického ústavu v Ondřejově na vrcholu Pecný (546 m n. m.) zahájen v roce 1957. Dnes je geodetickou stanicí včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Na observatoři se provádí zejména nepřetržité sledování sítě GPS, změn vertikální složky tíhového zrychlení, taktéž je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země. Součástí observatoře je i areál Geodetické observatoře Skalka (1 km severovýchodně Pecný).

geografická poloha 14° 47′ 13″ | 49° 54′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
vila Leonora, Fričova 60, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz

V Ondřejově u vily Leonora jsou sluneční hodiny s analemou od prof. Vladimíra Gutha z roku 1930 s latinským nápisem "Bez Slunce nejsem nic" (rekonstruovány 1995). V přírodním areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky jsou další dvoje hodiny - unikátní umělecká díla Zdeňka Hůly (1998). Výtvor s názvem "Od slunečních hodin k slunovratu" tvoří žulový sloup se čtyřmi úzkými zářezy: na severní straně jeden svislý a na jižní tři, kterými pronikají sluneční paprsky při rovnodennostech a slunovratech. Dílo "Sluneční hodiny" představuje deska natočená k jihu a skloněná pod úhlem 50 stupňů vzhledem k vodorovné rovině, se zářezy, jimiž proniká světlo v celé hodiny.

geografická poloha 14° 46′ 55″ | 49° 54′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí 158, 746 01 Opava

V Opavě se narodil Johann Palisa (1848-1925), významný astronom konce 19. století, objevitel řady planetek (mj. blízkozemní 719 Albert) a také pracovník Vídeňské univerzitní observatoře. Vydal se též za zatměním Slunce až na Tahiti. Pamětní deska je umístěna v místě jeho rodného domu na Horním náměstí 158. Po Johannu Palisovi byla pojmenována hvězdárna a planetárium v Ostravě. Stejné jméno nesou i trosky měsíčního kráteru (průměr 30 km) poblíž středu přivrácené strany Měsíce.

geografická poloha 17° 54′ 6″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město

Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.

Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.

Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.

geografická poloha 17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz

Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.

geografická poloha 17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tyršova 1, 746 01 Opava
tel. 553 622 999 | http://www.szmo.cz/

Součástí Slezského zemského muzea v Opavě je přírodovědecká expozice (otevřena v roce 1981) zaměřena na region Slezska a severní Moravy. Vystaven je zde železný meteorit nalezený v nedalekých Kylešovicích, který ve svůj prospěch využíval pravěký člověk.

geografická poloha 17° 54′ 30″ | 49° 56′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Českobratrská, 702 00 Ostrava

První ostravskou hvězdárnou se stala pozorovatelna na Českobratrské ulici v tzv. hodinové věži. Otevřena byla roku 1956 a disponovala refraktorem s průměrem objektivu 16 cm. V roce 1981 však byla uzavřena a dnes ji připomíná jen nefunkční kopule.

geografická poloha 18° 17′ 20″ | 49° 50′ 22″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
VŠB - TU Ostrava, Tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava - Poruba
tel. 696 995 469 | http://www.vsb.cz/gp | Milos.Duraj@vsb.cz

Z vědeckého a historického hlediska je nejcennější sbírkou celého Geologického pavilonu Vysoké školy báňské - Technické univerzity tzv. sbírka prof. Pošepného z příbramského rudního revíru v druhé polovině 19. století. Vzorky totiž dokumentují mineralogické a ložiskové poměry tohoto světově známého rudního ložiska. Součástí pavilonu je také jediná komplexní a veřejnosti přístupná expozice uranových minerálů českých a slovenských ložisek radioaktivních surovin. Najdete zde kolekci českých granátů (pyropů) a také vltavínů.

geografická poloha 18° 9′ 46″ | 49° 49′ 57″ | 300 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí 1/1, 702 00 Ostrava
tel. 596 123 760 | http://www.ostrmuz.cz | muzeum@ostrmuz.cz

Jan Mašek, technik Vítkovických železáren v Ostravě, sestrojil v letech 1924-1935 "pokojový" orloj, který je dnes vystaven v ostravském muzeu. Má pět desítek různých funkcí – vlastní hodinový ciferník, kalendářní, astronomickou a planetární část. Orloj sestává z 2500 součástek a je poháněn osmikilovým závažím, které se samočinně natahuje díky elektromotorku.

geografická poloha 18° 17′ 35″ | 49° 50′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Střední odborné učiliště strojírenské a Odborné učiliště Ostrava, Hasičská 1003/49, 700 30 Ostrava

V polovině devadesátých let 20. století se nakrátko veřejnosti otevřela hvězdárna na střeše strojírenského učiliště v Ostravě-Hrabůvce (newton 294/2100). Dnes ji připomíná jenom nefunkční kopule, dalekohled je nyní v majetku Hvězdárny a planetária J. Palisy v Ostravě.

geografická poloha 18° 15′ 48″ | 49° 47′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nová čtvrť 240, 725 28 Ostrava-Lhotka
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com

Soukromá pozorovatelna v Ostravě-Lhotce je příležitostně přístupná veřejnosti, její činnost je totiž zaměřena především na popularizaci astronomie. V náplni je také CCD pozorování proměnných hvězd, atmosférických jevů, hledání začínajících astronomů a přednášková činnost. K dispozici je několik dalekohledů: meniscus-cassegrain 150/2250, refraktor 80/1200 a newton 350/1800.

geografická poloha 18° 13′ 31″ | 49° 51′ 27″ | 219 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
VŠB – Technická univerzita Ostrava, tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
tel. 596 994 950 | http://planetarium.vsb.cz

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy (otevřena v roce 1980) je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce je až do roku 2014 uzavřena pro veřejnost.

Poblíž ostravské hvězdárny a planetária stojí 36 metrů vysoká věž vyrobená z nemagnetických materiálů, která sloužila k zeměměřičským účelům. Dnes je dominantou vystupující nad okolní les.

geografická poloha 18° 8′ 42″ | 49° 50′ 14″ | 281 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.