Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
geografická poloha
17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Masarykovo nám. 100, 688 01 Uherský Brod
V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční orloj (vznik 1715) upoutá pozornost pohyblivou figurkou Černého Janka a Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází. Nivnický orloj v Muzeu Jana Amose Komenského naopak dokládá dovednost lidových kutilů (1922). Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Součástí je několik časových ciferníků, vč. kalendářní desky. Na orloji jsou vyřezávané figurky, představujících anděly strážné, kteří bijí do zvonků zvonkohry.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.
geografická poloha
17° 38′ 51″ | 49° 1′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
geografická poloha
16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Lidické náměstí, 400 01 Ústí nad Labem
Na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem najdete sluneční hodiny kombinované s fontánou s číselníkem na šikmé ploše. Postaveny byly v roce 1965 (P. Příhoda, S. Hanzík), rozsáhle rekonstruovány v roce 2005. Fontána je nyní v noci nasvícená a tvoří dominantu centra krajského města.
geografická poloha
14° 2′ 13″ | 50° 39′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Ústí nad Orlicí
Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.