Výjimečná přednáška: Kurt Gödel, Úplnost a neúplnost
Výjimečná přednáška: Kurt Gödel, Úplnost a neúplnost
Návštěvníci Hvězdárny a planetária Brno se mohou ve čtvrtek 9. března 2017 v 18.00 seznámit s myšlenkami a objevy brněnského rodáka Kurta Gödela (1906-1978). Tento matematik, fyzik, logik a filozof byl jedním z nejlepších přátel Alberta Einsteina, americký časopis Time ho zařadil mezi sto nejdůležitějších osobností dvacátého století a současně je považován za největšího myslitele od dob samotného Aristotela. Kurt Gödel stál také na samotném počátku dnešních programovacích jazyků, ale zejména se proslavil svou formulací dvou vět o neúplnosti, které znamenaly významný vědecký průlom, a to nejen v matematice…
Kurt Friedrich Gödel se narodil 28. dubna 1906 v Brně (ulice Pekařská číslo 5). Jeho otec Rudolf byl zaměstnancem, později ředitelem a podílníkem továrny na sukno Redlich. Matka Marianne pocházela z kruhů německé moravské buržoazie. V roce 1924 se rodina odstěhovala do Vídně a mladý Gödel se zapsal na tamní univerzitu jako řádný posluchač fyziky. Díky několika výjimečným učitelům se později přiklonil k matematice a filozofii.
V roce 1931, rok po doktorátu, Gödel vyslovil a dokázal tvrzení, která znamenala vědecký průlom – formuloval totiž dvě věty o neúplnosti. Z první plyne, že žádný formální systém nemůže být zároveň úplný a bezesporný, a z druhé, že jeho bezespornost nelze uvnitř tohoto systému dokázat. Dle některých odborníků tyto věty dokonce dokazují, že vlastně neexistuje žádný nehybný základ jakéhokoliv systému, žádná objektivní pravda! Gödelův výsledek znamenal především zlom v matematice 20. století, neboť ukázal, že matematika není ukončeným objektem, jak se do té doby věřilo. Tyto věty ukončily delší než padesátileté úsilí matematiků úplně formalizovat matematiku tím, že poukázaly na možnost existence neřešitelných problémů. Tento objev také zásadně ovlivnil vědecké a filozofické myšlení druhé poloviny dvacátého a počátku jedenadvacátého století – mimo jiné také vedl bezprostředně ke vzniku počítačů. Například takzvané Gödelovo číslování je unikátním kódovacím systémem a některé jeho části připomínají to, co v současnosti informatici nazývají programovací jazyk počítačů.
V roce 1933 se říšským kancléřem v Německu stal Adolf Hitler, politická situace se postupně začala zhoršovat a současně se začalo schylovat ke 2. světové válce, která nakonec v roce 1940 vyhnala Gödela i s manželkou do Spojených států amerických. Do Evropy se už pak nikdy nevrátil. V zámoří působil brněnský rodák jako docent a později profesor na Institutu pokročilých studií v Princetonu, kde pracoval až do své smrti. Věnoval se filozofii a pod vlivem blízkého přítele Alberta Einsteina i fyzice. Jejich přátelství bylo pověstné. Einstein jednou dokonce řekl: „Jdu do institutu jen kvůli výsadě moci Gödela doprovázet na cestě domů.“
Einsteinův vliv dokonce přivedl Gödela k překvapivému objevu, a to k tomu, že obecná teorie relativity podle něho umožňuje cestování časem do minulosti. Jedním z méně známých, avšak o to zajímavějších objevů Kurta Gödela je ontologický důkaz Boha. Důkaz nutné existence Boha je vyjádřený několika, pro laika nesrozumitelnými, vzorci. Po mnoha matematických a logických krocích však Gödel došel k jasnému závěru: Bůh nutně existuje. Takzvaný ontologický argument v současnosti odborníci jako důkaz Boha odmítají. Ale i přes spornost důkazů tyto myšlenkové postupy stále vyvolávají odborné diskuze.
Společenské povinnosti a společenský život kladly na Kurta velké nároky. Stal se totiž díky svým objevům legendou a vyhledávaným člověkem, od něhož se očekávaly další převratné výsledky. Nemělo to ale dobrý vliv na plachého, uzavřeného a pečlivého, až puntičkářského samotáře, kterým se postupně stal. Trpěl dlouhodobými psychickými problémy, mezi které spadal i patologický strach z otravy jídlem, který nakonec urychlil jeho smrt. Nakonec dne 14. ledna 1978 Kurt Gödel zemřel v jedenasedmdesáti letech vysílením a na podvýživu.
Pokud jste tedy osobně zatoužili se seznámit s na první pohled tajemnými větami o nedokazatelných tvrzeních i se samotnou postavou Kurta Gödela, tak máte jedinečnou možnost ve čtvrtek 9. března 2017 v 18.00 si vyslechnout popularizační přednášku s názvem „Kurt Gödel: úplnost a neúplnost“. Naším hostem a zároveň přednášejícím bude pan docent Vítězslav Švejdar z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Jste všichni srdečně zváni!
—
