Menu English

Ptáte se na podmínky návštěvy u nás? Dle aktuálního nařízení vlády – očkování nebo test a samozřejmě respiš. Nejsme však horší než hospoda, takže pro Váš hezký zážitek u nás uděláme maximum! Věřte nám a donděte!

Pozvánka na přednášku: Genové manipulace rostlin

Genové manipulace rostlin

Ve spolupráci s vědeckým centrem CEITEC Vás srdečně zveme na odbornou/popularizační přednášku s názvem „Genové manipulace rostlin – technologie základního výzkumu i naděje na lepší budoucnost“, která se odehraje v sále velkého planetária 18. dubna 2017 v 18:00. Přednášejícím bude pan doc. RNDr. Jan Hejátko, Ph.D., vedoucí výzkumné skupiny Funkční genomika a proteomika rostlin, CEITEC – Středoevropský technologický institut a Národní centrum pro výzkum biomolekul, Masarykova univerzita, Brno. Vstup je zdarma!

Konec 19. a začátek 20. století byl obdobím velkých objevů nejen v oblasti techniky, ale zejména v oblasti genetiky, biochemie, matematiky a fyziky, které umožnily vznik nového interdisciplinárního oboru, molekulární biologie. Objev genetických zákonů v roce 1865, jejich znovuobjevení na počátku 20. století, objev kyseliny deoxyribonukleové (DNA) v roce 1871, zjištění, že je to právě tato molekula, která je zodpovědná za přenos dědičných vloh (1944), objev struktury DNA a rozluštění genetického kódu jsou jen stručným výčtem těch nejdůležitějších.

Tato a další zjištění odstartovala velmi bouřlivý rozvoj molekulární biologie v 50. a pozdějších letech. Současné poznání nám umožňuje analyzovat způsob předávání dědičných vloh a strukturu tzv. genomu mnoha organismů včetně člověka. Naše znalosti nám umožňují genetickou informaci nejen studovat, ale i cíleně měnit. Téma umělých změn genetické informace je tématem z pochopitelných důvodů citlivým – dotýkáme se zde samé podstaty života, kterou měníme k „obrazu svému“. Máme na takovéto zásahy právo? Jsou genetické technologie dneška něčím, co jde za hranici, kterou bychom neměli překračovat? Máme se takovýchto úprav spíše obávat nebo je vítat?

17621937_10154648916629842_949027155697174635_o

Ve své přednášce se pokusím přiblížit naše současné poznání, zmíním nejdůležitější objevy, které posunuly naši schopnost rozumět světu kolem nás a pokusím se poskytnout střízlivý pohled na technologii genetických manipulací u rostlin. Zmíním klíčový význam genových manipulací pro současnou biologii a možnosti jejího praktického využití i s tím spojených rizik. V poslední části pak popíšu konkrétní výsledky právě končícího projektu, který byl realizován díky podpoře tzv. Norských grantů. V tomto projektu jsme se společně s našimi kolegy z univerzity z norského Trondheimu zabývali studiem významu rostlinných hormonů cytokininů v regulaci vlastností buněčné stěny rostlin.

Buněčná stěna se skládá zejména z celulózy a ligninu, dvou nejrozšířenějších organických sloučenin na Zemi. Buněčná stěna rostlin a výrobky z ní nás provázejí celým životem a to doslova od kolébky až do hrobu – buněčná stěna je nejen zdrojem dřeva, papíru, lněných i bavlněných vláken, ale i dřevěného uhlí, dřevoplynu a bionafty s nízkým obsahem síry.

V naší práci jsme zjistili, že rostlinné hormony cytokininy jsou důležitým regulátorem vývoje a tvorby tzv. sekundární buněčné stěny a tato regulace je velmi důležitá pro vývoj cévních pletiv rostlin. Na základě našich zjištění jsme navrhli metodu, která umožňuje upravit vlastnosti rostlinné biomasy takovým způsobem, že dojde ke zvýšení produkce ligninu, jedné ze složek buněčné stěny, která je důležitá pro vlastnosti buněčné stěny, ale zároveň může sloužit i jako cenná surovina např. při výrobě průmyslových pojiv, aditiv do stavebních a keramických hmot, ale i celosvětově nejvíce využívaného aromatu vanilinu.

Výzkum, který vedl k těmto výsledkům, získal finanční prostředky z Norského finančního mechanismu na období 2009-2014 a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Rozhodnutí MSMT-23681/2015-1.