Ze všeobecně známých důvodů je náš provoz omezen. Jakékoli dotazy prosím posílejte na reditel@hvezdarna.cz. Jsme Hvězdárna a planetárium Brno a vy jste naše hvězdy!
Podívejte se na úplné zatmění Měsíce
Poslední úplné zatmění Měsíce tohoto desetiletí
Tohle si nemůžete nechat ujít. V pondělí 21. ledna 2019 si natáhněte budíka na pátou hodinu ranní a vyhlédněte z okna směrem na jihozápad. Pokud vám bude přát počasí, spatříte zatmění Měsíce.
To, že se děje něco zvláštního, bude zřejmé už o půl páté, kdy začne částečné zatmění. Náš nejbližší kosmický soused v zemském stínu zcela zmizí krátce před tři čtvrtě na šest. V té době bude téměř 20 stupňů vysoko nad jihozápadním obzorem, na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka. Této fotogenické oblasti oblohy vévodí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux. Východně od ztemnělého Měsíce, v úhlové vzdálenosti asi 7°, navíc najdete krásnou hvězdokupu Jesličky. Pod tmavou oblohou bude vypadat jako okrouhlá světlá skvrna uvnitř nevýrazného souhvězdí Raka. Její jednotlivé hvězdy přitom snadno rozlišíte i v malém dalekohledu. K tomu se nad jihovýchodním obzorem přidá dvojice velmi jasných planet – Venuše a Jupiter, které bude dělit úhlová vzdálenost necelé tři stupně.
Samotné úplné zatmění potrvá 1 hodinu a 2 minuty (tedy do 6:43), přičemž Měsíc zapadne teprve až s koncem částečné fáze zatmění. K pozorování mimořádného měsíčního představení nic speciálního nepotřebujete. Snad jen štěstí na pěknou oblohu, hodně teplé oblečení a ideálně nějaké ty přátele.
Pokud se vydáte na Hvězdárnu a planetárium Brno, budeme mít otevřeno od 4.30 do 7.00 hodin. Za příznivého počasí můžete sledovat i přímý přenos zatmění na www.hvezdarna.cz nebo na Facebooku @hvezdarna.brno
Jak zatmění Měsíce vzniká?
Pro názornější vysvětlení celého úkazu bude vhodné vyskočit do vesmíru a podívat se na naši planetu z nadhledu. Díky tomu, že ji osvětlují paprsky Slunce, vrhá za sebou Země stín dlouhý asi jeden a půl milionu kilometrů. Vzdálenost Měsíce od Země je ale zhruba čtyři sta tisíc kilometrů. Jestliže se tedy náš kosmický soused v době úplňku nachází velmi blízko spojnice Země-Slunce, musí vstoupit do zemského stínu. Nám pozemšťanům výrazně ztmavne. Měsíčňan by v takovém případě sledoval úplné zatmění Slunce zakryté Zemí – sluneční kotouč by byl zakrytý tmavou siluetou Země.
Je to paradoxní, ale když nastane ten nejúplnější úplněk, tak na Měsíc přestane svítit Slunce. Ocitne se totiž téměř na spojnici Slunce-Země a dojde k jeho zatmění. Ani v té době ale zcela nezmizí – ozařují jej sluneční paprsky rozptýlené v zemské atmosféře.
Ve většině případů se však Měsíc během úplňku na spojnici Země-Slunce neocitá. Zpravidla zemský stín těsně mine – podleze jej či nadleze. Občas, jednou, dvakrát do roka, se mu to ale nepodaří a pak všude tam, kde je Měsíc nad obzorem, pozorujeme jeho zatmění.
Nejdelší úplná zatmění Měsíce trvají 106 minut. Například v červenci 2000 to bylo přesně 106 minut a 25 sekund. V srpnu 1859 trvalo ještě o tři sekundy déle. Tento rekord však bude překonán až 19. srpna 4753 s časem 106 minut a 35 sekund.
Zatmění Měsíce, která „měnila“ svět
23. ledna 1137 př. n. l.
nejstarší dochovaný záznam o pozorování zatmění Měsíce
9. října 425 př. n. l.
čarodějnice z řecké Thessaly dokáže „uhranout“ svit Měsíce
28. srpna 413 př. n. l.
díky strachu ze zatmění Syrakusané překvapivě dobyli Sicílii
3. století př. n. l.
Aristarchus určuje přibližnou vzdálenost Měsíce i Slunce
4. století př. n. l.
z podoby zemského stínu Aristoteles odvozuje kulatost Země
23. března 4 př. n. l.
zatmění „předpovídá“ úmrtí krále Heroda
22. května 1453
nečekané zatmění uspíší pád Konstantinopole
1. března 1504
Kolumbus přesvědčil Jamajčany, že umí zatmít Měsíc
17. století
zatmění slouží k synchronizaci hodin mezi kontinenty
20. století
století temnost zatmění slouží ke studiu průzračnosti zemské atmosféry
