Menu English

Ze všeobecně známých důvodů je náš provoz omezen. Jakékoli dotazy prosím posílejte na reditel@hvezdarna.cz. Jsme Hvězdárna a planetárium Brno a vy jste naše hvězdy!

Největší úplněk za posledních 68 let

Ano, je to tak. V pondělí 14. listopadu uvidíme největší úplněk od roku 1948! Bude o trochu jasnější a větší než ostatní úplňky. Nic jiného ale nečekejte.

Co se bude dít přímo na Hvězdárně a planetáriu Brno? Pokud bude v pondělí 14. listopadu jasno, můžete se přijít podívat na superúplněk našimi dalekohledy. Pozorování Měsíce začne v 16 h 30 min (krátce před jeho východem) a skončí ve 20 hodin. Na toto mimořádné pozorování se není potřeba rezervovat, vstup bude volný. Jedinou podmínkou tak zůstává příznivé počasí. 

superuplnek-2016-s-textem

Proč jsou některé úplňky větší než ostatní?

Měsíc neobíhá kolem Země přesně po kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je Měsíc někdy k Zemi blíž (tato doba se označuje jako přízemí) a někdy trochu dál (tzv. odzemí). Čím více se doba přízemí kryje s okamžikem úplňku, kdy je osvětlena celá jeho přivrácená strana, tím větší měsíční kotouč na obloze vidíme.

Úplňkům, které se odehrávají poblíž přízemí, se někdy říká „superúplněk“ nebo „superměsíc“. A právě takový superúplněk nastane letos v listopadu a vlastně i v prosinci. Listopadový úplněk (14. listopadu ve 14 h 51 min) se ale lépe kryje s okamžikem přízemí (k němuž dojde tři hodiny před úplňkem) než ten prosincový a navíc při listopadovém přízemí k nám bude Měsíc blíž než v prosinci. Není „přízemí jako přízemí“. Náš souputník se k nám 14. listopadu přiblíží na vzdálenost 356 509 kilometrů, v prosinci „jen“ na 358 461 kilometrů.

Jsme schopni takovou změnu očima vůbec zaznamenat?

Souhra okamžiku úplňku a velmi blízkého přízemí vykouzlí v listopadu největší úplněk od 26. ledna 1948. Příští podobně velký úplněk nastane až 25. listopadu 2034. Řečí čísel to znamená, že listopadový superúplněk bude o 14 procent větší ve svém průměru a o 30 procent jasnější než úplněk v odzemí (čili oproti tzv. „mikroúplňku“). Zní to lákavě, ale věřte, že takového rozdílu si očima na nebi sotva všimnete. Vždyť rozdíl v průměru oproti nejmenšímu možnému úplňku bude jen o tloušťku zápalky viděné ze vzdálenosti 170 cm a rozdíl v jasnosti jen o 0,25 mag, čili zhruba o rozdíl v jasnosti hvězd Betelgeuze a Aldebaran!

I když „superúplněk“ zdaleka nebude tak „super“, jak se podle novinových titulků může zdát, přesto bude stát za to se na něj podívat. Nejzajímavější je pozorování jeho východu, který se v Brně odehraje nad severovýchodním obzorem okolo půl páté večer. Ke sledování nepotřebujete žádný speciální dalekohled, jen si najděte místo s dobrým výhledem právě na severovýchod.

Jakmile se nad obzorem měsíční kotouč objeví, možná se vám bude zdát až nepřirozeně velký. Ať věříte nebo ne, je tento zajímavý jev pouhou iluzí. Ve skutečnosti je totiž Měsíc u obzoru stejně velký jako jindy. Sami se o tom můžete přesvědčit pohledem do ruličky papíru, jejíž průměr přizpůsobíte na „velký“ Měsíc nad obzorem. Až se Měsíc dostane výše nad obzor a bude se vám zdát opět „normální“, zjistíte pohledem do ruličky, že jeho průměr se nijak nezměnil. Ještě lépe toto šálení zraku odhalí dvojice fotografií pořízených v průběhu jedné noci.