Jaro je tu!
Ve středu 20. března ve 22 hodin 58 minut nastane jarní rovnodennost a konečně se nám vrátí jaro a hřejivé Slunce. Proto přijďte v sobotu 23. března 2019 od 15.00 do 18.00 přivítat jaro také na Hvězdárnu a planetárium Brno. Kromě našich úžasných pořadů v digitáriu, máme pro vás připraven i jeden mimořádný program.
Cože se to bude dít? Budeme vyrábět netradiční zásobníky na osení, trénovat přesuny planet a ti nejrychlejší z vás si odnesou zrní na osení.
Co si vzít se sebou? Dobrou náladu, chuť si hrát a také tvořit. Většinu materiálu si pro vás připravíme, ale radši si vezměte nějakou keramickou nádobu a kuličky na cvrnkání.
Jaké je vstupné? Symbolických 50 Kč.
Vesmírné černi, třpytivé modré i hvězdného prachu máme dost, tak neváhejte a dojděte!
Jaká je vlastně historie jarní rovnodennosti?
Existují jasné důkazy, že jarní rovnodennost slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané. Pro řadu dávných civilizací ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem v této době dokonce začínal nový rok, dosud to tak praktikují například vyznavači pársismu (zoroastrianismu). Také je tu pověra, že pouze v den jarní rovnodennosti postavíme syrové vejce na špičku… Dnešní význam jarní rovnodennosti je však výrazně menší. Křesťané od ní sice odvozují Velikonoce, ale pro astronomy je pouze okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí světový rovník v souhvězdí Ryb.
Vzpomínáte si, jak jsme se učili, že rovnodennost nastává 21. března? Už to neplatí, ve 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011, znovu až roku 2102. Za změnu data mohou přestupné roky. Vzácně může rovnodennost být i 19. března (poslední výskyt roku 1796, příští výskyt 2048).
A neplatí ani to, že by o „rovnodennosti“ byl den stejně dlouhý jako noc. Sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut.
Přesto všechno má tohle období vliv na naši technologickou civilizaci. V období kolem jarní a podzimní rovnodennosti se totiž dostávají tzv. geostacionární družice na desítky minut do zemského stínu, tzv. období zatmění. Díky prudkým změnám teplot se mění technické charakteristiky jejich parabolických antén, což výrazně ovlivňuje kvalitu přijímaného signálu. Proto musí disponovat výkonnými bateriemi, které v té době zajistí jejich ohřev (v minulosti se jednoduše vypnuly).
Geostacionární družice se pohybují ve výšce asi 36 tisíc kilometrů a jsou pro pozemské pozorovatele stále nad stejným místem. Tudíž vždy sledují stejné územ. Zpravidla se jedná o meteorologické, telekomunikační a vojenské systémy. Takže si asi dokáže představit, jak by to dopadlo, kdyby se dvakrát ročně – na jaře a na podzim – dostaly do problémů.
Jak postavit vajíčko na špičku?
Hned několika způsoby. Nejjednodušší je nasypat na bílou rovnou podložku trochu kuchyňské soli. Drobná zrníčka soli mají tvar krychliček, pokud je ze stolu opatrně odfouknete, aby nebyla příliš vidět, bude vajíčko sát jen pomocí několika krystalků. Jinou možností je vařené vajíčko uchopit mezi prsty a na rovném hladkém stole ho skutečně rychle roztočit. Po chvíli otáčení se postaví na špici. Zkusíte to?
