|
VŠB – Technická univerzita Ostrava, tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
tel. 596 994 950 | http://planetarium.vsb.cz
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy (otevřena v roce 1980) je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce je až do roku 2014 uzavřena pro veřejnost.
Poblíž ostravské hvězdárny a planetária stojí 36 metrů vysoká věž vyrobená z nemagnetických materiálů, která sloužila k zeměměřičským účelům. Dnes je dominantou vystupující nad okolní les. geografická poloha
18° 8′ 42″ | 49° 50′ 14″ | 281 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
třída Míru 62, 530 02 Pardubice
Počátkem 20. století zřídil baron Arthur Kraus (1854-1930) v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách – před první světovou válkou nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování v předposledním patře a k 1. lednu 1913 pak otevřel terasu domu Na staré poště (viz pamětní deska na dnešní třídě Míru). K dispozici byl nejen dalekohled o průměru objektivu 16 cm (dnes na Hvězdárně v Úpici), ale také protuberanční spektroskop pro pozorování Slunce. Součástí byla rozsáhlá knihovna, sám baron Kraus vydal několik návodů pro pozorovatele noční oblohy, knihy nechal na vlastní náklady vázat. Po jeho úmrtí v roce 1930 hvězdárna zanikla.
geografická poloha
15° 46′ 29″ | 50° 2′ 13″ | 228 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům dětí a mládeže DELTA, Gorkého ul. 2658, 530 02 Pardubice
tel. 466 310 563 | http://hbak.kavalek.net | hvezpce@atlas.cz
Pardubická hvězdárna vás u vstupních prostor uvítá velkými slunečními hodinami. Observatoř se nachází na střeše Domu dětí a mládeže DELTA, otevřena byla v roce 1992, v její kopuli je instalována celá řada dalekohledů na paralaktické montáži s automatickým naváděním. Je zde např. kombinovaný newton-cassegrain 450/6750, chromosférický refraktor 127/1200, které doplňují přenosné přístroje (vč. dobsonu 300/1800). V programové nabídce figurují jak pravidelná pozorování Slunce a večerní oblohy, tak přednášky pro školy, astronomické kroužky či odborné přednášky na téma zatmění, kosmonautika a jiné. Součástí hvězdárny je pozorovací terasa s bezmála 150 čtverečními metry, kde se pořádají přednášky pod širým nebem, promítání odborných filmů i nejrůzněšjí další setkání.
geografická poloha
15° 46′ 1″ | 50° 1′ 32″ | 233 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Antonína Sovy 743, 393 01 Pelhřimov – sídlo sdružení
tel. +420 777 889 193 | http://www.astroklub.cz/ | akp.pe@email.cz
Občanské sdružení Astronomický klub (zal. 1994) se věnuje popularizaci astronomie na Vysočině, zejména v okrese Pelhřimov, pořádá pravidelná pozorování pro veřejnost i nepravidelná pozorování zajímavých úkazů na denní i noční obloze. Organizuje též populárně vědecké přednášky pro základní a střední školy. Klub má k dispozici několik přenosných astronomických dalekohledů, zejména newton 200/1000 a newton 114/900 a 76/700.
geografická poloha
15° 12′ 59″ | 49° 25′ 45″ | 506 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
747 18 Píšť
Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.
geografická poloha
18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Ploskovice
Krátce po poledni 22. června 1723 došlo mezi Ploskovicemi a Liběšicemi k hromadnému pádu kamenných meteoritů (tzv. chondritů), celkem 33 nalezených exemplářů mělo úhrnnou hmotnost 37 kg. Mnohé z nich podle nálezců zapáchaly po síře. Zvukový doprovod této události byl slyšitelný až v Praze. Většina meteoritů se do dnešní doby nedochovala, v nejrůznějších muzeích jsou vystaveny jen velmi malé vzorky (Londýn 26 g, Vídeň 3 g).
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů. geografická poloha
14° 7′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
U Dráhy 11, 318 00 Plzeň
tel. 377 388 400 | http://hvezdarna.plzen-city.cz | hvezdarna@mmp.plzen-city.cz
Hvězdáři působí v Plzni již pět desetiletí. V současnosti ale jenom v náhradních prostorách (planetárium ZKP-2 je mimo provoz), které tvoří kromě administrativní a technické části i učebna pro 24 osob. Ta slouží pro školní výuku, kroužky a kurzy. Přednášky pro veřejnosti i výstavy se pořádají v zapůjčených prostorách. Pracovníci hvězdárny také organizují pozorování přenosnými dalekohledy v rámci města i mimo něj; letní astronomické praktikum a některá odborná pozorování. Největším přenosným přístrojem je dalekohled Meade LX200R 305/3050. Přehled všech chystaných akcí hledejte ve hvězdárenském zpravodaji.
geografická poloha
13° 20′ 57″ | 49° 44′ 38″ | 350 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Čapkovo náměstí 1, 326 00 Plzeň
Na školní budově na Slovanech (dnes Fakultní nemocnice Plzeň) byla v roce 1936 vybudována třímetrová kopule s refraktorem 108/1600. Tehdejší astronomická společnost měla k dispozici klubovnu a terasu pro přenosné dalekohledy. Přístup na hvězdárnu byl však již od počátku velmi omezený, po druhé světové válce zcela nemožný. Dávno nefunkční kopule se však zachovala až do dnešní doby.
Na plzeňské renesanční radnici (postavil G. De Statia v letech 1554 až 1559) je také vyobrazen císař Rudolf II. (s globem a dalekohledem). geografická poloha
13° 24′ 0″ | 49° 43′ 49″ | 365 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Tělocvičná 24, 301 00 Plzeň
Na tzv. Jižním předměstí v Plzni jsou sluneční hodiny zobrazující okamžiky pravého poledne ve světě; dále má tři číselníky pro čas místního poledníku, středoevropský a letní středoevropský; datové čáry pro vstup do zvířetníkových znamení. Vytvořeny byly Františkem Marešem v roce 1995.
geografická poloha
13° 22′ 31″ | 49° 44′ 18″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Police nad Metují
Ráno 16. září 1969 dopadl na střechu rodinného domku č. p. 147 v obci Suchý Důl severovýchodně od Police nad Metují kamenný meteorit (chondrit), ze kterého se po nárazu do dřevěného krovu odštěpilo několik malých úlomků.
Díky rychlému zásahu pracovníků nedaleké Hvězdárny v Úpici byl hlavní exemplář letecky převezen do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu. Právě tam byly shodou okolností zkoumány i některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou Apollo 11, "polický" meteorit se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno stejným způsobem. Původní těleso mělo hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů. Je uchováno v Národním muzeu v Praze. geografická poloha
16° 15′ 48″ | 50° 32′ 17″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hegerova ul., 572 01 Polička-Horní Předměstí
Na Hegerově ulici v Poličce (v parku Jezerní říše na sídlišti) je kamenná plastika od Jindřicha Pevného (2002), v jejímž tlustém ukazateli je průzor, kterým prosvítá Slunce v pravé poledne, o rovnodennostech a slunovratech.
geografická poloha
16° 16′ 48″ | 49° 43′ 15″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.
geografická poloha
16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Polom
U osady Polom na úpatí Orlických hor (748 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
16° 19′ 0″ | 50° 21′ 0″ | 748 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Potůčky
V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).
geografická poloha
12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Korunní 2, 120 00 Praha
http://www.arcig.cz
Pražské Arcibiskupské gymnázium na rohu Korunní ulice a náměstí Míru bylo otevřeno v říjnu 1938. Přístup na tamní hvězdárnu s menším dalekohledem byl již od počátku velmi omezený, kopule, dnes bez dalekohledu, je na střeše dodnes viditelná.
geografická poloha
14° 26′ 17″ | 50° 4′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
tel. 221 912 572 | http://astro.troja.mff.cuni.cz/ | mfau@mbox.troja.mff.cuni.cz
Astronomický ústav Univerzity Karlovy byl na sklonku 19. století založen Augustem Seydlerem (1849-1891), profesorem teoretické fyziky a astronomie. Dnes je součástí Matematicko-fyzikální fakulty, nachází se v areálu kampusu v Tróji a zajišťuje výuku astronomie a astrofyziky pro studenty magisterského i doktorandského studia. Studenti absolvují přednášky ze stelární i relativistické astrofyziky, nebeské mechaniky, sluneční fyziky, kosmologie, galaktické astronomie a dalších. Součástí je praxe u největších dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, stejně jako zahraniční stáže.
geografická poloha
14° 27′ 26″ | 50° 7′ 3″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Mariánské hradby 1, 118 00 Praha
Renesanční královský letohrádek Belvedér nechal v letech 1535 až 1537 vybudovat Ferdinand I. pro manželku královnu Annu (odtud druhý název letohrádek královny Anny). Traduje se, že zde byly v roce 1601 uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud slavný astronom spolu s Keplerem i pozoroval. V současnosti slouží k officiálním účelům kanceláře prezidenta republiky. Další informace o Brahe i Keplerovi hledejte v samostatných odkazech.
geografická poloha
14° 24′ 19″ | 50° 5′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz
V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.
geografická poloha
14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Astronomický ústav AV CR, v. v. i. Boční II/1401
tel. 267 103 040 | http://www.astro.cz/ | cas@astro.cz
Česká astronomická společnost (zkr. ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Česká astronomická společnost dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi. Viz též Praha - Havlíčkovy sady
geografická poloha
14° 28′ 34″ | 50° 2′ 27″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Česká kosmická kancelář (CSO – Czech Space Office) je nezisková organizace, která se již od založení v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit a zároveň působí jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky.
Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost. geografická poloha
14° 26′ 31″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |