Centrum AMAVET, Komenského 1037, 512 51 Lomnice nad Popelkou
tel. +420 481 671 979 | www.ddmlomnice.cz
tel. +420 481 671 979 | www.ddmlomnice.cz
Astronomický klub v Lomnici nad Popelkou pracuje s dětmi a mládeží, pořádá pozorování planet a hvězd, naučné semináře. V roce 2006 vybudoval za podpory programu Mládež Evropské unie "miniplanetárium", které má podobu rovinné desky s vyznačenými hvězdami a obrazci souhvězdí. Speciálně pro toto zařízení vytvářejí děti zdejšího centra AMAVET populárně naučné programy, které pak slouží nejen k výuce astronomie. Klub má k dispozici také několik přenosných dalekohledů. Otevřeno každý den po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 22′ 25″ | 50° 31′ 43″ | 478 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Poděbradova 661, 440 62 Louny
http://www.glouny.cz
http://www.glouny.cz
Na střeše Gymnázia Václava Hlavatéhoa v Lounech byl v roce 1910 instalován astronomický dalekohled (otáčející se kopule byla dokončena až roku 1929). Jeho současný stav není znám.
geografická poloha
13° 47′ 48″ | 50° 21′ 17″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
náměstí plk. Josefa Koukala, 538 54 Luže
Na náměstí plk. Josefa Koukala v Luži nedaleko Vysokého Mýta jsou instalovány veliké polární prstencové hodiny zhotovené roku 1990 Karlem Hůrkou.
geografická poloha
16° 1′ 48″ | 49° 53′ 41″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Lysá hora
Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Lysá nad Labem
Odpoledne 3. září 1808 se za nápadných zvukových efektů zřítilo mezi obcemi Stratov a Ostrá nejméně pět kamenných meteoritů (chondritů) o celkové hmotnosti více než 10 kg. Největší z nich (3 kg) byl odeslán k výzkumu do Vídně (dnes v Muzeu přírodní historie), další byly rozbity na menší kusy a rozdány mezi zvědavci. Část z nich (4 kusy s celkovou hmotností 1,3 kg) se dostala do Národního muzea v Praze.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
14° 51′ 0″ | 50° 12′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
náměstí Míru 1, 276 01 Mělník
V Mělníku na radnici na Náměstí míru jsou dva železné lokty (vpravo od hlavního portálu). Český loket (59,1 cm) a loket vídeňský (77,7 cm).
geografická poloha
14° 28′ 28″ | 50° 21′ 9″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
zámek Mělník, Svatováclavská 19, 276 01 Mělník
http://www.lobkowicz-melnik.cz/
http://www.lobkowicz-melnik.cz/
Na budově na nádvoří zámku v Mělníku jsou svislé sluneční hodiny z roku 1555(?). Zámek byl původně obýván vdovami českých králů a knížat (naposledy manželkou Jiřího z Poděbrad), od poloviny 18. století je v majetku rodu Lobkowiczů.
geografická poloha
14° 28′ 24″ | 50° 21′ 3″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
407 79 Mikulášovice
U hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše, stojí jednopatrový dům s balkónem a kulatou věží s kopulí o průměru 3 metry. Jedná se o pozůstatky soukromé hvězdárny Adolfa Krause. Pozorovatelna byla vybudována v roce 1913, zanikla po úmrtí majitele v roce 1939. Vybavena byla dalekohledem o průměru objektivu 15 cm.
geografická poloha
14° 21′ 38″ | 50° 57′ 58″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.
geografická poloha
14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní zámek Mnichovo Hradiště, V Lipách 148, 295 01 Mnichovo Hradiště
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
Na barokním zámku Mnichovo Hradiště se nachází kabinetní orloj z poloviny 18. století, který podle tradice vyrobili mniši zdejšího kapucínského kláštera. Mezi jeho tvůrci musel být nejen vynikající hodinář, ale také zručný řezbář – mechanizmus je totiž konstruován s velkou invencí a prostorovou představivostí.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
geografická poloha
14° 58′ 15″ | 50° 31′ 39″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
463 31 Mníšek 41
http://www.volny.cz/mnisek.obec/
http://www.volny.cz/mnisek.obec/
Na barokní faře v Mníšku u Liberce je dvojice slunečních hodin z poloviny 18. století (renovovány 1997). Na jedněch je latinský nápis "Žij spravedlivě a cti boha. Hodiny běží, pamatuj na konec. Roku 1767 vytvořil M.J." Fara se nachází na křižovatce ulic Fojtecká a Oldřichovská, v blízkosti kostela sv. Mikuláše.
geografická poloha
15° 3′ 22″ | 50° 49′ 52″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Morávka
Krátce po poledni 6. května 2000 byl na denní obloze několika tisíci lidmi z velké části střední Evropy sledován jasný meteor, jehož průlet se shodou náhod podařilo ze tří různých míst zaznamenat i videokamerou. Událost sledovaly také americké umělé družice, zvukový doprovod zachytily i seismografy.
V okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech se nakonec zřítilo nejméně dvě stě kilogramů kamenných meteoritů (chondritů), z nichž se dosud podařilo nalézt sedm exemplářů. První objevený meteorit (0,2 kg) dopadl jen těsně vedle dvou hrajících si děvčat. Díky komplexnímu sledování ze Země i ze špionážních družic jde o historicky vůbec nejlépe
dokumentovaný pád meteoritu. První tři z nalezených meteoritů jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze, další skončily v rukou soukromníků.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
V okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech se nakonec zřítilo nejméně dvě stě kilogramů kamenných meteoritů (chondritů), z nichž se dosud podařilo nalézt sedm exemplářů. První objevený meteorit (0,2 kg) dopadl jen těsně vedle dvou hrajících si děvčat. Díky komplexnímu sledování ze Země i ze špionážních družic jde o historicky vůbec nejlépe
dokumentovaný pád meteoritu. První tři z nalezených meteoritů jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze, další skončily v rukou soukromníků.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
18° 32′ 0″ | 49° 36′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
zámek Moravská Třebová, Zámecké náměstí, 571 01 Moravská Třebová
Na nádvoří gotického zámku v Moravské Třebové je svislý pískovcový sloupek s patery svislými (severní, východní, spodní a horní jižní, západní)a jedněmi šikmými (rovníkovými) slunečními hodinami z roku 1558 (připomíná řečnický pult). V průběhu 20. století byly hodiny umístěné v místní zámecké zahradě značně poškozeny (využívaly se třeba jako "řečnický pult"), od roku 2004 však tyto výjimečné hodiny stojí zrestaurovány na nádvoří zámku.
geografická poloha
16° 39′ 59″ | 49° 45′ 25″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Planetárium Most (otevřené roku 1984) prošlo po dvaceti letech provozu rekonstrukcí, původní přístroj typu Carl Zeiss Jena ZKP-2 byl nahrazen projekčním planetáriem ZKP-3 s plně automatickým digitálním provozem. V sále s kapacitou 45 návštěvníků v klimatizované kopuli o průměru deset metrů vzniklo moderní multifunkční centrum, které nabízí nejen informace z astronomie a příbuzných oborů, ale také poskytuje hodnotné kulturní zážitky.
Programová nabídka mosteckého planetária je v průběhu týdne zaměřena zejména na školy, pro veřejnost jsou vyhrazeny čtvrtky a soboty. Planetárium připravuje speciální programy při příležitosti mimořádných astronomických úkazů. Návštěvu je možné dohodnout telefonicky i mimo plánovanou provozní dobu. Vybrané pořady jsou k dispozici v cizích jazycích –anglicky, německy, arabsky.
Planetárium Most provozuje Astronomická společnost Most se statutem pobočky České astronomické společnosti. Zajímavostí je celkové architektonické řešení, planetárium je totiž umístěno ve 12 metrů velké kouli na střeše kulturního domu REPRE, přístupné prostřednictvím válcové "nohy" se 104 schody.
Programová nabídka mosteckého planetária je v průběhu týdne zaměřena zejména na školy, pro veřejnost jsou vyhrazeny čtvrtky a soboty. Planetárium připravuje speciální programy při příležitosti mimořádných astronomických úkazů. Návštěvu je možné dohodnout telefonicky i mimo plánovanou provozní dobu. Vybrané pořady jsou k dispozici v cizích jazycích –anglicky, německy, arabsky.
Planetárium Most provozuje Astronomická společnost Most se statutem pobočky České astronomické společnosti. Zajímavostí je celkové architektonické řešení, planetárium je totiž umístěno ve 12 metrů velké kouli na střeše kulturního domu REPRE, přístupné prostřednictvím válcové "nohy" se 104 schody.
geografická poloha
13° 38′ 31″ | 50° 30′ 16″ | 266 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna, která byla pro veřejnost otevřena v roce 1970, je umístěna v areálu hradu Hněvín v bývalé třípatrové strážní věži o průměru 5 metrů. Spíše ji lze ale považovat za pozorovatelnu s kapacitou 14 návštěvníků, vybavenou refraktorem 80/1000 od firmy Gustav Heide Dresden z roku 1910 (doplněným několika přenosnými přístroji). Celý hrad Hněvín, postavený v roce 1913 jako stylová hradní restaurace ("replika" původního hradu z 12. století), prošel v roce 2002 rozsáhlou rekonstrukcí, včetně hvězdárny s výjimkou dalekohledu. Ta je otevřena celoročně, pravidelně každou neděli od 14.30 do 21 hodin (skvělý výhled na Krušnohoří i Středohoří). Hlavní dalekohled je doplněn filtry pro pozorování protuberancí (tzv. H-alfa filtrem). Návštěvu hvězdárny je možné telefonicky dohodnout i mimo pravidelnou provozní dobu.
geografická poloha
13° 38′ 2″ | 50° 31′ 14″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
AAO-EH, Hrádek, 503 12 Nechanice
Soukromá hvězdárna v Hrádku u Nechanic (150 m za vesnicí, poblíž hlavní silnice Nechanice-Hradec Králové), která se v současnosti přeměnila na stálou expozici věnovanou kosmonautice a také planetě Mars. Přístupná jen po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 40′ 56″ | 50° 12′ 58″ | 262 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
267 05 Nižbor u Berouna
Součástí vily v Nižboru u Berouna byla soukromá hvězdárna Ladislava Pračky s řadou astronomických přístrojů a rozsáhlou knihovnou. Dnes ji připomíná pouze nefunkční kopule udržované vily (současným majitelem je módní návrhář Osmany Laffita).
geografická poloha
14° 0′ 13″ | 49° 59′ 56″ | 255 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
691 82 Novosedly 3
Před základní školou v Novosedlích nedaleko Mikulova jsou zřídka se vyskytující kulové sluneční hodiny s kulisou (zhotovil Z. Bětík v roce 2005).
geografická poloha
16° 29′ 35″ | 48° 50′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
504 01 Nový Bydžov
V centru města Nový Bydžov, na jednom z obytných domů nedaleko Jiráskova divadla, jsou pozůstatky (kopule) hvězdárny dr. Haněla, průkopníka rentgenologie.
geografická poloha
15° 29′ 18″ | 50° 14′ 22″ | 233 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Janáčkovy sady, 741 01 Nový Jičín
V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 otevřena malá hvězdárna. Zanikla koncem osmdesátých let 20. století, její existenci připomíná kopule na střeše obytného domu.
geografická poloha
18° 0′ 39″ | 49° 35′ 23″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.