Proseč
Planetární stezka v Proseči u Skutče je modelem sluneční soustavy v měřítku je 1:1 000 000 000. Začátek najdete u obecní knihovny, pak vás zavede kolem areálu základní školy po místních cykloturistických trasách do okolí městečka (až k rozhledně Terezka), končí opět v Proseči. Stezka měří 6 km a tvoří ji 11 zastavení. Na každém je uveden popis planety, vyobrazení tělesa a mapka trasy, nad cedulí nechybí modely planet. Planetární stezku vytvořili v roce 2006 žáci místní školy.
geografická poloha
16° 6′ 45″ | 49° 48′ 23″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.
geografická poloha
17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov
Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).
geografická poloha
17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
P. O. Box 75, Nordic Park, Seifertova 33, 750 02 Přerov
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/
V Přerově sídlí soukromá firma ATC, Astro Telescope Company, a. s., která se zabývá výrobou a prodejem astronomické techniky, nejen dalekohledů vhodných pro amatéry, nýbrž i speciální optikou.
geografická poloha
17° 27′ 2″ | 49° 27′ 46″ | 223 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719
O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.
geografická poloha
17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Jičínská 247, 742 58 Příbor
tel. 737 311 810, 556 725 029 | http://web.quick.cz/ddmluna
Hvězdárna v Příboře, kterou provozuje Dům dětí a mládeže LUNA, je umístěna na střeše domu v Jičínské ulici číslo 247 (otev. 1953). Vybavena je dvěma většími dalekohledy (refraktor 150/1500 a reflektor 240/2200).
Hvězdárna je v současnosti (listopad 2006) z technických důvodů uzavřena. Pozorování oblohy na předem dohodnutém místě (s přenosným dalekohledem Celestron newton C8-NGT) lze dohodnout telefonicky. Akce se uskuteční, je-li zaplaceno vstupné nejméně za pět osob. geografická poloha
18° 8′ 21″ | 49° 38′ 28″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Náměstí Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram - Březové Hory
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz
Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historického Ševčinského dolu zaraženého v roce 1813 na místě středověké šachty ze 16. století. Součástí geologických expozic je výstava vltavínů. Pro geology, amatéry i profesionály muzeum nabízí v areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr minerálů z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.
Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům. geografická poloha
13° 59′ 16″ | 49° 40′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Příbram
Večer 7. dubna 1959 osvětlil polovinu Čech i část Moravy velmi jasný meteor, jehož průlet zachytilo také několik speciálních fotografických komor Astronomické observatoře Akademie věd České republiky v Ondřejově. Poprvé v lidské historii se tak podařilo spočítat nejen předcházející dráhu tělesa v kosmickém prostoru, ale i místo pádu jeho ohořelých zbytků. Původní těleso mělo před vstupem do zemské atmosféry průměr přibližně 1 metr, vážilo kolem 15 tun a kolem Slunce se pohybovalo po velmi protáhlé dráze mezi dráhou Merkuru a Jupiteru. Na zemský povrch dopadlo na oba břehy Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany několik kilogramů kamenných meteoritů (chondritů).
Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz). Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů. geografická poloha
14° 2′ 0″ | 49° 40′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Přimda
Na Přimdě (745 m n. m.), mezi hraničním přechodem Rozvadov a městečkem Bor, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
12° 41′ 0″ | 49° 40′ 0″ | 745 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Rokycanech, kterou naleznete na severním okraji města nad
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947, "nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K dispozici je i řada menších dalekohledů. geografická poloha
13° 36′ 9″ | 49° 45′ 6″ | 400 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Na Týně, 512 63 Rovensko pod Troskami
Na pilíři kostela sv. Václava v Rovensku pod Troskami (nedaleko Turnova) jsou velmi staré sluneční hodiny, snad dokonce z 15. století. Ke kostelu patří dřevěná zvonice s tzv. rebelantskými zvony, které jsou obrácené, tak že jejich srdce směřuje vzhůru. V dolní části zvonice si lze prohlédnout tzv. morovou rakev s nosítky.
geografická poloha
15° 15′ 31″ | 50° 32′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 34, 512 63 Rovensko pod Troskami
kafka.v@worldonline.cz
Soukromá hvězdárna v Rovensku pod Troskami (v provozu od roku 1993) je řešena jako nástavba na rodinném domku s kopulí o průměru 305 cm. Instalován je zde refraktor 135/1602, reflektor Dobson 254/1200, menší dalekohledy na pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Slouží majiteli k realizaci koníčku a návštěvníkům k prohlídce oblohy. Návštěvy pouze po předchozí dohodě. Pevnou otvírací dobu nelze stanovit. Vstupné se nevybírá.
geografická poloha
15° 15′ 25″ | 50° 32′ 2″ | 303 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
K Hvězdárně 719, 542 33 Rtyně v Podkrkonoší
tel. 499 787 384 | http://www.volny.cz/hvezdarna-rtyne | modr1@volny.cz
Hvězdárna (otev. 1980) je soukromé zařízení východně od Rtyně v Podkrkonoší (mezi kopci a lesy na území zvaném Zeda), které slouží k fotografování a pozorování hvězdných objektů. Pod kopulí o průměru 8 metrů je umístěno několik dalekohledů, které jsou upevněny na paralaktické montáží s průměrem os 300 mm. Pro fotografování slouží hlavní dalekohled typu newton 820/4300 (jeden z největších astronomických přístrojů v České republice). Dalším zrcadlovým dalekohledem je cassegrain 500/10000, jako pointer slouží achromatický refraktor 240/3860. Hvězdárna se také využívá ke zkoušení nově vyráběných optických přístrojů z dílny Jiřího Drbohlava. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.
Soukromá firma Jiřího Drbohlava se zabývá zakázkovou výrobou různých astronomických dalekohledů o průměru až 60 cm (event. větším), vč. montáže. Z její dílny pochází např. reflektor 610/2550 instalovaný na Astronomickém ústavu Akademie věd Slovenské republiky na Skalnatém plese. geografická poloha
16° 5′ 46″ | 50° 30′ 31″ | 530 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Mikulovská 11, 373 71 Rudolfov
Na budově městského úřadu v Rudolfově nedaleko Českých Budějovic najedete trojici malovaných slunečních hodin z konce 17. století.
geografická poloha
14° 32′ 19″ | 48° 59′ 36″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Růžová
Poblíž vesnice Růžová (349 m n. m.)nedaleko Děčína a Hřenska se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
14° 17′ 0″ | 50° 50′ 0″ | 349 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Sazovice
V podvečer 28. června 1934 byl několika svědky pozorován dopad malého kamenného meteoritu (chondritu) do řepného pole na okraji Sazovic, severozápadně od Zlína. Tři pozorovatelé byli od místa vzdáleni jen několik desítek metrů. V místě dopadu byla objevena malá jamka a v hloubce půl metru kámen o rozměru 9x7x5 cm s hmotností 412 gramů. Meteorit byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně, kde je dosud.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů. geografická poloha
17° 34′ 0″ | 49° 14′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.
geografická poloha
14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Sedlčany
V roce 1900 byl nedaleko Sedlčan, jihozápadně od Benešova u Prahy, vyorán malý železný meteorit (20 g). Podle vzhledu se odhaduje, že v půdě ležel poměrně dlouhou dobu, zřejmě několik staletí.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů. geografická poloha
14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz
Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.
geografická poloha
14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
náměstí Tomáše Bati, 391 01 Sezimovo Ústí II
Dominantou náměstí Tomáše Bati v Sezimově Ústí, které bylo rozsáhle rekonstruováno v roce 2005, jsou jedny z největších slunečních hodin v České republice (19x20 m). Ukazatel představuje žulová koule ve výšce 4 metry, kterou nese socha Strážce času. Hodiny ukazují čas, slunovraty a rovnodennost. Autorem sochy jsou Lukáš a Zdeněk Kmochovi z Pelhřimova, autorem hodin Alena Kalinová.
geografická poloha
14° 42′ 2″ | 49° 22′ 41″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |