Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
341 01 Slatina

Ve Slatině nedaleko Klatov je u žulového lomu umístěn balvan, na kterém jsou sluneční hodiny ukazující čas zbývající do západu Slunce (rok vzniku 2004).

geografická poloha 13° 11′ 0″ | 49° 27′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
kostel sv. Ducha

Na kamenných zdech poutního kostela svatého Ducha ve Slavonicích jsou vyznačeny troje sluneční hodiny, které pravděpodobně pocházejí z patnáctého století.

geografická poloha 15° 20′ 28″ | 49° 0′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Skalní hrad Sloup, 471 52 Sloup v Čechách
http://www.hradsloup.cz/

Na skále hradu Sloup poblíž Nového Boru jsou namalovány sluneční hodiny z roku 1752, doplněné německým nápisem "Es ziehet die unwiederruflidte zeiht dahin". Jejich autorem je malíř Václav Rincholin. Na skalní plošině ve výšce 35 metrů dále najdete lesík, jeskyně, domy, kostel, zahrady, uličky... Vše většinou z konce 17. a počátku 18. století.

geografická poloha 14° 34′ 51″ | 50° 44′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stará Bělá

Poblíž Staré Bělé, jihozápadně od Ostravy, byl v polovině 19. století vyorán železný meteorit o hmotnosti 3,9 kg. Půl století byl uchováván jako rodinná kuriozita, pravá podstata byla rozpoznána až v roce 1898. K pádu došlo nejpozději v polovině 18. století, možná i dříve. Drtivá část meteoritu je nyní uchována v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 18° 15′ 0″ | 49° 46′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stonařov

Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo 200 až 300 vzácných meteoritů, tzv. achondritů. Událost doprovázel ohnivý kužel na obloze, zvukové efekty a také silná mlha. Jeden meteorit dopadl v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí ve Stonařově. Celkem byla zasažena oblast o průměru asi 8 km, úhrnná hmotnost meteoritů se odhaduje na více než 50 kg, většina z nich ale dosahovala velikosti vlašského ořechu. Největší exempláře (až 6,3 kg) vlastní Muzeum přírodní historie ve Vídni, v českých sbírkách je najdete například v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 15° 34′ 0″ | 49° 17′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
538 63 Stradouň 71
b.ruprecht@seznam.cz

Kopule soukromé hvězdárny je viditelná ze silnice spojující město Chrudim s Vysokým Mýtem. Dalekohled refraktor 130/1800 je používán k fotografování a kreslení Měsíce i planet. Návštěva možná po předchozí domluvě.

geografická poloha 16° 3′ 9″ | 49° 58′ 13″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
hrad Strakonice, 386 01 Strakonice

Nad hlavním vchodem do strakonického hradu (zal. 12. století) jsou sluneční hodiny z roku 1834 s výjimečně dlouhým nápisem: "Hle, zde viz kolik hodin jest. Že my nikdy nelžem, to pravda jest. A že my stále jsme, to také dobře víš, a až všechno toto lidstvo zhyne, nás tu ještě zříš. Nás spravuje ten, bez něhož hyne každý květ a až ten pomine, pak nebude už žádný svět."

Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.

geografická poloha 13° 54′ 3″ | 49° 15′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
251 63 Strančice

U vlakového nádraží ve Strančicích nedaleko Říčan jsou od roku 1977 instalovány velké polární prstencové hodiny (zhotovil Karel Hůlka).

geografická poloha 14° 40′ 40″ | 49° 56′ 59″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
431 45 Březno

V Lipětíně na Mostecku a také ve Střezově na Chomutovsku pravděpodobně žili potomci dánského astronoma Tychona Brahe. První místo však díky těžbě hnědého uhlí již neexistuje.

geografická poloha 13° 26′ 13″ | 50° 23′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svratouch

U Svratouchu (736 m n. m.) ve Žďárských vrších, mezi Svitavami a Žďárem nad Sázavou, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 16° 2′ 0″ | 49° 44′ 0″ | 736 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 785 01 Šternberk

Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.

geografická poloha 17° 18′ 4″ | 49° 43′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jiráskova 1775, 390 01 Tábor
tel. 381 254 469

Táborská hvězdárna je po Štefánikově (1922) a českobudějovické hvězdárně (1937) třetí nejstarší institucí tohoto druhu v českých zemích. Otevřena byla již roku 1937. Po celou dobu sdružovala zájemce o astronomii, organizovala kurzy i přednášky pro školy a samozřejmě i veřejná pozorování večerní oblohy. Pod kopulí o průměru 3,5 metru se ukrývá dalekohled typu meniskus-cassegrain 150/2250 s několika menšími přístroji. Hvězdárna je veřejnosti přístupná vždy v pondělí (8 až 17 hodin) a ve čtvrtek (od 16 hodin do pozdního večera). Jelikož je součástí budovy Městské knihovny (zavírá se v 18 hodin), je nutné návštěvu sjednat telefonicky. Větší skupiny mohou po předchozí dohodě hvězdárnu navštívit i v jinou dobu.

geografická poloha 14° 40′ 4″ | 49° 24′ 48″ | 460 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Tábor

Večer 3. července 1753 dopadlo v okolí Tábora (obce Strkov, Kravín) nejméně sedm meteoritů s hmotností až 7 kg. Další zasypaly oblast o průměru kolem 2 km, mnohé skončily na dně blízkého rybníka, na pastvinách či v lánech obilí. Událost byla sledována řadou svědků, někteří z nich byly od míst dopadu vzdáleni jen několik desítek metrů. Nálezci se domnívali, že obsahují zlato a stříbro, proto byla většina exemplářů rozprodána. Největší dochovaný vzorek (2,8 kg) se nachází v Muzeu přírodní historie ve Vídni, tři exempláře kamenných meteoritů (chondritů) vlastní Národní muzeum v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 39′ 0″ | 49° 24′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
kostel sv. Jakuba, náměstí Zachariáše z Hradce, 588 56 Telč-Vnitřní Město

Do kamenných opěráků kostela svatého Jakuba na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči je vytesána dvojice svislých slunečních hodin, které se řadí mezi nejstarší na českém území (možná ty úplně nejstarší). Vytvořeny snad byly někdy kolem roku 1450.

geografická poloha 15° 27′ 5″ | 49° 11′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
403 38 Telnice

V Telnici (část obce Liboňov) byla v letech 1929 až 1945 hvězdárna Spolku přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze. Z chátrající budovy se později stala soukromá chata.

geografická poloha 13° 57′ 37″ | 50° 43′ 41″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz

Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Teplá

V září 1909 byl při orání bývalé paseky kláštera v Teplé v západních Čechách nalezen železný meteorit o celkové hmotnosti 17 kg. Při nárazu pluhu se rozpadl na dva menší kusy. Další exempláře byly údajně nalezeny kolem roku 1911, jejich odřezky nabízel jeden z mnoha vídeňských obchodníků s nerosty. Doba pádu tohoto meteoritu není známa, má však podobné chemické složení jako železný meteorit uchovávaný na hradě Loket. Blízkost obou nalezišť svádí k domněnce o společném původu. Největší části rychle se rozpadajícího meteoritu z Teplé se nyní v zakonzervovaném stavu nacházejí v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 12° 52′ 0″ | 49° 59′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.

Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.

Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.

geografická poloha 13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Těšice

15. července 1878 ve 13 hodin 45 minut se na částečně zamračené obloze objevil zářící mrak, ze kterého za nápadného rachotu vypadl černý, na dotek teplý kámen. Nalezen byl zemědělci pracujícími na poli u Těšic, severovýchodně od Vyškova. Meteorit původně vážil 29 kg, očití svědci si však ulámali řadu kousků "na památku". Z obavy před dalším znehodnocením byl uložen v blízkém ovčíně, později u starosty obce a nakonec v místní kapličce.

Během srpnových žní téhož roku byly poblíž místa pádu objeveny další meteority o úhrnné hmotnosti 0,6 kg. Hlavní kamenný meteorit (chondrit) se nakonec dostal do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni, jeho drobné úlomky jsou v Moravském zemském muzeu v Brně a Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 9′ 19″ | 49° 19′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna

Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.

geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.