Zámecký park, Růžová zahrada, 769 01Holešov
tel. 728 605 017 | http:// hvezdarna-holesov.wz.cz | patrik.trncak@centrum.cz
Hvězdárna v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě – několik desítek metrů od holešovského zámku a zámecké obory – byla otevřena již roku 1959. Po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006 – v kopuli o průměru 6 metrů je nyní umístěn dalekohled Nexstar 102 SLT (102/660). Na hvězdárně se organizují pozorování večerní oblohy, astronomický kroužek (děti i dospělí), prohlídka vybavení, případně i přednášky. Otevřeno má po předchozí domluvě, event. během výjimečných astronomických úkazů.
geografická poloha
17° 35′ 3″ | 49° 19′ 56″ | 230 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hořice
http://www.horice.org/
Přímo nad Hořicemi, na hřebeni Hořického chlumu (408 m n. m.), stojí Masarykova věž samostatnosti s vrcholem zakrytým hvězdářskou kopulí. Základní kámen byl položen v červenci 1926 za přítomnosti T. G. Masaryka. Projekt počítal s výškou rozhledny cca 40 metrů (mohla sloužit jako letecký maják na lince Praha-Varšava), avšak do roku 1938 byla vystavěna pouze do výšky 25 m – pak se již nepokračovalo.
V unikátní pozorovatelně (průměr kopule 3,7 metru) se od 80. let dvacátého století snaží několik amatérských nadšenců vybudovat astronomickou pozorovatelnu. Zatím se zde nachází masivní vidlicová paralaktická montáž s počítačově řízeným elektronickým pohonem, refraktory 140/1500, 80/1500 a jezdící podlaha (pro pohodlné pozorování). Uvažuje se též o pořízení dalších přístrojů. Hvězdárna je zatím veřejnosti nepřístupná, z ochozu bohatě zdobené rozhledny je i přesto skvělý výhled na město a jeho okolí, za příznivého počasí dokonce až na Krkonoše. geografická poloha
15° 38′ 20″ | 50° 22′ 39″ | 408 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).
V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek. geografická poloha
15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
SKYMASTER - soukromá hvězdárna, Eva a Pavel Markovi, Chatová osada Borovinka E-26, Hradec Králové
tel. 608 024 616 | http://www.skymaster.cz
Soukromá hvězdárna SKYMASTER je přístupná po dohodě v kteroukoliv denní i noční dobu. Mezi základní vybavení patří hlavní dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru objektivu 35,5 cm vybavený CCD kamerou SBIG 2000XM s fotometrickými UVBRI filtry na paralaktické montáži CGE a automatickým najížděním na objekty. Tento dalekohled je určen zejména pro fotometrii proměnných hvězd. Je uzpůsoben i pro koukání prostým okem.
Návštěvníkům je po dohodě k dispozici také dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru 28 cm vybavený GPS systémem na azimuntální montáži a automatickým najížděním na objekty. Pro příznivce kvalitních refraktorů je k dispozici i špičkový apochromatický refraktor Televue o průměru objektivu 12,7 cm uzpůsobený pro vizuální či fotografické pozorování na paralaktické montáži EQ-6 s naváděním na objekty. Tento dalekohled je možné osadit na přání speciální televizní kamerou ASTROVID s dosahem výrazně vyšším než je lidské oko a sledovat objekty i s výkladem na LCD displeji. Hvězdárna je připravena po dohodě zpříjemnit i večer Vašim přátelům na místě Vaší akce či oslavě. geografická poloha
15° 47′ 47″ | 50° 11′ 6″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Původní hvězdárna v Jaroměři byla otevřena již v roce 1967. Její součástí se stala nejen dvojice pětimetrových kopulí (v jedné s refraktorem 13 cm), ale také přednášková místnost (pro 60 posluchačů), klubovna či dílna. Kromě toho disponovala několika menšími přístroji, včetně fotografických komor. Bohužel, během požáru v roce 1991, byla prakticky celá hvězdárna zničena. Na počátku 21. století však poblíž původního místa vznikla nová, soukromá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 metry, vybavená dalekohledem typu cassegrain o průměru objektivu 20 cm. Její návštěva je možná pouze po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 54′ 37″ | 50° 21′ 23″ | 276 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Hvězdárna Jeseník, Poštovní 115, 790 01 Jeseník
tel. 739 438 211 | http://www.duhajes.cz/20544/hvezdarna/
Hvězdárna provozuje SVČ Duha Jeseník.
Hvězdárna s kopulí o průměru 3,5 metru disponuje následujícími přístroji: cassegrain 300 mm, newton 150 a 100 mm, Somet binar 25x100. V přednáškové místnosti je TV, video, multimediální PC, internet, dataprojektor. Na hvězdárně můžete zhlédnout videozáznam z úplného zatmění Slunce 1999 v Maďarsku, originální záběry tornáda z června 2003 u Šumperka, železný a kamenný meteorit, resp. menší sbírku fosilií dokumentující vývoj života na Zemi (trilobiti, karbonská flora, zub dravého dinosaura, žraločí zuby aj.). Hvězdárna byla otevřena již v roce 1965 (jako součást stanice mladých přírodovědců). geografická poloha
17° 12′ 24″ | 50° 13′ 44″ | 450 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Raisova 310, 506 01 Jičín
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz
Hvězdárna vznikla začátkem 60. letech 20. století v objektu bývalé prachárny (na okraji Jičína u silnice směrem na Vokšice). Její činnost byla v 90. letech utlumena, v roce 2003 byl ale instalován nový zrcadlový dalekohled typu newton o průměru objektivu 50 cm. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a občasné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování.
geografická poloha
15° 20′ 27″ | 50° 26′ 3″ | 275 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn. Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od vchodu do budovy. geografická poloha
14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
K letišti 144, P.O.Box 175, 360 01 Karlovy Vary
tel. 353 225 772 | http://www.astropatrola.cz | info@astropatrola.cz
První hvězdárna na jihovýchodním okraji Karlových Varů byla na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách otevřena již v roce 1963. V listopadu roku 1971 vyhořela, obnovena byla až v roce 1977. Hlavním přístrojem ukrytým pod odsuvnou střechou je dalekohled typu newton 250/1500 a dva refraktory 100/1200, resp. 80/880, které doplňuje několik přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se konají pozorování Slunce, večerní oblohy, přednášky pro školy, schůzky astronomických kroužků i nejrůznější odborná pozorování. K dispozici je přednáškový sál pro 55 osob doplněný moderní audiovizuální technikou. Hvězdárnu provozuje obecně prospěšná společnost Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary.
geografická poloha
12° 54′ 19″ | 50° 12′ 55″ | 615 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz
Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.
Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce. geografická poloha
14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Hvězdárna Kleť, 382 03 Holubov-Krasetín
Na vrcholu Kleti, nedaleko známé hvězdárny, jsou zřejmě nejvýše položené sluneční hodiny v České republice (1038 m n. m.), které byly zbudovány v roce 1974 architektem P. Peškem jako pozoruhodné technické i výtvarné dílo. Čtveřice hodin (polární jižní, polární prstencové, východní a západní) ukazují čas po celý den a celý rok. Navíc jsou doplněny dvěma tabulkami - se dny vstupu do jednotlivých znamení a odchylkami středního času od slunečního.
geografická poloha
14° 17′ 1″ | 48° 51′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Cracow Pedagogical University, ul. Podchorazych 2, 30-084 Kraków
tel. 48 (502) 11 37 14 | http://www.as.ap.krakow.pl
Observatoř spravovaná Astronomickým oddělením Krakovské univerzity se nachází na hoře Suhora, asi 60 km jihovýchodně od Krakova (vybudována v letech 1985 až 1987). Zabývá se především fotometrickým studiem proměnných hvězd. Hlavním přístrojem je reflektor typu cassegrain 600/2400 s fotoelektrickým fotometrem a CCD kamerami. Observatoř je zapojena do projektu tzv. Celosvětového dalekohledu, kdy se nepřetržitě monitorují jasnosti vybraných hvězd s amplitudou od 0,2 do 0,005 magnitudy. Hvězdárna není běžně přístupná veřejnosti, lze se k ní dostat pomocí lanovky na Tobolow.
geografická poloha
20° 4′ 3″ | 49° 34′ 9″ | 1009 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Braunerova 2397, 767 01 Kroměříž
tel. 573 315 401 | http://hvkm.wz.cz
První hvězdárna byla v Kroměříži postavena již v roce 1947 (soukromá pozorovatelna Č. Šilera). Její některé části (kopule a dalekohled) se staly základem pro městkou hvězdárnu v tzv. Dolních zahradách, která byla místními nadšenci vytvořena v průběhu sedmdesátých let 20. století. V roce 1997 však budovu i část zařízení zdevastovala rozsáhlá povodeň. V současnosti hvězdárna patří pod Dům kultury, je příležitostně otevřena veřejnosti a disponuje celou řadou (většinou mobilních) dalekohledů, např. typu newton 240/1200 nebo 114/500. Návštěvu hvězdárny je nezbytné předem dohodnout telefonicky.
geografická poloha
17° 25′ 9″ | 49° 17′ 46″ | 192 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Havlíčkova 151, 378 62 Kunžak
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz
V roce 1975 vybudoval Ladislav Schmied malou pozorovatelnu s odsuvnou střechou, v níž je umístěn na jednoduché paralaktické montáži refraktor 74/940 s reflektorem typu newton 170/1350. Slouží především pro soustavné vizuální pozorování sluneční fotosféry zakreslované projekcí, vykonávaných zřizovatelem od roku 1947 (rozsahem se jedná o výjimečnou pozorovací řadu nejen na české poměry). Majitel umožňuje návštěvu pozorovatelny po předběžném projednání termínu v denní době (pozorování Slunce, seznámení s metodikou pozorování a sluneční aktivitou). Pro noční pozorování není hvězdárna přístupná.
geografická poloha
15° 11′ 30″ | 49° 7′ 14″ | 575 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dolinský potok 1278, 024 01 Kysucké Nové Mesto
tel. 421 41 4 212 946 | kyshvezdknm@vuczilina.sk
Kysucká hvezdáreň byla otevřena roku 1996, jejímu vzniku předcházel Astronomický kroužek založený v roku 1976. Areál se nachází v severní časti Kysuckého Nového Mesta s názvem Suľkov. Hvězdárna nabízí program široké veřejnosti (otevřena v pátek večer) i školním výpravám (na objednávku), ale věnuje se také odborným pozorováním
Základním přístrojem refraktor Zeiss 200/3000. Kupole je dále vybavena dalšími dalekohledy, např. newton 400/2000, newton 250/1200, fotografická komora 2.8/750 mm a chromosférický dalekohled LUNT LS60. Odborně-pozorovatelské aktivity jsou zaměřeny na pozorování sluneční fotosféry, poziční měření, meziplanetární látky a astrofotografii. Od roku 2012 je hvězdárna součástí sítě SVMN (Slovak Video Meteor Network) a sítě automatických kamer na pozorování meteorů. geografická poloha
18° 46′ 12″ | 49° 18′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Sokolovská 21, P.O.Box 128, 934 01 Levice
tel. 421 366 312 166 | http://www.hvezdarenlevice.sk/ | hvezdaren@hvezdarenlevice.sk
Tekovská hvezdáreň v Leviciach (založená r. 1956 jako třetí na Slovensku), s krajskou působností pro Nitriansky kraj, má na pozorovaní oblohy k dispozici dvě pozorovatelny. V kupoli je dalekohled typu Cassegrain 400 a v pozorovatelně s odsuvnou střechou refraktor 150/2250. Hvězdárna vlastní unikátní přenosné planetárium Starlab, které je umístěné přímo na hvězdárně, ale v případě potřeby je možné ho nainstalovat pomocí nafukovací kupole kdekoli, kde je k dispozici prostor s rozměry minimálně 6x8 m a výškou 4 m (školy, kulturní domy apod.).
geografická poloha
18° 37′ 1″ | 48° 13′ 1″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Na Valech, 412 01 Litoměřice
V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.
geografická poloha
14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
407 79 Mikulášovice
U hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše, stojí jednopatrový dům s balkónem a kulatou věží s kopulí o průměru 3 metry. Jedná se o pozůstatky soukromé hvězdárny Adolfa Krause. Pozorovatelna byla vybudována v roce 1913, zanikla po úmrtí majitele v roce 1939. Vybavena byla dalekohledem o průměru objektivu 15 cm.
geografická poloha
14° 21′ 38″ | 50° 57′ 58″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.
geografická poloha
14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna, která byla pro veřejnost otevřena v roce 1970, je umístěna v areálu hradu Hněvín v bývalé třípatrové strážní věži o průměru 5 metrů. Spíše ji lze ale považovat za pozorovatelnu s kapacitou 14 návštěvníků, vybavenou refraktorem 80/1000 od firmy Gustav Heide Dresden z roku 1910 (doplněným několika přenosnými přístroji). Celý hrad Hněvín, postavený v roce 1913 jako stylová hradní restaurace ("replika" původního hradu z 12. století), prošel v roce 2002 rozsáhlou rekonstrukcí, včetně hvězdárny s výjimkou dalekohledu. Ta je otevřena celoročně, pravidelně každou neděli od 14.30 do 21 hodin (skvělý výhled na Krušnohoří i Středohoří). Hlavní dalekohled je doplněn filtry pro pozorování protuberancí (tzv. H-alfa filtrem). Návštěvu hvězdárny je možné telefonicky dohodnout i mimo pravidelnou provozní dobu.
geografická poloha
13° 38′ 2″ | 50° 31′ 14″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |