Pod hvězdárnou 768, 182 00 Praha - Ďáblice
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz
Hvězdárnu vybudoval astronomický kroužek, jenž v Ďáblicích založil Zdeněk Corn (1921-2003); odborným poradcem byl dr. Hubert Slouka 1903-1973). Do provozu byla uvedena 3. listopadu 1956, roku 1960 byla budova dostavěna do dnešní podoby, v roce 1969 byla instituce připojena ke Štefánikově hvězdárně. V západní kopuli je na německé paralaktické montáži refraktor 190/3000 (optika Reinfelder-Hertel) s reflektorem typu newton 300/1500 (z pozůstalosti selenografa Mgr. Fischera), k němuž je připojen koronograf o průměru objektivu 100 mm. Ve východní kopuli je refraktor 150/2380 (konstrukce Gajdušek) a reflektor 400/7200 mm s montáží typu coude (konst. Rolčík). Původní otevírací doba pro veřejnost, pondělky a čtvrtky večer, byla postupně rozšířena o nedělní odpoledne a o pořady pro školní výpravy.
geografická poloha
14° 28′ 36″ | 50° 8′ 27″ | 325 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Horní náměstí, 771 27 Olomouc
Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.
geografická poloha
17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/
http://www.bludov.cz/
Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.
geografická poloha
16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní zámek Valtice, 691 42 Valtice
Na zámku ve Valticích najdete hned dvoje sluneční hodiny z roku 1728. Jedny jihovýchodní hodiny s latinským nápisem "Časy pomíjejí a stárneme nepozorovaně s lety", druhé netypické severozápadní, které ukazují pouze v létě pozdě odpoledne s textem "Jsou časy radosti, časy bolesti".
geografická poloha
16° 45′ 20″ | 48° 44′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Melantrichova 12, 110 00 Praha
Pamětní deska na domě "U zelené lípy" v Melantrichově ulici připomíná pobyt Jana Marka Marci (1595-1667). Z malé observatoře odtud dalekohledem mj. pozoroval Jupiterovy měsíce. Věžička hvězdárny je zachycena i na Langweilově modelu Prahy (1826-1834). Viz též Marciho rodiště v Lanškrounu.
V souvislosti s Janem Markem Marcim je vhodné zmínit i jeho současníka, kapucínského mnicha českého původu Antonína Maria Šírka z Rejty (1597-1660), který jako jeden z prvních sestroj dalekohled teoreticky navrhnutý J. Keplerem (a zavedl pojem objektiv a okulár) a jenž v roce 1645 vydal na svou dobu vynikající mapu Měsíce. V díle Oculus Enoch et Eliae, které inspirovalo Jana Amose Komenského v Orbis Pictus, je povrch našeho vesmírného souseda zobrazen tak, jak se jeví v převracejícím dalekohledu. Latinizovaným jménem Rheita je pojmenován kráter (70 km) v jihozápadní části přivrácené strany Měsíce s nápadným údolím Vallis Rheita (500 km). Poctivé je také přiznat, že se o životě Antonína Šírka příliš informací nedochovalo a existují tudíž oprávněné spekulace, že se narodil na území dnešního Rakouska (zemřel v italské Raveně).
V souvislosti s Janem Markem Marcim je vhodné zmínit i jeho současníka, kapucínského mnicha českého původu Antonína Maria Šírka z Rejty (1597-1660), který jako jeden z prvních sestroj dalekohled teoreticky navrhnutý J. Keplerem (a zavedl pojem objektiv a okulár) a jenž v roce 1645 vydal na svou dobu vynikající mapu Měsíce. V díle Oculus Enoch et Eliae, které inspirovalo Jana Amose Komenského v Orbis Pictus, je povrch našeho vesmírného souseda zobrazen tak, jak se jeví v převracejícím dalekohledu. Latinizovaným jménem Rheita je pojmenován kráter (70 km) v jihozápadní části přivrácené strany Měsíce s nápadným údolím Vallis Rheita (500 km). Poctivé je také přiznat, že se o životě Antonína Šírka příliš informací nedochovalo a existují tudíž oprávněné spekulace, že se narodil na území dnešního Rakouska (zemřel v italské Raveně).
geografická poloha
14° 25′ 15″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun
V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.
geografická poloha
16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
338 44 Dobřív
V Dobřívu nedaleko Rokycan, na soše Jana Nepomuckého u Kamenného mostu (v horní části podstavce), je čtveřice slunečních hodin orientovaných do čtyř světových stran. Jedná se o jedinou takto originální konstrukci v České republice (bohužel značně zchátralou). Socha světce byla na Kamenný most (označovaný "Švédský") vztyčena v roce 1762.
geografická poloha
13° 41′ 2″ | 49° 42′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
504 01 Nový Bydžov
V centru města Nový Bydžov, na jednom z obytných domů nedaleko Jiráskova divadla, jsou pozůstatky (kopule) hvězdárny dr. Haněla, průkopníka rentgenologie.
geografická poloha
15° 29′ 18″ | 50° 14′ 22″ | 233 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.
geografická poloha
15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
Na Valech, 412 01 Litoměřice
V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.
geografická poloha
14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.