264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.
geografická poloha
14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz
Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.
geografická poloha
14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hrad III. nádvoří, 119 00 Praha 1 - Hradčany
http://www.hrad.cz/
http://www.hrad.cz/
V kryptě chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha je pochován císař Rudolf II. (1552-1612), za jehož vlády došlo k nebývalému rozkvětu přírodovědného bádání nejen v Praze, ale i ve zbytku Čech a Moravy. Na Svatovítské katedrále na Pražském hradě byl podle dochovaných záznamů z roku 1477 umístěn orloj (o jeho konkrétní podobě není nic známo). V polovině 16. století byl ale nejspíš zničen při rozsáhlém požáru hradu.
geografická poloha
14° 23′ 59″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
588 45 Dolní Cerekev 78
Na faře v Dolní Cerekvi nedaleko Jihlavy (č.p. 78) jsou sluneční hodiny s jemnou stupnicí a kalendáriem. Byly vytvořeny v roce 1853 (renovovány 1970) a je na nich český nápis "Užij nynější – pamětliv poslední".
geografická poloha
15° 27′ 27″ | 49° 20′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.
Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
geografická poloha
15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz
http://www.observatory.cz
Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.
geografická poloha
14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Čapkovo náměstí 1, 326 00 Plzeň
Na školní budově na Slovanech (dnes Fakultní nemocnice Plzeň) byla v roce 1936 vybudována třímetrová kopule s refraktorem 108/1600. Tehdejší astronomická společnost měla k dispozici klubovnu a terasu pro přenosné dalekohledy. Přístup na hvězdárnu byl však již od počátku velmi omezený, po druhé světové válce zcela nemožný. Dávno nefunkční kopule se však zachovala až do dnešní doby.
Na plzeňské renesanční radnici (postavil G. De Statia v letech 1554 až 1559) je také vyobrazen císař Rudolf II. (s globem a dalekohledem).
Na plzeňské renesanční radnici (postavil G. De Statia v letech 1554 až 1559) je také vyobrazen císař Rudolf II. (s globem a dalekohledem).
geografická poloha
13° 24′ 0″ | 49° 43′ 49″ | 365 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz
http://www.praha-vysehrad.cz
Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.
Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).
Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).
geografická poloha
14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích seznamuje širokou veřejnost s poznatky z oboru astronomie a příbuzných přírodních věd, podílí se na mimoškolním vzdělávání dětí, mládeže i dospělých. Můžete zde shlédnout představení pod umělou hvězdnou oblohu planetária (typ ZKP-1 v projekční kopuli o průměru 8,5 m, autorem panoramatu Českých Budějovic je akademický malíř Jiří Tichý), audiovizuální pořady, přednášky, filmová představení, výstavy spojující přírodní vědy s výtvarným zážitkem a samozřejmě také pozorovat Slunce nebo noční oblohu. K tomuto účelu je v kopuli připravena celá řada přístrojů, počínaje zrcadlovým cassegrainem 310/4000, přes refraktory 150/1840 a 110/1480 (první z nich je přizpůsoben pro sledování Slunce) a konče několika přenosnými dalekohledy. Otevřeno je od pondělí do pátku a o vybraných sobotách.
Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.
Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.
Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.
Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.
geografická poloha
14° 28′ 14″ | 48° 58′ 22″ | 394 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.
Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.
Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
geografická poloha
14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.