Komenského náměstí 1044, 570 01 Litomyšl
Na ulici Havlíčková (Komenského náměstí 1044), v místech již neexistujícího rodného domku, stojí originální památník Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Symbolizuje Kopalovo ústřední téma – dvě nekulové kapkovité hvězdy na karbonové tyči, které obíhají kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy. Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna, v zemi je zasazen displej s pohyblivým textem vyznačující půdorys rodného domu. Zdeněk Kopal (1914-1993) významně přispěl k pochopení přenosu hmoty mezi těsnými dvojhvězdami, nepopíratelné zásluhy má i v oblasti numerické matematiky a při fotografickém průzkumu Měsíce pro program Apollo.
geografická poloha
16° 18′ 28″ | 49° 52′ 29″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V prostorách bývalého minoritského kláštera na ulici Přemyslovců je ve Znojmě od roku 2002 zpřístupněna expozice "Neživá příroda Znojemska". Širšímu okruhu návštěvníků se snaží přiblížit procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let, "kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí. V části expozice je menší výstava vltavínů, které se na Znojemsku nachází především v okolí Kuchařovic a u Suchohrdel. Vedle moravských vltavínů jsou k vidění i tektity z jiných částí světa a také horniny pocházející z mateřského kráteru vltavínů.
geografická poloha
16° 2′ 43″ | 48° 51′ 26″ | 290 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
747 18 Píšť
Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.
geografická poloha
18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Karlova 4, 110 00 Praha
Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).
Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.
Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.
Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.
Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.
Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.
Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.
geografická poloha
14° 24′ 53″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Staroměstké náměstí 17, 110 00 Praha
V domě U Jednorožce na Staroměstském náměstí měla salon paní Berta Fantová (1865-1918), matka architekta Josefa Fanty (autor nejstarších budov hvězdárny v Ondřejově, hlavního nádraží v Praze atd.), kde se scházela pražská intelektuální (převážně židovská) elita, např. Franz Kafka nebo Max Brod, za jehož klavírního doprovodu hrával na housle i Albert Einstein. Výjimečné místo připomíná bronzový reliéf odkazující na Einsteinovy první úvahy o obecné teorii relativity, ohyb světelného paprsku v gravitacním poli Slunce nad Karlovým mostem, po němž slavný fyzik procházel cestou do Klementina a rozmýšlel své prednášky. Pikantní je, že poslední měsíce svého osobního života trávil Albert Einstein s Johannou Fantovou, dcerou své bývalé hostitelky...
geografická poloha
14° 25′ 20″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Ondřejov 244, 251 62 Ondřejov
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/
Geodetická observatoř Pecný je pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Její provoz byl v těsné blízkosti Astronomického ústavu v Ondřejově na vrcholu Pecný (546 m n. m.) zahájen v roce 1957. Dnes je geodetickou stanicí včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Na observatoři se provádí zejména nepřetržité sledování sítě GPS, změn vertikální složky tíhového zrychlení, taktéž je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země. Součástí observatoře je i areál Geodetické observatoře Skalka (1 km severovýchodně Pecný).
geografická poloha
14° 47′ 13″ | 49° 54′ 51″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Tábor
Večer 3. července 1753 dopadlo v okolí Tábora (obce Strkov, Kravín) nejméně sedm meteoritů s hmotností až 7 kg. Další zasypaly oblast o průměru kolem 2 km, mnohé skončily na dně blízkého rybníka, na pastvinách či v lánech obilí. Událost byla sledována řadou svědků, někteří z nich byly od míst dopadu vzdáleni jen několik desítek metrů. Nálezci se domnívali, že obsahují zlato a stříbro, proto byla většina exemplářů rozprodána. Největší dochovaný vzorek (2,8 kg) se nachází v Muzeu přírodní historie ve Vídni, tři exempláře kamenných meteoritů (chondritů) vlastní Národní muzeum v Praze.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
14° 39′ 0″ | 49° 24′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Skálova 89, 511 01 Turnov
tel. 481 322 622 | http://www.optikavod.cz
tel. 481 322 622 | http://www.optikavod.cz
V Turnově sídlí Vývojová optická dílna Akademie věd České republiky, která se zabývá vývojem a výrobou nejrůznějších optických soustav – především pro jiná pracoviště Akademie věd České republiky, ale též pro firmy a astronomy amatéry (od jednotlivých komponent až po celé dalekohledy).
geografická poloha
15° 9′ 27″ | 50° 35′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").
geografická poloha
14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket
http://www.loket.cz/
http://www.loket.cz/
Nejstarší známý český meteorit byl zřejmě náhodně vyorán již v 15. století. Původně měl podobu "koňské hlavy" o průměru až 50 cm a váze více než 110 kg. Uložen byl na hradě Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice, a vázala se k němu řada pověstí. Například o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, jenž loketské poddané sužoval těžkými robotami.
Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.
Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.
geografická poloha
12° 45′ 16″ | 50° 11′ 14″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.