Skalní hrad Sloup, 471 52 Sloup v Čechách
http://www.hradsloup.cz/
Na skále hradu Sloup poblíž Nového Boru jsou namalovány sluneční hodiny z roku 1752, doplněné německým nápisem "Es ziehet die unwiederruflidte zeiht dahin". Jejich autorem je malíř Václav Rincholin. Na skalní plošině ve výšce 35 metrů dále najdete lesík, jeskyně, domy, kostel, zahrady, uličky... Vše většinou z konce 17. a počátku 18. století.
geografická poloha
14° 34′ 51″ | 50° 44′ 9″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Červená hora
Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz
Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.
Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace). geografická poloha
14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
Nedaleko Staroměstského orloje je v dlažbě Staroměstského náměstí vyznačena poloha pražského poledníku (14° 25´ 17"), který s pomocí mariánského sloupu ukazoval pravé poledne. Jelikož ale lidé později sloup spojovali s porážkou českých stavů na Bílé hoře, byl v roce 1918 fanatickým davem zbořen (stával v sousedství památníku Jana Husa). Český a latinský nápis na mosazné desce prozrazuje, že jde o "Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur."
geografická poloha
14° 25′ 16″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Dlouhá jízda 1253, 405 01 Děčín
http://www.zamekdecin.cz/
Na druhém nádvoří děčínského zámku (na místě hradu Přemyslovců, doloženého již roku 1128, kdy tu kníže Soběslav I. věznil a oslepil kněžice Břetislava) jsou barokní hodiny s bohatou výzdobou, snad z počátku 18. století (zrestaurovány 2004).
geografická poloha
14° 12′ 34″ | 50° 46′ 44″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
U radnice 13, 110 00 Praha
Na Starém městě pražském (U Radnice 13) se na sklonku 19. století scházel Jan Neruda s bratry Josefem a Janem Fričovými. Názory autora "Písní kosmických" vedly bratry Friče k založení astronomické observatoře v Ondřejově.
geografická poloha
14° 25′ 10″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zámecké náměstí 1, 794 01 Krnov
Na dvoře zámku v Krnově jsou původně hodně zdobené sluneční hodiny z konce 18. století. Vyznačeny jsou ve sgrafitové omítce. Pevnostní městský zámek se dvěma baštami oddělený od města příkopem vznikl v letech 1531-1535. Později vyhořel, byl několikrát přestavován a také probouráván.
geografická poloha
17° 42′ 2″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Studentská 11, 736 01 Havířov-Podlesí
Na východním okraji města Havířov (na střeše gymnázia) existuje kopule malé hvězdárny (bez dalekohledu). V současné době několik nadšenců usiluje o její znovuotevření, pravidelně ve středu se zde schází astronomický klub.
geografická poloha
18° 27′ 36″ | 49° 46′ 33″ | 319 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně je expozice "Svět nerostů", která seznamuje s nerosty a horninami s důrazem na mineralogicko-petrografické poměry Moravy a Slezska. V závěru jsou systematicky řazeny nerosty a horniny včetně vltavínů a meteoritů. Moravské zemské muzeum je druhá největší a zároveň nejstarší muzejní instituce v České republice, založeno bylo v červenci roku 1817 císařským dekretem Františka I. Ve sbírkách uchovává přes 6 milionů předmětů z oborů přírodních a společenských věd.
geografická poloha
16° 36′ 33″ | 49° 11′ 31″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Raisova 310, 506 01 Jičín
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz
Hvězdárna vznikla začátkem 60. letech 20. století v objektu bývalé prachárny (na okraji Jičína u silnice směrem na Vokšice). Její činnost byla v 90. letech utlumena, v roce 2003 byl ale instalován nový zrcadlový dalekohled typu newton o průměru objektivu 50 cm. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a občasné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování.
geografická poloha
15° 20′ 27″ | 50° 26′ 3″ | 275 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |