Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
zámek Buchlovice, 687 08 Buchlovice
http://www.zamek-buchlovice.cz/

Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších pamatek tzv. historické zeleně.

geografická poloha 17° 20′ 12″ | 49° 5′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tělocvičná 24, 301 00 Plzeň

Na tzv. Jižním předměstí v Plzni jsou sluneční hodiny zobrazující okamžiky pravého poledne ve světě; dále má tři číselníky pro čas místního poledníku, středoevropský a letní středoevropský; datové čáry pro vstup do zvířetníkových znamení. Vytvořeny byly Františkem Marešem v roce 1995.

geografická poloha 13° 22′ 31″ | 49° 44′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Malé náměstí, 383 01 Prachatice

Na Malém náměstí v Prachaticích byla v roce 1970 postavena unikátní plastika slunečních hodin z mramoru (P. Příhoda, Z. Šimek), jejichž hodinové rysky od 12. do 18. hodiny jsou na samostatných sloupcích, kdežto pro 6. až 11. hodinu dopolední na jednom společném sloupu.

geografická poloha 14° 0′ 1″ | 49° 0′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pod hvězdárnou 768, 182 00 Praha - Ďáblice
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz

Hvězdárnu vybudoval astronomický kroužek, jenž v Ďáblicích založil Zdeněk Corn (1921-2003); odborným poradcem byl dr. Hubert Slouka 1903-1973). Do provozu byla uvedena 3. listopadu 1956, roku 1960 byla budova dostavěna do dnešní podoby, v roce 1969 byla instituce připojena ke Štefánikově hvězdárně. V západní kopuli je na německé paralaktické montáži refraktor 190/3000 (optika Reinfelder-Hertel) s reflektorem typu newton 300/1500 (z pozůstalosti selenografa Mgr. Fischera), k němuž je připojen koronograf o průměru objektivu 100 mm. Ve východní kopuli je refraktor 150/2380 (konstrukce Gajdušek) a reflektor 400/7200 mm s montáží typu coude (konst. Rolčík). Původní otevírací doba pro veřejnost, pondělky a čtvrtky večer, byla postupně rozšířena o nedělní odpoledne a o pořady pro školní výpravy.

geografická poloha 14° 28′ 36″ | 50° 8′ 27″ | 325 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm

Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.

geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz

Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.

geografická poloha 17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AAO-EH, Hrádek, 503 12 Nechanice

Soukromá hvězdárna v Hrádku u Nechanic (150 m za vesnicí, poblíž hlavní silnice Nechanice-Hradec Králové), která se v současnosti přeměnila na stálou expozici věnovanou kosmonautice a také planetě Mars. Přístupná jen po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 40′ 56″ | 50° 12′ 58″ | 262 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
 
Klementinum 190, 110 00 Praha 1

O systematická meteorologická pozorování se v minulých staletích pokoušela celá řada badatelů i institucí. Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření však v roce 1752 založil v pražském Klementinu Josef Stepling (1716-1778), snad nejvýznamnější fyzik, astronom i matematik v období českého osvícení.

Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz

Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.

V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.

Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.

Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.

Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.

V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.

geografická poloha 14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Broumov

Za rozbřesku 14. června 1847 se v okolí Broumova zřítily nejméně dva železné meteority, jeden ze svědků se domníval, že do louky u Hejtmánkovic udeřil blesk. Právě v tom místě však nalezl asi jeden metr dlouhou trhlinu, z níž vyčníval černý kámen o hmotnosti 24 kg. Druhý meteorit (17 kg) prorazil šindelovou střechu domku v cihelně mezi Broumovem a Křinicemi. Meteorit prolétl stropem a roztříštil pelest postele, na které spaly tři děti. Nakonec se jej podařilo nalézt až ve sklepě. Po zaplacení odměny se oba vzorky staly součástí majetku benediktinského kláštera v Broumově. Hejtmánkovický exemplář byl později rozřezán a je součástí mnoha světových muzeí. Meteorit z křinické cihelny je prakticky nepoškozen uchován v Národním muzeu v Praze. Na jeho povrchu jsou dodnes patrné části stébel ze šindelové střechy.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 18′ 0″ | 50° 36′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.