Květov, část Vůsí, osada Červená II, 399 01 Milevsko
Na románském kostele sv. Bartoloměje v osadě Červená II nedaleko obce Vůsí u Květova na Milevsku najdete sluneční hodiny, s latinským nápisem s chronogramem (1828) "Zbudoval Josef, aby tyč zde označovala hodinu (když zapadá) i v noci, když klesá Slunce a je rovna temnotám". Kostel byl do těchto míst převezen ze zaniklé obce Červená nad Vltavou v roce 1960 při napuštění Orlické přehradní nádrže.
geografická poloha
14° 14′ 27″ | 49° 24′ 5″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz
Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).
geografická poloha
14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Letiště Praha-Kbely, Mladoboleslavská 2, 197 00 Praha
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
Letecké muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu vojenského letiště Praha-Kbely, dnes jej spravuje Historický ústav Armády České republiky. S množstvím exponátů sice patří mezi největší sbírky tohoto druhu v Evropě, ovšem kosmonautika je zde více než opomíjena. Až na pár drobných ukázek věnovaných letu Vladimíra Remka v roce 1978 do vesmíru (kosmická strava, model Sojuzu, několik fotografií) jsou veškeré české úspěchy dokonale ignorovány.
geografická poloha
14° 31′ 19″ | 50° 7′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Malostranské náměstí 7, 113 00 Praha.
Na nároží Šternberského paláce na Malé straně (sídlo Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovny) jsou dvoje sluneční hodiny z roku 1609, objevené při rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994. Palác stojí na místě dvou gotických domů, jeho současná podoba je výsledkem jejich renesanční i barokní přestavby na počátku 18. století. Tehdy objekt patřil rodu Šternberků.
geografická poloha
14° 24′ 17″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
747 18 Píšť
Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.
geografická poloha
18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Růžová
Poblíž vesnice Růžová (349 m n. m.)nedaleko Děčína a Hřenska se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
14° 17′ 0″ | 50° 50′ 0″ | 349 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Horní náměstí, 771 27 Olomouc
Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.
geografická poloha
17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/
Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.
Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.
U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.
U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
geografická poloha
16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.
geografická poloha
14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Vnorovy
Za zcela jasné oblohy 9. září 1831 kolem 15. hodiny a 30. minuty sledovala řada očitých svědků pád černého kamene o hmotnosti 3,8 kg (16x10x5 cm) na bažinaté pole sedláka T. Otrhálka z Vnorov, nedaleko Veselí nad Moravou. Událost doprovázela mohutná detonace, kamenný meteorit se zřítil vedle dvojice na poli pracujících žen (po dopadu byl nápadně teplý). Nalezený exemplář putoval do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
17° 23′ 0″ | 48° 57′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.