Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Křižovnické nám. 2, 110 00 Praha
http://salvator.farnost.cz

Spekuluje se, že eliptický tvar Vlašské kaple kostela Nanebevstoupení panny Marie (1590-1597) v Karlově ulici na Starém městě inspiroval Johannesa Keplera k myšlence o pohybu Marsu po eliptické dráze (s ohniskem ve Slunci). Ve své době to totiž byla jediná eliptická stavba na sever od Alp. I v Itálii jich bylo sotva deset.

Vlašská kaple byla postavena v roce 1590 (vysvěcena 1600) italskými řemeslníky z kolonie Italů-Vlachů žijících v Praze, ostatně dodnes je spravována italským státem.

geografická poloha 14° 24′ 57″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz

Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha

Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.

geografická poloha 14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klementinum 190, 110 00 Praha 1

O systematická meteorologická pozorování se v minulých staletích pokoušela celá řada badatelů i institucí. Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření však v roce 1752 založil v pražském Klementinu Josef Stepling (1716-1778), snad nejvýznamnější fyzik, astronom i matematik v období českého osvícení.

Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun

V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.

geografická poloha 16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
http://www.hvezdarnacb.cz | hvezdarna@hvezcb.cz

Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích seznamuje širokou veřejnost s poznatky z oboru astronomie a příbuzných přírodních věd, podílí se na mimoškolním vzdělávání dětí, mládeže i dospělých. Můžete zde shlédnout představení pod umělou hvězdnou oblohu planetária (typ ZKP-1 v projekční kopuli o průměru 8,5 m, autorem panoramatu Českých Budějovic je akademický malíř Jiří Tichý), audiovizuální pořady, přednášky, filmová představení, výstavy spojující přírodní vědy s výtvarným zážitkem a samozřejmě také pozorovat Slunce nebo noční oblohu. K tomuto účelu je v kopuli připravena celá řada přístrojů, počínaje zrcadlovým cassegrainem 310/4000, přes refraktory 150/1840 a 110/1480 (první z nich je přizpůsoben pro sledování Slunce) a konče několika přenosnými dalekohledy. Otevřeno je od pondělí do pátku a o vybraných sobotách.

Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.

Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.

geografická poloha 14° 28′ 14″ | 48° 58′ 22″ | 394 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Příbram

Večer 7. dubna 1959 osvětlil polovinu Čech i část Moravy velmi jasný meteor, jehož průlet zachytilo také několik speciálních fotografických komor Astronomické observatoře Akademie věd České republiky v Ondřejově. Poprvé v lidské historii se tak podařilo spočítat nejen předcházející dráhu tělesa v kosmickém prostoru, ale i místo pádu jeho ohořelých zbytků. Původní těleso mělo před vstupem do zemské atmosféry průměr přibližně 1 metr, vážilo kolem 15 tun a kolem Slunce se pohybovalo po velmi protáhlé dráze mezi dráhou Merkuru a Jupiteru. Na zemský povrch dopadlo na oba břehy Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany několik kilogramů kamenných meteoritů (chondritů).

Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 2′ 0″ | 49° 40′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket
http://www.loket.cz/

Nejstarší známý český meteorit byl zřejmě náhodně vyorán již v 15. století. Původně měl podobu "koňské hlavy" o průměru až 50 cm a váze více než 110 kg. Uložen byl na hradě Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice, a vázala se k němu řada pověstí. Například o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, jenž loketské poddané sužoval těžkými robotami.

Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.

geografická poloha 12° 45′ 16″ | 50° 11′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
VŠB - TU Ostrava, Tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava - Poruba
tel. 696 995 469 | http://www.vsb.cz/gp | Milos.Duraj@vsb.cz

Z vědeckého a historického hlediska je nejcennější sbírkou celého Geologického pavilonu Vysoké školy báňské - Technické univerzity tzv. sbírka prof. Pošepného z příbramského rudního revíru v druhé polovině 19. století. Vzorky totiž dokumentují mineralogické a ložiskové poměry tohoto světově známého rudního ložiska. Součástí pavilonu je také jediná komplexní a veřejnosti přístupná expozice uranových minerálů českých a slovenských ložisek radioaktivních surovin. Najdete zde kolekci českých granátů (pyropů) a také vltavínů.

geografická poloha 18° 9′ 46″ | 49° 49′ 57″ | 300 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.