Přimda
Na Přimdě (745 m n. m.), mezi hraničním přechodem Rozvadov a městečkem Bor, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
12° 41′ 0″ | 49° 40′ 0″ | 745 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
P. O. Box 75, Nordic Park, Seifertova 33, 750 02 Přerov
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/
V Přerově sídlí soukromá firma ATC, Astro Telescope Company, a. s., která se zabývá výrobou a prodejem astronomické techniky, nejen dalekohledů vhodných pro amatéry, nýbrž i speciální optikou.
geografická poloha
17° 27′ 2″ | 49° 27′ 46″ | 223 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Stonařov
Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo 200 až 300 vzácných meteoritů, tzv. achondritů. Událost doprovázel ohnivý kužel na obloze, zvukové efekty a také silná mlha. Jeden meteorit dopadl v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí ve Stonařově. Celkem byla zasažena oblast o průměru asi 8 km, úhrnná hmotnost meteoritů se odhaduje na více než 50 kg, většina z nich ale dosahovala velikosti vlašského ořechu. Největší exempláře (až 6,3 kg) vlastní Muzeum přírodní historie ve Vídni, v českých sbírkách je najdete například v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
15° 34′ 0″ | 49° 17′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Maiselova 18, 110 00 Praha
Židovské hodiny na věži bývalé židovské radnice u Staronové synagogy pocházejí z 18. století (vznikla přestavbou původní radnice Mordechaje Maisela ze 16. století). Jelikož se většina východních jazyků čte zprava doleva, točí se i tyto hodiny obráceně. Naše malá ručička je u židovských velká a naopak, jednotlivé číslice jsou zobrazeny písmeny hebrejské abecedy. Dnes je v budově sídlo Rady židovských náboženských obcí.
geografická poloha
14° 25′ 7″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
U smíchovského hřbitova 1, 150 00 Praha
Na smíchovském hřbitově na Malvazinkách je sloup se čtveřicí slunečních hodin a reliéfy biblických postav. Vznikly v roce 1737 a rekonstruovány byly v roce 2002. Na jednotlivých hodinách jsou latinské nápisy "Kopím probodený smiluj se nad námi", "Matko bolestná, modli se za nás", "Otřtinovaný, ztlučený, slituj se nad námi" a "Muži andělský, modli se za nás". Podobně sluneční hodiny jsou i v Kinského zahradě na Smíchově.
geografická poloha
14° 23′ 22″ | 50° 3′ 43″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž, Pilařova 1, 767 01 Kroměříž
V Kroměříži na bývalé piaristické koleji (dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského) jsou malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718. Obsahují latinský nápis "Z Marie se rodí tento řád", s nesprávně uvedeným chronogramem MDCCXIII=1713.
geografická poloha
17° 23′ 26″ | 49° 17′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
geografická poloha
16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Potůčky
V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).
geografická poloha
12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Ústí nad Orlicí
Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz
V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).
Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.
Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.
Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.
Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.
V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.
Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.
Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.
Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.
Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.
V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.
geografická poloha
14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.