VŠB - TU Ostrava, Tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava - Poruba
tel. 696 995 469 | http://www.vsb.cz/gp | Milos.Duraj@vsb.cz
tel. 696 995 469 | http://www.vsb.cz/gp | Milos.Duraj@vsb.cz
Z vědeckého a historického hlediska je nejcennější sbírkou celého Geologického pavilonu Vysoké školy báňské - Technické univerzity tzv. sbírka prof. Pošepného z příbramského rudního revíru v druhé polovině 19. století. Vzorky totiž dokumentují mineralogické a ložiskové poměry tohoto světově známého rudního ložiska. Součástí pavilonu je také jediná komplexní a veřejnosti přístupná expozice uranových minerálů českých a slovenských ložisek radioaktivních surovin. Najdete zde kolekci českých granátů (pyropů) a také vltavínů.
geografická poloha
18° 9′ 46″ | 49° 49′ 57″ | 300 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
664 31 Lelekovice
Na severním okraji Brna, v Lelekovicích, provozuje soukromou pozorovatelnu Kamil Hornoch. Jeho největším přístrojem je zrcadlový dalekohled typu newton 350/1658 vybavený speciální CCD kamerou. Do pozorovacího programu patří pozorování komet (fotometrie a astrometrie), meteorů (teleskopicky i bez dalekohledu) a proměnných hvězd všech typů. Od roku 2002 se zabývá i hledáním nov v galaxiích M 31 a M 81. Kamil Hornoch patří mezi nejlepší amatérské pozorovatele na světě, za své výsledky obdržel řadu prestižních mezinárodních cen. Tato soukromá pozorovatelna není veřejnosti přístupná.
geografická poloha
16° 34′ 57″ | 49° 17′ 33″ | 345 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Havlíčkova, 739 61 Třinec
Hvězdárna v Třinci – postavená počátkem 60. letech 20. století poblíž náměstí Míru pod patronací místních železáren, byla vybavena několika astronomickými dalekohledy domácí výroby, např. refraktorem 200/3000, dobsonem 300/1500. O současném stavu pozorovatelny a přístupnosti veřejnosti není nic známo.
geografická poloha
18° 40′ 5″ | 49° 40′ 39″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz
http://www.brodek.wz.cz
Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.
geografická poloha
17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
http://www.fjfi.cvut.cz/
http://www.fjfi.cvut.cz/
V areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Troji se nachází školní jaderný reaktor VR-1, přezdívaný Vrabec. Jedná se o lehkovodní reaktor bazénového typu s tepelným výkonem srovnatelným s rychlovarnou konvicí (odtud jeho přezdívka). V podstatě jej tvoří kruhová nádoba o průměru přes dva metry a hloubce skoro 5 metrů, na jejímž dně se nacházejí palivové články s obohaceným uranem. Celý reaktor je naplněn čistou vodou, která současně slouží jako moderátor, chlazení i stínění. Zařízení se využívá pouze k experimentům a k výuce studentů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického.
geografická poloha
14° 26′ 59″ | 50° 6′ 57″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Karlovo náměstí 20, 120 00 Praha
Rakušan Christian Doppler (1803-1853) ve třicátých letech 19. století vyučoval na pražské polytechnice v Husově ulici (dnes České vysoké učení technické). Jako první popsal změnu vlnové délky signálu způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Pamětní desku má odhalenu v místě svých bydlišť na Karlově náměstí 20 a U obecního dvora 7 (viz samostatný odkaz).
geografická poloha
14° 25′ 11″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz
Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.
geografická poloha
14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha
Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.
geografická poloha
14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz
http://www.brevnov.cz
V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.
geografická poloha
14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://1066.wms66.wedos.ws
tel. 541 321 287 | http://1066.wms66.wedos.ws
Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.
Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.
V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.
Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.
Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.
Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.
V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.
Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.
geografická poloha
16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.