Horní náměstí, 771 27 Olomouc
Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.
geografická poloha
17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Součástí sbírky Umělecko průmyslového muzea je celá řada stolních slunečních hodin (např. Jan a Antonín Engelbrechtové), astronomických i měřících přístrojů z doby rudolfinské (např. práce Erasma Habermela).
geografická poloha
14° 25′ 1″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Police nad Metují
Ráno 16. září 1969 dopadl na střechu rodinného domku č. p. 147 v obci Suchý Důl severovýchodně od Police nad Metují kamenný meteorit (chondrit), ze kterého se po nárazu do dřevěného krovu odštěpilo několik malých úlomků.
Díky rychlému zásahu pracovníků nedaleké Hvězdárny v Úpici byl hlavní exemplář letecky převezen do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu. Právě tam byly shodou okolností zkoumány i některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou Apollo 11, "polický" meteorit se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno stejným způsobem. Původní těleso mělo hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů. Je uchováno v Národním muzeu v Praze.
Díky rychlému zásahu pracovníků nedaleké Hvězdárny v Úpici byl hlavní exemplář letecky převezen do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu. Právě tam byly shodou okolností zkoumány i některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou Apollo 11, "polický" meteorit se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno stejným způsobem. Původní těleso mělo hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů. Je uchováno v Národním muzeu v Praze.
geografická poloha
16° 15′ 48″ | 50° 32′ 17″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
533 41 Lázně Bohdaneč
http://www.lazne.bohdanec.cz/
http://www.lazne.bohdanec.cz/
V lázeňském parku poblíž Masarykova náměstí Lázní Bohdaneč jsou umístěny analematické sluneční hodiny, u kterých je sám člověk ukazatelem. Vytvořeny byly v roce 2006, jsou součástí naučné stezky Gočárův okruh (ta začíná u radnice).
geografická poloha
15° 40′ 52″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Na Valech, 412 01 Litoměřice
V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.
geografická poloha
14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
403 38 Telnice
V Telnici (část obce Liboňov) byla v letech 1929 až 1945 hvězdárna Spolku přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze. Z chátrající budovy se později stala soukromá chata.
geografická poloha
13° 57′ 37″ | 50° 43′ 41″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Klementinum 190, 110 00 Praha 1
O systematická meteorologická pozorování se v minulých staletích pokoušela celá řada badatelů i institucí. Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření však v roce 1752 založil v pražském Klementinu Josef Stepling (1716-1778), snad nejvýznamnější fyzik, astronom i matematik v období českého osvícení.
Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.
Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.
geografická poloha
14° 24′ 59″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Roudnička 48, 500 11 Hradec Králové
Jediné známé české tzv. měsíční hodiny, které měří čas i v noci pomocí Měsíce. K odečtení je potřeba využít zakresleného grafu. V roce 1997 je sestrojili M. Navrátil, D. Nováková, Č. Karpíšek, jsou doplněny nápisem "Následující den je minulého žákem".
geografická poloha
15° 49′ 56″ | 50° 9′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
pevnost Josefov, 551 02 Jaroměř
http://www.jaromer-josefov.cz
http://www.jaromer-josefov.cz
Na bastionu josefovské pevnosti najdete pamětní desku věnovanou Wilhelmu von Biela (1782-1856), který zde pobýval ve službách rakouské armády a jenž právě odtud nezávisle objevil krátkoperiodickou kometu 3D/Biela. Současně se velmi zasadil o propočet její dráhy ve sluneční soustavě (po kometě Halley a Encke se jednalo o třetí takový úspěch).
Jinak nepříliš výrazná kometa se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů/hodině), 1885 (15000 met./h) a 1892 (6000 met./h).
Wilhelm von Biela (Vilém z Bílé) pocházel z rytířského rodu, který se v severočeských Řehlovicích usadil v 16. století, aby se po Bílé hoře opět vystěhoval do Saska. Za svého působení v pevnosti Josefov objevil hned tři komety. Jeho jméno se dokonce dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Biela (jihovýchodní okraj přivrácené strany) má průměr 76 km a nachází se poblíž nápadného kráteru Rosenberger.
Jinak nepříliš výrazná kometa se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů/hodině), 1885 (15000 met./h) a 1892 (6000 met./h).
Wilhelm von Biela (Vilém z Bílé) pocházel z rytířského rodu, který se v severočeských Řehlovicích usadil v 16. století, aby se po Bílé hoře opět vystěhoval do Saska. Za svého působení v pevnosti Josefov objevil hned tři komety. Jeho jméno se dokonce dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Biela (jihovýchodní okraj přivrácené strany) má průměr 76 km a nachází se poblíž nápadného kráteru Rosenberger.
geografická poloha
15° 55′ 53″ | 50° 20′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
538 63 Stradouň 71
b.ruprecht@seznam.cz
b.ruprecht@seznam.cz
Kopule soukromé hvězdárny je viditelná ze silnice spojující město Chrudim s Vysokým Mýtem. Dalekohled refraktor 130/1800 je používán k fotografování a kreslení Měsíce i planet. Návštěva možná po předchozí domluvě.
geografická poloha
16° 3′ 9″ | 49° 58′ 13″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.