Mochovská 681/23a, 198 00 Praha-Hloubětín
tel. +420 284 820 939 | http://www.celestron.cz/
tel. +420 284 820 939 | http://www.celestron.cz/
Prodej dalekohledů a příslušenství firem Celestron Int., SkyWatcher, Vixen, Baader-Planetarium a dalších. Poradenství, předvádění, servis.
geografická poloha
14° 32′ 12″ | 50° 6′ 26″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Příbram
Večer 7. dubna 1959 osvětlil polovinu Čech i část Moravy velmi jasný meteor, jehož průlet zachytilo také několik speciálních fotografických komor Astronomické observatoře Akademie věd České republiky v Ondřejově. Poprvé v lidské historii se tak podařilo spočítat nejen předcházející dráhu tělesa v kosmickém prostoru, ale i místo pádu jeho ohořelých zbytků. Původní těleso mělo před vstupem do zemské atmosféry průměr přibližně 1 metr, vážilo kolem 15 tun a kolem Slunce se pohybovalo po velmi protáhlé dráze mezi dráhou Merkuru a Jupiteru. Na zemský povrch dopadlo na oba břehy Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany několik kilogramů kamenných meteoritů (chondritů).
Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
14° 2′ 0″ | 49° 40′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Na Valech, 412 01 Litoměřice
V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.
geografická poloha
14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Broumov
Za rozbřesku 14. června 1847 se v okolí Broumova zřítily nejméně dva železné meteority, jeden ze svědků se domníval, že do louky u Hejtmánkovic udeřil blesk. Právě v tom místě však nalezl asi jeden metr dlouhou trhlinu, z níž vyčníval černý kámen o hmotnosti 24 kg. Druhý meteorit (17 kg) prorazil šindelovou střechu domku v cihelně mezi Broumovem a Křinicemi. Meteorit prolétl stropem a roztříštil pelest postele, na které spaly tři děti. Nakonec se jej podařilo nalézt až ve sklepě. Po zaplacení odměny se oba vzorky staly součástí majetku benediktinského kláštera v Broumově. Hejtmánkovický exemplář byl později rozřezán a je součástí mnoha světových muzeí. Meteorit z křinické cihelny je prakticky nepoškozen uchován v Národním muzeu v Praze. Na jeho povrchu jsou dodnes patrné části stébel ze šindelové střechy.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
16° 18′ 0″ | 50° 36′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
533 41 Lázně Bohdaneč
http://www.lazne.bohdanec.cz/
http://www.lazne.bohdanec.cz/
V lázeňském parku poblíž Masarykova náměstí Lázní Bohdaneč jsou umístěny analematické sluneční hodiny, u kterých je sám člověk ukazatelem. Vytvořeny byly v roce 2006, jsou součástí naučné stezky Gočárův okruh (ta začíná u radnice).
geografická poloha
15° 40′ 52″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.
geografická poloha
17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
687 06 Velehrad
Na klášterní budově na Velehradě, nedaleko Uherského Hradiště jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. Pocházejí snad z konce 19. století. Velehrad je známým duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Už od středověku je také spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše (9. století).
geografická poloha
17° 23′ 45″ | 49° 6′ 10″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun
V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.
geografická poloha
16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Základy spolku Amatérská prohlídka oblohy byly položeny na jaře 1986, občanské sdružení oficiálně vzniklo v lednu roku 1994. V roce 2012 občanské sdružení formálně ukončilo svoji činnost a stalo se sekcí České astronomické společnosti.
Sdružuje několik desítek nadšenců z celé České republiky a Slovenska, jejichž společným koníčkem (někdy i povoláním) je pozorování krás denní a noční oblohy. Sdružení též provozuje velmi rozsáhlé www stránky.
Členové Amatérské prohlídce oblohy se v minulosti podíleli na vzniku celé řady zajímavých publikací a jsou také dlouholetými spoluorganizátory Astronomické expedice, která se každé léto koná na pozemku Hvězdárny v Úpici. Navíc pořádají Setkání členů Amatérské prohlídky oblohy, jež jsou otevřená pro všechny zájemce o dění na obloze.
Sdružuje několik desítek nadšenců z celé České republiky a Slovenska, jejichž společným koníčkem (někdy i povoláním) je pozorování krás denní a noční oblohy. Sdružení též provozuje velmi rozsáhlé www stránky.
Členové Amatérské prohlídce oblohy se v minulosti podíleli na vzniku celé řady zajímavých publikací a jsou také dlouholetými spoluorganizátory Astronomické expedice, která se každé léto koná na pozemku Hvězdárny v Úpici. Navíc pořádají Setkání členů Amatérské prohlídky oblohy, jež jsou otevřená pro všechny zájemce o dění na obloze.
geografická poloha
14° 46′ 48″ | 49° 54′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní zámek Valtice, 691 42 Valtice
Na zámku ve Valticích najdete hned dvoje sluneční hodiny z roku 1728. Jedny jihovýchodní hodiny s latinským nápisem "Časy pomíjejí a stárneme nepozorovaně s lety", druhé netypické severozápadní, které ukazují pouze v létě pozdě odpoledne s textem "Jsou časy radosti, časy bolesti".
geografická poloha
16° 45′ 20″ | 48° 44′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.