Melantrichova 12, 110 00 Praha
Pamětní deska na domě "U zelené lípy" v Melantrichově ulici připomíná pobyt Jana Marka Marci (1595-1667). Z malé observatoře odtud dalekohledem mj. pozoroval Jupiterovy měsíce. Věžička hvězdárny je zachycena i na Langweilově modelu Prahy (1826-1834). Viz též Marciho rodiště v Lanškrounu.
V souvislosti s Janem Markem Marcim je vhodné zmínit i jeho současníka, kapucínského mnicha českého původu Antonína Maria Šírka z Rejty (1597-1660), který jako jeden z prvních sestroj dalekohled teoreticky navrhnutý J. Keplerem (a zavedl pojem objektiv a okulár) a jenž v roce 1645 vydal na svou dobu vynikající mapu Měsíce. V díle Oculus Enoch et Eliae, které inspirovalo Jana Amose Komenského v Orbis Pictus, je povrch našeho vesmírného souseda zobrazen tak, jak se jeví v převracejícím dalekohledu. Latinizovaným jménem Rheita je pojmenován kráter (70 km) v jihozápadní části přivrácené strany Měsíce s nápadným údolím Vallis Rheita (500 km). Poctivé je také přiznat, že se o životě Antonína Šírka příliš informací nedochovalo a existují tudíž oprávněné spekulace, že se narodil na území dnešního Rakouska (zemřel v italské Raveně).
V souvislosti s Janem Markem Marcim je vhodné zmínit i jeho současníka, kapucínského mnicha českého původu Antonína Maria Šírka z Rejty (1597-1660), který jako jeden z prvních sestroj dalekohled teoreticky navrhnutý J. Keplerem (a zavedl pojem objektiv a okulár) a jenž v roce 1645 vydal na svou dobu vynikající mapu Měsíce. V díle Oculus Enoch et Eliae, které inspirovalo Jana Amose Komenského v Orbis Pictus, je povrch našeho vesmírného souseda zobrazen tak, jak se jeví v převracejícím dalekohledu. Latinizovaným jménem Rheita je pojmenován kráter (70 km) v jihozápadní části přivrácené strany Měsíce s nápadným údolím Vallis Rheita (500 km). Poctivé je také přiznat, že se o životě Antonína Šírka příliš informací nedochovalo a existují tudíž oprávněné spekulace, že se narodil na území dnešního Rakouska (zemřel v italské Raveně).
geografická poloha
14° 25′ 15″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Antonín Pavlíček, Zahradní 155, 747 24 Chuchelná
tel. 737 537 738
tel. 737 537 738
Soukromou pozorovatelnu bratří Pavlíčků v Chuchelné tvoří kopule o průměr 2,2 metru. K dispozici jsou refraktory 75/1000 a 105/1550, newtony 150/1000 a 200/1370. Návštěvy možné pouze po předchozí domluvě.
geografická poloha
18° 6′ 45″ | 49° 59′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Klášter Zlatá Koruna, 381 01 Český Krumlov
http://www.zlatakoruna.cz
http://www.zlatakoruna.cz
Klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova na ostrohu obtékaném řekou Vltavou. V září 1263 jej založil sám Přemysl Otakar II., jenž mu daroval údajný trn z Kristovy koruny (získaný od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a stal se majetkem rodu Schwarzenberků. V areálu kláštera (dnes muzeum) je hned deset různých slunečních hodin (největší koncentrace po pražském Klementinu), některé pocházejí až z 15. století. Ty nejstarší hledejte na kamenné zídce vpravo vedle vchodu. Za zmínku stojí i sluneční hodiny z počátku 19. století na portálu bývalé klášterní sýpky.
geografická poloha
14° 22′ 17″ | 48° 51′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
náměstí T. G. Masaryka, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
Ve Dvoře Králové nad Labem, na staré renesanční radnici, na náměstí T. G. Masaryka jsou barokní sluneční hodiny Jana Engelbrechta z roku 1797. Jejich číselník byl obnoven podle fotografií v roce 2002. Ve třicátých letech 19. století na radnici sídlil soud, proto nese průčelí budovy latinský nápis: "Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné."
geografická poloha
15° 48′ 49″ | 50° 25′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
nám. Přemysla Otakara II. 1, 370 01 České Budějovice
Na radnici (zal. 1730) v Českých Budějovicích na čtvecovém náměstí Přemysla Otakara II. (lemovaném barokními měšťanskými domy s loubími) je vyznačen loket s několika ryskami (až 78,3 cm) – dřívější jednotka délky. Další podobná značka se nachází na domě budějovického mincmistra.
geografická poloha
14° 28′ 23″ | 48° 58′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hořice
http://www.horice.org/
http://www.horice.org/
Přímo nad Hořicemi, na hřebeni Hořického chlumu (408 m n. m.), stojí Masarykova věž samostatnosti s vrcholem zakrytým hvězdářskou kopulí. Základní kámen byl položen v červenci 1926 za přítomnosti T. G. Masaryka. Projekt počítal s výškou rozhledny cca 40 metrů (mohla sloužit jako letecký maják na lince Praha-Varšava), avšak do roku 1938 byla vystavěna pouze do výšky 25 m – pak se již nepokračovalo.
V unikátní pozorovatelně (průměr kopule 3,7 metru) se od 80. let dvacátého století snaží několik amatérských nadšenců vybudovat astronomickou pozorovatelnu. Zatím se zde nachází masivní vidlicová paralaktická montáž s počítačově řízeným elektronickým pohonem, refraktory 140/1500, 80/1500 a jezdící podlaha (pro pohodlné pozorování). Uvažuje se též o pořízení dalších přístrojů. Hvězdárna je zatím veřejnosti nepřístupná, z ochozu bohatě zdobené rozhledny je i přesto skvělý výhled na město a jeho okolí, za příznivého počasí dokonce až na Krkonoše.
V unikátní pozorovatelně (průměr kopule 3,7 metru) se od 80. let dvacátého století snaží několik amatérských nadšenců vybudovat astronomickou pozorovatelnu. Zatím se zde nachází masivní vidlicová paralaktická montáž s počítačově řízeným elektronickým pohonem, refraktory 140/1500, 80/1500 a jezdící podlaha (pro pohodlné pozorování). Uvažuje se též o pořízení dalších přístrojů. Hvězdárna je zatím veřejnosti nepřístupná, z ochozu bohatě zdobené rozhledny je i přesto skvělý výhled na město a jeho okolí, za příznivého počasí dokonce až na Krkonoše.
geografická poloha
15° 38′ 20″ | 50° 22′ 39″ | 408 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Nejstarší ze tří středisek příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, které bylo (nejen) z prostředků magistrátu hlavního města vybudováno péčí České astronomické společnosti – na místě obecního domku číslo 205 v petřínských sadech u Hladové zdi (nejdříve jako "Lidová hvězdárna Štefánikova", od roku 1979 jako součást zastřešující organizace). Pro členy České astronomické společnosti byla hvězdárna otevřena již 24. června 1928, pro veřejnost 4. května 1929. Tehdy měla jen tzv. "východní" kopuli (původně hradební věž), další byly přistavěny v roce 1930.
Za druhé světové války byla pod podlahami hvězdárny ukryta část československého vojenského archívu, na jejím sklonku byla značně poškozena bombardováním. Do současné podoby se podařilo hvězdárnu dostavět v letech 1971 až 1976.
Název "Štefánikova" nesla do okupace, poté v letech 1945 až 1950, krátce po roce 1968 a od roku 1990 až do současnosti.
Největším přístrojem (1967) je v tzv. západní kopuli (5 m) reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V "hlavní" kopuli o průměru 8 metrů je na pilíři vysokém 15 metrů (z toho 7,5 m ve skále) od roku 1930 instalován dalekohled, jenž vyrobila v letech 1905 až 1907 firma Zeiss na zakázku pro vídeňského selenografa barona Rudolfa Königa (1832-1901, kráter na Měsíci). Přístroj byl z jeho pozůstalosti zakoupen roku 1929 (110 000 Kčs), přičemž čtvrtinu nákladů pokryl dar prezidenta T. G. Masaryka. Na původní montáži jsou nyní čtyři refraktory: 200/3000 pro pozorování sluneční fotosféry; 180/3430 mm pro noční pozorování; hledáček 60/400 mm a od roku 1957 i sluneční koronograf 160/2900. Celková váha dalekohledu je 5,5 tuny(!), z toho polovina připadá na protizávaží...
V pilíři tohoto dalekohledu jsou poněkud kuriózně umístěny urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha (1881-1941) a Karla Anděla (1884-1948). Druhý jmenovaný byl významným českým selenografem, autorem díla Mappa Selenographica (1926). Jakkoli tato mapa (průměr 60 cm) vyšla jenom v malém nákladu, byla natolik kvalitní, že se Mezinárodní astronomická unie rozhodla ještě za autorova života pojmenovat jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce Andělovým jménem (průměr 35 km, nedaleko přistála v roce 1972 posádka Apolla 16). Karel Anděl také pracoval na velmi rozsáhlém měsíčním atlase, bohužel nedokončil jej a o osmi (z celkově třinácti) dochovaných tiskových podkladech není nic známo.
Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK – reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Zejména pro odborná pozorování zde slouží "Hledač komet" - refraktor firmy Zeiss 200/1370, dále refraktor 110/1130 a fotokomora Aero-Xenar 100/325.
Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace). Od roku 1978 stojí před hvězdárnou sluneční hodiny (dílo akademického sochaře P. Vilímka podle návrhu O. Hlada) a od roku 1994 také socha Milana Rastislava Štefánika (dílo sochaře B. Kafky). Viz též samostatné odkazy.
Štefánikova hvězdárna je otevřena pro veřejnost denně kromě pondělí jak pro denní, tak i noční pozorování; dopolední provoz je věnován zejména školním výpravám.
Od roku 1973 je společným pracovištěm Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Hvězdárny a planetária České Budějovice také "Koperníkova kopule" na vrcholu Kleť, která je vybavena refraktorem 300/4500.
Za druhé světové války byla pod podlahami hvězdárny ukryta část československého vojenského archívu, na jejím sklonku byla značně poškozena bombardováním. Do současné podoby se podařilo hvězdárnu dostavět v letech 1971 až 1976.
Název "Štefánikova" nesla do okupace, poté v letech 1945 až 1950, krátce po roce 1968 a od roku 1990 až do současnosti.
Největším přístrojem (1967) je v tzv. západní kopuli (5 m) reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V "hlavní" kopuli o průměru 8 metrů je na pilíři vysokém 15 metrů (z toho 7,5 m ve skále) od roku 1930 instalován dalekohled, jenž vyrobila v letech 1905 až 1907 firma Zeiss na zakázku pro vídeňského selenografa barona Rudolfa Königa (1832-1901, kráter na Měsíci). Přístroj byl z jeho pozůstalosti zakoupen roku 1929 (110 000 Kčs), přičemž čtvrtinu nákladů pokryl dar prezidenta T. G. Masaryka. Na původní montáži jsou nyní čtyři refraktory: 200/3000 pro pozorování sluneční fotosféry; 180/3430 mm pro noční pozorování; hledáček 60/400 mm a od roku 1957 i sluneční koronograf 160/2900. Celková váha dalekohledu je 5,5 tuny(!), z toho polovina připadá na protizávaží...
V pilíři tohoto dalekohledu jsou poněkud kuriózně umístěny urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha (1881-1941) a Karla Anděla (1884-1948). Druhý jmenovaný byl významným českým selenografem, autorem díla Mappa Selenographica (1926). Jakkoli tato mapa (průměr 60 cm) vyšla jenom v malém nákladu, byla natolik kvalitní, že se Mezinárodní astronomická unie rozhodla ještě za autorova života pojmenovat jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce Andělovým jménem (průměr 35 km, nedaleko přistála v roce 1972 posádka Apolla 16). Karel Anděl také pracoval na velmi rozsáhlém měsíčním atlase, bohužel nedokončil jej a o osmi (z celkově třinácti) dochovaných tiskových podkladech není nic známo.
Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK – reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Zejména pro odborná pozorování zde slouží "Hledač komet" - refraktor firmy Zeiss 200/1370, dále refraktor 110/1130 a fotokomora Aero-Xenar 100/325.
Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace). Od roku 1978 stojí před hvězdárnou sluneční hodiny (dílo akademického sochaře P. Vilímka podle návrhu O. Hlada) a od roku 1994 také socha Milana Rastislava Štefánika (dílo sochaře B. Kafky). Viz též samostatné odkazy.
Štefánikova hvězdárna je otevřena pro veřejnost denně kromě pondělí jak pro denní, tak i noční pozorování; dopolední provoz je věnován zejména školním výpravám.
Od roku 1973 je společným pracovištěm Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Hvězdárny a planetária České Budějovice také "Koperníkova kopule" na vrcholu Kleť, která je vybavena refraktorem 300/4500.
geografická poloha
14° 23′ 53″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích bylo založeno v roce 1877 jako jedno z nejstarších regionálních muzeí. Budova je momentálně v rekonstrukci, předpokládané otevření v roce 2014. Mezi pobočky Muzeum koněspřežky, Tvrz Žumberk u Nových Hradů a Památník Jana Žižky z Trocnova u Borovan.
geografická poloha
14° 28′ 36″ | 48° 58′ 21″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
Nedaleko Staroměstského orloje je v dlažbě Staroměstského náměstí vyznačena poloha pražského poledníku (14° 25´ 17"), který s pomocí mariánského sloupu ukazoval pravé poledne. Jelikož ale lidé později sloup spojovali s porážkou českých stavů na Bílé hoře, byl v roce 1918 fanatickým davem zbořen (stával v sousedství památníku Jana Husa). Český a latinský nápis na mosazné desce prozrazuje, že jde o "Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur."
geografická poloha
14° 25′ 16″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Oblastní muzeum Chomutov, Palackého ul. 86, 430 01 Chomutov
tel. 732 579 045 | http://www.astro21.cz | radek.zozulak@seznam.cz
tel. 732 579 045 | http://www.astro21.cz | radek.zozulak@seznam.cz
Astronomická společnost Chomutov byla oficiálně přijata jako pobočka České astronomické společnosti (ČAS) 20.2.2020 v Oblastním muzeu Chomutov, kde také formálně sídlí. Zde také společnost realizuje veřejné přednášky a prezentace. Cílem společnosti je propagace české astronomie a rozvoj zájmu o astronomii, kosmonautiku, vesmír, přírodní vědy a techniku, a to především v Chomutově a blízkém okolí.
Založení společnosti předcházela mnoholetá činnost s mládeží při vedení kroužku astronomie. U příležitosti zajímavých astronomických úkazů kroužek připravoval pozorování i pro nejširší veřejnost. V posledních letech se však přípravy akcí pro veřejnost ujala Astronomická společnost Chomutov, která má své sídlo v Oblastním muzeu Chomutov. Veřejná pozorování pod noční oblohou probíhají na louce u bývalého kina Oko v Chomutově (naproti kostelu Sv.Barbory).
Ve středu 18. prosince 2019 v 9:54 hod. SEČ se do vesmíru vydala evropská sonda Cheops. Na její palubě jsou dvě titanové desky se zmenšenými vylosovanými obrázky dětí zapojených do mezinárodní soutěže. Mezi nimi je i 10 obrázků dětí, které se spolu s kroužkem astronomie zúčastnily této soutěže. Díky těmto dětem (dnes studentům) Chomutov zamířil ke hvězdám…
Založení společnosti předcházela mnoholetá činnost s mládeží při vedení kroužku astronomie. U příležitosti zajímavých astronomických úkazů kroužek připravoval pozorování i pro nejširší veřejnost. V posledních letech se však přípravy akcí pro veřejnost ujala Astronomická společnost Chomutov, která má své sídlo v Oblastním muzeu Chomutov. Veřejná pozorování pod noční oblohou probíhají na louce u bývalého kina Oko v Chomutově (naproti kostelu Sv.Barbory).
Ve středu 18. prosince 2019 v 9:54 hod. SEČ se do vesmíru vydala evropská sonda Cheops. Na její palubě jsou dvě titanové desky se zmenšenými vylosovanými obrázky dětí zapojených do mezinárodní soutěže. Mezi nimi je i 10 obrázků dětí, které se spolu s kroužkem astronomie zúčastnily této soutěže. Díky těmto dětem (dnes studentům) Chomutov zamířil ke hvězdám…
geografická poloha
13° 25′ 2″ | 50° 27′ 35″ | 332 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.