Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Klementinum 190, 110 00 Praha 1
http://www.klementinum.cz/

V areálu Klementina je dochováno patnáctero barokních malovaných slunečních hodin na čtyřech nádvořích a polední vláknové hodiny v Astronomické věži. Jedná se tak o největší seskupení slunečních hodin na území České republiky. Snad nejhodnotnější jsou dvoje z roku 1658 na stěnách Studentského nádvoří – mají číselníky pro pravý čas a hodiny počítané od východu a západu Slunce.

Další jsou umístěny na stěnách Hospodářského dvora (východní hodiny ukazují čas od posledního západu Slunce, latinské nápisy prozrazují, že "Nejen chlebem živ je člověk" a "Slovo tělem učiněno jest")a na Révovém nádvoří (veřejnosti uzavřeno).

Z klasické představy se vymykají vláknové hodiny v Astronomické věži. Její nejvyšší obdélníkové okno na jižní stěně má místo skleněných tabulek tři malá nezasklená okénka. Nejmenší (levé) je opatřeno otvorem o průměru asi jeden centimetr, které na podlaze tzv. Meridiánové místnosti vytváří obraz Slunce o průměru několik centimetrů. Středem nabílené podlážky vede napjatá struna znázorňující poledník; pokud rozdělí sluneční kotouč přesně na poloviny, nastává místní pravé sluneční poledne. Pomocí tohoto jednoduchého zařízení se od roku 1842 do počátku 20. století s přesností na sekundy měřil čas (pak jej nahradily mechanické hodiny sloužící až do okupace německou armádou v roce 1939). Poledne bylo z Klementina oznamováno máváním praporu, které od roku 1891 do roku 1926 doplnil výstřel z děla na pražských Mariánských hradbách (později na Opyši). Od roku 1925 začal časový signál vysílat Radiožurnál a tím tyto hodiny pozbyly na významu. Naposledy bylo na Klementinu zamáváno praporem v červenci 1928.

geografická poloha 14° 24′ 54″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí

Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.

geografická poloha 14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz

Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).

František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.

Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.

geografická poloha 14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Svobody, 263 01 Dobříš

Na kostele Nejsvětější trojice v Dobříši, nedaleko Příbrami, jsou cenné Engelbrechtovy sluneční hodiny z roku 1797 (renovovány v roce 2005).
Vlastní kostel byl vystavěn v letech 1794 až 1797 za Františka Gundakara I. knížete z Colloredo-Mannsfeldu (1731-1837) a jeho manželky Marie Izabely Anny Lidmily (1712-1780).

geografická poloha 14° 10′ 40″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svépomoc 199, 572 01 Polička
tel. 736 449 536 | http://astro-lab.wbs.cz/ | astro-lab@unet.cz

Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.

geografická poloha 16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
17. listopadu 2, 110 00 Praha
tel. 251 093 111 | http://www.upm.cz | info@upm.cz

Součástí sbírky Umělecko průmyslového muzea je celá řada stolních slunečních hodin (např. Jan a Antonín Engelbrechtové), astronomických i měřících přístrojů z doby rudolfinské (např. práce Erasma Habermela).

geografická poloha 14° 25′ 1″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
chrám sv. Bartoloměje, Brandlova, 280 02 Kolín

Na vystouplém kameni chrámu sv. Bartoloměje v Brandlově ulici v Kolíně jsou patrné zbytky slunečních hodin z poloviny 15. století. Národní kulturní památka – chrám sv. Bartoloměje pochází ze druhé poloviny 13. století, ve druhé polovině 14. století jej po požáru přestavěl Petr Parléř (jeden z nejvýznamnějších středověkých stavitelů). Při kostele je zvonice a barokní kostnice. Ve 20. století prošel chrám důkladnou rekonstrukcí.

geografická poloha 15° 12′ 6″ | 50° 1′ 36″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Viničná 7, 128 00 Praha

Pamětní deska na budově dnešní Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prozrazuje, že zde v letech 1911 až 1912 působil Albert Einstein. Tamní pracovnu i seminář však příliš nevyužíval, jako profesor teoretické fyziky na německé univerzitě přednášel hlavně v Klementinu. Na druhé straně Viniční ulice se nachází zahrady dřívějšího ústavu pro choromyslné, dnes Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Traduje se historka, že Albert Einstein ukazoval svým návštěvám z okna chovance ústavu se slovy "To jsou ti blázni, kteří se nezabývají teorií relativity".

Jak ale sám Einsten později uvedl: "V tichých místnostech ústavu pro teoretickou fyziku pražské německé univerzity ve Viničné jsem objevil, že z principu ekvivalence vyplývá odchylka světelných paprsků v blízkosti Slunce v míře pozorovatelné, aniž jsem tehdy věděl, že před více než sto lety byl podobný závěr odvozen z Newtonovy mechaniky a korpuskulární teorie světla. V Praze jsem také objevil důsledek posunu spektrálních čar k červenému konci spektra." Je tedy zřejmé, že základy jeho obecné teorie relativity vznikly právě za pražského pobytu. Dodejme, že první gravitační čočka kvasar 0957+561 byla objevena až v roce 1979. Viz též další odkazy.

geografická poloha 14° 25′ 27″ | 50° 4′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.