Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/

Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 20, 120 00 Praha

Rakušan Christian Doppler (1803-1853) ve třicátých letech 19. století vyučoval na pražské polytechnice v Husově ulici (dnes České vysoké učení technické). Jako první popsal změnu vlnové délky signálu způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Pamětní desku má odhalenu v místě svých bydlišť na Karlově náměstí 20 a U obecního dvora 7 (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 25′ 11″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz

Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.

Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.

V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).

V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.

geografická poloha 14° 46′ 53″ | 49° 54′ 33″ | 528 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
U starého hřbitova, 110 00 Praha

Na Starém židovském hřbitově je v podobě pětibokého náhrobního kamene (nápis v hebrejštině, židovská hvězda a symbol jména – husa) hrob Davida Ganse (1541-1613), významné postavy rudolfínské Prahy. Byl žákem Rabbiho Löwa a zabýval se nejen historií, ale také matematikou a astronomií. Gans je autorem několika učebnic, popsal pozorovatelnu a přístroje Tychona Brahe instalované toho času v Benátkách nad Jizerou.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zlínská astronomická společnost, Hvězdárna Zlín, Lesní čtvrť III/5443, 760 01 Zlín
tel. 732 804 937 | http://www.zas.cz | zas@zas.cz

Nejmladší hvězdárna svého typu v České republice (přístupná od roku 2004) nahradila "provizorní" dřevěnou hvězdárnu z roku 1953. Hvězdárnu v majetku města Zlína provozuje Zlínská astronomická společnost, nabízí třikrát týdně pozorování večerní oblohy (po, st, pá), Slunce, astronomické a cestopisné přednášky, besedy pro školy, výstavy, komorní divadelní představení či koncerty. Mladí zájemci o astronomii pracují ve dvou kroužcích, pro které se pořádá letní Astrotábor a víkendová soustředění. Odborná práce zahrnuje CCD fotografie, zákryty hvězd tělesy sluneční soustavy a sledování proměnných hvězd.

Hvězdárna s odsuvnou střechou je vybavena dvěma dalekohledy na počítačově řízené paralaktické montáži – refraktorem 130/1950, reflektorem typu newton 267/2136, dále přenosným refraktorem 80/1200 a některými menšími přístroji.

geografická poloha 17° 41′ 34″ | 49° 13′ 3″ | 349 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradní 1. 434 01 Most
tel. +420 476 442 437 | http://www.asm.wms.cz | asm@wms.cz

Hvězdárna, která byla pro veřejnost otevřena v roce 1970, je umístěna v areálu hradu Hněvín v bývalé třípatrové strážní věži o průměru 5 metrů. Spíše ji lze ale považovat za pozorovatelnu s kapacitou 14 návštěvníků, vybavenou refraktorem 80/1000 od firmy Gustav Heide Dresden z roku 1910 (doplněným několika přenosnými přístroji). Celý hrad Hněvín, postavený v roce 1913 jako stylová hradní restaurace ("replika" původního hradu z 12. století), prošel v roce 2002 rozsáhlou rekonstrukcí, včetně hvězdárny s výjimkou dalekohledu. Ta je otevřena celoročně, pravidelně každou neděli od 14.30 do 21 hodin (skvělý výhled na Krušnohoří i Středohoří). Hlavní dalekohled je doplněn filtry pro pozorování protuberancí (tzv. H-alfa filtrem). Návštěvu hvězdárny je možné telefonicky dohodnout i mimo pravidelnou provozní dobu.

geografická poloha 13° 38′ 2″ | 50° 31′ 14″ | 416 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Obecního dvora 7, 110 00 Praha

Pamětní deska připomíná zdejší pobyt (v prvním patře) Christian Dopplera v letech 1843 až 1847 (nápis v češtině i němčině).

geografická poloha 14° 25′ 23″ | 50° 5′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tyršova 1, 746 01 Opava
tel. 553 622 999 | http://www.szmo.cz/

Součástí Slezského zemského muzea v Opavě je přírodovědecká expozice (otevřena v roce 1981) zaměřena na region Slezska a severní Moravy. Vystaven je zde železný meteorit nalezený v nedalekých Kylešovicích, který ve svůj prospěch využíval pravěký člověk.

geografická poloha 17° 54′ 30″ | 49° 56′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámecké náměstí 1, 794 01 Krnov

Na dvoře zámku v Krnově jsou původně hodně zdobené sluneční hodiny z konce 18. století. Vyznačeny jsou ve sgrafitové omítce. Pevnostní městský zámek se dvěma baštami oddělený od města příkopem vznikl v letech 1531-1535. Později vyhořel, byl několikrát přestavován a také probouráván.

geografická poloha 17° 42′ 2″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
338 44 Dobřív

V Dobřívu nedaleko Rokycan, na soše Jana Nepomuckého u Kamenného mostu (v horní části podstavce), je čtveřice slunečních hodin orientovaných do čtyř světových stran. Jedná se o jedinou takto originální konstrukci v České republice (bohužel značně zchátralou). Socha světce byla na Kamenný most (označovaný "Švédský") vztyčena v roce 1762.

geografická poloha 13° 41′ 2″ | 49° 42′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.