Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
http://www.fjfi.cvut.cz/
V areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Troji se nachází školní jaderný reaktor VR-1, přezdívaný Vrabec. Jedná se o lehkovodní reaktor bazénového typu s tepelným výkonem srovnatelným s rychlovarnou konvicí (odtud jeho přezdívka). V podstatě jej tvoří kruhová nádoba o průměru přes dva metry a hloubce skoro 5 metrů, na jejímž dně se nacházejí palivové články s obohaceným uranem. Celý reaktor je naplněn čistou vodou, která současně slouží jako moderátor, chlazení i stínění. Zařízení se využívá pouze k experimentům a k výuce studentů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického.
geografická poloha 14° 26′ 59″ | 50° 6′ 57″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).

František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.

Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
geografická poloha 14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Braunerova 2397, 767 01 Kroměříž
tel. 573 315 401 | http://hvkm.wz.cz
První hvězdárna byla v Kroměříži postavena již v roce 1947 (soukromá pozorovatelna Č. Šilera). Její některé části (kopule a dalekohled) se staly základem pro městkou hvězdárnu v tzv. Dolních zahradách, která byla místními nadšenci vytvořena v průběhu sedmdesátých let 20. století. V roce 1997 však budovu i část zařízení zdevastovala rozsáhlá povodeň. V současnosti hvězdárna patří pod Dům kultury, je příležitostně otevřena veřejnosti a disponuje celou řadou (většinou mobilních) dalekohledů, např. typu newton 240/1200 nebo 114/500. Návštěvu hvězdárny je nezbytné předem dohodnout telefonicky.
geografická poloha 17° 25′ 9″ | 49° 17′ 46″ | 192 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Smetanovo náměstí, 570 01 Litomyšl
Na věži staré radnice na Smetanově náměstí (původně z roku 1418) je k vidění litomyšlský loket měřící 59,5 cm, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek, tabulka výšky vody při povodni roku 1781 a secesní orloj z roku 1907 (sestrojil Karel Adamec, malba Antonín Růžička). Ten je vybaven 24hodinovým ukazatelem času, ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu a pohyblivými symboly Slunce a Měsíce. Součástí orloje byla výtvarná kompozice čtyř žen, zobrazujících čtvero ročních období, stejně jako latinský nápis (chronogram) „virtus oMni loco nasCitur, oMnes InvItat serVos reges“, v překladu „Ctnost se rodí na každém místě, všechny vybízí, otroky i krále.“
geografická poloha 16° 18′ 39″ | 49° 52′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na barokní faře v Mníšku u Liberce je dvojice slunečních hodin z poloviny 18. století (renovovány 1997). Na jedněch je latinský nápis "Žij spravedlivě a cti boha. Hodiny běží, pamatuj na konec. Roku 1767 vytvořil M.J." Fara se nachází na křižovatce ulic Fojtecká a Oldřichovská, v blízkosti kostela sv. Mikuláše.
geografická poloha 15° 3′ 22″ | 50° 49′ 52″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha
Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.
geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz
Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.

Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).
geografická poloha 14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
403 38 Telnice
V Telnici (část obce Liboňov) byla v letech 1929 až 1945 hvězdárna Spolku přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze. Z chátrající budovy se později stala soukromá chata.
geografická poloha 13° 57′ 37″ | 50° 43′ 41″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko
Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Komenského 589, 288 02 Nymburk
http://www.zskom-nbk.cz
Na budově Základní školy J. A. Komenského v Nymburku je malá kopule vybavená zrcadlovým dalekohledem LX Meade 200 (305/3048). Slouží nejen pro zdejší astronomický kroužek, ale v případě zajímavých astronomických úkazů i pro veřejnost.
geografická poloha 15° 2′ 27″ | 50° 11′ 28″ | 200 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.