Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 533 14 Kladruby nad Labem
V hřebčíně (a zámku) v Kladrubech nad Labem jsou jedny z nejkrásnějších slunečních hodin ve východních Čechách. Východojihovýchodní pro dopoledne mají latinský nápis s chronogramem "Pevný statečností a bezpečný stálostí" a jihojihozápadní pro zbytek dne opět s chronogramem "Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost". Oboje hodiny pocházejí z roku 1724. Součástí zámku je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov "Starokladrubské rasy", jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.
geografická poloha 15° 29′ 8″ | 50° 3′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
SKYMASTER - soukromá hvězdárna, Eva a Pavel Markovi, Chatová osada Borovinka E-26, Hradec Králové
tel. 608 024 616 | http://www.skymaster.cz
Soukromá hvězdárna SKYMASTER je přístupná po dohodě v kteroukoliv denní i noční dobu. Mezi základní vybavení patří hlavní dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru objektivu 35,5 cm vybavený CCD kamerou SBIG 2000XM s fotometrickými UVBRI filtry na paralaktické montáži CGE a automatickým najížděním na objekty. Tento dalekohled je určen zejména pro fotometrii proměnných hvězd. Je uzpůsoben i pro koukání prostým okem.

Návštěvníkům je po dohodě k dispozici také dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru 28 cm vybavený GPS systémem na azimuntální montáži a automatickým najížděním na objekty. Pro příznivce kvalitních refraktorů je k dispozici i špičkový apochromatický refraktor Televue o průměru objektivu 12,7 cm uzpůsobený pro vizuální či fotografické pozorování na paralaktické montáži EQ-6 s naváděním na objekty. Tento dalekohled je možné osadit na přání speciální televizní kamerou ASTROVID s dosahem výrazně vyšším než je lidské oko a sledovat objekty i s výkladem na LCD displeji. Hvězdárna je připravena po dohodě zpříjemnit i večer Vašim přátelům na místě Vaší akce či oslavě.
geografická poloha 15° 47′ 47″ | 50° 11′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Horní náměstí 158, 746 01 Opava
V Opavě se narodil Johann Palisa (1848-1925), významný astronom konce 19. století, objevitel řady planetek (mj. blízkozemní 719 Albert) a také pracovník Vídeňské univerzitní observatoře. Vydal se též za zatměním Slunce až na Tahiti. Pamětní deska je umístěna v místě jeho rodného domu na Horním náměstí 158. Po Johannu Palisovi byla pojmenována hvězdárna a planetárium v Ostravě. Stejné jméno nesou i trosky měsíčního kráteru (průměr 30 km) poblíž středu přivrácené strany Měsíce.
geografická poloha 17° 54′ 6″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
dům U zlaté labutě, Sněmovní 10, 118 00 Praha
Na domě "U zlaté labutě" ve Sněmovní ulici 10 na Malé straně jsou svislé sluneční hodiny pravděpodobně z konce 16. století.

Dům U zlaté labutě představuje jeden z nejvýznamnějších renesančních domů Malé Strany, pro měšťana Michala Lagranda jej v roce 1589 postavil Oldřich Avostalis. Jedná se o částečně opevněný renesanční dům, který nebyl nikdy ve větší míře přestavěn a barokizován, takže si zachoval stylovou čistotu.
geografická poloha 14° 24′ 15″ | 50° 5′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přímo nad Hořicemi, na hřebeni Hořického chlumu (408 m n. m.), stojí Masarykova věž samostatnosti s vrcholem zakrytým hvězdářskou kopulí. Základní kámen byl položen v červenci 1926 za přítomnosti T. G. Masaryka. Projekt počítal s výškou rozhledny cca 40 metrů (mohla sloužit jako letecký maják na lince Praha-Varšava), avšak do roku 1938 byla vystavěna pouze do výšky 25 m – pak se již nepokračovalo.

V unikátní pozorovatelně (průměr kopule 3,7 metru) se od 80. let dvacátého století snaží několik amatérských nadšenců vybudovat astronomickou pozorovatelnu. Zatím se zde nachází masivní vidlicová paralaktická montáž s počítačově řízeným elektronickým pohonem, refraktory 140/1500, 80/1500 a jezdící podlaha (pro pohodlné pozorování). Uvažuje se též o pořízení dalších přístrojů. Hvězdárna je zatím veřejnosti nepřístupná, z ochozu bohatě zdobené rozhledny je i přesto skvělý výhled na město a jeho okolí, za příznivého počasí dokonce až na Krkonoše.
geografická poloha 15° 38′ 20″ | 50° 22′ 39″ | 408 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Potůčky
V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).
geografická poloha 12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Na barokní faře v Mníšku u Liberce je dvojice slunečních hodin z poloviny 18. století (renovovány 1997). Na jedněch je latinský nápis "Žij spravedlivě a cti boha. Hodiny běží, pamatuj na konec. Roku 1767 vytvořil M.J." Fara se nachází na křižovatce ulic Fojtecká a Oldřichovská, v blízkosti kostela sv. Mikuláše.
geografická poloha 15° 3′ 22″ | 50° 49′ 52″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ploskovice
Krátce po poledni 22. června 1723 došlo mezi Ploskovicemi a Liběšicemi k hromadnému pádu kamenných meteoritů (tzv. chondritů), celkem 33 nalezených exemplářů mělo úhrnnou hmotnost 37 kg. Mnohé z nich podle nálezců zapáchaly po síře. Zvukový doprovod této události byl slyšitelný až v Praze. Většina meteoritů se do dnešní doby nedochovala, v nejrůznějších muzeích jsou vystaveny jen velmi malé vzorky (Londýn 26 g, Vídeň 3 g).

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 14° 7′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
533 41 Lázně Bohdaneč
http://www.lazne.bohdanec.cz/
V lázeňském parku poblíž Masarykova náměstí Lázní Bohdaneč jsou umístěny analematické sluneční hodiny, u kterých je sám člověk ukazatelem. Vytvořeny byly v roce 2006, jsou součástí naučné stezky Gočárův okruh (ta začíná u radnice).
geografická poloha 15° 40′ 52″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Polom
U osady Polom na úpatí Orlických hor (748 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha 16° 19′ 0″ | 50° 21′ 0″ | 748 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.