Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz

Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mendlovo náměstí 1a, 603 00 Brno
tel. 543 424 043 | http://www.mendel-museum.org | info@mendel-museum.org

Astronomickými pozorováními se v Brně zabýval také Johann Gregor Mendel (1822-1884), botanik a jeden ze zakladatelů genetiky. Kromě známých experimentů s křížením rostlin se po zvolení za opata kláštera na Starém Brně zabýval také meteorologickými pozorováními. To jej v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století přivedlo ke sledování slunečních skvrn, kterým zcela mylně přičítal zásadní vliv na počasí. Bohužel většina jeho kreseb povrchu Slunce se ztratila, v Mendlově muzeu - Muzeu genetiky však dodnes uchovávají jeho jednoduchý zradlový dalekohled (stále funkční) a některé meteorologické přístroje.

Johann Gregor Mendel je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Mendel (na odvrácené straně) má průměr 138 km a nachází se v blízkosti velké impaktní struktury Mendel-Rydberg, objevené až na základě výškových měření sondy Lunar Prospector v roce 1998.

geografická poloha 16° 35′ 38″ | 49° 11′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Potůčky

V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).

geografická poloha 12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
270 06 Kounov

Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad (v odstupu nanejvýš třicet metrů). S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, dnes jsou rozmístěny jak v mlází tak v lese. Největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo pravěkého člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.

geografická poloha 13° 41′ 45″ | 50° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 456/30, 500 08 Hradec Králové
tel. 495 264 087 | http://www.astrohk.cz | astrohk@astrohk.cz

Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).

V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.

Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.

Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.

geografická poloha 13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
675 56 Dukovany
tel. 568 866 359 | http://www.cez.cz

Třicet kilometrů jihovýchodně od Třebíče se nachází Jaderná elektrárna Dukovany (majetek akciové společnosti ČEZ), ve které jsou instalovány čtyři tlakovodní reaktory o výkonu 440 MW. Bohatě zaplněné informační centrum je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 16° 8′ 59″ | 49° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stonařov

Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo 200 až 300 vzácných meteoritů, tzv. achondritů. Událost doprovázel ohnivý kužel na obloze, zvukové efekty a také silná mlha. Jeden meteorit dopadl v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí ve Stonařově. Celkem byla zasažena oblast o průměru asi 8 km, úhrnná hmotnost meteoritů se odhaduje na více než 50 kg, většina z nich ale dosahovala velikosti vlašského ořechu. Největší exempláře (až 6,3 kg) vlastní Muzeum přírodní historie ve Vídni, v českých sbírkách je najdete například v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 15° 34′ 0″ | 49° 17′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.