Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Vinohradská 153, 130 00 Praha

Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.

Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).

Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".

geografická poloha 14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 533 14 Kladruby nad Labem

V hřebčíně (a zámku) v Kladrubech nad Labem jsou jedny z nejkrásnějších slunečních hodin ve východních Čechách. Východojihovýchodní pro dopoledne mají latinský nápis s chronogramem "Pevný statečností a bezpečný stálostí" a jihojihozápadní pro zbytek dne opět s chronogramem "Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost". Oboje hodiny pocházejí z roku 1724. Součástí zámku je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov "Starokladrubské rasy", jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

geografická poloha 15° 29′ 8″ | 50° 3′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blanická 1095, 258 01 Vlašim
tel. 317 842 390 | http://www.vas.cz | hvezdarna@vas.cz

Astronomický kroužek ve Vlašimi vznikl roku 1953, o pět let později se začalo s výstavbou hvězdárny (ot. 1961). Tu nyní provozuje Vlašimská astronomická společnost, která poskytuje astronomické informace i poradenství a podporuje spolkovou činnost. Velký ohlas mají mezioborové semináře "O mezních otázkách", pořádané od roku 1986. Od dubna do září je hvězdárna otevřena pravidelně každý pátek (květen až srpen od 21.00 h., duben, září ve 20.00). Jiné dny v týdnu a v ostatních měsících roku lze hvězdárnu navštívit jen po předchozí telefonické dohodě. V kopuli je jako hlavním přístrojem newton 300/1580, doplněný refraktorem 150/2250. K dispozici je několik menších přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se také provádí jednoduché radioastronomické pozorování Slunce. Na pozemku před hvězdárnou jsou kovové polární sluneční hodiny s větrnou korouhví.

geografická poloha 14° 53′ 41″ | 49° 41′ 31″ | 431 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
341 01 Slatina

Ve Slatině nedaleko Klatov je u žulového lomu umístěn balvan, na kterém jsou sluneční hodiny ukazující čas zbývající do západu Slunce (rok vzniku 2004).

geografická poloha 13° 11′ 0″ | 49° 27′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Zámek 49, 294 71 Benátky nad Jizerou
tel. 326 316 682 | http://www.benatky.cz/muzeum

Za vlády císaře Rudolfa II. pobýval v první polovině roku 1600 v zámku v Benátkách nad Jizerou dánský astronom Tycho Brahe (1546-1601). Právě zde poprvé došlo k unikátnímu setkání: nejlepší pozorovatel dané epochy, tj. Tycho Brahe, začal osobně spolupracovat s nejlepším teoretikem, tj. Johannesem Keplerem. I když se zde uvažovalo o vybudování hvězdárny, oba astronomové záhy přesídlili do Prahy. Krátký pobyt Tychona Brahe na zámku přibližuje stálá expozice se zachovaným "Benáteckým poledníkem" (náhodně nalezen při novodobé opravě místnosti), jenž vyměřil sám slavný pozorovatel (14º 59´ 34").

geografická poloha 14° 49′ 22″ | 50° 17′ 27″ | 210 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
351 01 Františkovy Lázně

Ve Františkových Lázních uprostřed parku u Františkova pramene je mramorový tvarovaný sloupek, na němž jsou svislé, vodorovné, troje rovníkové a troje polární hodiny. Zřejmě se jedná o dovoz z Itálie (1936). Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu.

geografická poloha 12° 21′ 1″ | 50° 7′ 4″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Květov, část Vůsí, osada Červená II, 399 01 Milevsko

Na románském kostele sv. Bartoloměje v osadě Červená II nedaleko obce Vůsí u Květova na Milevsku najdete sluneční hodiny, s latinským nápisem s chronogramem (1828) "Zbudoval Josef, aby tyč zde označovala hodinu (když zapadá) i v noci, když klesá Slunce a je rovna temnotám". Kostel byl do těchto míst převezen ze zaniklé obce Červená nad Vltavou v roce 1960 při napuštění Orlické přehradní nádrže.

geografická poloha 14° 14′ 27″ | 49° 24′ 5″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
dům U zlaté labutě, Sněmovní 10, 118 00 Praha

Na domě "U zlaté labutě" ve Sněmovní ulici 10 na Malé straně jsou svislé sluneční hodiny pravděpodobně z konce 16. století.

Dům U zlaté labutě představuje jeden z nejvýznamnějších renesančních domů Malé Strany, pro měšťana Michala Lagranda jej v roce 1589 postavil Oldřich Avostalis. Jedná se o částečně opevněný renesanční dům, který nebyl nikdy ve větší míře přestavěn a barokizován, takže si zachoval stylovou čistotu.

geografická poloha 14° 24′ 15″ | 50° 5′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 456/30, 500 08 Hradec Králové
tel. 495 264 087 | http://www.astrohk.cz | astrohk@astrohk.cz

Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).

V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.