Křižovnické nám. 2, 110 00 Praha
http://salvator.farnost.cz
http://salvator.farnost.cz
Spekuluje se, že eliptický tvar Vlašské kaple kostela Nanebevstoupení panny Marie (1590-1597) v Karlově ulici na Starém městě inspiroval Johannesa Keplera k myšlence o pohybu Marsu po eliptické dráze (s ohniskem ve Slunci). Ve své době to totiž byla jediná eliptická stavba na sever od Alp. I v Itálii jich bylo sotva deset.
Vlašská kaple byla postavena v roce 1590 (vysvěcena 1600) italskými řemeslníky z kolonie Italů-Vlachů žijících v Praze, ostatně dodnes je spravována italským státem.
Vlašská kaple byla postavena v roce 1590 (vysvěcena 1600) italskými řemeslníky z kolonie Italů-Vlachů žijících v Praze, ostatně dodnes je spravována italským státem.
geografická poloha
14° 24′ 57″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz
Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.
Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.
V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).
V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.
Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.
V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).
V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.
geografická poloha
14° 46′ 53″ | 49° 54′ 33″ | 528 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
P. O. Box 75, Nordic Park, Seifertova 33, 750 02 Přerov
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/
V Přerově sídlí soukromá firma ATC, Astro Telescope Company, a. s., která se zabývá výrobou a prodejem astronomické techniky, nejen dalekohledů vhodných pro amatéry, nýbrž i speciální optikou.
geografická poloha
17° 27′ 2″ | 49° 27′ 46″ | 223 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Klementinum 190, 110 00 Praha
tel. 221 663 111 | http://www.nkp.cz
tel. 221 663 111 | http://www.nkp.cz
Padesát metrů vysokou Astronomickou věž Klementina, která byla dostavěna roku 1722 z iniciativy rektora jezuitské university Františka Retze, zdobí socha Atlanta, držícího nebeskou sféru, s korouhvicí a zlatým Sluncem. Astronomickými a meteorologickými přístroji začala být vybavována až od poloviny 18. století (zásluhou Josefa Steplinga); pravidelná a nepřerušená řada měření teploty, atmosférického tlaku a množství dešťových srážek začala už v lednu 1775 a pokračuje dodnes. Zdi Astronomické věže zdobilo několik slunečních hodin (v celém Klementinu jsou dvě desítky slunečních hodin), dodnes se v plné kráse dochovaly jenom jedny (na východní straně).
V současnosti nejsou ve věži žádné původní astronomické přístroje, zachovaly se pouze do zdi zabudované zední kvadranty (ve druhém poschodí). Ve stejné místnosti je i malý otvor pro projekci Slunce, s nímž se určovalo místní sluneční poledne. Máváním praporem z věže pak bývalo od roku 1842 až do února roku 1926 oznamováno poledne (určované nejdříve podle Slunce, později pomocí přesných hodin), které od roku 1891 doplňoval výstřel děla na hradbách.
V roce 1918 se Klementinum stalo sídlem Státní hvězdárny (ředitel prof. František Nušl), která se ale od roku 1928 postupně stěhovala na novou observatoř v Ondřejově věnovanou státu dr. Josefem J. Fričem. Astronomové z Klementina definitivně odešli v roce 1938, dnes patří Národní knihovně.
Celý prostor Astronomické věže je zrekonstruován (2000), vybaven dobovými měřícími přístroji a zpřístupněn veřejnosti. Za pozornost stojí také dva barokní sály s freskami na téma věda a umění, včetně modelů planetárních systémů Ptolemaia, Koperníka, Tychona a Riccioliho, soubor zeměpisných a astronomických globů a kouzelný výhled na Prahu z ochozu Astronomické věže.
Autorem dvou největších glóbů v Barokním knihovním sále je Caspar Pflieger (1665-1730) – hvězdný glóbus (na jižní straně) byl dokončen zřejmě v roce 1725, inspirací mu byly atlasy Uranometria od Johanna Bayera (1603) a Uranographia od Johanna Hevelia (1690), celkem je na něm vyznačeno 61 souhvězdí, navíc jej poháněl hodinový strojek. Zeměpisný glóbus Pflieger již dokončit nestihl (chybí jižní polokoule). Glóby mají shodnou velikost – průměr 127 cm, a stojí na stejných podstavcích, prakticky jsou součástí pevně vestavěného nábytku.
Před vstupem do Astronomické věže najdete také památník prvního ředitele hvězdárny Josefa Steplinga (1716-1778). Ve sbírkách Národní knihovny se navíc ukrývá celá řada jedinečných spisů, vč. rukopisu Euklidových "Základů geometrie" z přelomu 13. a 14. století, a Bibliotheca Tychoniana – sbírky knih z pozůstalosti Tychona Brahe (včetně darů od G. Bruna a J. J. Scaligeriho s jejich osobním věnováním).
V současnosti nejsou ve věži žádné původní astronomické přístroje, zachovaly se pouze do zdi zabudované zední kvadranty (ve druhém poschodí). Ve stejné místnosti je i malý otvor pro projekci Slunce, s nímž se určovalo místní sluneční poledne. Máváním praporem z věže pak bývalo od roku 1842 až do února roku 1926 oznamováno poledne (určované nejdříve podle Slunce, později pomocí přesných hodin), které od roku 1891 doplňoval výstřel děla na hradbách.
V roce 1918 se Klementinum stalo sídlem Státní hvězdárny (ředitel prof. František Nušl), která se ale od roku 1928 postupně stěhovala na novou observatoř v Ondřejově věnovanou státu dr. Josefem J. Fričem. Astronomové z Klementina definitivně odešli v roce 1938, dnes patří Národní knihovně.
Celý prostor Astronomické věže je zrekonstruován (2000), vybaven dobovými měřícími přístroji a zpřístupněn veřejnosti. Za pozornost stojí také dva barokní sály s freskami na téma věda a umění, včetně modelů planetárních systémů Ptolemaia, Koperníka, Tychona a Riccioliho, soubor zeměpisných a astronomických globů a kouzelný výhled na Prahu z ochozu Astronomické věže.
Autorem dvou největších glóbů v Barokním knihovním sále je Caspar Pflieger (1665-1730) – hvězdný glóbus (na jižní straně) byl dokončen zřejmě v roce 1725, inspirací mu byly atlasy Uranometria od Johanna Bayera (1603) a Uranographia od Johanna Hevelia (1690), celkem je na něm vyznačeno 61 souhvězdí, navíc jej poháněl hodinový strojek. Zeměpisný glóbus Pflieger již dokončit nestihl (chybí jižní polokoule). Glóby mají shodnou velikost – průměr 127 cm, a stojí na stejných podstavcích, prakticky jsou součástí pevně vestavěného nábytku.
Před vstupem do Astronomické věže najdete také památník prvního ředitele hvězdárny Josefa Steplinga (1716-1778). Ve sbírkách Národní knihovny se navíc ukrývá celá řada jedinečných spisů, vč. rukopisu Euklidových "Základů geometrie" z přelomu 13. a 14. století, a Bibliotheca Tychoniana – sbírky knih z pozůstalosti Tychona Brahe (včetně darů od G. Bruna a J. J. Scaligeriho s jejich osobním věnováním).
geografická poloha
14° 24′ 59″ | 50° 5′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Olomouc
V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).
V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.
V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.
V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.
V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.
geografická poloha
17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
687 06 Velehrad
Na klášterní budově na Velehradě, nedaleko Uherského Hradiště jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. Pocházejí snad z konce 19. století. Velehrad je známým duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Už od středověku je také spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše (9. století).
geografická poloha
17° 23′ 45″ | 49° 6′ 10″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Mochovská 681/23a, 198 00 Praha-Hloubětín
tel. +420 284 820 939 | http://www.celestron.cz/
tel. +420 284 820 939 | http://www.celestron.cz/
Prodej dalekohledů a příslušenství firem Celestron Int., SkyWatcher, Vixen, Baader-Planetarium a dalších. Poradenství, předvádění, servis.
geografická poloha
14° 32′ 12″ | 50° 6′ 26″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Součástí sbírky Umělecko průmyslového muzea je celá řada stolních slunečních hodin (např. Jan a Antonín Engelbrechtové), astronomických i měřících přístrojů z doby rudolfinské (např. práce Erasma Habermela).
geografická poloha
14° 25′ 1″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
http://www.fjfi.cvut.cz/
http://www.fjfi.cvut.cz/
V areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Troji se nachází školní jaderný reaktor VR-1, přezdívaný Vrabec. Jedná se o lehkovodní reaktor bazénového typu s tepelným výkonem srovnatelným s rychlovarnou konvicí (odtud jeho přezdívka). V podstatě jej tvoří kruhová nádoba o průměru přes dva metry a hloubce skoro 5 metrů, na jejímž dně se nacházejí palivové články s obohaceným uranem. Celý reaktor je naplněn čistou vodou, která současně slouží jako moderátor, chlazení i stínění. Zařízení se využívá pouze k experimentům a k výuce studentů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického.
geografická poloha
14° 26′ 59″ | 50° 6′ 57″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz
Italský filozof a astronom Giordano Bruno (1548-1604) se ztotožnil s dílem Mikuláše Koperníka a přes odpor katolické církve veřejně hlásal, že Země ani Slunce není středem vesmíru a že existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které mohou být také obydlené. Za protikřesťanské a rouhačské myšlenky byl nakonec upálen na římském náměstí Campo de´fiori. Giordano Bruno pobýval v roce 1588 půl roku na dvoře císaře Rudolfa II. Konkrétní místo jeho pobytu není známo, jeho návštěvu tak připomíná malá pamětní plaketa na pražském planetáriu ve Stromovce.
Je však pravda, že v místech, kde se nachází dnešní planetárium, od nepaměti stával zájezdní hostinec s konírnou... Je tudíž velmi pravděpodobné, že tudy Giordano Bruno alespoň prošel.
Je však pravda, že v místech, kde se nachází dnešní planetárium, od nepaměti stával zájezdní hostinec s konírnou... Je tudíž velmi pravděpodobné, že tudy Giordano Bruno alespoň prošel.
geografická poloha
14° 25′ 39″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.