Horní náměstí, 746 01 Opava-Město
Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.
Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.
Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.
Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.
Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.
geografická poloha
17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Malé náměstí, 383 01 Prachatice
Na Malém náměstí v Prachaticích byla v roce 1970 postavena unikátní plastika slunečních hodin z mramoru (P. Příhoda, Z. Šimek), jejichž hodinové rysky od 12. do 18. hodiny jsou na samostatných sloupcích, kdežto pro 6. až 11. hodinu dopolední na jednom společném sloupu.
geografická poloha
14° 0′ 1″ | 49° 0′ 50″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
257 06 Louňovice pod Blaníkem
Románská rotunda sv. Václava v Libouni z konce 12. století je astronomicky orientována východem Slunce o letním slunovratu vůči vrcholu Velkého Blaníku.
geografická poloha
14° 49′ 13″ | 49° 38′ 3″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz
http://www.brevnov.cz
V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.
geografická poloha
14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Klášter Zlatá Koruna, 381 01 Český Krumlov
http://www.zlatakoruna.cz
http://www.zlatakoruna.cz
Klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova na ostrohu obtékaném řekou Vltavou. V září 1263 jej založil sám Přemysl Otakar II., jenž mu daroval údajný trn z Kristovy koruny (získaný od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a stal se majetkem rodu Schwarzenberků. V areálu kláštera (dnes muzeum) je hned deset různých slunečních hodin (největší koncentrace po pražském Klementinu), některé pocházejí až z 15. století. Ty nejstarší hledejte na kamenné zídce vpravo vedle vchodu. Za zmínku stojí i sluneční hodiny z počátku 19. století na portálu bývalé klášterní sýpky.
geografická poloha
14° 22′ 17″ | 48° 51′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna
Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.
geografická poloha
15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").
geografická poloha
14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Masarykovo nám. 100, 688 01 Uherský Brod
V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční orloj (vznik 1715) upoutá pozornost pohyblivou figurkou Černého Janka a Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází. Nivnický orloj v Muzeu Jana Amose Komenského naopak dokládá dovednost lidových kutilů (1922). Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Součástí je několik časových ciferníků, vč. kalendářní desky. Na orloji jsou vyřezávané figurky, představujících anděly strážné, kteří bijí do zvonků zvonkohry.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.
geografická poloha
17° 38′ 51″ | 49° 1′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).
V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek.
V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek.
geografická poloha
15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Lovecká 678, 696 32 Ždánice
V městečku Ždánice, dvacet kilometrů jižně od Vyškova, byla v roce 1965 otevřena hvězdárna (součást víceúčelového zařízení) s dvěmi kopulemi vybavenými celou řadou astronomických přístrojů (mj. refraktor 200/2400, koronograf, schmidtova fotografická komora). Později byla přistavena kopule pro malé planetárium (přístroj nebyl nikdy instalován). V průběhu desetiletí se zde konala celá řada vzdělávacích akcí zaměřených především na výuku astronomie a proměnné hvězdy. Na sklonku devadesátých let 20. století však hvězdárna zanikla a dnes ji připomíná pouze trojice kopulí.
geografická poloha
17° 2′ 16″ | 49° 3′ 57″ | 255 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.