Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
251 63 Strančice

U vlakového nádraží ve Strančicích nedaleko Říčan jsou od roku 1977 instalovány velké polární prstencové hodiny (zhotovil Karel Hůlka).

geografická poloha 14° 40′ 40″ | 49° 56′ 59″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz

Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Oblastní muzeum Chomutov, Palackého ul. 86, 430 01 Chomutov
tel. 732 579 045 | http://www.astro21.cz | radek.zozulak@seznam.cz

Astronomická společnost Chomutov byla oficiálně přijata jako pobočka České astronomické společnosti (ČAS) 20.2.2020 v Oblastním muzeu Chomutov, kde také formálně sídlí. Zde také společnost realizuje veřejné přednášky a prezentace. Cílem společnosti je propagace české astronomie a rozvoj zájmu o astronomii, kosmonautiku, vesmír, přírodní vědy a techniku, a to především v Chomutově a blízkém okolí.

Založení společnosti předcházela mnoholetá činnost s mládeží při vedení kroužku astronomie. U příležitosti zajímavých astronomických úkazů kroužek připravoval pozorování i pro nejširší veřejnost. V posledních letech se však přípravy akcí pro veřejnost ujala Astronomická společnost Chomutov, která má své sídlo v Oblastním muzeu Chomutov. Veřejná pozorování pod noční oblohou probíhají na louce u bývalého kina Oko v Chomutově (naproti kostelu Sv.Barbory).

Ve středu 18. prosince 2019 v 9:54 hod. SEČ se do vesmíru vydala evropská sonda Cheops. Na její palubě jsou dvě titanové desky se zmenšenými vylosovanými obrázky dětí zapojených do mezinárodní soutěže. Mezi nimi je i 10 obrázků dětí, které se spolu s kroužkem astronomie zúčastnily této soutěže. Díky těmto dětem (dnes studentům) Chomutov zamířil ke hvězdám…

geografická poloha 13° 25′ 2″ | 50° 27′ 35″ | 332 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice

Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").

geografická poloha 14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ondřejov 244, 251 62 Ondřejov
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/

Geodetická observatoř Pecný je pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Její provoz byl v těsné blízkosti Astronomického ústavu v Ondřejově na vrcholu Pecný (546 m n. m.) zahájen v roce 1957. Dnes je geodetickou stanicí včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Na observatoři se provádí zejména nepřetržité sledování sítě GPS, změn vertikální složky tíhového zrychlení, taktéž je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země. Součástí observatoře je i areál Geodetické observatoře Skalka (1 km severovýchodně Pecný).

geografická poloha 14° 47′ 13″ | 49° 54′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
hrad Strakonice, 386 01 Strakonice

Nad hlavním vchodem do strakonického hradu (zal. 12. století) jsou sluneční hodiny z roku 1834 s výjimečně dlouhým nápisem: "Hle, zde viz kolik hodin jest. Že my nikdy nelžem, to pravda jest. A že my stále jsme, to také dobře víš, a až všechno toto lidstvo zhyne, nás tu ještě zříš. Nás spravuje ten, bez něhož hyne každý květ a až ten pomine, pak nebude už žádný svět."

Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.

geografická poloha 13° 54′ 3″ | 49° 15′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ústí nad Orlicí

Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.