Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz
http://www.brevnov.cz
V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.
geografická poloha
14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 34, 512 63 Rovensko pod Troskami
kafka.v@worldonline.cz
kafka.v@worldonline.cz
Soukromá hvězdárna v Rovensku pod Troskami (v provozu od roku 1993) je řešena jako nástavba na rodinném domku s kopulí o průměru 305 cm. Instalován je zde refraktor 135/1602, reflektor Dobson 254/1200, menší dalekohledy na pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Slouží majiteli k realizaci koníčku a návštěvníkům k prohlídce oblohy. Návštěvy pouze po předchozí dohodě. Pevnou otvírací dobu nelze stanovit. Vstupné se nevybírá.
geografická poloha
15° 15′ 25″ | 50° 32′ 2″ | 303 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kerhartice, 407 21 Česká Kamenice
V Kerharticích nedaleko Nového Boru jsou na kostelu sv. Máří Magdalény pozdně barokní sluneční hodiny z počátku 19. století. Byly vytvořeny jako reliéf, s velmi jemným dělením stupnice po 5 minutách. Součástí je německý nápis s chronogramem "Země, Slunce, Měsíc, hvězdy a vše, co je, pomine. Ježíšovo učení však potrvá věčně."
geografická poloha
14° 23′ 58″ | 50° 46′ 16″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
V první polovině 20. století byla v rámci Českého vysokého učení technického zřízena Katedra astronomie, která disponovala několika jednoduchými pozorovatelnami na střeše pražské techniky na Karlově náměstí. Vybaveny byly přístroji nezbytnými pro praktická cvičení studentů ve sférické a praktické astronomii. Katedra byla později zrušena, zbytky pozorovatelen dnes využívají mobilní operátoři.
geografická poloha
14° 25′ 8″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.
Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
geografická poloha
14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Ovocný trh 7, 110 00 Praha
Na Ovocném trhu 7 bývaly fyzikální laboratoře, ve kterých pracoval Ernst Mach (1838-1916). Prováděl zde pokusy s rázovými vlnami a elektrickými jiskrami, ověřoval Dopplerův princip. Mach byl v letech 1868-1895 profesorem fyziky na pražské univerzitě (dokonce se stal rektorem), poté odešel do Vídně. Viz též samostatný odkaz v místě jeho rodiště v Brně-Modřicích.
geografická poloha
14° 25′ 28″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
120 00 Praha-Vinohrady
V pražských Havlíčkových sadech lze nalézt rozpadající se zazděný výklenek s umělým jezírkem a skalkou, u kterého od jara 1921 až do jara 1923 konala pravidelná pozorování večerní oblohy nově ustavená Česká astronomická společnost.
Česká astronomická společnost (http://www.astro.cz), jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, vznikla 8. prosince 1917. Patří tak mezi nejstarší vědecké společnosti nejen v České republice. U její kolébky stáli takoví významní astronomové jako Vojtěch Šafařík, Antonín Bečvář, Josef Klepešta, Karel Anděl, František Nušl a mnozí další.
Je příznačné, že řada těchto amatérů i profesionálů byla nakonec poctěna kráterem na Měsíci - bohužel na jeho odvrácené straně. Bečvář je kráter o průměru 67 km, Nušl je jenom o 6 km menší a Šafařík má v průměru 27 kilometrů.
Česká astronomická společnost od roku 1920 vydávala výjimečný časopis Říše hvězd (zanikl počátkem 90. let dvacátého století), jehož prostřednictvím významně ovlivňovala astronomický život v celém tehdejším Československu (především v době první republiky a za druhé světové války). Díky nezměrnému úsilí jejích členů před druhou světovou válkou také vybudovala Štefánikovu hvězdárnu na Petříně (1928), která je nyní součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.
Česká astronomická společnost je v současnosti občanských sdružením asi pěti stovek amatérů a profesionálů, s řadou regionálních i tématických poboček a přidružených organizací.
Česká astronomická společnost (http://www.astro.cz), jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, vznikla 8. prosince 1917. Patří tak mezi nejstarší vědecké společnosti nejen v České republice. U její kolébky stáli takoví významní astronomové jako Vojtěch Šafařík, Antonín Bečvář, Josef Klepešta, Karel Anděl, František Nušl a mnozí další.
Je příznačné, že řada těchto amatérů i profesionálů byla nakonec poctěna kráterem na Měsíci - bohužel na jeho odvrácené straně. Bečvář je kráter o průměru 67 km, Nušl je jenom o 6 km menší a Šafařík má v průměru 27 kilometrů.
Česká astronomická společnost od roku 1920 vydávala výjimečný časopis Říše hvězd (zanikl počátkem 90. let dvacátého století), jehož prostřednictvím významně ovlivňovala astronomický život v celém tehdejším Československu (především v době první republiky a za druhé světové války). Díky nezměrnému úsilí jejích členů před druhou světovou válkou také vybudovala Štefánikovu hvězdárnu na Petříně (1928), která je nyní součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.
Česká astronomická společnost je v současnosti občanských sdružením asi pěti stovek amatérů a profesionálů, s řadou regionálních i tématických poboček a přidružených organizací.
geografická poloha
14° 26′ 36″ | 50° 4′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719
tel. 581 203 719
O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.
geografická poloha
17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.
geografická poloha
17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
588 45 Dolní Cerekev 78
Na faře v Dolní Cerekvi nedaleko Jihlavy (č.p. 78) jsou sluneční hodiny s jemnou stupnicí a kalendáriem. Byly vytvořeny v roce 1853 (renovovány 1970) a je na nich český nápis "Užij nynější – pamětliv poslední".
geografická poloha
15° 27′ 27″ | 49° 20′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.