Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Náměstí Jana Karafiáta 71, 592 42 Jimramov
http://jimramov.e-vysocina.cz/

V Jimramově na rozhraní Čech a Moravy poblíž Žďáru nad Sázavou najdete na domu U Slunce (náměstí Jana Karafiáta 71) pamětní desku připomínající narození Karla Slavíčka (1678-1735). Tento jezuitský matematik, fyzik, astronom i hudebník se stal členem misie do Číny, kde se zabýval studiem měsíčních liberací, zatmění Měsíce, prováděl též geometrická měření Pekingu. Psal čínsky a latinsky. Je pochován na hřbitově poblíž městského paláce., na dosud zachovaném náhrobku je dokonce uvedeno Slavíčkovo jméno v čínštině - Jen Tiale Chuej-chou.

geografická poloha 16° 13′ 33″ | 49° 38′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
tel. 571 611 928 | http://www.astrovm.cz | info@astrovm.cz

Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.

Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

geografická poloha 17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svépomoc 199, 572 01 Polička
tel. 736 449 536 | http://astro-lab.wbs.cz/ | astro-lab@unet.cz

Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.

geografická poloha 16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Roudnička 48, 500 11 Hradec Králové

Jediné známé české tzv. měsíční hodiny, které měří čas i v noci pomocí Měsíce. K odečtení je potřeba využít zakresleného grafu. V roce 1997 je sestrojili M. Navrátil, D. Nováková, Č. Karpíšek, jsou doplněny nápisem "Následující den je minulého žákem".

geografická poloha 15° 49′ 56″ | 50° 9′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 233, 170 00 Praha
http://sdruzeni.hvezdarna.cz

Sdružení hvězdáren a planetárií je dobrovolnou organizací českých a slovenských hvězdáren, stejně jako dalších právnických či fyzických osob. Spolupracuje při ochraně obecných i specifických zájmů hvězdáren, podílí se na přípravě předpisů a norem, pomáhá svým členům formou poradenské, expertní a koordinační činnosti, zajišťuje vzájemnou informovanost o věcech společného zájmu, ovlivňuje odborný růst pracovníků hvězdáren a může své členy zastupovat ve sporech týkajících se astronomické činnosti.

Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.

Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.

geografická poloha 14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.

Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.

Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.

geografická poloha 13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kunžak

Nedaleko Kunžaku u Jindřichova Hradce (656 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 15° 12′ 0″ | 49° 6′ 0″ | 656 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Police nad Metují

Ráno 16. září 1969 dopadl na střechu rodinného domku č. p. 147 v obci Suchý Důl severovýchodně od Police nad Metují kamenný meteorit (chondrit), ze kterého se po nárazu do dřevěného krovu odštěpilo několik malých úlomků.

Díky rychlému zásahu pracovníků nedaleké Hvězdárny v Úpici byl hlavní exemplář letecky převezen do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu. Právě tam byly shodou okolností zkoumány i některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou Apollo 11, "polický" meteorit se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno stejným způsobem. Původní těleso mělo hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů. Je uchováno v Národním muzeu v Praze.

geografická poloha 16° 15′ 48″ | 50° 32′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
pevnost Josefov, 551 02 Jaroměř
http://www.jaromer-josefov.cz

Na bastionu josefovské pevnosti najdete pamětní desku věnovanou Wilhelmu von Biela (1782-1856), který zde pobýval ve službách rakouské armády a jenž právě odtud nezávisle objevil krátkoperiodickou kometu 3D/Biela. Současně se velmi zasadil o propočet její dráhy ve sluneční soustavě (po kometě Halley a Encke se jednalo o třetí takový úspěch).

Jinak nepříliš výrazná kometa se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů/hodině), 1885 (15000 met./h) a 1892 (6000 met./h).

Wilhelm von Biela (Vilém z Bílé) pocházel z rytířského rodu, který se v severočeských Řehlovicích usadil v 16. století, aby se po Bílé hoře opět vystěhoval do Saska. Za svého působení v pevnosti Josefov objevil hned tři komety. Jeho jméno se dokonce dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Biela (jihovýchodní okraj přivrácené strany) má průměr 76 km a nachází se poblíž nápadného kráteru Rosenberger.

geografická poloha 15° 55′ 53″ | 50° 20′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz

Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.

geografická poloha 17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.