Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
V první polovině 20. století byla v rámci Českého vysokého učení technického zřízena Katedra astronomie, která disponovala několika jednoduchými pozorovatelnami na střeše pražské techniky na Karlově náměstí. Vybaveny byly přístroji nezbytnými pro praktická cvičení studentů ve sférické a praktické astronomii. Katedra byla později zrušena, zbytky pozorovatelen dnes využívají mobilní operátoři.
geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz
Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.
geografická poloha 14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/
Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.
geografická poloha 13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
691 82 Novosedly 3
Před základní školou v Novosedlích nedaleko Mikulova jsou zřídka se vyskytující kulové sluneční hodiny s kulisou (zhotovil Z. Bětík v roce 2005).
geografická poloha 16° 29′ 35″ | 48° 50′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz
Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.

V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.

Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.

Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.

Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.

V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
geografická poloha 14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Sazovice
V podvečer 28. června 1934 byl několika svědky pozorován dopad malého kamenného meteoritu (chondritu) do řepného pole na okraji Sazovic, severozápadně od Zlína. Tři pozorovatelé byli od místa vzdáleni jen několik desítek metrů. V místě dopadu byla objevena malá jamka a v hloubce půl metru kámen o rozměru 9x7x5 cm s hmotností 412 gramů. Meteorit byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně, kde je dosud.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 17° 34′ 0″ | 49° 14′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
 
Zámek 1, 67401 Třebíč 
tel. 568 840 518  | http://www.zmm.cz | muzeum@zamek-trebic.cz
Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v bývalém valdštejnském zámku v severozápadní části města nad levým břehem řeky Jihlavy. Jeho součástí je stálá expozice "Minerály a horniny Třebíčska", která představuje geologické a mineralogické poměry západní Moravy, stejně jako největší sbírku moravských vltavínů v České republice v expozici "Moravské vltavíny", doplněnou o ukázky tektitů z celého světa a skel, která byla s vltavíny často zaměňována (vulkanická skla, čí flugority – skla vznikající při úderu blesku). První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.
geografická poloha 15° 52′ 24″ | 49° 13′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha
V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.
geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Panská Ves 26, 471 41 Dubá
tel. 487 870 273
Ionosférická a telemetrická observatoř Panská Ves (1 km východně od obce Dubá) je pracovištěm Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Hlavním posláním této instituce bylo řízení a příjem dat z českých umělých družic Magion 1 až Magion 5 (výzkum a monitorování stavu magnetosféry a ionosféry naší planety), resp. MIMOSA (měření zrychlení negravitačního původu). Všechny satelity se zařadily do třídy tzv. mikrodružic (max. 70 kg) a byly vypouštěny buď jako "subdružice" ruských vědeckých satelitů (Magion), či spolu s několika dalšími tělesy (MIMOSA).

V rozsáhlém areálu observatoře najdete celou řadu telekomunikačních antén. Právě ty zajišťují sledování satelitů, jeho dráhových parametrů, vysílání povelů i vědeckých informací na Zemi. V současné době je pracoviště zapojeno například do evropského projektu Cluster II, který studuje vlastnosti kosmického prostředí v prostoru mezi Zemí a Měsícem.
geografická poloha 14° 33′ 54″ | 50° 31′ 40″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
351 01 Františkovy Lázně
Ve Františkových Lázních uprostřed parku u Františkova pramene je mramorový tvarovaný sloupek, na němž jsou svislé, vodorovné, troje rovníkové a troje polární hodiny. Zřejmě se jedná o dovoz z Itálie (1936). Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu.
geografická poloha 12° 21′ 1″ | 50° 7′ 4″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.