Původní hvězdárna v Jaroměři byla otevřena již v roce 1967. Její součástí se stala nejen dvojice pětimetrových kopulí (v jedné s refraktorem 13 cm), ale také přednášková místnost (pro 60 posluchačů), klubovna či dílna. Kromě toho disponovala několika menšími přístroji, včetně fotografických komor. Bohužel, během požáru v roce 1991, byla prakticky celá hvězdárna zničena. Na počátku 21. století však poblíž původního místa vznikla nová, soukromá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 metry, vybavená dalekohledem typu cassegrain o průměru objektivu 20 cm. Její návštěva je možná pouze po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 54′ 37″ | 50° 21′ 23″ | 276 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Studentská 11, 736 01 Havířov-Podlesí
Na východním okraji města Havířov (na střeše gymnázia) existuje kopule malé hvězdárny (bez dalekohledu). V současné době několik nadšenců usiluje o její znovuotevření, pravidelně ve středu se zde schází astronomický klub.
geografická poloha
18° 27′ 36″ | 49° 46′ 33″ | 319 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kerhartice, 407 21 Česká Kamenice
V Kerharticích nedaleko Nového Boru jsou na kostelu sv. Máří Magdalény pozdně barokní sluneční hodiny z počátku 19. století. Byly vytvořeny jako reliéf, s velmi jemným dělením stupnice po 5 minutách. Součástí je německý nápis s chronogramem "Země, Slunce, Měsíc, hvězdy a vše, co je, pomine. Ježíšovo učení však potrvá věčně."
geografická poloha
14° 23′ 58″ | 50° 46′ 16″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz
Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.
geografická poloha
17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 533 14 Kladruby nad Labem
V hřebčíně (a zámku) v Kladrubech nad Labem jsou jedny z nejkrásnějších slunečních hodin ve východních Čechách. Východojihovýchodní pro dopoledne mají latinský nápis s chronogramem "Pevný statečností a bezpečný stálostí" a jihojihozápadní pro zbytek dne opět s chronogramem "Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost". Oboje hodiny pocházejí z roku 1724. Součástí zámku je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov "Starokladrubské rasy", jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.
geografická poloha
15° 29′ 8″ | 50° 3′ 25″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Vícenice
Náhodně, při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, podařilo se v říjnu 1911 objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
16° 7′ 52″ | 49° 12′ 17″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 5 návštěvníků
Nová čtvrť 240, 725 28 Ostrava-Lhotka
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com
Soukromá pozorovatelna v Ostravě-Lhotce je příležitostně přístupná veřejnosti, její činnost je totiž zaměřena především na popularizaci astronomie. V náplni je také CCD pozorování proměnných hvězd, atmosférických jevů, hledání začínajících astronomů a přednášková činnost. K dispozici je několik dalekohledů: meniscus-cassegrain 150/2250, refraktor 80/1200 a newton 350/1800.
geografická poloha
18° 13′ 31″ | 49° 51′ 27″ | 219 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Havlíčkova 151, 378 62 Kunžak
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz
V roce 1975 vybudoval Ladislav Schmied malou pozorovatelnu s odsuvnou střechou, v níž je umístěn na jednoduché paralaktické montáži refraktor 74/940 s reflektorem typu newton 170/1350. Slouží především pro soustavné vizuální pozorování sluneční fotosféry zakreslované projekcí, vykonávaných zřizovatelem od roku 1947 (rozsahem se jedná o výjimečnou pozorovací řadu nejen na české poměry). Majitel umožňuje návštěvu pozorovatelny po předběžném projednání termínu v denní době (pozorování Slunce, seznámení s metodikou pozorování a sluneční aktivitou). Pro noční pozorování není hvězdárna přístupná.
geografická poloha
15° 11′ 30″ | 49° 7′ 14″ | 575 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Příbram
Večer 7. dubna 1959 osvětlil polovinu Čech i část Moravy velmi jasný meteor, jehož průlet zachytilo také několik speciálních fotografických komor Astronomické observatoře Akademie věd České republiky v Ondřejově. Poprvé v lidské historii se tak podařilo spočítat nejen předcházející dráhu tělesa v kosmickém prostoru, ale i místo pádu jeho ohořelých zbytků. Původní těleso mělo před vstupem do zemské atmosféry průměr přibližně 1 metr, vážilo kolem 15 tun a kolem Slunce se pohybovalo po velmi protáhlé dráze mezi dráhou Merkuru a Jupiteru. Na zemský povrch dopadlo na oba břehy Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany několik kilogramů kamenných meteoritů (chondritů).
Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
14° 2′ 0″ | 49° 40′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz
Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.
geografická poloha
14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.