Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.
geografická poloha 17° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | 254 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha
Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.
geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Jeseník, Poštovní 115, 790 01 Jeseník
tel. 739 438 211 | http://www.duhajes.cz/20544/hvezdarna/
Hvězdárna provozuje SVČ Duha Jeseník.

Hvězdárna s kopulí o průměru 3,5 metru disponuje následujícími přístroji: cassegrain 300 mm, newton 150 a 100 mm, Somet binar 25x100. V přednáškové místnosti je TV, video, multimediální PC, internet, dataprojektor. Na hvězdárně můžete zhlédnout videozáznam z úplného zatmění Slunce 1999 v Maďarsku, originální záběry tornáda z června 2003 u Šumperka, železný a kamenný meteorit, resp. menší sbírku fosilií dokumentující vývoj života na Zemi (trilobiti, karbonská flora, zub dravého dinosaura, žraločí zuby aj.). Hvězdárna byla otevřena již v roce 1965 (jako součást stanice mladých přírodovědců).
geografická poloha 17° 12′ 24″ | 50° 13′ 44″ | 450 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klementinum 190, 110 00 Praha 1
http://www.klementinum.cz/
V areálu Klementina je dochováno patnáctero barokních malovaných slunečních hodin na čtyřech nádvořích a polední vláknové hodiny v Astronomické věži. Jedná se tak o největší seskupení slunečních hodin na území České republiky. Snad nejhodnotnější jsou dvoje z roku 1658 na stěnách Studentského nádvoří – mají číselníky pro pravý čas a hodiny počítané od východu a západu Slunce.

Další jsou umístěny na stěnách Hospodářského dvora (východní hodiny ukazují čas od posledního západu Slunce, latinské nápisy prozrazují, že "Nejen chlebem živ je člověk" a "Slovo tělem učiněno jest")a na Révovém nádvoří (veřejnosti uzavřeno).

Z klasické představy se vymykají vláknové hodiny v Astronomické věži. Její nejvyšší obdélníkové okno na jižní stěně má místo skleněných tabulek tři malá nezasklená okénka. Nejmenší (levé) je opatřeno otvorem o průměru asi jeden centimetr, které na podlaze tzv. Meridiánové místnosti vytváří obraz Slunce o průměru několik centimetrů. Středem nabílené podlážky vede napjatá struna znázorňující poledník; pokud rozdělí sluneční kotouč přesně na poloviny, nastává místní pravé sluneční poledne. Pomocí tohoto jednoduchého zařízení se od roku 1842 do počátku 20. století s přesností na sekundy měřil čas (pak jej nahradily mechanické hodiny sloužící až do okupace německou armádou v roce 1939). Poledne bylo z Klementina oznamováno máváním praporu, které od roku 1891 do roku 1926 doplnil výstřel z děla na pražských Mariánských hradbách (později na Opyši). Od roku 1925 začal časový signál vysílat Radiožurnál a tím tyto hodiny pozbyly na významu. Naposledy bylo na Klementinu zamáváno praporem v červenci 1928.
geografická poloha 14° 24′ 54″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.
geografická poloha 15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
zámek Mělník, Svatováclavská 19, 276 01 Mělník
http://www.lobkowicz-melnik.cz/
Na budově na nádvoří zámku v Mělníku jsou svislé sluneční hodiny z roku 1555(?). Zámek byl původně obýván vdovami českých králů a knížat (naposledy manželkou Jiřího z Poděbrad), od poloviny 18. století je v majetku rodu Lobkowiczů.
geografická poloha 14° 28′ 24″ | 50° 21′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Astronomický ústav AV CR, v. v. i. Boční II/1401
tel. 267 103 040 | http://www.astro.cz/ | cas@astro.cz
Česká astronomická společnost (zkr. ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Česká astronomická společnost dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi. Viz též Praha - Havlíčkovy sady
geografická poloha 14° 28′ 34″ | 50° 2′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Deset kilometrů od Slaného, severozápadně od obce Klobuky, vpravo od silnice do obce Telce se nachází nejznámější česká "megalitická" památka – tzv. Kamenný muž (též Pastýř). Kámen o výšce 3,5 metru a hmotnosti kolem 5 tun byl pravděpodobně vztyčen uměle, ale jeho prehistorický původ (natožpak astronomický význam) nebyl přesvědčivě dokázán. Diskutuje se také o možnosti, že se jedná o dávný mezník, stejně jako o připomínku Keltů. Podobně pravděpodobná je i legenda, že se Kamenný muž při každém zvonění kostelních zvonů v Klobukách posune o krok k vesnici. Až dojde ke kostelu – což bude za 1500 let – nastane konec světa.
geografická poloha 13° 59′ 4″ | 50° 18′ 4″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Havlíčkova, 739 61 Třinec
Hvězdárna v Třinci – postavená počátkem 60. letech 20. století poblíž náměstí Míru pod patronací místních železáren, byla vybavena několika astronomickými dalekohledy domácí výroby, např. refraktorem 200/3000, dobsonem 300/1500. O současném stavu pozorovatelny a přístupnosti veřejnosti není nic známo.
geografická poloha 18° 40′ 5″ | 49° 40′ 39″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
504 01 Nový Bydžov
V centru města Nový Bydžov, na jednom z obytných domů nedaleko Jiráskova divadla, jsou pozůstatky (kopule) hvězdárny dr. Haněla, průkopníka rentgenologie.
geografická poloha 15° 29′ 18″ | 50° 14′ 22″ | 233 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.