Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Staroměstké náměstí 17, 110 00 Praha

V domě U Jednorožce na Staroměstském náměstí měla salon paní Berta Fantová (1865-1918), matka architekta Josefa Fanty (autor nejstarších budov hvězdárny v Ondřejově, hlavního nádraží v Praze atd.), kde se scházela pražská intelektuální (převážně židovská) elita, např. Franz Kafka nebo Max Brod, za jehož klavírního doprovodu hrával na housle i Albert Einstein. Výjimečné místo připomíná bronzový reliéf odkazující na Einsteinovy první úvahy o obecné teorii relativity, ohyb světelného paprsku v gravitacním poli Slunce nad Karlovým mostem, po němž slavný fyzik procházel cestou do Klementina a rozmýšlel své prednášky. Pikantní je, že poslední měsíce svého osobního života trávil Albert Einstein s Johannou Fantovou, dcerou své bývalé hostitelky...

geografická poloha 14° 25′ 20″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz

Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.

Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.

geografická poloha 14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1
tel. 224 497 111 | http://www.nm.cz | nm@nm.cz

V pěti sálech mineralogicko-petrologické expozice je vystaveno více než 10 tisíc ukázek nerostů, broušených drahých kamenů, hornin, meteoritů a tektitů. Často jde o zcela unikátní vědecké exponáty, uložené v původních vitrínách z doby výstavby muzea. Součástí je světově významná sbírka meteoritů a tektitů, moldavitů, vltavínů a systematická sbírka hornin. Nepřehlédnutelné jsou dva čedičové sloupy z Panské skály u Kamenického Šenova a modely velkých železných meteoritů, které byly nalezeny na našem území (Loket, Broumov).

Astronomickou symboliku má i sama budova Národního muzea postavená v letech 1885 až 1890 (za tehdejší 2 miliony zlatých). Na jejích vnějších zdech jsou totiž v podobě pamětních desek zapsána jména významných přírodovědců, kteří v Praze působili za vlády císaře říše Římské a českého krále Rudolfa II. (1552-1612). Směrem na Václavské náměstí je to Křišťan z Prachatic, Rudolf II., Jiří Agricola a Tadeáš Hájek z Hájku, do Mezibranské ulice Tycho Brahe, Martin Bacháček, Jan Jessenius, Johanes Kepler a Jan Marek Marci. Z Legererovy ulice jsou patrní Josef Stepling, Jan Tesánek, Christian Doppler. Kromě toho jsou na budově další astronomické odkazy – okřídlené sluneční hodiny, globus, postava bohyně Uránie...

Budova Národního muzea nikdy neprošla zásadní rekonstrukcí, na její fasádě se podepsal nejen čas, ale i boje na sklonku druhé světové války, stejně jako sovětská vojska za okupace v srpnu 1968. Je tudíž ve velmi špatném stavu.

geografická poloha 14° 25′ 50″ | 50° 4′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://1066.wms66.wedos.ws

Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.

geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Churáňov

Na šumavském vrcholu Churáňov (1119 m n. m.) se nachází jedna ze stanic české části Evropské bolidové sítě.

Základy tohoto unikátního vědeckého projektu byly položeny v padesátých letech 20. století Zdeňkem Ceplechou, pravidelné vícestaniční monitorování oblohy probíhá od podzimu roku 1963 až dodnes. Během čtyř desetiletí provozu prošel celý systém řadou významných změn, včetně geografického rozmístění, technického vybavení (ručně ovládané kamery jsou nahrazovány automatickými) i celkové organizace.

Českou část Evropské bolidové sítě provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, slovenskou Astronomický ústav Slovenské Akademie věd a zbývající (ne tak technologicky vyspělou) berlínský DLR - Institute of Planetary Exploration, spolu s řadou nejrůznějších amatérů.

Fotografické monitorování noční oblohy je jedinou možností, jak sledovat a analyzovat přelety velmi jasných meteorů (tzv. bolidů), event. hledat zbytky těles, které tyto podivuhodné události způsobily. Bolidová síť navíc poskytuje statistická data o množství hmoty, které na Zemi přitéká z meziplanetárního prostoru, a také unikátní údaje o dynamice průletu kamenných a kovových těles zemskou atmosférou hypersonickou rychlostí. Jedním z velmi zajímavých "úlovku" této sítě je např. meteorit, který se podařilo v dubnu 2002 nalézt poblíž světoznámého zámku Neuschwanstein(spolu s kompletní dokumentací letu zemskou atmosférou i prostorem sluneční soustavy).

Česká část Evropské bolidové sítě sestává z deseti autonomních, sofistikovaných observatoří, které jsou umístěny v Kunžaku, na Růžové, Churáňově, Svratouchu, Polomu, Přimdě, Veselí nad Moravou, Červené hoře, Lysé hoře a v Ondřejově. Každá je vybavena speciální fotografickou kamerou, jež za příhodných podmínek snímá celou viditelnou oblohu (bez pointace na hvězdy). Součástí těchto automatických bolidových kamer jsou jednoduché meteorologické stanice (poznají, že je nad pozorovacím stanovištěm vhodné počasí pro pozorování), speciální senzory monitorující přelety jasných těles a dokonce i detektory zvuku – velmi jasné meteory totiž mohou doprovázet nejrůznější akustické projevy. Tyto bolidové observatoře prostřednictvím Internetu komunikují s ústředím na Astronomickém ústavu v Ondřejově a bez zásahu člověka mohou pracovat až sedm týdnu (poté je potřeba provést výměnu zásobníku s exponovanými filmy).

Síť doplňuje dvojice tzv. pointovaných kamer (Ondřejov, Churáňov) a na domovské základně v Ondřejově i speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů.

Spolu s kamerami na území Slovenska, Německa, Belgie, Švýcarska a Rakouska dosahuje plocha Evropské bolidové sítě jednoho milionu kilometru čtverečních. Každoročně se pořídí kolem deseti tisíc záběru, s celkovou délkou pozorování asi 1200 hodin a kamery uloví přibližně padesát velmi jasných meteoru.

V minulosti byly podobné soustavy provozovány ještě ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 2005, na základě společné iniciativy anglických, českých a australských vědců, vznikla nová bolidová sít na území jihozápadní Austrálie, která pracuje plně autonomně a je založena na stejných automatických bolidových observatořích jako česká bolidová sít. Evropská bolidová síť, resp. její česká část, však jako jediná bez přestávky loví výjimečné meteory už čtyři desetiletí. Tím se radí mezi unikáty světové astronomie.

geografická poloha 13° 37′ 0″ | 49° 4′ 0″ | 1119 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí, 256 01 Benešov

Na bývalé piaristické koleji (zal. počátkem 18. století) s chrámem sv. Anny na benešovském Masarykově náměstí jsou troje zachovalé sluneční hodiny z poloviny 18. století (východní, jižní a západní nádvoří). Podobné sluneční hodiny bývaly ve většině obdobných klášterů.

geografická poloha 14° 41′ 20″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Za kostelem, 377 01 Jindřichův Hradec

Centrem Jindřichova Hradce prochází 15. poledník východní délky. Je sice vyznačen v Kostelní ulici na dlažbě u kostela Nanebevzetí Panny Marie, tudy však vůbec neprochází a navíc značení má úplně špatný směr (odhadem o více než 60°). Ve skutečnosti 15. poledník prochází místem vzdáleným cca více než 80 metrů západně.

geografická poloha 15° 0′ 0″ | 49° 8′ 39″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dukelská 1, 370 51 České Budějovice
tel. 387 311 528 | http://www.muzeumcb.cz | muzeumcb@muzeumcb.cz

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích bylo založeno v roce 1877 jako jedno z nejstarších regionálních muzeí. Budova je momentálně v rekonstrukci, předpokládané otevření v roce 2014. Mezi pobočky Muzeum koněspřežky, Tvrz Žumberk u Nových Hradů a Památník Jana Žižky z Trocnova u Borovan.

geografická poloha 14° 28′ 36″ | 48° 58′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 20, 120 00 Praha

Rakušan Christian Doppler (1803-1853) ve třicátých letech 19. století vyučoval na pražské polytechnice v Husově ulici (dnes České vysoké učení technické). Jako první popsal změnu vlnové délky signálu způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Pamětní desku má odhalenu v místě svých bydlišť na Karlově náměstí 20 a U obecního dvora 7 (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 25′ 11″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ústí nad Orlicí

Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.