Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
nám. Přemysla Otakara II. 1, 370 01 České Budějovice

Na radnici (zal. 1730) v Českých Budějovicích na čtvecovém náměstí Přemysla Otakara II. (lemovaném barokními měšťanskými domy s loubími) je vyznačen loket s několika ryskami (až 78,3 cm) – dřívější jednotka délky. Další podobná značka se nachází na domě budějovického mincmistra.

geografická poloha 14° 28′ 23″ | 48° 58′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 456/30, 500 08 Hradec Králové
tel. 495 264 087 | http://www.astrohk.cz | astrohk@astrohk.cz

Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).

V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U starého hřbitova, 110 00 Praha

Na Starém židovském hřbitově je v podobě pětibokého náhrobního kamene (nápis v hebrejštině, židovská hvězda a symbol jména – husa) hrob Davida Ganse (1541-1613), významné postavy rudolfínské Prahy. Byl žákem Rabbiho Löwa a zabýval se nejen historií, ale také matematikou a astronomií. Gans je autorem několika učebnic, popsal pozorovatelnu a přístroje Tychona Brahe instalované toho času v Benátkách nad Jizerou.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
tel. 416 731 339

Na "staré" renesanční radnici (dnes muzeum)v Litoměřicích z poloviny 16. století je upevněn železný loket (59,5 cm) - středověká délková míra.

geografická poloha 14° 7′ 59″ | 50° 32′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U smíchovského hřbitova 1, 150 00 Praha

Na smíchovském hřbitově na Malvazinkách je sloup se čtveřicí slunečních hodin a reliéfy biblických postav. Vznikly v roce 1737 a rekonstruovány byly v roce 2002. Na jednotlivých hodinách jsou latinské nápisy "Kopím probodený smiluj se nad námi", "Matko bolestná, modli se za nás", "Otřtinovaný, ztlučený, slituj se nad námi" a "Muži andělský, modli se za nás". Podobně sluneční hodiny jsou i v Kinského zahradě na Smíchově.

geografická poloha 14° 23′ 22″ | 50° 3′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hegerova ul., 572 01 Polička-Horní Předměstí

Na Hegerově ulici v Poličce (v parku Jezerní říše na sídlišti) je kamenná plastika od Jindřicha Pevného (2002), v jejímž tlustém ukazateli je průzor, kterým prosvítá Slunce v pravé poledne, o rovnodennostech a slunovratech.

geografická poloha 16° 16′ 48″ | 49° 43′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
chrám sv. Bartoloměje, Brandlova, 280 02 Kolín

Na vystouplém kameni chrámu sv. Bartoloměje v Brandlově ulici v Kolíně jsou patrné zbytky slunečních hodin z poloviny 15. století. Národní kulturní památka – chrám sv. Bartoloměje pochází ze druhé poloviny 13. století, ve druhé polovině 14. století jej po požáru přestavěl Petr Parléř (jeden z nejvýznamnějších středověkých stavitelů). Při kostele je zvonice a barokní kostnice. Ve 20. století prošel chrám důkladnou rekonstrukcí.

geografická poloha 15° 12′ 6″ | 50° 1′ 36″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Albertov 6, 128 43 Praha 2
tel. 221 951 490 | http://www.natur.cuni.cz/~mmuzeum

Inventář Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy čítá více než 22 tisíc položek, z nichž je kolem dvou tisíc vystaveno ve dvou sálech ve vitrínách; rozměrnější vzorky v prosklených skříních. Kromě systematické sbírky je součástí muzea kolekce syntetických krystalů a menší sbírka tektitů (převážně vltavínů), čítající 272 položek. Součástí je i tzv. studentská sbírka sloužící k demonstraci minerálů při výuce mineralogie. Muzeum je po dohodě přístupné pro veřejnost.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 4′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zlínská astronomická společnost, Hvězdárna Zlín, Lesní čtvrť III/5443, 760 01 Zlín
tel. 732 804 937 | http://www.zas.cz | zas@zas.cz

Nejmladší hvězdárna svého typu v České republice (přístupná od roku 2004) nahradila "provizorní" dřevěnou hvězdárnu z roku 1953. Hvězdárnu v majetku města Zlína provozuje Zlínská astronomická společnost, nabízí třikrát týdně pozorování večerní oblohy (po, st, pá), Slunce, astronomické a cestopisné přednášky, besedy pro školy, výstavy, komorní divadelní představení či koncerty. Mladí zájemci o astronomii pracují ve dvou kroužcích, pro které se pořádá letní Astrotábor a víkendová soustředění. Odborná práce zahrnuje CCD fotografie, zákryty hvězd tělesy sluneční soustavy a sledování proměnných hvězd.

Hvězdárna s odsuvnou střechou je vybavena dvěma dalekohledy na počítačově řízené paralaktické montáži – refraktorem 130/1950, reflektorem typu newton 267/2136, dále přenosným refraktorem 80/1200 a některými menšími přístroji.

geografická poloha 17° 41′ 34″ | 49° 13′ 3″ | 349 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Oddělení meziplanetární hmoty, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz/

Na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově (525 m n. m.) se nachází ústředí české části Evropské bolidové sítě, odkud se řídí jednotlivé pozorovací základy a kde se vyhodnocují pořízené záběry. Kromě toho je v Ondřejově instalována jedna z autonomních stanic, speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů. Podrobnější informace o Evropské bolidové síti viz stanice na Churáňově.

Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).

geografická poloha 14° 47′ 0″ | 49° 55′ 0″ | 525 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.