Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
VŠB – Technická univerzita Ostrava, tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
tel. 596 994 950 | http://planetarium.vsb.cz

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy (otevřena v roce 1980) je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce je až do roku 2014 uzavřena pro veřejnost.

Poblíž ostravské hvězdárny a planetária stojí 36 metrů vysoká věž vyrobená z nemagnetických materiálů, která sloužila k zeměměřičským účelům. Dnes je dominantou vystupující nad okolní les.

geografická poloha 18° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | 281 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křižovnické nám. 2, 110 00 Praha
http://salvator.farnost.cz

Spekuluje se, že eliptický tvar Vlašské kaple kostela Nanebevstoupení panny Marie (1590-1597) v Karlově ulici na Starém městě inspiroval Johannesa Keplera k myšlence o pohybu Marsu po eliptické dráze (s ohniskem ve Slunci). Ve své době to totiž byla jediná eliptická stavba na sever od Alp. I v Itálii jich bylo sotva deset.

Vlašská kaple byla postavena v roce 1590 (vysvěcena 1600) italskými řemeslníky z kolonie Italů-Vlachů žijících v Praze, ostatně dodnes je spravována italským státem.

geografická poloha 14° 24′ 57″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo
tel. 515 282 211 | http://www.volny.cz/znojmuz | znojmuz@znojmuz.cz

V prostorách bývalého minoritského kláštera na ulici Přemyslovců je ve Znojmě od roku 2002 zpřístupněna expozice "Neživá příroda Znojemska". Širšímu okruhu návštěvníků se snaží přiblížit procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let, "kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí. V části expozice je menší výstava vltavínů, které se na Znojemsku nachází především v okolí Kuchařovic a u Suchohrdel. Vedle moravských vltavínů jsou k vidění i tektity z jiných částí světa a také horniny pocházející z mateřského kráteru vltavínů.

geografická poloha 16° 2′ 43″ | 48° 51′ 26″ | 290 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Valdštejnská 158, 118 01 Praha
http://www.senat.cz

Valdštejnský palác na Malé straně nechal v letech 1623 až 1629 postavit jako svou pražskou rezidenci Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Dnes je sídlem Senátu Parlamentu České republiky. V tzv. Astronomické nebo též Astrologické chodbě je celá řada unikátních fresek. Přestože vznikly pouze dvě desetiletí od vynálezu dalekohledu, reflektují Galileovy objevy (kromě Jupiterových měsíců i fáze Venuše a Saturn doprovázený dvěma domnělými satelity - prstenec byl pozorován až v roce 1656 Christianem Hyugensem).

Další kresby vyobrazují jednotlivá znamení zvěrokruhu a "planety" (Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuši, Merkur i Měsíc), na bočních stěnách jsou symbolicky zakresleny čtyři tehdy známé světadíly (Asie, Afrika, Evropa a Amerika). Zajímavé je, že Slunce jako jediná z "planet" na heraldickém voze stojí, což je interpretováno jako přihlášení se ke Koperníkovu heliocentrickému názoru, a dále, že severní čelo u "pozemského" konce řady planet je výtvarně ukončené, kdežto jižní čelo za Saturnem jakoby přerušené uprostřed výzdoby – autor zde naznačuje víru v další objevy, neukončenost poznání. Výzdobu, která potvrzuje Valdštejnovu zálibu v astrologii, vytvořil Baccio del Bianco.

geografická poloha 14° 24′ 22″ | 50° 5′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko

Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz

Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.

geografická poloha 14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Sedlčany

V roce 1900 byl nedaleko Sedlčan, jihozápadně od Benešova u Prahy, vyorán malý železný meteorit (20 g). Podle vzhledu se odhaduje, že v půdě ležel poměrně dlouhou dobu, zřejmě několik staletí.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha

Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. Přemysla Otakara II. 1, 370 01 České Budějovice

Na radnici (zal. 1730) v Českých Budějovicích na čtvecovém náměstí Přemysla Otakara II. (lemovaném barokními měšťanskými domy s loubími) je vyznačen loket s několika ryskami (až 78,3 cm) – dřívější jednotka délky. Další podobná značka se nachází na domě budějovického mincmistra.

geografická poloha 14° 28′ 23″ | 48° 58′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.