Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Komenského 589, 288 02 Nymburk
http://www.zskom-nbk.cz

Na budově Základní školy J. A. Komenského v Nymburku je malá kopule vybavená zrcadlovým dalekohledem LX Meade 200 (305/3048). Slouží nejen pro zdejší astronomický kroužek, ale v případě zajímavých astronomických úkazů i pro veřejnost.

geografická poloha 15° 2′ 27″ | 50° 11′ 28″ | 200 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradec Králové

Planetární stezku v měřítku 1:1 000 000 000 postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Začíná u hvězdárny, v délce 6,5 km vede krajinou Nového Hradce Králové, Zámečku, Roudničky a Kluků, končí u lesního hřbitova. Na každé zastávce najdete model planety a informační tabuli. Vyznačena je i planetka Ceres, stejně jako poloha jádra komety Halley.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 40″ | 278 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 542, 500 08 Hradec Králové

Před Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové najdete rovníkové hodiny ve tvaru budíku tesané v přírodním pískovci (2005, zhotovitel Jindřich Pevný) a analematické hodiny malované barvou na asfalt (2006), jejichž ukazatelem se musí stát náhodný kolemjdoucí.

geografická poloha 15° 50′ 1″ | 50° 10′ 40″ | 277 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 3, 616 00 Brno
http://www.physics.muni.cz/mb

Pozorovatelna Masarykovy univerzity byla vybudována spolu s první částí Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v padesátých letech 20. století, dnes je spravována Katedrou teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty (Kotlářská 2, 616 00 Brno). Vybavená je reflektorem 600/2780 (až do vybudování "dvoumetru" v Onřejově se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu), původní fotoelektrický fotometr byl na sklonku 20. století nahrazen výkonnější CCD kamerou. Hlavním pozorovacím programem je fotometrie aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov a supernov. Přístroj využívají jak pracovníci univerzity, tak studenti Přírodovědecké fakulty. Pozorovatelna není běžně přístupná veřejnosti.

geografická poloha 16° 35′ 0″ | 49° 12′ 16″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Komenského náměstí 1044, 570 01 Litomyšl

Na ulici Havlíčková (Komenského náměstí 1044), v místech již neexistujícího rodného domku, stojí originální památník Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Symbolizuje Kopalovo ústřední téma – dvě nekulové kapkovité hvězdy na karbonové tyči, které obíhají kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy. Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna, v zemi je zasazen displej s pohyblivým textem vyznačující půdorys rodného domu. Zdeněk Kopal (1914-1993) významně přispěl k pochopení přenosu hmoty mezi těsnými dvojhvězdami, nepopíratelné zásluhy má i v oblasti numerické matematiky a při fotografickém průzkumu Měsíce pro program Apollo.

geografická poloha 16° 18′ 28″ | 49° 52′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Praha

Druhý nejstarší most na území České republiky s délkou 516 metrů a šířkou téměř 10 metrů. Základní kámen byl s astronomickými i astrologickými pohnutkami položen císařem Karlem IV. 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno. V tomto okamžiku byly všechny v té době známé planety (vyjma Marsu) nad pražským horizontem. Saturn byl přitom v konjunkci se Sluncem, což bylo nejšťastnější období roku – jeho astrologicky "neblahý vliv" překrylo působením "nejpříznivějšího" tělesa (Sluncem).

Ve stejné chvíli také bylo souhvězdí Lva (heraldický symbol českého království a astrologický symbol českého krále) v ascendentu - astrologicky nejvýznamnějším bodu. Mars, symbol války, ale také velkých činů, vyšel během obřadu, kromě něj a Měsíce byly všechny planety ve vodních znameních – Raku a Rybách. Symetrické datum navíc odráželo "touhu po absolutní dokonalosti".

Celé průčelí mostu má dodnes dochovanou astrologicko-astronomickou symboliku; je členěno na čtyři sféry, horní je hvězdná, pak sluneční a oblouk tvoří sféru měsíční. Čtvrtá sféra pozemského bytí je pod hranami lomeného oblouku. Hlavním stavitelem mostu byl Petr Parléř (1332?-1399), dokončen byl roku 1402.

geografická poloha 14° 24′ 49″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
VŠB - TU Ostrava, Tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava - Poruba
tel. 696 995 469 | http://www.vsb.cz/gp | Milos.Duraj@vsb.cz

Z vědeckého a historického hlediska je nejcennější sbírkou celého Geologického pavilonu Vysoké školy báňské - Technické univerzity tzv. sbírka prof. Pošepného z příbramského rudního revíru v druhé polovině 19. století. Vzorky totiž dokumentují mineralogické a ložiskové poměry tohoto světově známého rudního ložiska. Součástí pavilonu je také jediná komplexní a veřejnosti přístupná expozice uranových minerálů českých a slovenských ložisek radioaktivních surovin. Najdete zde kolekci českých granátů (pyropů) a také vltavínů.

geografická poloha 18° 9′ 46″ | 49° 49′ 57″ | 300 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
kostel sv. Petra a Pavla
http://www.kralovice.cz/

Na zdi kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích, nedaleko Rakovníka, se nacházejí svislé sluneční hodiny datované rokem 1550. První zmínky o farním kostele v Kralovicích pocházejí již z poloviny 13. století, do současné podoby byl přestavěn v letech 1575–1581 tehdejším majitelem panství Floriánem Gryspekem (nalézá se zde gryspekovská rodinná hrobka).

geografická poloha 13° 29′ 0″ | 49° 58′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://1066.wms66.wedos.ws

Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.

Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.

geografická poloha 16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz

Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.

geografická poloha 14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.