Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
třída Míru 62, 530 02 Pardubice

Počátkem 20. století zřídil baron Arthur Kraus (1854-1930) v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách – před první světovou válkou nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování v předposledním patře a k 1. lednu 1913 pak otevřel terasu domu Na staré poště (viz pamětní deska na dnešní třídě Míru). K dispozici byl nejen dalekohled o průměru objektivu 16 cm (dnes na Hvězdárně v Úpici), ale také protuberanční spektroskop pro pozorování Slunce. Součástí byla rozsáhlá knihovna, sám baron Kraus vydal několik návodů pro pozorovatele noční oblohy, knihy nechal na vlastní náklady vázat. Po jeho úmrtí v roce 1930 hvězdárna zanikla.

geografická poloha 15° 46′ 29″ | 50° 2′ 13″ | 228 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://1066.wms66.wedos.ws

Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.

Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.

geografická poloha 16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jiráskova 1775, 390 01 Tábor
tel. 381 254 469

Táborská hvězdárna je po Štefánikově (1922) a českobudějovické hvězdárně (1937) třetí nejstarší institucí tohoto druhu v českých zemích. Otevřena byla již roku 1937. Po celou dobu sdružovala zájemce o astronomii, organizovala kurzy i přednášky pro školy a samozřejmě i veřejná pozorování večerní oblohy. Pod kopulí o průměru 3,5 metru se ukrývá dalekohled typu meniskus-cassegrain 150/2250 s několika menšími přístroji. Hvězdárna je veřejnosti přístupná vždy v pondělí (8 až 17 hodin) a ve čtvrtek (od 16 hodin do pozdního večera). Jelikož je součástí budovy Městské knihovny (zavírá se v 18 hodin), je nutné návštěvu sjednat telefonicky. Větší skupiny mohou po předchozí dohodě hvězdárnu navštívit i v jinou dobu.

geografická poloha 14° 40′ 4″ | 49° 24′ 48″ | 460 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Svépomoc 199, 572 01 Polička
tel. 736 449 536 | http://astro-lab.wbs.cz/ | astro-lab@unet.cz

Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.

geografická poloha 16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lesnická 7, 150 00 Praha

Jeden z nejznámějších fyziků 20. století vyučoval v roce 1910 a 1911 jako profesor teoretické fyziky na pražské německé univerzitě. Albert Einstein (1879-1955) bydlel na Smíchově v Lesnické ulici 7 (snad ve čtvrtém patře s výhledem na Vltavu), v domě moderního secesního stylu.

Einsteinův pobyt v Praze připomíná několik dalších pamětních desek (např. Dům u Jednorožce na Staroměstském náměstí nebo na Viniční 7). Viz samostatné odkazy.

geografická poloha 14° 24′ 31″ | 50° 4′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek Moravská Třebová, Zámecké náměstí, 571 01 Moravská Třebová

Na nádvoří gotického zámku v Moravské Třebové je svislý pískovcový sloupek s patery svislými (severní, východní, spodní a horní jižní, západní)a jedněmi šikmými (rovníkovými) slunečními hodinami z roku 1558 (připomíná řečnický pult). V průběhu 20. století byly hodiny umístěné v místní zámecké zahradě značně poškozeny (využívaly se třeba jako "řečnický pult"), od roku 2004 však tyto výjimečné hodiny stojí zrestaurovány na nádvoří zámku.

geografická poloha 16° 39′ 59″ | 49° 45′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vícenice

Náhodně, při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, podařilo se v říjnu 1911 objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 7′ 52″ | 49° 12′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 5 návštěvníků
 
Masarykovo nám., 379 01 Třeboň I

Na druhém zámeckém nádvoří v Třeboni najdete sluneční hodiny z roku 1795 od Jana Engelbrechta; tečkovaně jsou na nich zobrazeny hyperboly pro dny, ve kterých trvá "světlý den" a "tmavá noc" celistvý počet hodin. Součástí jsou latinské nápisy "Long: Diei" ("Délka dne") a "Lon: Noctis" ("Délka noci"). Nedaleký rybník Rožmberk je natolik rozlehlý (500 ha, hráz dlouhá 3 km), že je prý možné na jeho povrchu sledovat zakřivení zemského povrchu.

geografická poloha 14° 46′ 10″ | 49° 0′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Prakšická 2222, 688 01 Uherský Brod
tel. 572 634 690 | www. hvezdarnaub.cz | hvezdarna@ub.cz

Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.

Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.

geografická poloha 17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
270 06 Kounov

Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad (v odstupu nanejvýš třicet metrů). S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, dnes jsou rozmístěny jak v mlází tak v lese. Největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo pravěkého člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.

geografická poloha 13° 41′ 45″ | 50° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.