Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
U radnice 13, 110 00 Praha
Na Starém městě pražském (U Radnice 13) se na sklonku 19. století scházel Jan Neruda s bratry Josefem a Janem Fričovými. Názory autora "Písní kosmických" vedly bratry Friče k založení astronomické observatoře v Ondřejově.
geografická poloha 14° 25′ 10″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/
Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.
geografická poloha 16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámek 49, 294 71 Benátky nad Jizerou
tel. 326 316 682 | http://www.benatky.cz/muzeum
Za vlády císaře Rudolfa II. pobýval v první polovině roku 1600 v zámku v Benátkách nad Jizerou dánský astronom Tycho Brahe (1546-1601). Právě zde poprvé došlo k unikátnímu setkání: nejlepší pozorovatel dané epochy, tj. Tycho Brahe, začal osobně spolupracovat s nejlepším teoretikem, tj. Johannesem Keplerem. I když se zde uvažovalo o vybudování hvězdárny, oba astronomové záhy přesídlili do Prahy. Krátký pobyt Tychona Brahe na zámku přibližuje stálá expozice se zachovaným "Benáteckým poledníkem" (náhodně nalezen při novodobé opravě místnosti), jenž vyměřil sám slavný pozorovatel (14º 59´ 34").
geografická poloha 14° 49′ 22″ | 50° 17′ 27″ | 210 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lysá nad Labem
Odpoledne 3. září 1808 se za nápadných zvukových efektů zřítilo mezi obcemi Stratov a Ostrá nejméně pět kamenných meteoritů (chondritů) o celkové hmotnosti více než 10 kg. Největší z nich (3 kg) byl odeslán k výzkumu do Vídně (dnes v Muzeu přírodní historie), další byly rozbity na menší kusy a rozdány mezi zvědavci. Část z nich (4 kusy s celkovou hmotností 1,3 kg) se dostala do Národního muzea v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 14° 51′ 0″ | 50° 12′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
SKYMASTER - soukromá hvězdárna, Eva a Pavel Markovi, Chatová osada Borovinka E-26, Hradec Králové
tel. 608 024 616 | http://www.skymaster.cz
Soukromá hvězdárna SKYMASTER je přístupná po dohodě v kteroukoliv denní i noční dobu. Mezi základní vybavení patří hlavní dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru objektivu 35,5 cm vybavený CCD kamerou SBIG 2000XM s fotometrickými UVBRI filtry na paralaktické montáži CGE a automatickým najížděním na objekty. Tento dalekohled je určen zejména pro fotometrii proměnných hvězd. Je uzpůsoben i pro koukání prostým okem.

Návštěvníkům je po dohodě k dispozici také dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru 28 cm vybavený GPS systémem na azimuntální montáži a automatickým najížděním na objekty. Pro příznivce kvalitních refraktorů je k dispozici i špičkový apochromatický refraktor Televue o průměru objektivu 12,7 cm uzpůsobený pro vizuální či fotografické pozorování na paralaktické montáži EQ-6 s naváděním na objekty. Tento dalekohled je možné osadit na přání speciální televizní kamerou ASTROVID s dosahem výrazně vyšším než je lidské oko a sledovat objekty i s výkladem na LCD displeji. Hvězdárna je připravena po dohodě zpříjemnit i večer Vašim přátelům na místě Vaší akce či oslavě.
geografická poloha 15° 47′ 47″ | 50° 11′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Nový svět 1, 118 00 Praha
Pamětní deska na barokním domě "U zlatého noha" nedaleko Hradčanského náměstí a kostela sv. Jana Nepomuckého připomíná krátký pobyt Tycho Brahe v roce 1601, než se přestěhoval do domu po vícekancléři Jakubovi Kurzovi.
geografická poloha 14° 23′ 35″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/
Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.
geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
třída Míru 62, 530 02 Pardubice
Počátkem 20. století zřídil baron Arthur Kraus (1854-1930) v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách – před první světovou válkou nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování v předposledním patře a k 1. lednu 1913 pak otevřel terasu domu Na staré poště (viz pamětní deska na dnešní třídě Míru). K dispozici byl nejen dalekohled o průměru objektivu 16 cm (dnes na Hvězdárně v Úpici), ale také protuberanční spektroskop pro pozorování Slunce. Součástí byla rozsáhlá knihovna, sám baron Kraus vydal několik návodů pro pozorovatele noční oblohy, knihy nechal na vlastní náklady vázat. Po jeho úmrtí v roce 1930 hvězdárna zanikla.
geografická poloha 15° 46′ 29″ | 50° 2′ 13″ | 228 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zborovská, 150 00 Praha
Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.
geografická poloha 14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Viničná 7, 128 00 Praha
Pamětní deska na budově dnešní Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prozrazuje, že zde v letech 1911 až 1912 působil Albert Einstein. Tamní pracovnu i seminář však příliš nevyužíval, jako profesor teoretické fyziky na německé univerzitě přednášel hlavně v Klementinu. Na druhé straně Viniční ulice se nachází zahrady dřívějšího ústavu pro choromyslné, dnes Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Traduje se historka, že Albert Einstein ukazoval svým návštěvám z okna chovance ústavu se slovy "To jsou ti blázni, kteří se nezabývají teorií relativity".

Jak ale sám Einsten později uvedl: "V tichých místnostech ústavu pro teoretickou fyziku pražské německé univerzity ve Viničné jsem objevil, že z principu ekvivalence vyplývá odchylka světelných paprsků v blízkosti Slunce v míře pozorovatelné, aniž jsem tehdy věděl, že před více než sto lety byl podobný závěr odvozen z Newtonovy mechaniky a korpuskulární teorie světla. V Praze jsem také objevil důsledek posunu spektrálních čar k červenému konci spektra." Je tedy zřejmé, že základy jeho obecné teorie relativity vznikly právě za pražského pobytu. Dodejme, že první gravitační čočka kvasar 0957+561 byla objevena až v roce 1979. Viz též další odkazy.
geografická poloha 14° 25′ 27″ | 50° 4′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.