Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Panská Ves 26, 471 41 Dubá
tel. 487 870 273
Ionosférická a telemetrická observatoř Panská Ves (1 km východně od obce Dubá) je pracovištěm Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Hlavním posláním této instituce bylo řízení a příjem dat z českých umělých družic Magion 1 až Magion 5 (výzkum a monitorování stavu magnetosféry a ionosféry naší planety), resp. MIMOSA (měření zrychlení negravitačního původu). Všechny satelity se zařadily do třídy tzv. mikrodružic (max. 70 kg) a byly vypouštěny buď jako "subdružice" ruských vědeckých satelitů (Magion), či spolu s několika dalšími tělesy (MIMOSA).

V rozsáhlém areálu observatoře najdete celou řadu telekomunikačních antén. Právě ty zajišťují sledování satelitů, jeho dráhových parametrů, vysílání povelů i vědeckých informací na Zemi. V současné době je pracoviště zapojeno například do evropského projektu Cluster II, který studuje vlastnosti kosmického prostředí v prostoru mezi Zemí a Měsícem.
geografická poloha 14° 33′ 54″ | 50° 31′ 40″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí plk. Josefa Koukala, 538 54 Luže
Na náměstí plk. Josefa Koukala v Luži nedaleko Vysokého Mýta jsou instalovány veliké polární prstencové hodiny zhotovené roku 1990 Karlem Hůrkou.
geografická poloha 16° 1′ 48″ | 49° 53′ 41″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Bohumilice
V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
http://www2.fs.cvut.cz/
Na Karlově náměstí v budově Českého vysokého učení technického je umístěno Foucaultovo kyvadlo: na 21 metrů dlouhém závěsu je závaží o hmotnosti 34 kilogramů. Pomocí tohoto zařízení byl získán jeden z přímých důkazů o rotaci Země.
geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 31″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz
Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.

V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.

Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.

Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.

Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.

V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
geografická poloha 14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Jeseník, Poštovní 115, 790 01 Jeseník
tel. 739 438 211 | http://www.duhajes.cz/20544/hvezdarna/
Hvězdárna provozuje SVČ Duha Jeseník.

Hvězdárna s kopulí o průměru 3,5 metru disponuje následujícími přístroji: cassegrain 300 mm, newton 150 a 100 mm, Somet binar 25x100. V přednáškové místnosti je TV, video, multimediální PC, internet, dataprojektor. Na hvězdárně můžete zhlédnout videozáznam z úplného zatmění Slunce 1999 v Maďarsku, originální záběry tornáda z června 2003 u Šumperka, železný a kamenný meteorit, resp. menší sbírku fosilií dokumentující vývoj života na Zemi (trilobiti, karbonská flora, zub dravého dinosaura, žraločí zuby aj.). Hvězdárna byla otevřena již v roce 1965 (jako součást stanice mladých přírodovědců).
geografická poloha 17° 12′ 24″ | 50° 13′ 44″ | 450 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.
geografická poloha 17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, 169 00 Praha
V místech dnešního Gymnázia Jana Keplera stával domům po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, ve kterém krátce pobýval jak Tycho Brahe, tak Johannes Kepler. Dům byl zbořen v polovině 17. století, avšak jeho existenci potvrdily archeologické vykopávky počátkem 20. století. Dnes zde stojí sousoší obou astronomů (Brahe drží v ruce sextant, Kepler svitek listin) od J. Vajce a V. Pýchy vztyčené v roce 1984. Podrobněji o obou astronomech v samostatných odkazech.
geografická poloha 14° 23′ 17″ | 50° 5′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.
geografická poloha 17° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | 254 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Benátky 32, 698 01 Veselí nad Moravou
tel. 518 322 614 | http://www.hvezdarna-veseli.cz | post1@hvezdarna-veseli.cz
Hvězdárna ve Veselí nad Moravou (otevřena 1960) je příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Jako kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd pořádá odborné přednášky i pozorováním noční oblohy. Návštěvníci mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje schmidt-cassegrainem 355/3556, který je umístěn v hlavní kopuli hvězdárny, přes cassegrain 150/2250 a refraktor 110/1100 v malých odsuvných kopulích na nádvoří hvězdárny. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
geografická poloha 17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.