798 14 Olšany u Prostějova
Na faře v Olšanech u Prostějova jsou vyznačeny gnómonicky cenné sluneční hodiny z roku 1836. Dnes bohužel poněkud poškozené. Fara samotná byla postavena roku 1715 a najdete ji v těsné blízkosti kostela sv. Jana Křtitele.
geografická poloha
17° 9′ 32″ | 49° 32′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Nová čtvrť 240, 725 28 Ostrava-Lhotka
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com
Soukromá pozorovatelna v Ostravě-Lhotce je příležitostně přístupná veřejnosti, její činnost je totiž zaměřena především na popularizaci astronomie. V náplni je také CCD pozorování proměnných hvězd, atmosférických jevů, hledání začínajících astronomů a přednášková činnost. K dispozici je několik dalekohledů: meniscus-cassegrain 150/2250, refraktor 80/1200 a newton 350/1800.
geografická poloha
18° 13′ 31″ | 49° 51′ 27″ | 219 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní zámek Mnichovo Hradiště, V Lipách 148, 295 01 Mnichovo Hradiště
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
Na barokním zámku Mnichovo Hradiště se nachází kabinetní orloj z poloviny 18. století, který podle tradice vyrobili mniši zdejšího kapucínského kláštera. Mezi jeho tvůrci musel být nejen vynikající hodinář, ale také zručný řezbář – mechanizmus je totiž konstruován s velkou invencí a prostorovou představivostí.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
geografická poloha
14° 58′ 15″ | 50° 31′ 39″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 77, 511 01 Turnov
Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století, v kopuli o průměru 6 metrů se ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Slouží potřebám astronomického kroužku, po předchozí dohodě je využívána třídami turnovských škol k doplňkové výuce. Akce pro veřejnost (pozorovací večery, přednášky) jsou oznámovány v místních sdělovacích prostředcích. Adresa je adresou sídla Střediska pro volný čas dětí a mládeže, které zastřešuje činnost astronomického kroužku, vlastní hvězdárna stojí na Vrchhůře (jihovýchodní část Turnova, poblíž silnice E442).
geografická poloha
15° 9′ 46″ | 50° 34′ 45″ | 316 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.
geografická poloha
17° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | 254 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Rokycanech, kterou naleznete na severním okraji města nad
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
geografická poloha
13° 36′ 9″ | 49° 45′ 6″ | 400 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Malostranské náměstí 7, 113 00 Praha.
Na nároží Šternberského paláce na Malé straně (sídlo Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovny) jsou dvoje sluneční hodiny z roku 1609, objevené při rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994. Palác stojí na místě dvou gotických domů, jeho současná podoba je výsledkem jejich renesanční i barokní přestavby na počátku 18. století. Tehdy objekt patřil rodu Šternberků.
geografická poloha
14° 24′ 17″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
geografická poloha
17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Planetárium Most (otevřené roku 1984) prošlo po dvaceti letech provozu rekonstrukcí, původní přístroj typu Carl Zeiss Jena ZKP-2 byl nahrazen projekčním planetáriem ZKP-3 s plně automatickým digitálním provozem. V sále s kapacitou 45 návštěvníků v klimatizované kopuli o průměru deset metrů vzniklo moderní multifunkční centrum, které nabízí nejen informace z astronomie a příbuzných oborů, ale také poskytuje hodnotné kulturní zážitky.
Programová nabídka mosteckého planetária je v průběhu týdne zaměřena zejména na školy, pro veřejnost jsou vyhrazeny čtvrtky a soboty. Planetárium připravuje speciální programy při příležitosti mimořádných astronomických úkazů. Návštěvu je možné dohodnout telefonicky i mimo plánovanou provozní dobu. Vybrané pořady jsou k dispozici v cizích jazycích –anglicky, německy, arabsky.
Planetárium Most provozuje Astronomická společnost Most se statutem pobočky České astronomické společnosti. Zajímavostí je celkové architektonické řešení, planetárium je totiž umístěno ve 12 metrů velké kouli na střeše kulturního domu REPRE, přístupné prostřednictvím válcové "nohy" se 104 schody.
Programová nabídka mosteckého planetária je v průběhu týdne zaměřena zejména na školy, pro veřejnost jsou vyhrazeny čtvrtky a soboty. Planetárium připravuje speciální programy při příležitosti mimořádných astronomických úkazů. Návštěvu je možné dohodnout telefonicky i mimo plánovanou provozní dobu. Vybrané pořady jsou k dispozici v cizích jazycích –anglicky, německy, arabsky.
Planetárium Most provozuje Astronomická společnost Most se statutem pobočky České astronomické společnosti. Zajímavostí je celkové architektonické řešení, planetárium je totiž umístěno ve 12 metrů velké kouli na střeše kulturního domu REPRE, přístupné prostřednictvím válcové "nohy" se 104 schody.
geografická poloha
13° 38′ 31″ | 50° 30′ 16″ | 266 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
431 45 Březno
V Lipětíně na Mostecku a také ve Střezově na Chomutovsku pravděpodobně žili potomci dánského astronoma Tychona Brahe. První místo však díky těžbě hnědého uhlí již neexistuje.
geografická poloha
13° 26′ 13″ | 50° 23′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.