Havlíčkova 151, 378 62 Kunžak
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz
V roce 1975 vybudoval Ladislav Schmied malou pozorovatelnu s odsuvnou střechou, v níž je umístěn na jednoduché paralaktické montáži refraktor 74/940 s reflektorem typu newton 170/1350. Slouží především pro soustavné vizuální pozorování sluneční fotosféry zakreslované projekcí, vykonávaných zřizovatelem od roku 1947 (rozsahem se jedná o výjimečnou pozorovací řadu nejen na české poměry). Majitel umožňuje návštěvu pozorovatelny po předběžném projednání termínu v denní době (pozorování Slunce, seznámení s metodikou pozorování a sluneční aktivitou). Pro noční pozorování není hvězdárna přístupná.
geografická poloha
15° 11′ 30″ | 49° 7′ 14″ | 575 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 34, 512 63 Rovensko pod Troskami
kafka.v@worldonline.cz
kafka.v@worldonline.cz
Soukromá hvězdárna v Rovensku pod Troskami (v provozu od roku 1993) je řešena jako nástavba na rodinném domku s kopulí o průměru 305 cm. Instalován je zde refraktor 135/1602, reflektor Dobson 254/1200, menší dalekohledy na pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Slouží majiteli k realizaci koníčku a návštěvníkům k prohlídce oblohy. Návštěvy pouze po předchozí dohodě. Pevnou otvírací dobu nelze stanovit. Vstupné se nevybírá.
geografická poloha
15° 15′ 25″ | 50° 32′ 2″ | 303 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.
Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
geografická poloha
15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
hrad Strakonice, 386 01 Strakonice
Nad hlavním vchodem do strakonického hradu (zal. 12. století) jsou sluneční hodiny z roku 1834 s výjimečně dlouhým nápisem: "Hle, zde viz kolik hodin jest. Že my nikdy nelžem, to pravda jest. A že my stále jsme, to také dobře víš, a až všechno toto lidstvo zhyne, nás tu ještě zříš. Nás spravuje ten, bez něhož hyne každý květ a až ten pomine, pak nebude už žádný svět."
Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.
Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.
geografická poloha
13° 54′ 3″ | 49° 15′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
zámek Moravská Třebová, Zámecké náměstí, 571 01 Moravská Třebová
Na nádvoří gotického zámku v Moravské Třebové je svislý pískovcový sloupek s patery svislými (severní, východní, spodní a horní jižní, západní)a jedněmi šikmými (rovníkovými) slunečními hodinami z roku 1558 (připomíná řečnický pult). V průběhu 20. století byly hodiny umístěné v místní zámecké zahradě značně poškozeny (využívaly se třeba jako "řečnický pult"), od roku 2004 však tyto výjimečné hodiny stojí zrestaurovány na nádvoří zámku.
geografická poloha
16° 39′ 59″ | 49° 45′ 25″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
691 82 Novosedly 3
Před základní školou v Novosedlích nedaleko Mikulova jsou zřídka se vyskytující kulové sluneční hodiny s kulisou (zhotovil Z. Bětík v roce 2005).
geografická poloha
16° 29′ 35″ | 48° 50′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Libušina třída, 623 00 Brno-Kohoutovice
Na brněnském sídlišti Kohoutovice (jihozápadní část města), na travnaté ploše nedaleko prodejny Albert, jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny s číselníkem na přibližně válcové ploše, které doplňuje kalendárium, analema a otvorový ukazatel. Vznikly v 80. letech 20. století (kovář A. Haberman).
geografická poloha
16° 32′ 24″ | 49° 11′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.
geografická poloha
16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Vřídelní kolonáda, 360 01 Karlovy Vary
V Karlových Varech na Vřídelní kolonádě jsou analematické hodiny z roku 2005 – v podobě uměleckého díla z bronzu a kamene, navíc upravené pro vozíčkáře (zhotovitel V. Kouba a J. Truhlář).
geografická poloha
12° 52′ 55″ | 50° 13′ 29″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz
http://www.cuni.cz
Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.
Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.
Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.
Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.
V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.
geografická poloha
14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.