Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz
Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.
geografická poloha
14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Česká kosmická kancelář (CSO – Czech Space Office) je nezisková organizace, která se již od založení v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit a zároveň působí jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky.
Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost.
Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost.
geografická poloha
14° 26′ 31″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Roudnička 48, 500 11 Hradec Králové
Jediné známé české tzv. měsíční hodiny, které měří čas i v noci pomocí Měsíce. K odečtení je potřeba využít zakresleného grafu. V roce 1997 je sestrojili M. Navrátil, D. Nováková, Č. Karpíšek, jsou doplněny nápisem "Následující den je minulého žákem".
geografická poloha
15° 49′ 56″ | 50° 9′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zborovská, 150 00 Praha
Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.
geografická poloha
14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Loretánská 1, 118 00 Praha
Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).
geografická poloha
14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zámecká, 643 00 Brno-Chrlice
V Chrlicích na jihovýchodním okraji Brna se narodil významný experimentální fyzik 19. století Ernst Mach (1838-1916). Většinu vědecké kariéry prožil na německé části Karlovy univerzity v Praze (byl mj. rektorem). Je po něm pojmenována ulice v Brně-Chrlicích, na zámečku v Chrlicích, kde je dnes Ústav sociální péče pro slabozraké, připomíná pamětní deska místo jeho narození. Pamětní plaketu má i v Praze (viz samostatný odkaz).
geografická poloha
16° 39′ 8″ | 49° 8′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.
Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
geografická poloha
17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Nová čtvrť 240, 725 28 Ostrava-Lhotka
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com
Soukromá pozorovatelna v Ostravě-Lhotce je příležitostně přístupná veřejnosti, její činnost je totiž zaměřena především na popularizaci astronomie. V náplni je také CCD pozorování proměnných hvězd, atmosférických jevů, hledání začínajících astronomů a přednášková činnost. K dispozici je několik dalekohledů: meniscus-cassegrain 150/2250, refraktor 80/1200 a newton 350/1800.
geografická poloha
18° 13′ 31″ | 49° 51′ 27″ | 219 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Vinohradská 153, 130 00 Praha
Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.
Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).
Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".
Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).
Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".
geografická poloha
14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha
Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.
geografická poloha
14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.