Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž, Pilařova 1, 767 01 Kroměříž
V Kroměříži na bývalé piaristické koleji (dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského) jsou malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718. Obsahují latinský nápis "Z Marie se rodí tento řád", s nesprávně uvedeným chronogramem MDCCXIII=1713.
geografická poloha
17° 23′ 26″ | 49° 17′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Opavská 41
tel. 720 283 985 | gallib@tiscali.cz
tel. 720 283 985 | gallib@tiscali.cz
Otevřena od roku 2013. Ve vybavení je SC305/3050, MC90/1250, chromosférický dalekohled 90/1250, Navigator 1, StellaCam3. Přes den je možné pozorovat detaily na Slunci a sluneční erupce. Návštěva po předchozí domluvě.
geografická poloha
17° 28′ 39″ | 49° 59′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Státní zámek Mnichovo Hradiště, V Lipách 148, 295 01 Mnichovo Hradiště
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz
Na barokním zámku Mnichovo Hradiště se nachází kabinetní orloj z poloviny 18. století, který podle tradice vyrobili mniši zdejšího kapucínského kláštera. Mezi jeho tvůrci musel být nejen vynikající hodinář, ale také zručný řezbář – mechanizmus je totiž konstruován s velkou invencí a prostorovou představivostí.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.
Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.
Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.
geografická poloha
14° 58′ 15″ | 50° 31′ 39″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/
http://www.bludov.cz/
Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.
geografická poloha
16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Rokycanech, kterou naleznete na severním okraji města nad
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
geografická poloha
13° 36′ 9″ | 49° 45′ 6″ | 400 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž
tel. 573 502011 | http://www.azz.cz/
tel. 573 502011 | http://www.azz.cz/
Zámek v Kroměříži byl do roku 1950 letní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů a také sídlo správy arcidiecéze. V mimořádně zachovalém interiéru jsou k vidění krásné historické sály, obrazárna, hudební archiv a především knihovna. Nejstarší uložená kniha pochází z poloviny 9. století, součástí jsou také zemské a hvězdné globy od Willema Blaewa (cca 1640) a Vincenza Coronelliho (1688), které se podle tradice považují za dary francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715). Sněmovní sál zámku je dokonce označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice. Není divu, že je tato stavba spolu s komplexem přilehlých zahrad památkou UNESCO (od roku 1998).
Uprostřed tzv. Květné zahrady, založené při obnově města zničeného třicetiletou válkou biskupem Karlem II. Liechtenstein z Kastelkornu, se nachází Rotunda s jedinečnou štukovou výzdobou postavená v roce 1671. V jejím středu se najdete kamenný stůl, nad nímž je na 25 metrů dlouhé struně zavěšeno třicet kilogramů těžké foucaultovo kyvadlo demonstrující otáčení planety Země. Kroměřížské kyvadlo, instalované profesorem místního gymnázia Františkem Náběrkem v dubnu 1906, je kopií podobného kyvadla zavěšeného v roce 1852 v kopuli pařížského Pantheonu Leonem J. B. Foucaltem (1819-1868). Vzhledem k omezenému přístupu do Rotundy není kyvadlo běžně v provozu, ale v ojedinělých případech jej lze zprovoznit. Jedná se o první demonstraci tohoto zařízení na území českých zemí.
Sama Květná zahrada nabízí neobyčejné prostředí se špalíry zastřižených dřevin, bludištěm a květinovými ornamenty. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.).
Uprostřed tzv. Květné zahrady, založené při obnově města zničeného třicetiletou válkou biskupem Karlem II. Liechtenstein z Kastelkornu, se nachází Rotunda s jedinečnou štukovou výzdobou postavená v roce 1671. V jejím středu se najdete kamenný stůl, nad nímž je na 25 metrů dlouhé struně zavěšeno třicet kilogramů těžké foucaultovo kyvadlo demonstrující otáčení planety Země. Kroměřížské kyvadlo, instalované profesorem místního gymnázia Františkem Náběrkem v dubnu 1906, je kopií podobného kyvadla zavěšeného v roce 1852 v kopuli pařížského Pantheonu Leonem J. B. Foucaltem (1819-1868). Vzhledem k omezenému přístupu do Rotundy není kyvadlo běžně v provozu, ale v ojedinělých případech jej lze zprovoznit. Jedná se o první demonstraci tohoto zařízení na území českých zemí.
Sama Květná zahrada nabízí neobyčejné prostředí se špalíry zastřižených dřevin, bludištěm a květinovými ornamenty. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.).
geografická poloha
17° 22′ 51″ | 49° 17′ 50″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Lysá nad Labem
Odpoledne 3. září 1808 se za nápadných zvukových efektů zřítilo mezi obcemi Stratov a Ostrá nejméně pět kamenných meteoritů (chondritů) o celkové hmotnosti více než 10 kg. Největší z nich (3 kg) byl odeslán k výzkumu do Vídně (dnes v Muzeu přírodní historie), další byly rozbity na menší kusy a rozdány mezi zvědavci. Část z nich (4 kusy s celkovou hmotností 1,3 kg) se dostala do Národního muzea v Praze.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
14° 51′ 0″ | 50° 12′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz
Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.
Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.
Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.
geografická poloha
14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zborovská, 150 00 Praha
Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.
geografická poloha
14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích seznamuje širokou veřejnost s poznatky z oboru astronomie a příbuzných přírodních věd, podílí se na mimoškolním vzdělávání dětí, mládeže i dospělých. Můžete zde shlédnout představení pod umělou hvězdnou oblohu planetária (typ ZKP-1 v projekční kopuli o průměru 8,5 m, autorem panoramatu Českých Budějovic je akademický malíř Jiří Tichý), audiovizuální pořady, přednášky, filmová představení, výstavy spojující přírodní vědy s výtvarným zážitkem a samozřejmě také pozorovat Slunce nebo noční oblohu. K tomuto účelu je v kopuli připravena celá řada přístrojů, počínaje zrcadlovým cassegrainem 310/4000, přes refraktory 150/1840 a 110/1480 (první z nich je přizpůsoben pro sledování Slunce) a konče několika přenosnými dalekohledy. Otevřeno je od pondělí do pátku a o vybraných sobotách.
Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.
Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.
Českobudějovická hvězdárna – v parku na soutoku Vltavy a Malše – byla založena roku 1937 Jihočeskou astronomickou společností, planetárium bylo dobudováno v roce 1971. Astronomickému výzkumu se věnuje její pobočka na vrcholu Kleti.
Na českobudějovické hvězdárně je archiv cca 10 000 negativů pořízených v poslední třetině 20. století na Hvězdárně na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet. Na stejném místě je také uložen stále se rozrůstající elektronický archiv CCD snímků (vč. projektu KLENOT). Oba archivy jsou přístupné pouze na požádání a pro výzkumné účely.
geografická poloha
14° 28′ 14″ | 48° 58′ 22″ | 394 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.