 |
AAO-EH, Hrádek, 503 12 Nechanice
Soukromá hvězdárna v Hrádku u Nechanic (150 m za vesnicí, poblíž hlavní silnice Nechanice-Hradec Králové), která se v současnosti přeměnila na stálou expozici věnovanou kosmonautice a také planetě Mars. Přístupná jen po předchozí dohodě.
geografická poloha
15° 40′ 56″ | 50° 12′ 58″ | 262 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
Kopernika 2 , 32-005 Niepołomice
tel. 48 (012) 2811561 | http://moa.home.pl
tel. 48 (012) 2811561 | http://moa.home.pl
Menší hvězdárna v polském městečku Niepołomice byla vybudovaná řadou nadšenců už roku 1964. Dnes organizuje astronomické kroužky, pozorování Slunce i večerní oblohy. Otevřeno je prakticky každý den, v areálu lze přespat. K dispozici je celá řada menších dalekohledů.
geografická poloha
20° 11′ 17″ | 50° 1′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Fatranská 3, 949 01 Nitra
tel. 421 376 537 449 | http://www.suh.sk/Nitra/nitra.htm | nihvezd@flynet.sk
tel. 421 376 537 449 | http://www.suh.sk/Nitra/nitra.htm | nihvezd@flynet.sk
Malá hvězdárna v Nitře zaměřuje většinu svých aktivit na vzdělávání mládeže i dospělých.
geografická poloha
18° 4′ 48″ | 48° 19′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
267 05 Nižbor u Berouna
Součástí vily v Nižboru u Berouna byla soukromá hvězdárna Ladislava Pračky s řadou astronomických přístrojů a rozsáhlou knihovnou. Dnes ji připomíná pouze nefunkční kopule udržované vily (současným majitelem je módní návrhář Osmany Laffita).
geografická poloha
14° 0′ 13″ | 49° 59′ 56″ | 255 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
504 01 Nový Bydžov
V centru města Nový Bydžov, na jednom z obytných domů nedaleko Jiráskova divadla, jsou pozůstatky (kopule) hvězdárny dr. Haněla, průkopníka rentgenologie.
geografická poloha
15° 29′ 18″ | 50° 14′ 22″ | 233 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Janáčkovy sady, 741 01 Nový Jičín
V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 otevřena malá hvězdárna. Zanikla koncem osmdesátých let 20. století, její existenci připomíná kopule na střeše obytného domu.
geografická poloha
18° 0′ 39″ | 49° 35′ 23″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz
Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.
geografická poloha
17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Olomouc
V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).
V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.
V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.
V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.
V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.
geografická poloha
17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz
Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.
Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.
V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).
V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.
Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.
V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).
V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.
geografická poloha
14° 46′ 53″ | 49° 54′ 33″ | 528 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Horní náměstí 158, 746 01 Opava
V Opavě se narodil Johann Palisa (1848-1925), významný astronom konce 19. století, objevitel řady planetek (mj. blízkozemní 719 Albert) a také pracovník Vídeňské univerzitní observatoře. Vydal se též za zatměním Slunce až na Tahiti. Pamětní deska je umístěna v místě jeho rodného domu na Horním náměstí 158. Po Johannu Palisovi byla pojmenována hvězdárna a planetárium v Ostravě. Stejné jméno nesou i trosky měsíčního kráteru (průměr 30 km) poblíž středu přivrácené strany Měsíce.
geografická poloha
17° 54′ 6″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město
Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.
Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.
Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.
Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.
Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.
geografická poloha
17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Českobratrská, 702 00 Ostrava
První ostravskou hvězdárnou se stala pozorovatelna na Českobratrské ulici v tzv. hodinové věži. Otevřena byla roku 1956 a disponovala refraktorem s průměrem objektivu 16 cm. V roce 1981 však byla uzavřena a dnes ji připomíná jen nefunkční kopule.
geografická poloha
18° 17′ 20″ | 49° 50′ 22″ | 240 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Střední odborné učiliště strojírenské a Odborné učiliště Ostrava, Hasičská 1003/49, 700 30 Ostrava
V polovině devadesátých let 20. století se nakrátko veřejnosti otevřela hvězdárna na střeše strojírenského učiliště v Ostravě-Hrabůvce (newton 294/2100). Dnes ji připomíná jenom nefunkční kopule, dalekohled je nyní v majetku Hvězdárny a planetária J. Palisy v Ostravě.
geografická poloha
18° 15′ 48″ | 49° 47′ 29″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
VŠB – Technická univerzita Ostrava, tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
tel. 596 994 950 | http://planetarium.vsb.cz
tel. 596 994 950 | http://planetarium.vsb.cz
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy (otevřena v roce 1980) je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce je až do roku 2014 uzavřena pro veřejnost.
Poblíž ostravské hvězdárny a planetária stojí 36 metrů vysoká věž vyrobená z nemagnetických materiálů, která sloužila k zeměměřičským účelům. Dnes je dominantou vystupující nad okolní les.
Poblíž ostravské hvězdárny a planetária stojí 36 metrů vysoká věž vyrobená z nemagnetických materiálů, která sloužila k zeměměřičským účelům. Dnes je dominantou vystupující nad okolní les.
geografická poloha
18° 8′ 42″ | 49° 50′ 14″ | 281 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
třída Míru 62, 530 02 Pardubice
Počátkem 20. století zřídil baron Arthur Kraus (1854-1930) v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách – před první světovou válkou nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování v předposledním patře a k 1. lednu 1913 pak otevřel terasu domu Na staré poště (viz pamětní deska na dnešní třídě Míru). K dispozici byl nejen dalekohled o průměru objektivu 16 cm (dnes na Hvězdárně v Úpici), ale také protuberanční spektroskop pro pozorování Slunce. Součástí byla rozsáhlá knihovna, sám baron Kraus vydal několik návodů pro pozorovatele noční oblohy, knihy nechal na vlastní náklady vázat. Po jeho úmrtí v roce 1930 hvězdárna zanikla.
geografická poloha
15° 46′ 29″ | 50° 2′ 13″ | 228 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům dětí a mládeže DELTA, Gorkého ul. 2658, 530 02 Pardubice
tel. 466 310 563 | http://hbak.kavalek.net | hvezpce@atlas.cz
tel. 466 310 563 | http://hbak.kavalek.net | hvezpce@atlas.cz
Pardubická hvězdárna vás u vstupních prostor uvítá velkými slunečními hodinami. Observatoř se nachází na střeše Domu dětí a mládeže DELTA, otevřena byla v roce 1992, v její kopuli je instalována celá řada dalekohledů na paralaktické montáži s automatickým naváděním. Je zde např. kombinovaný newton-cassegrain 450/6750, chromosférický refraktor 127/1200, které doplňují přenosné přístroje (vč. dobsonu 300/1800). V programové nabídce figurují jak pravidelná pozorování Slunce a večerní oblohy, tak přednášky pro školy, astronomické kroužky či odborné přednášky na téma zatmění, kosmonautika a jiné. Součástí hvězdárny je pozorovací terasa s bezmála 150 čtverečními metry, kde se pořádají přednášky pod širým nebem, promítání odborných filmů i nejrůzněšjí další setkání.
geografická poloha
15° 46′ 1″ | 50° 1′ 32″ | 233 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hornonitrianska hvezdáreň nabízí pravidelná pozorování večerní oblohy, k dispozici je dalekohled typu coude 150/2250 a newton 200/900, spolu s několika dalšími přístroji. Součástí areálu je "Hviezdna osada Orion" s 24 lůžky, kterou lze využít pro nejrůznější vzdělávací pobyty, semináře a školení. Hvězdárna, vybavená moderní audiovizuální technikou, byla založena v roce 1988. V současnosti se staví nová pozorovatelna.
geografická poloha
18° 22′ 48″ | 48° 37′ 48″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
der Jugendherberge auf der Veste Oberhaus
tel. 49 (0) 85 14 13 51 | http://www.sternwarte-passau.de | info@sternwarte-passau.de
tel. 49 (0) 85 14 13 51 | http://www.sternwarte-passau.de | info@sternwarte-passau.de
Menší hvězdárna na břehu Dunaje. Pod odsuvnou střechou se mj. ukrývá dalekohled typu ritchey-chretien 500/4050.
geografická poloha
13° 26′ 11″ | 48° 34′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
U Dráhy 11, 318 00 Plzeň
tel. 377 388 400 | http://hvezdarna.plzen-city.cz | hvezdarna@mmp.plzen-city.cz
tel. 377 388 400 | http://hvezdarna.plzen-city.cz | hvezdarna@mmp.plzen-city.cz
Hvězdáři působí v Plzni již pět desetiletí. V současnosti ale jenom v náhradních prostorách (planetárium ZKP-2 je mimo provoz), které tvoří kromě administrativní a technické části i učebna pro 24 osob. Ta slouží pro školní výuku, kroužky a kurzy. Přednášky pro veřejnosti i výstavy se pořádají v zapůjčených prostorách. Pracovníci hvězdárny také organizují pozorování přenosnými dalekohledy v rámci města i mimo něj; letní astronomické praktikum a některá odborná pozorování. Největším přenosným přístrojem je dalekohled Meade LX200R 305/3050. Přehled všech chystaných akcí hledejte ve hvězdárenském zpravodaji.
geografická poloha
13° 20′ 57″ | 49° 44′ 38″ | 350 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.
geografická poloha
16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.