Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz

Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.

Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.

geografická poloha 14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz

Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.

Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.

geografická poloha 15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pivovarská ulice, 267 53 Žebrák
tel. 602 530 515 | http://www.hvezdarnazebrak.wz.cz | hvezdarnazebrak@centrum.cz

Už od roku 1954 září na jižním okraji města Žebrák stříbrná kopule hvězdárny. Přesně o 50 let později obnovilo její činnost Sdružení Hvězdárna Žebrák. Probíhají zde astronomická pozorování pro veřejnost, výstavy, přednášky, multimediální programy, astronomický kroužek pro mládež, pořady pro školy… V kopuli o průměru 5,5 metru se ukrývají dva dalekohledy typu newton o průměru objektivu 35 cm a 10 cm. Druhý z nich je přizpůsoben ke sledování Slunce. Oba jsou umístěny na speciální montáží, která je kopií vidlice amerického Haleova pětimetrového dalekohledu na Mt. Palomar. K dispozici je i několik přenosných přístrojů. Z hvězdárny je krásný výhled na historické památky Žebrák a Točník. Informace o otvírací době hledejte na Internetu, zpravodaji hvězdárny a nebo si je ověřte telefonicky.

geografická poloha 13° 53′ 55″ | 49° 52′ 25″ | 370 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ústí nad Orlicí

Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Týně, 512 63 Rovensko pod Troskami

Na pilíři kostela sv. Václava v Rovensku pod Troskami (nedaleko Turnova) jsou velmi staré sluneční hodiny, snad dokonce z 15. století. Ke kostelu patří dřevěná zvonice s tzv. rebelantskými zvony, které jsou obrácené, tak že jejich srdce směřuje vzhůru. V dolní části zvonice si lze prohlédnout tzv. morovou rakev s nosítky.

geografická poloha 15° 15′ 31″ | 50° 32′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Obecního dvora 7, 110 00 Praha

Pamětní deska připomíná zdejší pobyt (v prvním patře) Christian Dopplera v letech 1843 až 1847 (nápis v češtině i němčině).

geografická poloha 14° 25′ 23″ | 50° 5′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž
tel. 573 502011 | http://www.azz.cz/

Zámek v Kroměříži byl do roku 1950 letní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů a také sídlo správy arcidiecéze. V mimořádně zachovalém interiéru jsou k vidění krásné historické sály, obrazárna, hudební archiv a především knihovna. Nejstarší uložená kniha pochází z poloviny 9. století, součástí jsou také zemské a hvězdné globy od Willema Blaewa (cca 1640) a Vincenza Coronelliho (1688), které se podle tradice považují za dary francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715). Sněmovní sál zámku je dokonce označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice. Není divu, že je tato stavba spolu s komplexem přilehlých zahrad památkou UNESCO (od roku 1998).

Uprostřed tzv. Květné zahrady, založené při obnově města zničeného třicetiletou válkou biskupem Karlem II. Liechtenstein z Kastelkornu, se nachází Rotunda s jedinečnou štukovou výzdobou postavená v roce 1671. V jejím středu se najdete kamenný stůl, nad nímž je na 25 metrů dlouhé struně zavěšeno třicet kilogramů těžké foucaultovo kyvadlo demonstrující otáčení planety Země. Kroměřížské kyvadlo, instalované profesorem místního gymnázia Františkem Náběrkem v dubnu 1906, je kopií podobného kyvadla zavěšeného v roce 1852 v kopuli pařížského Pantheonu Leonem J. B. Foucaltem (1819-1868). Vzhledem k omezenému přístupu do Rotundy není kyvadlo běžně v provozu, ale v ojedinělých případech jej lze zprovoznit. Jedná se o první demonstraci tohoto zařízení na území českých zemí.

Sama Květná zahrada nabízí neobyčejné prostředí se špalíry zastřižených dřevin, bludištěm a květinovými ornamenty. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.).

geografická poloha 17° 22′ 51″ | 49° 17′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí 30/1, 697 01 Kyjov
tel. 518 697 411

Na radnici v Kyjově je zazděn "loket", dnes již nepoužívaná jednotka délky (75 cm).

geografická poloha 17° 7′ 20″ | 49° 0′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nová čtvrť 240, 725 28 Ostrava-Lhotka
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com

Soukromá pozorovatelna v Ostravě-Lhotce je příležitostně přístupná veřejnosti, její činnost je totiž zaměřena především na popularizaci astronomie. V náplni je také CCD pozorování proměnných hvězd, atmosférických jevů, hledání začínajících astronomů a přednášková činnost. K dispozici je několik dalekohledů: meniscus-cassegrain 150/2250, refraktor 80/1200 a newton 350/1800.

geografická poloha 18° 13′ 31″ | 49° 51′ 27″ | 219 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.