vila Leonora, Fričova 60, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz
http://www.asu.cas.cz
V Ondřejově u vily Leonora jsou sluneční hodiny s analemou od prof. Vladimíra Gutha z roku 1930 s latinským nápisem "Bez Slunce nejsem nic" (rekonstruovány 1995). V přírodním areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky jsou další dvoje hodiny - unikátní umělecká díla Zdeňka Hůly (1998). Výtvor s názvem "Od slunečních hodin k slunovratu" tvoří žulový sloup se čtyřmi úzkými zářezy: na severní straně jeden svislý a na jižní tři, kterými pronikají sluneční paprsky při rovnodennostech a slunovratech. Dílo "Sluneční hodiny" představuje deska natočená k jihu a skloněná pod úhlem 50 stupňů vzhledem k vodorovné rovině, se zářezy, jimiž proniká světlo v celé hodiny.
geografická poloha
14° 46′ 55″ | 49° 54′ 24″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Letiště Praha-Kbely, Mladoboleslavská 2, 197 00 Praha
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
Letecké muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu vojenského letiště Praha-Kbely, dnes jej spravuje Historický ústav Armády České republiky. S množstvím exponátů sice patří mezi největší sbírky tohoto druhu v Evropě, ovšem kosmonautika je zde více než opomíjena. Až na pár drobných ukázek věnovaných letu Vladimíra Remka v roce 1978 do vesmíru (kosmická strava, model Sojuzu, několik fotografií) jsou veškeré české úspěchy dokonale ignorovány.
geografická poloha
14° 31′ 19″ | 50° 7′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.
geografická poloha
15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz
http://www.praha-vysehrad.cz
Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.
Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).
Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).
geografická poloha
14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
geografická poloha
16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
http://www2.fs.cvut.cz/
http://www2.fs.cvut.cz/
Na Karlově náměstí v budově Českého vysokého učení technického je umístěno Foucaultovo kyvadlo: na 21 metrů dlouhém závěsu je závaží o hmotnosti 34 kilogramů. Pomocí tohoto zařízení byl získán jeden z přímých důkazů o rotaci Země.
geografická poloha
14° 25′ 8″ | 50° 4′ 31″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
tel. 221 912 572 | http://astro.troja.mff.cuni.cz/ | mfau@mbox.troja.mff.cuni.cz
tel. 221 912 572 | http://astro.troja.mff.cuni.cz/ | mfau@mbox.troja.mff.cuni.cz
Astronomický ústav Univerzity Karlovy byl na sklonku 19. století založen Augustem Seydlerem (1849-1891), profesorem teoretické fyziky a astronomie. Dnes je součástí Matematicko-fyzikální fakulty, nachází se v areálu kampusu v Tróji a zajišťuje výuku astronomie a astrofyziky pro studenty magisterského i doktorandského studia. Studenti absolvují přednášky ze stelární i relativistické astrofyziky, nebeské mechaniky, sluneční fyziky, kosmologie, galaktické astronomie a dalších. Součástí je praxe u největších dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, stejně jako zahraniční stáže.
geografická poloha
14° 27′ 26″ | 50° 7′ 3″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
747 18 Píšť
Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.
geografická poloha
18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jabloňová 231, 755 11 Vsetín
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz
Hvězdárna Vsetín byla otevřena v roce 1950 z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti. V roce 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Na hvězdárně jsou pořádány přednášky a besedy nejen pro veřejnost, ale především pro základní a střední školy z východní části Zlínského kraje. Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy refraktorem 200/3000 s hledáčkem 120/2800. Pro některá odborná pozorování je k dispozici i reflektor typu newton 150/1200 se CCD kamerou. Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.
geografická poloha
17° 59′ 47″ | 49° 20′ 39″ | 389 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://1066.wms66.wedos.ws
http://1066.wms66.wedos.ws
Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.
Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.
Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.
geografická poloha
16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.