Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Dům dětí a mládeže DELTA, Gorkého ul. 2658, 530 02 Pardubice
tel. 466 310 563 | http://hbak.kavalek.net | hvezpce@atlas.cz

Pardubická hvězdárna vás u vstupních prostor uvítá velkými slunečními hodinami. Observatoř se nachází na střeše Domu dětí a mládeže DELTA, otevřena byla v roce 1992, v její kopuli je instalována celá řada dalekohledů na paralaktické montáži s automatickým naváděním. Je zde např. kombinovaný newton-cassegrain 450/6750, chromosférický refraktor 127/1200, které doplňují přenosné přístroje (vč. dobsonu 300/1800). V programové nabídce figurují jak pravidelná pozorování Slunce a večerní oblohy, tak přednášky pro školy, astronomické kroužky či odborné přednášky na téma zatmění, kosmonautika a jiné. Součástí hvězdárny je pozorovací terasa s bezmála 150 čtverečními metry, kde se pořádají přednášky pod širým nebem, promítání odborných filmů i nejrůzněšjí další setkání.

geografická poloha 15° 46′ 1″ | 50° 1′ 32″ | 233 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz

V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.

geografická poloha 14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Skalní hrad Sloup, 471 52 Sloup v Čechách
http://www.hradsloup.cz/

Na skále hradu Sloup poblíž Nového Boru jsou namalovány sluneční hodiny z roku 1752, doplněné německým nápisem "Es ziehet die unwiederruflidte zeiht dahin". Jejich autorem je malíř Václav Rincholin. Na skalní plošině ve výšce 35 metrů dále najdete lesík, jeskyně, domy, kostel, zahrady, uličky... Vše většinou z konce 17. a počátku 18. století.

geografická poloha 14° 34′ 51″ | 50° 44′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AK – Kulturní dům, Opavská 161, 747 22 Dolní Benešov
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz

Pozorovatelna Astronomického kroužku v Dolním Benešově byla otevřena v roce 1986 a dnes disponuje dalekohledy typu newton 150/100 a 200/2000 (vlastní konstrukce), které jsou umístěné na střešním prostoru Kulturního domu pod odsuvnou střechou. Řešení je námětem pro levné a rychle zhotovené stanoviště. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena od září do poloviny května každý pátek večer za příznivého počasí, při mimořádných úkazech (zatmění, zákryty apd.) a na požádání i v jiném období. Pozorování je bohužel rušeno místním osvětlením, k dispozici je však řada menších mobilních dalekohledů využívaných při externích pozorováních.

geografická poloha 18° 6′ 44″ | 49° 55′ 14″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz

Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Státní zámek Mnichovo Hradiště, V Lipách 148, 295 01 Mnichovo Hradiště
tel. +420 326773098 | http://www.stc.npu.cz

Na barokním zámku Mnichovo Hradiště se nachází kabinetní orloj z poloviny 18. století, který podle tradice vyrobili mniši zdejšího kapucínského kláštera. Mezi jeho tvůrci musel být nejen vynikající hodinář, ale také zručný řezbář – mechanizmus je totiž konstruován s velkou invencí a prostorovou představivostí.

Hodinový stroj je umístěn ve dřevěné skříni s prosklenými dvířky, zavěšené buď na zdi nebo položené na podstavci. Celkem sestává z deseti mechanismů (jeden časový), jejichž ozubená kola z tvrdých dřev ovocných stromů (jenom s minimálním využitím kovu!) popohání litinová závaží.

Na přední straně orloje je zobrazen hrad s věžemi, do kterého jsou zakomponovány ciferníky a na šedesát pohyblivých a asi dvacet nepohyblivých figurek. Ty znázorňují žánrové a biblické výjevy - starozákonní i novozákonní. Orloj průběžně ukazuje čas, datum, polohu Slunce na obloze, fázi Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se navíc spustí kaskáda nejrůznějších dějů hraných figurkami – smrt otočí přesýpacími hodinami, piják se několikrát napije ze džbánu, Bůh otáčí žezlem, brusič brousí nůž… vše doprovází zvuková znamení.

Státní zámek Mnichovo Hradiště se historie zapsal hned několikrát. Václav Budovec, který původní tvrz přestavěl na honosný renesanční zámek, se zasloužil o vydání Majestátu Rudolfa II. zabezpečujícího náboženská a politická práva nekatolíkům (1609). Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621, se sídlo dostalo do majetku Albrechta z Valdštejna, jehož tělo bylo o 150 let později uloženo v místní hrobce. V roce 1833 se na zámku uskutečnila schůzka tzv. Svaté aliance, za účasti rakouského císaře, ruského cara a pruského prince, na které byla upevněna absolutistická moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska proti francouzským demokratizačním procesům. Dnes je součástí expozice i knihovna přivezená ze zámku v Duchcově, o níž se na sklonku 18. století staral Giacomo Cassanova. Její součástí jsou i čtyři globusy holandské výroby ze 17. století.

geografická poloha 14° 58′ 15″ | 50° 31′ 39″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm

Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.

geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov

Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).

geografická poloha 17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pivovarská ulice, 267 53 Žebrák
tel. 602 530 515 | http://www.hvezdarnazebrak.wz.cz | hvezdarnazebrak@centrum.cz

Už od roku 1954 září na jižním okraji města Žebrák stříbrná kopule hvězdárny. Přesně o 50 let později obnovilo její činnost Sdružení Hvězdárna Žebrák. Probíhají zde astronomická pozorování pro veřejnost, výstavy, přednášky, multimediální programy, astronomický kroužek pro mládež, pořady pro školy… V kopuli o průměru 5,5 metru se ukrývají dva dalekohledy typu newton o průměru objektivu 35 cm a 10 cm. Druhý z nich je přizpůsoben ke sledování Slunce. Oba jsou umístěny na speciální montáží, která je kopií vidlice amerického Haleova pětimetrového dalekohledu na Mt. Palomar. K dispozici je i několik přenosných přístrojů. Z hvězdárny je krásný výhled na historické památky Žebrák a Točník. Informace o otvírací době hledejte na Internetu, zpravodaji hvězdárny a nebo si je ověřte telefonicky.

geografická poloha 13° 53′ 55″ | 49° 52′ 25″ | 370 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lidické náměstí, 400 01 Ústí nad Labem

Na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem najdete sluneční hodiny kombinované s fontánou s číselníkem na šikmé ploše. Postaveny byly v roce 1965 (P. Příhoda, S. Hanzík), rozsáhle rekonstruovány v roce 2005. Fontána je nyní v noci nasvícená a tvoří dominantu centra krajského města.

geografická poloha 14° 2′ 13″ | 50° 39′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.