Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Jičínská 247, 742 58 Příbor
tel. 737 311 810, 556 725 029 | http://web.quick.cz/ddmluna

Hvězdárna v Příboře, kterou provozuje Dům dětí a mládeže LUNA, je umístěna na střeše domu v Jičínské ulici číslo 247 (otev. 1953). Vybavena je dvěma většími dalekohledy (refraktor 150/1500 a reflektor 240/2200).

Hvězdárna je v současnosti (listopad 2006) z technických důvodů uzavřena. Pozorování oblohy na předem dohodnutém místě (s přenosným dalekohledem Celestron newton C8-NGT) lze dohodnout telefonicky. Akce se uskuteční, je-li zaplaceno vstupné nejméně za pět osob.

geografická poloha 18° 8′ 21″ | 49° 38′ 28″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mariánské hradby 1, 118 00 Praha

Renesanční královský letohrádek Belvedér nechal v letech 1535 až 1537 vybudovat Ferdinand I. pro manželku královnu Annu (odtud druhý název letohrádek královny Anny). Traduje se, že zde byly v roce 1601 uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud slavný astronom spolu s Keplerem i pozoroval. V současnosti slouží k officiálním účelům kanceláře prezidenta republiky. Další informace o Brahe i Keplerovi hledejte v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 24′ 19″ | 50° 5′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
382 21 Kájov

V Kájově nedaleko Českého Krumlova jsou na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie troje sluneční hodiny, další čtvery pak na přilehlém kostelíku a faře. Vznikly snad počátkem 18. století (sám kostel ale pochází ze století patnáctého).

geografická poloha 14° 15′ 30″ | 48° 48′ 32″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Valdštejnská 158, 118 01 Praha
http://www.senat.cz

Valdštejnský palác na Malé straně nechal v letech 1623 až 1629 postavit jako svou pražskou rezidenci Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Dnes je sídlem Senátu Parlamentu České republiky. V tzv. Astronomické nebo též Astrologické chodbě je celá řada unikátních fresek. Přestože vznikly pouze dvě desetiletí od vynálezu dalekohledu, reflektují Galileovy objevy (kromě Jupiterových měsíců i fáze Venuše a Saturn doprovázený dvěma domnělými satelity - prstenec byl pozorován až v roce 1656 Christianem Hyugensem).

Další kresby vyobrazují jednotlivá znamení zvěrokruhu a "planety" (Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuši, Merkur i Měsíc), na bočních stěnách jsou symbolicky zakresleny čtyři tehdy známé světadíly (Asie, Afrika, Evropa a Amerika). Zajímavé je, že Slunce jako jediná z "planet" na heraldickém voze stojí, což je interpretováno jako přihlášení se ke Koperníkovu heliocentrickému názoru, a dále, že severní čelo u "pozemského" konce řady planet je výtvarně ukončené, kdežto jižní čelo za Saturnem jakoby přerušené uprostřed výzdoby – autor zde naznačuje víru v další objevy, neukončenost poznání. Výzdobu, která potvrzuje Valdštejnovu zálibu v astrologii, vytvořil Baccio del Bianco.

geografická poloha 14° 24′ 22″ | 50° 5′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Melantrichova 12, 110 00 Praha

Pamětní deska na domě "U zelené lípy" v Melantrichově ulici připomíná pobyt Jana Marka Marci (1595-1667). Z malé observatoře odtud dalekohledem mj. pozoroval Jupiterovy měsíce. Věžička hvězdárny je zachycena i na Langweilově modelu Prahy (1826-1834). Viz též Marciho rodiště v Lanškrounu.

V souvislosti s Janem Markem Marcim je vhodné zmínit i jeho současníka, kapucínského mnicha českého původu Antonína Maria Šírka z Rejty (1597-1660), který jako jeden z prvních sestroj dalekohled teoreticky navrhnutý J. Keplerem (a zavedl pojem objektiv a okulár) a jenž v roce 1645 vydal na svou dobu vynikající mapu Měsíce. V díle Oculus Enoch et Eliae, které inspirovalo Jana Amose Komenského v Orbis Pictus, je povrch našeho vesmírného souseda zobrazen tak, jak se jeví v převracejícím dalekohledu. Latinizovaným jménem Rheita je pojmenován kráter (70 km) v jihozápadní části přivrácené strany Měsíce s nápadným údolím Vallis Rheita (500 km). Poctivé je také přiznat, že se o životě Antonína Šírka příliš informací nedochovalo a existují tudíž oprávněné spekulace, že se narodil na území dnešního Rakouska (zemřel v italské Raveně).

geografická poloha 14° 25′ 15″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz

Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.

Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.

geografická poloha 15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí

Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.

geografická poloha 14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Loretánská 1, 118 00 Praha

Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).

geografická poloha 14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Floriánské náměstí, 272 01 Kladno

V Kladně na Floriánské náměstí (vedle kaple sv. Floriana) jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny (2004, architektonický návrh Karel Albrecht, František Müller, gnómonický návrh Pavel Marek) jejichž hodinové značky ukazují čas i v noci pomocí řízených světel. Stín vrhá ukazatel dlouhý téměř 8 metrů, celková plocha číselníku je 30x20 metrů.

geografická poloha 14° 6′ 3″ | 50° 8′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
747 18 Píšť

Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.

geografická poloha 18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.