Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
http://www2.fs.cvut.cz/

Na Karlově náměstí v budově Českého vysokého učení technického je umístěno Foucaultovo kyvadlo: na 21 metrů dlouhém závěsu je závaží o hmotnosti 34 kilogramů. Pomocí tohoto zařízení byl získán jeden z přímých důkazů o rotaci Země.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 31″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna

Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.

geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha

Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.

geografická poloha 14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
675 56 Dukovany
tel. 568 866 359 | http://www.cez.cz

Třicet kilometrů jihovýchodně od Třebíče se nachází Jaderná elektrárna Dukovany (majetek akciové společnosti ČEZ), ve které jsou instalovány čtyři tlakovodní reaktory o výkonu 440 MW. Bohatě zaplněné informační centrum je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 16° 8′ 59″ | 49° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/

Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.

geografická poloha 16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
267 05 Nižbor u Berouna

Součástí vily v Nižboru u Berouna byla soukromá hvězdárna Ladislava Pračky s řadou astronomických přístrojů a rozsáhlou knihovnou. Dnes ji připomíná pouze nefunkční kopule udržované vily (současným majitelem je módní návrhář Osmany Laffita).

geografická poloha 14° 0′ 13″ | 49° 59′ 56″ | 255 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz

Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Žebrák

Nad ránem 24. října 1824 dopadlo několik kamenných meteoritů (chondritů) mezi Žebrákem a Praskolesy. Nalezeny byly dva exempláře s celkovou hmotností 2 kg. Větší z nich je nyní v Národním muzeu v Praze (10x7 cm, 861 g), druhý v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 55′ 0″ | 49° 53′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Střední odborné učiliště strojírenské a Odborné učiliště Ostrava, Hasičská 1003/49, 700 30 Ostrava

V polovině devadesátých let 20. století se nakrátko veřejnosti otevřela hvězdárna na střeše strojírenského učiliště v Ostravě-Hrabůvce (newton 294/2100). Dnes ji připomíná jenom nefunkční kopule, dalekohled je nyní v majetku Hvězdárny a planetária J. Palisy v Ostravě.

geografická poloha 18° 15′ 48″ | 49° 47′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek Jičín, Valdštejnovo náměstí, 506 01 Jičín

Na jičínské rezidenci pobýval v roce 1630 po tři týdny Johannes Kepler, tehdy soukromý astrolog Albrechta z Valdštejna (1583-1634). Zřejmě se jednalo o jeho poslední návštěvu Čech, téhož roku totiž slavný astronom zemřel v německém Řeznu. V Jičíně se také narodil Gustav Gruss (1854-1922), významný český astronom, který stál od roku 1892 v čele Astronomického ústavu při Karlově Univerzitě. Zasloužil se zejména o rozvoj studia proměnných hvězd a jejich pozorování u nás, napsal populární knížku "Z říše hvězd". Naproti místnímu gymnáziu (ul. Jiráskova 11) mu byla odhalena pamětní deska.

geografická poloha 15° 21′ 8″ | 50° 26′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.