Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz

Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.

geografická poloha 17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kylešovice u Opavy

Při těžbě cihlářské hlíny na severním svahu Kylešovického kopce byly 3. července 1925 objeveny čtyři železné meteority o celkové hmotnosti 14 kg. Později k nim přibyli další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Zdá se nepochybné, že se žádný z objevených meteoritů nenacházel na místě původního pádu. Všechny byly nejspíš přineseny na místo pravěkého sídliště ve starší době kamenné. Jeho obyvatelům mohly být nápadné rezavým zabarvením i hmotností a s největší pravděpodobností dlouhou dobu sloužily jako obklady ohniště. Největší exemplář (10,6 kg) je nyní uložen ve Slezském muzeu v Opavě, další v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 54′ 0″ | 49° 58′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Malé náměstí, 383 01 Prachatice

Na Malém náměstí v Prachaticích byla v roce 1970 postavena unikátní plastika slunečních hodin z mramoru (P. Příhoda, Z. Šimek), jejichž hodinové rysky od 12. do 18. hodiny jsou na samostatných sloupcích, kdežto pro 6. až 11. hodinu dopolední na jednom společném sloupu.

geografická poloha 14° 0′ 1″ | 49° 0′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zborovská, 150 00 Praha

Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.

geografická poloha 14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel. 541 211 214 | http://monoceros.muni.cz

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (zal. 1919) nabízí studium astrofyziky na bakalářské, magisterské i doktorandské úrovni. V centru pozornosti je zejména výzkum horkých hvězd a hvězdných systémů s horkými složkami, speciálně pak fyziky hvězdných atmosfér horkých hvězd, hvězdného větru hnaného zářením, chemicky pekuliárních hvězd a proměnných hvězd, včetně metodologie zpracování a interpretace pozorovacího materiálu všeho druhu. Pod Katedru teoretické fyziky a astrofyziky pak spadá i astronomická pozorovatelna na Kraví hoře (v centru Brna) vybavená reflektorem o průměru objektivu 60 centimetrů (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 16° 35′ 49″ | 49° 12′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klementinum 190, 110 00 Praha
tel. 221 663 111 | http://www.nkp.cz

Padesát metrů vysokou Astronomickou věž Klementina, která byla dostavěna roku 1722 z iniciativy rektora jezuitské university Františka Retze, zdobí socha Atlanta, držícího nebeskou sféru, s korouhvicí a zlatým Sluncem. Astronomickými a meteorologickými přístroji začala být vybavována až od poloviny 18. století (zásluhou Josefa Steplinga); pravidelná a nepřerušená řada měření teploty, atmosférického tlaku a množství dešťových srážek začala už v lednu 1775 a pokračuje dodnes. Zdi Astronomické věže zdobilo několik slunečních hodin (v celém Klementinu jsou dvě desítky slunečních hodin), dodnes se v plné kráse dochovaly jenom jedny (na východní straně).

V současnosti nejsou ve věži žádné původní astronomické přístroje, zachovaly se pouze do zdi zabudované zední kvadranty (ve druhém poschodí). Ve stejné místnosti je i malý otvor pro projekci Slunce, s nímž se určovalo místní sluneční poledne. Máváním praporem z věže pak bývalo od roku 1842 až do února roku 1926 oznamováno poledne (určované nejdříve podle Slunce, později pomocí přesných hodin), které od roku 1891 doplňoval výstřel děla na hradbách.

V roce 1918 se Klementinum stalo sídlem Státní hvězdárny (ředitel prof. František Nušl), která se ale od roku 1928 postupně stěhovala na novou observatoř v Ondřejově věnovanou státu dr. Josefem J. Fričem. Astronomové z Klementina definitivně odešli v roce 1938, dnes patří Národní knihovně.

Celý prostor Astronomické věže je zrekonstruován (2000), vybaven dobovými měřícími přístroji a zpřístupněn veřejnosti. Za pozornost stojí také dva barokní sály s freskami na téma věda a umění, včetně modelů planetárních systémů Ptolemaia, Koperníka, Tychona a Riccioliho, soubor zeměpisných a astronomických globů a kouzelný výhled na Prahu z ochozu Astronomické věže.

Autorem dvou největších glóbů v Barokním knihovním sále je Caspar Pflieger (1665-1730) – hvězdný glóbus (na jižní straně) byl dokončen zřejmě v roce 1725, inspirací mu byly atlasy Uranometria od Johanna Bayera (1603) a Uranographia od Johanna Hevelia (1690), celkem je na něm vyznačeno 61 souhvězdí, navíc jej poháněl hodinový strojek. Zeměpisný glóbus Pflieger již dokončit nestihl (chybí jižní polokoule). Glóby mají shodnou velikost – průměr 127 cm, a stojí na stejných podstavcích, prakticky jsou součástí pevně vestavěného nábytku.

Před vstupem do Astronomické věže najdete také památník prvního ředitele hvězdárny Josefa Steplinga (1716-1778). Ve sbírkách Národní knihovny se navíc ukrývá celá řada jedinečných spisů, vč. rukopisu Euklidových "Základů geometrie" z přelomu 13. a 14. století, a Bibliotheca Tychoniana – sbírky knih z pozůstalosti Tychona Brahe (včetně darů od G. Bruna a J. J. Scaligeriho s jejich osobním věnováním).

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blanická 1095, 258 01 Vlašim
tel. 317 842 390 | http://www.vas.cz | hvezdarna@vas.cz

Astronomický kroužek ve Vlašimi vznikl roku 1953, o pět let později se začalo s výstavbou hvězdárny (ot. 1961). Tu nyní provozuje Vlašimská astronomická společnost, která poskytuje astronomické informace i poradenství a podporuje spolkovou činnost. Velký ohlas mají mezioborové semináře "O mezních otázkách", pořádané od roku 1986. Od dubna do září je hvězdárna otevřena pravidelně každý pátek (květen až srpen od 21.00 h., duben, září ve 20.00). Jiné dny v týdnu a v ostatních měsících roku lze hvězdárnu navštívit jen po předchozí telefonické dohodě. V kopuli je jako hlavním přístrojem newton 300/1580, doplněný refraktorem 150/2250. K dispozici je několik menších přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se také provádí jednoduché radioastronomické pozorování Slunce. Na pozemku před hvězdárnou jsou kovové polární sluneční hodiny s větrnou korouhví.

geografická poloha 14° 53′ 41″ | 49° 41′ 31″ | 431 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Libušina třída, 623 00 Brno-Kohoutovice

Na brněnském sídlišti Kohoutovice (jihozápadní část města), na travnaté ploše nedaleko prodejny Albert, jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny s číselníkem na přibližně válcové ploše, které doplňuje kalendárium, analema a otvorový ukazatel. Vznikly v 80. letech 20. století (kovář A. Haberman).

geografická poloha 16° 32′ 24″ | 49° 11′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Nová čtvrť 240, 725 28 Ostrava-Lhotka
tel. 732 468 427 | http://max.mysteria.cz | martinvilasek@gmail.com

Soukromá pozorovatelna v Ostravě-Lhotce je příležitostně přístupná veřejnosti, její činnost je totiž zaměřena především na popularizaci astronomie. V náplni je také CCD pozorování proměnných hvězd, atmosférických jevů, hledání začínajících astronomů a přednášková činnost. K dispozici je několik dalekohledů: meniscus-cassegrain 150/2250, refraktor 80/1200 a newton 350/1800.

geografická poloha 18° 13′ 31″ | 49° 51′ 27″ | 219 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Magistrát statutárního města Brna, Nová radnice, Dominikánské náměstí 1, 602 00 Brno

Na nádvoří Nové radnice na Dominikánském náměstí v centru Brna najdete trojici slunečních hodin z roku 1728 (autor Ferdinand Čádecký), přičemž jižní ukazují čas a dvoje východní hodiny pouze dobu trvání dne a noci a vstupy Slunce do jednotlivých znamení. Na hodinách nad vstupem do dalšího nádvoří je latinský nápis s chronogramem (viz hodiny v Litomyšli) "Nebem podpírána opírajíc se o zem vytrvám", "Zde očekává moravské stavy šťastná hodina". Nová radnice byla od počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud a čeští králové zde byli přijímáni za moravská markrabata. Roku 1619 zde bylo vyhlášeno české povstání proti Habsburkům. V současné době patří Magistrátu města Brna, zasedá zde Zastupitelstvo i Rada města Brna.

geografická poloha 16° 36′ 21″ | 49° 11′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.