Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Lovecká 678, 696 32 Ždánice

V městečku Ždánice, dvacet kilometrů jižně od Vyškova, byla v roce 1965 otevřena hvězdárna (součást víceúčelového zařízení) s dvěmi kopulemi vybavenými celou řadou astronomických přístrojů (mj. refraktor 200/2400, koronograf, schmidtova fotografická komora). Později byla přistavena kopule pro malé planetárium (přístroj nebyl nikdy instalován). V průběhu desetiletí se zde konala celá řada vzdělávacích akcí zaměřených především na výuku astronomie a proměnné hvězdy. Na sklonku devadesátých let 20. století však hvězdárna zanikla a dnes ji připomíná pouze trojice kopulí.

geografická poloha 17° 2′ 16″ | 49° 3′ 57″ | 255 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
dům U zlaté labutě, Sněmovní 10, 118 00 Praha

Na domě "U zlaté labutě" ve Sněmovní ulici 10 na Malé straně jsou svislé sluneční hodiny pravděpodobně z konce 16. století.

Dům U zlaté labutě představuje jeden z nejvýznamnějších renesančních domů Malé Strany, pro měšťana Michala Lagranda jej v roce 1589 postavil Oldřich Avostalis. Jedná se o částečně opevněný renesanční dům, který nebyl nikdy ve větší míře přestavěn a barokizován, takže si zachoval stylovou čistotu.

geografická poloha 14° 24′ 15″ | 50° 5′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Červená hora

Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou
tel. 385 772 302 | http://www.tnv.cz

V Městském muzeum v Týně nad Vltavou je výstava vltavínů nalezených v různých jihočeských lokalitách a pro srovnání také vltavíny moravské či tektity z celého světa, horniny natavené při dopadu meteoritů, typy sedimentů, v nichž se vltavíny nacházejí, nejstarší popsané exponáty a řadu dalších informací. Velmi zajímavou částí expozice je panel, ve kterém jsou vltavíny uspořádány podle nalezišť v jižních Čechách. Návštěvník zde může z jedné strany vidět v dopadajícím světle jejich tvary a charakteristickou skulptaci, ze druhé strany jsou v procházejícím světle velmi dobře patrné barvené odstíny jednotlivých vzorků. Nezapomnělo se ani na ukázky šperkařského zpracování vltavínů. Expozice se rozsahem řadí k největším v České republice.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 49° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Týně, 512 63 Rovensko pod Troskami

Na pilíři kostela sv. Václava v Rovensku pod Troskami (nedaleko Turnova) jsou velmi staré sluneční hodiny, snad dokonce z 15. století. Ke kostelu patří dřevěná zvonice s tzv. rebelantskými zvony, které jsou obrácené, tak že jejich srdce směřuje vzhůru. V dolní části zvonice si lze prohlédnout tzv. morovou rakev s nosítky.

geografická poloha 15° 15′ 31″ | 50° 32′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pivovarská ulice, 267 53 Žebrák
tel. 602 530 515 | http://www.hvezdarnazebrak.wz.cz | hvezdarnazebrak@centrum.cz

Už od roku 1954 září na jižním okraji města Žebrák stříbrná kopule hvězdárny. Přesně o 50 let později obnovilo její činnost Sdružení Hvězdárna Žebrák. Probíhají zde astronomická pozorování pro veřejnost, výstavy, přednášky, multimediální programy, astronomický kroužek pro mládež, pořady pro školy… V kopuli o průměru 5,5 metru se ukrývají dva dalekohledy typu newton o průměru objektivu 35 cm a 10 cm. Druhý z nich je přizpůsoben ke sledování Slunce. Oba jsou umístěny na speciální montáží, která je kopií vidlice amerického Haleova pětimetrového dalekohledu na Mt. Palomar. K dispozici je i několik přenosných přístrojů. Z hvězdárny je krásný výhled na historické památky Žebrák a Točník. Informace o otvírací době hledejte na Internetu, zpravodaji hvězdárny a nebo si je ověřte telefonicky.

geografická poloha 13° 53′ 55″ | 49° 52′ 25″ | 370 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Prvního Pluku 17, 186 00 Praha
tel. 420 224 918 288 | http://www.czechspace.cz/ | info@czechspace.cz

Česká kosmická kancelář (CSO – Czech Space Office) je nezisková organizace, která se již od založení v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit a zároveň působí jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky.

Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost.

geografická poloha 14° 26′ 31″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://www.hvezdarna.cz

Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.

geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, 169 00 Praha

V místech dnešního Gymnázia Jana Keplera stával domům po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, ve kterém krátce pobýval jak Tycho Brahe, tak Johannes Kepler. Dům byl zbořen v polovině 17. století, avšak jeho existenci potvrdily archeologické vykopávky počátkem 20. století. Dnes zde stojí sousoší obou astronomů (Brahe drží v ruce sextant, Kepler svitek listin) od J. Vajce a V. Pýchy vztyčené v roce 1984. Podrobněji o obou astronomech v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 23′ 17″ | 50° 5′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ondřejov 244, 251 62 Ondřejov
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/

Geodetická observatoř Pecný je pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Její provoz byl v těsné blízkosti Astronomického ústavu v Ondřejově na vrcholu Pecný (546 m n. m.) zahájen v roce 1957. Dnes je geodetickou stanicí včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Na observatoři se provádí zejména nepřetržité sledování sítě GPS, změn vertikální složky tíhového zrychlení, taktéž je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země. Součástí observatoře je i areál Geodetické observatoře Skalka (1 km severovýchodně Pecný).

geografická poloha 14° 47′ 13″ | 49° 54′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.