Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
687 06 Velehrad

Na klášterní budově na Velehradě, nedaleko Uherského Hradiště jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. Pocházejí snad z konce 19. století. Velehrad je známým duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Už od středověku je také spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše (9. století).

geografická poloha 17° 23′ 45″ | 49° 6′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí T. G. Masaryka, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Ve Dvoře Králové nad Labem, na staré renesanční radnici, na náměstí T. G. Masaryka jsou barokní sluneční hodiny Jana Engelbrechta z roku 1797. Jejich číselník byl obnoven podle fotografií v roce 2002. Ve třicátých letech 19. století na radnici sídlil soud, proto nese průčelí budovy latinský nápis: "Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné."

geografická poloha 15° 48′ 49″ | 50° 25′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Strahovské nádvoří 1, 118 00 Praha 1
http://www.strahovskyklaster.cz

Strahovský patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě (zal. 1143). V knihovním sále, dnes označovaném jako Teologický (postaven 1679), je uloženo přes 18 tisíc svazků, přičemž celá severní stěna je zaplněna výhradně různými vydáními Bible či jejích částí v mnoha jazycích. Po obou stranách Teologického sálu stojí řady glóbů, jak zemských, tak astronomických.

Některé z nich jsou z dílny rotterdamské rodiny Blaeu, která se v 16. a 17. století specializovala na výrobu map, atlasů a glóbů. Na jednom z globů je vyznačena jedna z prvních známých proměnných hvězd P Cygni, Doslova je zde uvedeno: "Nová hvězda v Labuti, kterou jsem poprvé sledoval 8. srpna 1600, kdy měla 3. velikost. Určil jsem její polohu ... z měření vůči Veze a Albireu. I když v této pozici nadále setrvala, nyní není jasnější než pět magnitud."

Ve spojovací chodbě a kabinetu kuriozit jsou v klášteru vystaveny různé sbírky, včetně pozůstatků vyhynulého ptáka blbouna nejapného. V tzv. Filozofickém sále je 42 tisíc svazků (astronomie, matematika, historie, filologie a další). Mezi nejcennější památky patří kodex ze 14. století označovaný jako DA II 13, na jehož úvodních stránkách je rukopis "Catalogus stellarum fixatorum" od arabského učence Al-Súfiho (9. stol. n. l.), jendoho z prvních katalogů a atlasů hvězd.

Jižní stěnu nádvoří strahovského kláštera zdobí hned šestery sluneční hodiny.

geografická poloha 14° 23′ 23″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Potůčky

V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).

geografická poloha 12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vřídelní kolonáda, 360 01 Karlovy Vary

V Karlových Varech na Vřídelní kolonádě jsou analematické hodiny z roku 2005 – v podobě uměleckého díla z bronzu a kamene, navíc upravené pro vozíčkáře (zhotovitel V. Kouba a J. Truhlář).

geografická poloha 12° 52′ 55″ | 50° 13′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klášter Zlatá Koruna, 381 01 Český Krumlov
http://www.zlatakoruna.cz

Klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova na ostrohu obtékaném řekou Vltavou. V září 1263 jej založil sám Přemysl Otakar II., jenž mu daroval údajný trn z Kristovy koruny (získaný od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a stal se majetkem rodu Schwarzenberků. V areálu kláštera (dnes muzeum) je hned deset různých slunečních hodin (největší koncentrace po pražském Klementinu), některé pocházejí až z 15. století. Ty nejstarší hledejte na kamenné zídce vpravo vedle vchodu. Za zmínku stojí i sluneční hodiny z počátku 19. století na portálu bývalé klášterní sýpky.

geografická poloha 14° 22′ 17″ | 48° 51′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Vodárny 56, 39181 Veselí nad Lužnicí
tel. 381 581 293 | lhejna@volny.cz

Soukromá pozorovatelna ve Veselí nad Lužnicí je tvořena dřevěným pavilonem s odsuvnou střechou. Dokončena byla na jaře 2002, v srpnu téhož roku ji poničila povodeň, do provozu byla opět uvedena v květnu 2004. Hvězdárna je vybavena dvěma refraktory pro pozorování Slunce (120/1000 na sluneční fotosféru, 80/400 pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H_alfa). Oba jsou vybaveny CCD kamerami, které lze podle potřeby zaměnit za klasické fotografické komory. K dispozici je také několik přenosných dalekohledů. Vybavení pozorovatelny je využíváno zejména pro sledování různých projevů sluneční aktivity a příležitostná pozorování vybraných objektů sluneční soustavy a vzdáleného vesmíru. Pro veřejnost je pozorovatelna přístupná po předběžné dohodě prakticky kdykoliv.

geografická poloha 14° 42′ 30″ | 49° 11′ 6″ | 409 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://www.hvezdarna.cz

Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.

Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.

geografická poloha 16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Morávka

Krátce po poledni 6. května 2000 byl na denní obloze několika tisíci lidmi z velké části střední Evropy sledován jasný meteor, jehož průlet se shodou náhod podařilo ze tří různých míst zaznamenat i videokamerou. Událost sledovaly také americké umělé družice, zvukový doprovod zachytily i seismografy.

V okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech se nakonec zřítilo nejméně dvě stě kilogramů kamenných meteoritů (chondritů), z nichž se dosud podařilo nalézt sedm exemplářů. První objevený meteorit (0,2 kg) dopadl jen těsně vedle dvou hrajících si děvčat. Díky komplexnímu sledování ze Země i ze špionážních družic jde o historicky vůbec nejlépe
dokumentovaný pád meteoritu. První tři z nalezených meteoritů jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze, další skončily v rukou soukromníků.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 18° 32′ 0″ | 49° 36′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/

Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.

geografická poloha 13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.