Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz

Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.

geografická poloha 14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámek 49, 294 71 Benátky nad Jizerou
tel. 326 316 682 | http://www.benatky.cz/muzeum

Za vlády císaře Rudolfa II. pobýval v první polovině roku 1600 v zámku v Benátkách nad Jizerou dánský astronom Tycho Brahe (1546-1601). Právě zde poprvé došlo k unikátnímu setkání: nejlepší pozorovatel dané epochy, tj. Tycho Brahe, začal osobně spolupracovat s nejlepším teoretikem, tj. Johannesem Keplerem. I když se zde uvažovalo o vybudování hvězdárny, oba astronomové záhy přesídlili do Prahy. Krátký pobyt Tychona Brahe na zámku přibližuje stálá expozice se zachovaným "Benáteckým poledníkem" (náhodně nalezen při novodobé opravě místnosti), jenž vyměřil sám slavný pozorovatel (14º 59´ 34").

geografická poloha 14° 49′ 22″ | 50° 17′ 27″ | 210 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí, 256 01 Benešov

Na bývalé piaristické koleji (zal. počátkem 18. století) s chrámem sv. Anny na benešovském Masarykově náměstí jsou troje zachovalé sluneční hodiny z poloviny 18. století (východní, jižní a západní nádvoří). Podobné sluneční hodiny bývaly ve většině obdobných klášterů.

geografická poloha 14° 41′ 20″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko

Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/

Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.

geografická poloha 16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm

Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.

geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Zahradách, 250 01 Brandýs nad Labem

V Brandýse nad Labem na zahradě rodinného domu v ulici Na Nižším hrádku (poblíž Masarykova náměstí) postavil roku 1927 svoji soukromou hvězdárnu s meteorologickou stanicí (měří se dodnes) jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století Antonín Bečvář (1901-1965). Hlavním přístrojem byl reflektor typu newton o průměru objektivu 22 cm, doplněný dvěma fotografickými komorami (dnes na Hvězdárně v Úpici). Ve zdejší pozorovatelně se sledovaly i meteory, Slunce a další astronomické jevy. Hvězdárna po smrti Antonína Bečváře zanikla a připomíná ji pouze kopule a pamětní deska.

Antonín Bečvář se zasloužil o výstavbu observatoře na Sklanatém Plese (vč. její záchrany na sklonku druhé světové války), jako první ředitel zásadně ovlivnil její odborný program zaměřený na studium Slunce, komet a meteorických rojů. Celosvětově se proslavil ucelenou řadou atlasů noční oblohy, od fotografického až po výjimečné kartografické práce – Atlas Coeli, Atlas Eclipticalis, Borealis a Australis, které neměly po celou druhou polovinu 20. století konkurenci. Na sklonku života byl bohužel perzekvován komunistickou mocí a jeho význam byl po dlouhé desetiletí značně potlačován. Je jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Bečvář (na odvrácené straně) má průměr 67 km a nachází se v blízkosti nápadného kráteru Necho obklopeného soustavou světlých paprsků.

geografická poloha 14° 39′ 37″ | 50° 11′ 23″ | 180 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Magistrát statutárního města Brna, Nová radnice, Dominikánské náměstí 1, 602 00 Brno

Na nádvoří Nové radnice na Dominikánském náměstí v centru Brna najdete trojici slunečních hodin z roku 1728 (autor Ferdinand Čádecký), přičemž jižní ukazují čas a dvoje východní hodiny pouze dobu trvání dne a noci a vstupy Slunce do jednotlivých znamení. Na hodinách nad vstupem do dalšího nádvoří je latinský nápis s chronogramem (viz hodiny v Litomyšli) "Nebem podpírána opírajíc se o zem vytrvám", "Zde očekává moravské stavy šťastná hodina". Nová radnice byla od počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud a čeští králové zde byli přijímáni za moravská markrabata. Roku 1619 zde bylo vyhlášeno české povstání proti Habsburkům. V současné době patří Magistrátu města Brna, zasedá zde Zastupitelstvo i Rada města Brna.

geografická poloha 16° 36′ 21″ | 49° 11′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://www.hvezdarna.cz

Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.

geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Zámecká, 643 00 Brno-Chrlice

V Chrlicích na jihovýchodním okraji Brna se narodil významný experimentální fyzik 19. století Ernst Mach (1838-1916). Většinu vědecké kariéry prožil na německé části Karlovy univerzity v Praze (byl mj. rektorem). Je po něm pojmenována ulice v Brně-Chrlicích, na zámečku v Chrlicích, kde je dnes Ústav sociální péče pro slabozraké, připomíná pamětní deska místo jeho narození. Pamětní plaketu má i v Praze (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 16° 39′ 8″ | 49° 8′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Brno

Instantní astronomické noviny (zkr. IAN) vznikly 9. října 1997 na brněnské hvězdárně jako pokračovatel internetových stránek Instantní Bílý trpaslík, zpravodaje společnosti Amatérská prohlídka oblohy.

V pravěku českého internetu představovaly nové médium, kterým chtěl spolek nadšenců seznamovat veřejnost s novinkami z astronomie a kosmonautiky. V IAN jste nalezli kromě novinek, také rozhovory, multimediální překvapení, systém alertů na mobilní telefon (v případě polárních září nebo jiných výjimečných událostí), záznamy přednášek, galerii krásných astronomických snímků a mnohé další informace.

V průběhu let se na stránkách Instantních astronomických novin v průměru pravidelně objevovaly tři stovky článků ročně, které si přečetlo několik tisíc čtenářů nejen z České republiky, ale také ze Slovenska a vůbec jakéhokoli místa, kde se nacházejí česky mluvící astronomičtí nadšenci.

Instantní astronomické noviny zanikly někdy v průběhu roku 2009.

geografická poloha 16° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://www.hvezdarna.cz

Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.

Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.

geografická poloha 16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel. 541 211 214 | http://monoceros.muni.cz

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (zal. 1919) nabízí studium astrofyziky na bakalářské, magisterské i doktorandské úrovni. V centru pozornosti je zejména výzkum horkých hvězd a hvězdných systémů s horkými složkami, speciálně pak fyziky hvězdných atmosfér horkých hvězd, hvězdného větru hnaného zářením, chemicky pekuliárních hvězd a proměnných hvězd, včetně metodologie zpracování a interpretace pozorovacího materiálu všeho druhu. Pod Katedru teoretické fyziky a astrofyziky pak spadá i astronomická pozorovatelna na Kraví hoře (v centru Brna) vybavená reflektorem o průměru objektivu 60 centimetrů (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 16° 35′ 49″ | 49° 12′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zelný trh 6,659 37 Brno
tel. 542 321 205 | http://www.mzm.cz | mzm@mzm.cz

V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně je expozice "Svět nerostů", která seznamuje s nerosty a horninami s důrazem na mineralogicko-petrografické poměry Moravy a Slezska. V závěru jsou systematicky řazeny nerosty a horniny včetně vltavínů a meteoritů. Moravské zemské muzeum je druhá největší a zároveň nejstarší muzejní instituce v České republice, založeno bylo v červenci roku 1817 císařským dekretem Františka I. Ve sbírkách uchovává přes 6 milionů předmětů z oborů přírodních a společenských věd.

geografická poloha 16° 36′ 33″ | 49° 11′ 31″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mendlovo náměstí 1a, 603 00 Brno
tel. 543 424 043 | http://www.mendel-museum.org | info@mendel-museum.org

Astronomickými pozorováními se v Brně zabýval také Johann Gregor Mendel (1822-1884), botanik a jeden ze zakladatelů genetiky. Kromě známých experimentů s křížením rostlin se po zvolení za opata kláštera na Starém Brně zabýval také meteorologickými pozorováními. To jej v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století přivedlo ke sledování slunečních skvrn, kterým zcela mylně přičítal zásadní vliv na počasí. Bohužel většina jeho kreseb povrchu Slunce se ztratila, v Mendlově muzeu - Muzeu genetiky však dodnes uchovávají jeho jednoduchý zradlový dalekohled (stále funkční) a některé meteorologické přístroje.

Johann Gregor Mendel je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Mendel (na odvrácené straně) má průměr 138 km a nachází se v blízkosti velké impaktní struktury Mendel-Rydberg, objevené až na základě výškových měření sondy Lunar Prospector v roce 1998.

geografická poloha 16° 35′ 38″ | 49° 11′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 3, 616 00 Brno
http://www.physics.muni.cz/mb

Pozorovatelna Masarykovy univerzity byla vybudována spolu s první částí Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v padesátých letech 20. století, dnes je spravována Katedrou teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty (Kotlářská 2, 616 00 Brno). Vybavená je reflektorem 600/2780 (až do vybudování "dvoumetru" v Onřejově se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu), původní fotoelektrický fotometr byl na sklonku 20. století nahrazen výkonnější CCD kamerou. Hlavním pozorovacím programem je fotometrie aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov a supernov. Přístroj využívají jak pracovníci univerzity, tak studenti Přírodovědecké fakulty. Pozorovatelna není běžně přístupná veřejnosti.

geografická poloha 16° 35′ 0″ | 49° 12′ 16″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Libušina třída, 623 00 Brno-Kohoutovice

Na brněnském sídlišti Kohoutovice (jihozápadní část města), na travnaté ploše nedaleko prodejny Albert, jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny s číselníkem na přibližně válcové ploše, které doplňuje kalendárium, analema a otvorový ukazatel. Vznikly v 80. letech 20. století (kovář A. Haberman).

geografická poloha 16° 32′ 24″ | 49° 11′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz

Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.

geografická poloha 17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.