Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Sazovice

V podvečer 28. června 1934 byl několika svědky pozorován dopad malého kamenného meteoritu (chondritu) do řepného pole na okraji Sazovic, severozápadně od Zlína. Tři pozorovatelé byli od místa vzdáleni jen několik desítek metrů. V místě dopadu byla objevena malá jamka a v hloubce půl metru kámen o rozměru 9x7x5 cm s hmotností 412 gramů. Meteorit byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně, kde je dosud.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 34′ 0″ | 49° 14′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
 
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz

Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Sedlčany

V roce 1900 byl nedaleko Sedlčan, jihozápadně od Benešova u Prahy, vyorán malý železný meteorit (20 g). Podle vzhledu se odhaduje, že v půdě ležel poměrně dlouhou dobu, zřejmě několik staletí.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz

Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.

geografická poloha 14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Tomáše Bati, 391 01 Sezimovo Ústí II

Dominantou náměstí Tomáše Bati v Sezimově Ústí, které bylo rozsáhle rekonstruováno v roce 2005, jsou jedny z největších slunečních hodin v České republice (19x20 m). Ukazatel představuje žulová koule ve výšce 4 metry, kterou nese socha Strážce času. Hodiny ukazují čas, slunovraty a rovnodennost. Autorem sochy jsou Lukáš a Zdeněk Kmochovi z Pelhřimova, autorem hodin Alena Kalinová.

geografická poloha 14° 42′ 2″ | 49° 22′ 41″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Nosačická 1713, 274 01 Slaný
tel. 312 525 730 | http://www.volny.cz/hvezdarna | hvezdarna@volny.cz

Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.

Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.

geografická poloha 14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
341 01 Slatina

Ve Slatině nedaleko Klatov je u žulového lomu umístěn balvan, na kterém jsou sluneční hodiny ukazující čas zbývající do západu Slunce (rok vzniku 2004).

geografická poloha 13° 11′ 0″ | 49° 27′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
kostel sv. Ducha

Na kamenných zdech poutního kostela svatého Ducha ve Slavonicích jsou vyznačeny troje sluneční hodiny, které pravděpodobně pocházejí z patnáctého století.

geografická poloha 15° 20′ 28″ | 49° 0′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Skalní hrad Sloup, 471 52 Sloup v Čechách
http://www.hradsloup.cz/

Na skále hradu Sloup poblíž Nového Boru jsou namalovány sluneční hodiny z roku 1752, doplněné německým nápisem "Es ziehet die unwiederruflidte zeiht dahin". Jejich autorem je malíř Václav Rincholin. Na skalní plošině ve výšce 35 metrů dále najdete lesík, jeskyně, domy, kostel, zahrady, uličky... Vše většinou z konce 17. a počátku 18. století.

geografická poloha 14° 34′ 51″ | 50° 44′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stará Bělá

Poblíž Staré Bělé, jihozápadně od Ostravy, byl v polovině 19. století vyorán železný meteorit o hmotnosti 3,9 kg. Půl století byl uchováván jako rodinná kuriozita, pravá podstata byla rozpoznána až v roce 1898. K pádu došlo nejpozději v polovině 18. století, možná i dříve. Drtivá část meteoritu je nyní uchována v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 18° 15′ 0″ | 49° 46′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stonařov

Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo 200 až 300 vzácných meteoritů, tzv. achondritů. Událost doprovázel ohnivý kužel na obloze, zvukové efekty a také silná mlha. Jeden meteorit dopadl v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí ve Stonařově. Celkem byla zasažena oblast o průměru asi 8 km, úhrnná hmotnost meteoritů se odhaduje na více než 50 kg, většina z nich ale dosahovala velikosti vlašského ořechu. Největší exempláře (až 6,3 kg) vlastní Muzeum přírodní historie ve Vídni, v českých sbírkách je najdete například v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 15° 34′ 0″ | 49° 17′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
538 63 Stradouň 71
b.ruprecht@seznam.cz

Kopule soukromé hvězdárny je viditelná ze silnice spojující město Chrudim s Vysokým Mýtem. Dalekohled refraktor 130/1800 je používán k fotografování a kreslení Měsíce i planet. Návštěva možná po předchozí domluvě.

geografická poloha 16° 3′ 9″ | 49° 58′ 13″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
hrad Strakonice, 386 01 Strakonice

Nad hlavním vchodem do strakonického hradu (zal. 12. století) jsou sluneční hodiny z roku 1834 s výjimečně dlouhým nápisem: "Hle, zde viz kolik hodin jest. Že my nikdy nelžem, to pravda jest. A že my stále jsme, to také dobře víš, a až všechno toto lidstvo zhyne, nás tu ještě zříš. Nás spravuje ten, bez něhož hyne každý květ a až ten pomine, pak nebude už žádný svět."

Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.

geografická poloha 13° 54′ 3″ | 49° 15′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
251 63 Strančice

U vlakového nádraží ve Strančicích nedaleko Říčan jsou od roku 1977 instalovány velké polární prstencové hodiny (zhotovil Karel Hůlka).

geografická poloha 14° 40′ 40″ | 49° 56′ 59″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
431 45 Březno

V Lipětíně na Mostecku a také ve Střezově na Chomutovsku pravděpodobně žili potomci dánského astronoma Tychona Brahe. První místo však díky těžbě hnědého uhlí již neexistuje.

geografická poloha 13° 26′ 13″ | 50° 23′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svratouch

U Svratouchu (736 m n. m.) ve Žďárských vrších, mezi Svitavami a Žďárem nad Sázavou, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 16° 2′ 0″ | 49° 44′ 0″ | 736 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.