Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Nerudova 7, 350 40 Cheb
tel. 739 322 319 | http://www.gymcheb.cz | gymcheb@gymcheb.cz

V nově vybudovaném areálu gymnázia se našlo místo i pro menší školní hvězdárnu s dalekohledem o průměru objektivu 30 cm, která je za výjimečných úkazů přístupná i veřejnosti.

Od října 2012 je zde v provozu školní planetárium (repasovaný přístroj Goto Venus), které bylo vybudováno v rámci projektu Zřízení Česko-německého jazykového a komunikačního centra na gymnáziích Oelsnitz a Cheb. Multimediální audiovizuální (Hvězdný) sál umožňuje nejmodernější druhy projekce, včetně nejnázornějších animací pomocí projektoru malého planetária.

geografická poloha 12° 21′ 43″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
273 24 Velvary
http://www.chrzin.cz/

Na hřbitově u zdi kostela sv. Klimenta je hrob s pamětní deskou Antonína Strnada (1746-1799), jednoho z prvních ředitelů pražské hvězdárny v Klementinu a zakladatele tamní systematické řady meteorologických měření. Pod jeho vedením byl opraven dlouho nefunkční Staroměstský orloj, jenž tak nejspíš unikl likvidaci. Antonín Strnad zemřel 23. září 1799 na tuberkulózu na zámku Kinských v blízké Sazené u Velvar.

geografická poloha 14° 16′ 17″ | 50° 17′ 47″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Antonín Pavlíček, Zahradní 155, 747 24 Chuchelná
tel. 737 537 738

Soukromou pozorovatelnu bratří Pavlíčků v Chuchelné tvoří kopule o průměr 2,2 metru. K dispozici jsou refraktory 75/1000 a 105/1550, newtony 150/1000 a 200/1370. Návštěvy možné pouze po předchozí domluvě.

geografická poloha 18° 6′ 45″ | 49° 59′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Churáňov

Na šumavském vrcholu Churáňov (1119 m n. m.) se nachází jedna ze stanic české části Evropské bolidové sítě.

Základy tohoto unikátního vědeckého projektu byly položeny v padesátých letech 20. století Zdeňkem Ceplechou, pravidelné vícestaniční monitorování oblohy probíhá od podzimu roku 1963 až dodnes. Během čtyř desetiletí provozu prošel celý systém řadou významných změn, včetně geografického rozmístění, technického vybavení (ručně ovládané kamery jsou nahrazovány automatickými) i celkové organizace.

Českou část Evropské bolidové sítě provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, slovenskou Astronomický ústav Slovenské Akademie věd a zbývající (ne tak technologicky vyspělou) berlínský DLR - Institute of Planetary Exploration, spolu s řadou nejrůznějších amatérů.

Fotografické monitorování noční oblohy je jedinou možností, jak sledovat a analyzovat přelety velmi jasných meteorů (tzv. bolidů), event. hledat zbytky těles, které tyto podivuhodné události způsobily. Bolidová síť navíc poskytuje statistická data o množství hmoty, které na Zemi přitéká z meziplanetárního prostoru, a také unikátní údaje o dynamice průletu kamenných a kovových těles zemskou atmosférou hypersonickou rychlostí. Jedním z velmi zajímavých "úlovku" této sítě je např. meteorit, který se podařilo v dubnu 2002 nalézt poblíž světoznámého zámku Neuschwanstein(spolu s kompletní dokumentací letu zemskou atmosférou i prostorem sluneční soustavy).

Česká část Evropské bolidové sítě sestává z deseti autonomních, sofistikovaných observatoří, které jsou umístěny v Kunžaku, na Růžové, Churáňově, Svratouchu, Polomu, Přimdě, Veselí nad Moravou, Červené hoře, Lysé hoře a v Ondřejově. Každá je vybavena speciální fotografickou kamerou, jež za příhodných podmínek snímá celou viditelnou oblohu (bez pointace na hvězdy). Součástí těchto automatických bolidových kamer jsou jednoduché meteorologické stanice (poznají, že je nad pozorovacím stanovištěm vhodné počasí pro pozorování), speciální senzory monitorující přelety jasných těles a dokonce i detektory zvuku – velmi jasné meteory totiž mohou doprovázet nejrůznější akustické projevy. Tyto bolidové observatoře prostřednictvím Internetu komunikují s ústředím na Astronomickém ústavu v Ondřejově a bez zásahu člověka mohou pracovat až sedm týdnu (poté je potřeba provést výměnu zásobníku s exponovanými filmy).

Síť doplňuje dvojice tzv. pointovaných kamer (Ondřejov, Churáňov) a na domovské základně v Ondřejově i speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů.

Spolu s kamerami na území Slovenska, Německa, Belgie, Švýcarska a Rakouska dosahuje plocha Evropské bolidové sítě jednoho milionu kilometru čtverečních. Každoročně se pořídí kolem deseti tisíc záběru, s celkovou délkou pozorování asi 1200 hodin a kamery uloví přibližně padesát velmi jasných meteoru.

V minulosti byly podobné soustavy provozovány ještě ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 2005, na základě společné iniciativy anglických, českých a australských vědců, vznikla nová bolidová sít na území jihozápadní Austrálie, která pracuje plně autonomně a je založena na stejných automatických bolidových observatořích jako česká bolidová sít. Evropská bolidová síť, resp. její česká část, však jako jediná bez přestávky loví výjimečné meteory už čtyři desetiletí. Tím se radí mezi unikáty světové astronomie.

geografická poloha 13° 37′ 0″ | 49° 4′ 0″ | 1119 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.