 |
Zöllnerweg 12, D-02689 Sohland / Spree
tel. 49 (0) 359 3 63 72 70 | http://www.sternwarte-sohland.de | mail@sternwarte-sohland.de
tel. 49 (0) 359 3 63 72 70 | http://www.sternwarte-sohland.de | mail@sternwarte-sohland.de
Hvězdárna u hranic s Českou republikou s několika menšími dalekohledy.
geografická poloha
14° 23′ 16″ | 51° 1′ 34″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Schuhmeierstraße 1, A-3100 St. Pölten
tel. 43 (0) 2742 88 24 92 | http://www.noe-sternwarte.at | office@teleskope.at
tel. 43 (0) 2742 88 24 92 | http://www.noe-sternwarte.at | office@teleskope.at
Malá hvězdárna (kopule 4,5 m) v překrásném prostředí úbočí Alp, vybavená řadou astronomických přístrojů, vč. reflektroru 400/3200. Běžně otevřená i pro veřejnost.
geografická poloha
15° 45′ 22″ | 48° 5′ 17″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
538 63 Stradouň 71
b.ruprecht@seznam.cz
b.ruprecht@seznam.cz
Kopule soukromé hvězdárny je viditelná ze silnice spojující město Chrudim s Vysokým Mýtem. Dalekohled refraktor 130/1800 je používán k fotografování a kreslení Měsíce i planet. Návštěva možná po předchozí domluvě.
geografická poloha
16° 3′ 9″ | 49° 58′ 13″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jiráskova 1775, 390 01 Tábor
tel. 381 254 469
tel. 381 254 469
Táborská hvězdárna je po Štefánikově (1922) a českobudějovické hvězdárně (1937) třetí nejstarší institucí tohoto druhu v českých zemích. Otevřena byla již roku 1937. Po celou dobu sdružovala zájemce o astronomii, organizovala kurzy i přednášky pro školy a samozřejmě i veřejná pozorování večerní oblohy. Pod kopulí o průměru 3,5 metru se ukrývá dalekohled typu meniskus-cassegrain 150/2250 s několika menšími přístroji. Hvězdárna je veřejnosti přístupná vždy v pondělí (8 až 17 hodin) a ve čtvrtek (od 16 hodin do pozdního večera). Jelikož je součástí budovy Městské knihovny (zavírá se v 18 hodin), je nutné návštěvu sjednat telefonicky. Větší skupiny mohou po předchozí dohodě hvězdárnu navštívit i v jinou dobu.
geografická poloha
14° 40′ 4″ | 49° 24′ 48″ | 460 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
403 38 Telnice
V Telnici (část obce Liboňov) byla v letech 1929 až 1945 hvězdárna Spolku přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze. Z chátrající budovy se později stala soukromá chata.
geografická poloha
13° 57′ 37″ | 50° 43′ 41″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz
Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.
Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.
Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.
Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.
Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.
geografická poloha
13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Großenseeser Straße, D-95643 Tirschenreuth
tel. 49 (0) 175 6 10 26 66 | http://www.sternwarte-tirschenreuth.de
tel. 49 (0) 175 6 10 26 66 | http://www.sternwarte-tirschenreuth.de
Malá hvězdárna Tirschenreuth disponuje několika menšími dalekohledy.
geografická poloha
12° 20′ 6″ | 49° 52′ 46″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
ul. Kopernika 15 i 17
V polské Toruni se roku 1473 narodil snad nejslavnější polský astronom, Mikuláš Koperník (1473-1543). Astronomii a matematiku studoval nejdříve v Krakově, později pak na několika univerzitách v Itálii, kde se navíc zaměřil na církevní právo a medicínu. V roce 1512 se natrvalo přestěhoval zpět do Polska a jako kanovník žil ve Fromborku, malém rybářském městečku u Baltického moře, v němž se staral o klášterní hospodářství a především o malou hvězdárnu. Ve Fromborku (http://www.frombork.art.pl/) je dnes velké Koperníkovo muzeum, planetárium i hvězdárna.
Tamní pozorování, ale především teoretické úvahy, dovedly Koperníka k řadě velmi pozoruhodných názorů. Oproti zažitým dogmatům soudil, že se Země otáčí kolem své osy a tvrdil, že heliocentrická soustava jednodušeji vysvětluje pohyb planet po hvězdné obloze. Rozhodujícím se nakonec stalo rozsáhlé dílo "O obězích nebeských sfér", které bylo vytištěno krátce před Koperníkovou smrtí v roce 1543. Koperník správně uvedl, že se hvězdy nehýbou, nýbrž že Země vykonává hned tři pohyby: otáčí se kolem své osy, obíhá kolem Slunce a vykonává i tzv. precesní pohyb. Dále uvedl, že Země je jednou z planet a že všechny planety obíhají kolem Slunce.
Přestože se tyto závěry považují za zásadní převrat nejen ve vývoji astronomie, ale vědy vůbec, přesnost předpovědi poloh jednotlivých planet na obloze se v Koperníkově teorii příliš nelišila od starší (mylné) Ptolemaiovy. Tento problém se podařilo vyřešit až Johannesi Keplerovi na počátku sedmnáctého století. Koperník se však pravé podstatě věcí přiblížil mnohem více než všichni ostatní. Zatímco Ptolemaius nedokázal nic jiného než předpovídat polohy planet na obloze, Koperník je viděl jako tělesa v prostoru a mohl tedy uvažovat o jejich trojrozměrném uspořádání...
V době svého vzniku nevzbudilo Koperníkovo dílo nijak veliký rozruch. "O obězích nebeských sfér" bylo věnováno tehdejšímu papeži Pavlovi III. a heliocentrický systém byl prezentován pouze jako matematická hypotéza, která nemá žádnou souvislost se skutečnou podobou vesmíru. Na tzv. index zakázaných knih, které ohrožovaly samu podstatu katolické církve, se spis dostal až v roce 1616 zásluhou Galilea Galileiho, jehož dílo argumentovalo ve prospěch Koperníkových názorů a značně jej tak zpopularizovalo. Na ostudném seznamu pak "Oběhy nebeských sfér" setrvaly až do roku 1835.
Tamní pozorování, ale především teoretické úvahy, dovedly Koperníka k řadě velmi pozoruhodných názorů. Oproti zažitým dogmatům soudil, že se Země otáčí kolem své osy a tvrdil, že heliocentrická soustava jednodušeji vysvětluje pohyb planet po hvězdné obloze. Rozhodujícím se nakonec stalo rozsáhlé dílo "O obězích nebeských sfér", které bylo vytištěno krátce před Koperníkovou smrtí v roce 1543. Koperník správně uvedl, že se hvězdy nehýbou, nýbrž že Země vykonává hned tři pohyby: otáčí se kolem své osy, obíhá kolem Slunce a vykonává i tzv. precesní pohyb. Dále uvedl, že Země je jednou z planet a že všechny planety obíhají kolem Slunce.
Přestože se tyto závěry považují za zásadní převrat nejen ve vývoji astronomie, ale vědy vůbec, přesnost předpovědi poloh jednotlivých planet na obloze se v Koperníkově teorii příliš nelišila od starší (mylné) Ptolemaiovy. Tento problém se podařilo vyřešit až Johannesi Keplerovi na počátku sedmnáctého století. Koperník se však pravé podstatě věcí přiblížil mnohem více než všichni ostatní. Zatímco Ptolemaius nedokázal nic jiného než předpovídat polohy planet na obloze, Koperník je viděl jako tělesa v prostoru a mohl tedy uvažovat o jejich trojrozměrném uspořádání...
V době svého vzniku nevzbudilo Koperníkovo dílo nijak veliký rozruch. "O obězích nebeských sfér" bylo věnováno tehdejšímu papeži Pavlovi III. a heliocentrický systém byl prezentován pouze jako matematická hypotéza, která nemá žádnou souvislost se skutečnou podobou vesmíru. Na tzv. index zakázaných knih, které ohrožovaly samu podstatu katolické církve, se spis dostal až v roce 1616 zásluhou Galilea Galileiho, jehož dílo argumentovalo ve prospěch Koperníkových názorů a značně jej tak zpopularizovalo. Na ostudném seznamu pak "Oběhy nebeských sfér" setrvaly až do roku 1835.
geografická poloha
18° 36′ 56″ | 53° 1′ 34″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna
Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.
geografická poloha
15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Havlíčkova, 739 61 Třinec
Hvězdárna v Třinci – postavená počátkem 60. letech 20. století poblíž náměstí Míru pod patronací místních železáren, byla vybavena několika astronomickými dalekohledy domácí výroby, např. refraktorem 200/3000, dobsonem 300/1500. O současném stavu pozorovatelny a přístupnosti veřejnosti není nic známo.
geografická poloha
18° 40′ 5″ | 49° 40′ 39″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 77, 511 01 Turnov
Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století, v kopuli o průměru 6 metrů se ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Slouží potřebám astronomického kroužku, po předchozí dohodě je využívána třídami turnovských škol k doplňkové výuce. Akce pro veřejnost (pozorovací večery, přednášky) jsou oznámovány v místních sdělovacích prostředcích. Adresa je adresou sídla Střediska pro volný čas dětí a mládeže, které zastřešuje činnost astronomického kroužku, vlastní hvězdárna stojí na Vrchhůře (jihovýchodní část Turnova, poblíž silnice E442).
geografická poloha
15° 9′ 46″ | 50° 34′ 45″ | 316 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.
geografická poloha
17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
geografická poloha
16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.
Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
geografická poloha
17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
U Vodárny 56, 39181 Veselí nad Lužnicí
tel. 381 581 293 | lhejna@volny.cz
tel. 381 581 293 | lhejna@volny.cz
Soukromá pozorovatelna ve Veselí nad Lužnicí je tvořena dřevěným pavilonem s odsuvnou střechou. Dokončena byla na jaře 2002, v srpnu téhož roku ji poničila povodeň, do provozu byla opět uvedena v květnu 2004. Hvězdárna je vybavena dvěma refraktory pro pozorování Slunce (120/1000 na sluneční fotosféru, 80/400 pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H_alfa). Oba jsou vybaveny CCD kamerami, které lze podle potřeby zaměnit za klasické fotografické komory. K dispozici je také několik přenosných dalekohledů. Vybavení pozorovatelny je využíváno zejména pro sledování různých projevů sluneční aktivity a příležitostná pozorování vybraných objektů sluneční soustavy a vzdáleného vesmíru. Pro veřejnost je pozorovatelna přístupná po předběžné dohodě prakticky kdykoliv.
geografická poloha
14° 42′ 30″ | 49° 11′ 6″ | 409 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Benátky 32, 698 01 Veselí nad Moravou
tel. 518 322 614 | http://www.hvezdarna-veseli.cz | post1@hvezdarna-veseli.cz
tel. 518 322 614 | http://www.hvezdarna-veseli.cz | post1@hvezdarna-veseli.cz
Hvězdárna ve Veselí nad Moravou (otevřena 1960) je příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Jako kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd pořádá odborné přednášky i pozorováním noční oblohy. Návštěvníci mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje schmidt-cassegrainem 355/3556, který je umístěn v hlavní kopuli hvězdárny, přes cassegrain 150/2250 a refraktor 110/1100 v malých odsuvných kopulích na nádvoří hvězdárny. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
geografická poloha
17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Astronomický kroužek ve Vlašimi vznikl roku 1953, o pět let později se začalo s výstavbou hvězdárny (ot. 1961). Tu nyní provozuje Vlašimská astronomická společnost, která poskytuje astronomické informace i poradenství a podporuje spolkovou činnost. Velký ohlas mají mezioborové semináře "O mezních otázkách", pořádané od roku 1986. Od dubna do září je hvězdárna otevřena pravidelně každý pátek (květen až srpen od 21.00 h., duben, září ve 20.00). Jiné dny v týdnu a v ostatních měsících roku lze hvězdárnu navštívit jen po předchozí telefonické dohodě. V kopuli je jako hlavním přístrojem newton 300/1580, doplněný refraktorem 150/2250. K dispozici je několik menších přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se také provádí jednoduché radioastronomické pozorování Slunce. Na pozemku před hvězdárnou jsou kovové polární sluneční hodiny s větrnou korouhví.
geografická poloha
14° 53′ 41″ | 49° 41′ 31″ | 431 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jabloňová 231, 755 11 Vsetín
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz
Hvězdárna Vsetín byla otevřena v roce 1950 z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti. V roce 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Na hvězdárně jsou pořádány přednášky a besedy nejen pro veřejnost, ale především pro základní a střední školy z východní části Zlínského kraje. Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy refraktorem 200/3000 s hledáčkem 120/2800. Pro některá odborná pozorování je k dispozici i reflektor typu newton 150/1200 se CCD kamerou. Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.
geografická poloha
17° 59′ 47″ | 49° 20′ 39″ | 389 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.
geografická poloha
17° 1′ 3″ | 49° 17′ 2″ | 254 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Space Research Centre, Polish Academy of Sciences, Solar Physics Division, ul. Kopernika 11, 51-622 Wrocław
tel. 48 (071) 348 32 38 | http://www.cbk.pan.wroc.pl
tel. 48 (071) 348 32 38 | http://www.cbk.pan.wroc.pl
Odborné pracoviště Polské akademie věd zaměřené na výzkum Slunce (jeho základy sahají až na počátek 19. století) ve Wroclavi spolupracuje na řadě mezinárodních projektů, vč. kosmických družic. Na stejném místě sídlí Astronomický institut (http://www.astro.uni.wroc.pl/) místní univerzity. V areálu je hvězdárna vybavená refraktorem 203/2880 (zkonstruovaným roku 1882 legendární firmou Alvan Clark&Sons ze Spojených států amerických), koronografem a zařízením pro měření průchodu hvězd místním poledníkem. Hvězdárna je v pracovní dny otevřena i pro veřejnost (doporučujeme ověřit). Institut také provozuje hvězdárnu v Białkowie (viz samostatný odkaz).
geografická poloha
17° 0′ 33″ | 51° 6′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.