Výzkumníci v Brně připravují let žab do vesmíru a chtějí recyklovat moč
Let žab do vesmíru pomůže s imunitou kosmonautů. Recyklování moči zase se zaléváním rostlin. Jak tyto dva výzkumy souvisí s Brnem? To prozradí další díl seriálu Svedu vědu, jejímž průvodcem je herec a moderátor Tomáš Matonoha.
„V minulém díle jsme se dozvěděli, že o 98 procentech hmoty ve vesmíru víme prd. Ale hlavu vzhůru. Něco přece jen lidstvo dokázalo. 1957 pes Laika ve vesmíru, 1961 Gagarin, 1969 američtí kluci na Měsíci… ale to ještě nikdo netušil, co na to odpoví Brno v roce 2021. V brněnské firmě SAB Aerospace začali připravovat přísně tajný projekt s pracovním názvem „Žabí kosmonauti“,“ vítá Tomáš Matonoha v druhém díle nevědeckého seriálu o brněnské vědě. A hned ze střechy Hvězdárny a planetária Brno také „přelétá“ do nedalekého Králova Pole, kde sídlí progresivní firma, která v jihomoravské metropoli funguje teprve sedm let. Za tu dobu však jejich práce dobyla několikrát vesmír na nejvyšší úrovni. A nehodlá se v tomto raketově rychlém průmyslu zastavit.
Dokonce díky jejich vynálezu se vesmír otevřel i menším vědeckým projektů, které dosud na nákladné vystřelení neměly peníze. Takzvaný dispenzer – rozptylovač totiž dokáže vynést na oběžnou dráhu až 16 družic a dokonce až 96 nanosatelitů. Tím se výrazně sníží nejen cena za vynesení, ale se také zkrátí čekací lhůty.
Tajný projekt
Ale zpět k žabím kosmonautům. „Je to děsně tajný projekt. Ale něco málo říct můžu: jde o imunitu. Protože ve vesmíru imunita nefunguje a kosmonauti, když onemocní, mají problémy, kvůli kterým se musí okamžitě dopravit zpět na Zemi. My se proto budeme snažit získat odpověď na tento problém vyzrát,“ popisuje ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun.
Podle něj si výzkumníci vybrali žáby hned z několika důvodů „Žáby jsou lidem možná více podobné, než se může na první pohled zdát. Například máme velmi podobný proces vývinu kmenových buněk a tak i imunita funguje příbuzně. Tento experiment má také samozřejmě i praktickou výhodu – do vesmíru vystřelíme v hodně vylepšeném akváriu pulce a vrátí se nám už hotové žáby,“ vysvětluje Petr Kapoun.
Tomáše Matonohu zajímá i další výzkum, který se za zdmi budovy v Technologickém parku odehrává. Recyklace moči. „Snažíme se vymyslet způsob jak ji recyklovat tak, aby se dala využít například na zalévání rostlin a jednou se z ní stala i voda pitná,“ odtajňuje mladý vizionář.
Další díl seriálu Svedu vědu vám také nabídne pohled do výroby kosmických zařízení od jejího počátku. Populární herec nahlédne do projekční a konstruktérské kanceláře ale i do strojovny, která má za úkol udržet ve výrobní hale absolutně čistý vzduch. Aby se do ní mohl populární herec podívat, musí ve svém obleku a lakovaných botách překonat osmimetrový výstup po žebříku.
Žádný prach
„Ve výrobní hale o rozloze tisíc metrů čtverečních musíme udržovat stálou teplotu 21 stupňů s 50 procentní vlhkostí vzduchu. Díky strojnímu zařízení jsme také schopni třikrát za minutu vyměnit vzduch v celé místnosti. Díky tomu uvnitř nenajdete absolutně žádný prach,“ poukázal Petr Kapoun.
V této hale vznikal i samotný dispenser, který byl loni v září poprvé nasazen na evropskou raketu Vega. Do vesmíru se i díky tomuto zařízení dostalo najednou 53 malých družic, které byly do svých určených poloh rozmístěny hodinu a 45 minut po startu.
Je vyrobený ze speciálních sendvičových panelů z uhlíku a hliníku, které firma vyvinula a pro vesmírný let také jej velmi náročně certifikovala. „Přestože konstrukce měří čtyři metry a váží pouze 252 kilogramů, unese až tunu a půl nákladu. Takže mravenec. Unese šestkrát víc, než sám váží,“ popisuje Kapoun.
Před Tomášem Matonohou pak odtajňuje i další projekt, který jim právě vzniká za zády. Prototyp kontejneru na kameru sondy Plato. Ta do vesmíru poletí v roce 2026. Za cíl bude mít hledání planet mimo naši Sluneční soustavu. 1,5 milionu kilometrů, které chce lidstvo urazit proto, aby našlo život ve vesmíru.
A jakou hypotézu by progresivní ředitel chtěl za svůj život potvrdit? „Cestování v čase. Pokud pochopíme vesmír a černé díry, tak to opravdu dokážeme. A pokud by to přeci jen nakonec nešlo, tak věřím, že bude možné se alespoň teleportovat z místa na místo,“ předpovídá dvaatřicetiletý muž, kterému se splnil již nejeden sen.
O seriálu Svedu vědu
V uplynulých měsících pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno vznikly první tři díly nevědeckého seriálu o vědě v Brně. Přestože start seriálu se dotýká zejména pravých hvězd ve vesmíru, v dalších dílech se štáb podíval i do jiných sfér. Díky vědcům z bohunického centra CEITEC je totiž lidstvo na prahu vymýcení genetické formy leukémie. Hvězdárna a planetárium ve spolupráci s Tomášem Matonohou chtějí odhalovat pravdu o brněnské vědě i v dalších měsících.