Vědci

Svedu vědu

Vědci

Účast na pilotním ročníku „Svedu vědu“ přislíbila patnáctka vynikajících vědců působících v Jihomoravském kraji. Jejich jména naleznete v níže uvedeném přehledu (pokud je již známo, tak i včetně názvu příspěvku a krátké anotace).

 

prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně > Agronomická fakulta > Ústav chemie a biochemie / Vysoké učení technické v Brně > Středoevropský technologický institut > výzkumná skupina Chytré nanonástroje

UV-otisk-prstu jako nástroj pro určení původu vzorku
Chemické změny ve vzorku vyvolané UV zářením jsou unikátní pro jeho složení a mohou nám pomoci nejen v jeho identifikaci, charakterizaci a kvantitativním stanovení, ale také v rozpoznání porušení technologického postupu nebo dokonce falšování. Hlavními oblastmi uplatnění této nové metody je především potravinářství, analýza životního prostředí nebo farmakologie, ale na základě předběžných výsledků potenciálně také klinická analýza a detekce návykových látek.

 

doc. Dr. Ing. Jan Černocký, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně > BUT Speech@FIT

Dolování informací z řeči v brněnském řečovém údolí
Řeč je to, co nás odlišuje od zvířat. Řeč nás provází od kolébky až do rakve. Řečí lze vyznat lásku, ale také zmanipulovat masy k vraždění. V řeči se skrývá množství informace. Co nejvíce takové informace se v naší výzkumné skupině BUT Speech@FIT snažíme vydolovat – používáme k tomu velká data, matematické techniky zpracování signálů a strojového učení a masivní výpočetní prostředky. Spousta aplikací je již na trhu, ale „řečaři“ stále nemohou odejít do důchodu – stačí změnit přenosový kanál nebo jazyk a nefunguje nic. Pokusím se zábavnou formou představit, co zajímavého děláme ve výzkumu a jak se výsledky snažíme dostat do praxe.

 

RNDr. Aleš Daňhel, Ph.D.

Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Od rtuťové kapky k nanostrukturovaným povrchům a elektroanalýze biopolymerů
Letos uplynulo 60 let od udělení Nobelovy ceny J. Heyrovskému za objev polarografie a od objevu elektrochemické aktivity DNA E. Palečkem touto metodou. Rtuťová kapka, základ polarografie, představuje v některých oblastech elektrochemie doposud nepřekonaný elektrodový materiál. Současný výzkum nanostrukturovaných povrchů však otevírá nové možnosti elektroanalýzy biopolymerů (nukleových kyselin, proteinů aj.), což může vést k vývoji nových detekčních systémů např. pro biomedicínské aplikace.

 

PharmDr. Zuzana Holubcová, Ph.D.

Masarykova univerzita > Lékařská fakulta > Ústav histologie a embryologie / Reprofit International

Jak vzniká nový lidský život aneb cesta z vědecké laboratoře do kliniky a zase zpátky
Život každého z nás začal splynutím spermie a vajíčka.  Nicméně jen ~30 % počatých lidských embryí dá vzniknout úspěšnému těhotenství. V současné době stále více párů vyhledává služby center asistované reprodukce. Navzdory všem úspěchům, kterých za posledních 40 let dosáhla reprodukční medicína, víme o lidské reprodukci stále jen velmi málo. Lepší pochopení základní biologie našich zárodečných buněk, je klíčové nejen pro lepší prevenci, diagnostiku a léčbu poruch plodnosti, ale také pro vývoj nových antikoncepčních metod.

 

RNDr. Mgr. Miroslav Horák, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně > Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií > Ústav jazykových a kulturních studií

UNIDA – Společně za rozvoj Amazonie
Deforestace přispívá ke globální klimatické změně a zániku tradičních znalostních systémů. Za poslední rok bylo zničeno asi 7 900 km2 Amazonie, což je oblast přibližně 5x větší než Londýn. Příčinou je zejména nelegální těžba dřeva. Největší deštný prales světa je také stále ve větší míře devastován masovým turismem. Konsorcium UNIDA, jehož koordinátorem je Mendelova univerzita v Brně, se spolu s 8 zahraničními partnerskými organizacemi hodlá podílet na udržitelném rozvoji Peru, Ekvádoru, Kolumbie a Brazílie.

 

doc. Ing. Jiří Jaroš, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně > Fakulta informačních technologií > Ústav počítačových systémů

Superpočítače v medicíně na míru
Trendem moderní medicíny je aplikace léčiv a chirurgických zákroků upravených na míru konkrétního pacienta. Novinkou v této oblasti je fokusovaný ultrazvuk, který v nízkých intenzitách dokáže stimulovat určité části mozku či zpřesňovat aplikaci léčiv, zatímco při vysokých intenzitách tepelně ničit nádorovou tkáň či zastavovat krvácení. Klíčovou roli v tomto odvětví hrají superpočítače, jejichž úkolem je vytvořit přesné operační plány na základě CT a MR snímků daného pacienta.

 

Ing. Alexandr Knápek, Ph.D.

Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, v. v. i. > oddělení Speciální technologie > skupina Elektronová litografie

Elektrony: velký pomocník v malém světě
Letos tomu bude 95 let, co se narodil zakladatel elektronové mikroskopie a dlouholetý ředitel Ústavu přístrojové techniky Československé akademie věd, prof. Armin Delong. S jeho osobou je úzce spjat vývoj elektronových mikroskopů a později také vývoj prvního elektronového litografu pro tehdejší východní blok. Současný výzkum a vývoj ve světě pokročilých nanotechnologií si bez těchto přístrojů, které ke své funkci používají právě svazek volných elektronů, již nedovedeme představit. V rámci přednášky bude představen výzkum kompozitních zdrojů elektronového svazku, které pro své fungování využívají jev studené autoemise elektronů.

 

doc. RNDr. Barbora Kozlíková, Ph.D.

Masarykova univerzita > Fakulta informatiky > Katedra vizuální informatiky

Vizualizace – vzrušující cesta k prozkoumání dat
Vizuální vnímání je mocným nástrojem, díky němuž jsme schopni porozumět i často velmi složitým procesům a sdělit myšlenku nejen úzkému okruhu specialistů, ale i širokému publiku. V našem výzkumu se zaměřujeme na návrh nových vizualizačních metod a naším primárním cílem je umožnit uživatelům nahlédnout do podstaty dat a jejich vzájemných vztahů. Na tuto cestu vás ve své přednášce zavedu.

 

doc. RNDr. Libor Mrňa, Ph.D.

Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, v. v. i. > oddělení Koherentní optika > skupina Laserové technologie

Jak nám slouží dar přítele „Lasera“ aneb laserové technologie ve výzkumu a praxi
Laser a jeho použití v technické praxi má stále určitý punc výjimečnosti. Díky technologickému pokroku je dnes k dispozici široká nabídka laserů a souvisejících zařízení (s rozumnou cenou) pro řadu strojírenských technologií, jako je například laserové svařování nebo dělení. Vlastnictví potřebného vybavení však automaticky neznamená schopnost zvládnutí dané technologie. K tomu je potřebný výzkum příkladně v oblasti materiálové, senzorové, optické a dalších. Přednáška v krátkosti představuje možnosti a směry výzkumu pokročilých laserových technologií rozvíjené na Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

 

doc. Mgr. Kamil Paruch, Ph.D.

Masarykova univerzita > Přírodovědecká fakulta > Ústav chemie

Nové organické sloučeniny s cílenou biologickou aktivitou
Nízkomolekulární organické sloučeniny tvoří majoritní část klinicky používaných i nově vyvíjených léčiv. Jednu z nejdynamičtějších (a nejkompetitivnějších) oblastí farmaceutického výzkumu představuje vývoj inhibitorů terapeuticky relevantních proteinových kináz – identifikace dostatečně selektivních sloučenin představuje pro moderní medicinální chemii značnou výzvu. Naše laboratoř v nedávné době vyvinula nové účinné a vysoce selektivní inhibitory vybraných proteinových kináz, které by mohly být terapeuticky použitelné v moderní protinádorové léčbě. Další oblastí našeho zájmu je identifikace inhibitorů dosud poměrně málo probádaných strukturně-specifických nukleáz, které se podílejí na opravě poškození DNA. Tento výzkum probíhá ve spolupráci s inovativní farmaceutickou firmou Artios (Cambridge, UK).

 

Ing. Filip Plešinger, Ph.D.

Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, v. v. i. > oddělení Medicínské signály

Algoritmus pro Váš rytmus
Přednáška ukáže zákulisí návrhu algoritmů, které umí odhalit poruchy srdeční činnosti. Dále ukáže, jak strojové učení pomůže tam, kde již nestačí schopnosti lidského mozku. A také jak vypadá analýza patologií v reálném čase s pomocí umělé inteligence.

 

Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.

Masarykova univerzita > Středoevropský technologický institut > výzkumná skupina Strukturní virologie / Masarykova univerzita > Přírodovědecká fakulta > Ústav fyziky kondenzovaných látek

Viry nachlazení pod drobnohledem
Enteroviry patří mezi nejčastější původce lidských onemocnění od nachlazení až po encefalitidu a dětskou obrnu. Pomocí kryo-elektronové mikroskopie a počítačových simulací studujeme strukturu enterovirů a mechanismy, pomocí kterých infikují buňky. Popis interakcí enterovirů s buněčnými receptory a odhalený mechanismus uvolňování enterovirového genomu může umožnit vývoj nových protivirových léčiv. Poznání struktury je základem pro racionální vývoj inhibitorů, které blokují enterovirovou infekci.

 

doc. Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D.

Masarykova univerzita > Ekonomicko-správní fakulta > Katedra veřejné ekonomie + Institut pro udržitelnost a cirkularitu

Odpady a obce – Kam kráčíme?
Zákaz skládkování komunálního odpadu se rychle blíží. Všichni původci odpadů včetně obcí tedy musí myslet na to, jak odpady více využívat a jak efektivně hospodařit. Skládkování je totiž v předepsané hierarchii nakládání s odpady tou poslední a ekologicky nejméně příznivou variantou, jak s odpady naložit. Ti, kdo již nyní myslí nejen na třídění, ale také na následnou recyklaci a využití odpadu, budou na změnu dobře připraveni. S tím úzce souvisí koncept oběhového hospodářství.

 

doc. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D. / Mgr. Mikoláš Jurda, Ph.D.

LAMORFA, Laboratoř morfologie a forenzní antropologie / Masarykova univerzita > Přírodovědecká fakulta > Ústav antropologie

Forenzní antropologie ve světle 3D technologií
Forenzní antropologie je odvětví antropologie, které uplatňuje vědecké poznatky o biologii člověka v kriminalistice při identifikaci osob a stop biologické povahy. V krátkém exposé představíme, jak naše pracoviště přispívá k rozvoji forenzně-antropologických metod s použitím moderních trojrozměrných technologií s počítačovou podporou. Představeno bude hodnocení kosterních nálezů pomocí virtuální reality, určení totožnosti pomocí trojrozměrného záznamu obličeje, využití metod počítačové grafiky a 3D tisku při rekonstrukci podoby obličeje podle lebky a mnoho dalších.

 

doc. Mgr. Norbert Werner, Ph.D.

Masarykova univerzita > Přírodovědecká fakulta > Ústav teoretické fyziky a astrofyziky / MTA-ELTE Lendület Hot Universe Research Group, Budapešť, Maďarsko

Energetická obloha nad Brnem
Věděli jste, že i z Brna se pozorují kupy galaxií, srážky neutronových hvězd a obří černé díry, ukrývající se v jádrech galaxií? Vidíme je díky energetickému rentgenovému a gama záření, které emitují ty nejžhavější místa a nejenergetičtější procesy ve vesmíru. Jelikož je však toto záření absorbováno zemskou atmosférou, pozoruje se energetická obloha pomocí velkých vesmírných dalekohledů. Na přednášce se dozvíte i o vývoji budoucích rentgenových observatoří, o evropské misi Athena, ale i o inovativních nano-satelitech, jejichž schopnosti se rok od roku zlepšují.