 |
Korunní 2, 120 00 Praha
http://www.arcig.cz
http://www.arcig.cz
Pražské Arcibiskupské gymnázium na rohu Korunní ulice a náměstí Míru bylo otevřeno v říjnu 1938. Přístup na tamní hvězdárnu s menším dalekohledem byl již od počátku velmi omezený, kopule, dnes bez dalekohledu, je na střeše dodnes viditelná.
geografická poloha
14° 26′ 17″ | 50° 4′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Pod hvězdárnou 768, 182 00 Praha - Ďáblice
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz
Hvězdárnu vybudoval astronomický kroužek, jenž v Ďáblicích založil Zdeněk Corn (1921-2003); odborným poradcem byl dr. Hubert Slouka 1903-1973). Do provozu byla uvedena 3. listopadu 1956, roku 1960 byla budova dostavěna do dnešní podoby, v roce 1969 byla instituce připojena ke Štefánikově hvězdárně. V západní kopuli je na německé paralaktické montáži refraktor 190/3000 (optika Reinfelder-Hertel) s reflektorem typu newton 300/1500 (z pozůstalosti selenografa Mgr. Fischera), k němuž je připojen koronograf o průměru objektivu 100 mm. Ve východní kopuli je refraktor 150/2380 (konstrukce Gajdušek) a reflektor 400/7200 mm s montáží typu coude (konst. Rolčík). Původní otevírací doba pro veřejnost, pondělky a čtvrtky večer, byla postupně rozšířena o nedělní odpoledne a o pořady pro školní výpravy.
geografická poloha
14° 28′ 36″ | 50° 8′ 27″ | 325 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz | planetarium@planetarium.cz
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz | planetarium@planetarium.cz
Největší středisko Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy sídlí v budově postavené v letech 1958 až 1960 podle návrhu profesora J. Frágnera na okraji Královské obory, zvané Stromovka (činnost oficiálně zahájilo 20. listopadu 1960 v rámci dnes již neexistujícího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka). Jeho základem je kulová kopule o průměru 23,5 metru, pod kterou bylo nejdříve instalováno projekční planetárium GP-II firmy Carl Zeiss Jena (1955-1988), od roku 1991 nahrazené strojem Zeiss Cosmorama (jediné v České republice), doplněným od roku 1996 novým automatizovaným řízením a dalšími projektory, vč. laserové aparatury. Planetárium má kapacitu 210 diváků, jeho klenba sahá až 15 metrů vysoko a s celkovou plochou 843 metrů čtverečních představuje největší projekční plochu v České republice; tvoří je jemně děrované hliníkové plechy nastříkané bílou barvou.
Původní kinosál byl roku 2002 rekonstruován na sál Starvid (94 míst), ve kterém je od roku 2005 projekční systém Digistar 3. V rozsáhlém foyer planetária je stálá výstava astronomie a kosmonautiky vč. automatizovaného malého planetária ZKP-1 (původně v Plzni, rok výroby před 1957) s unikátní projekční kopulí o průměru 7 metrů. Součástí expozice je i starý přístroj projekčního planetária GP-II.
Planetárium Praha je otevřeno denně kromě pátků. Dopoledne slouží zejména školním výpravám, odpoledne, večer a o víkendech veřejnosti.
Původní kinosál byl roku 2002 rekonstruován na sál Starvid (94 míst), ve kterém je od roku 2005 projekční systém Digistar 3. V rozsáhlém foyer planetária je stálá výstava astronomie a kosmonautiky vč. automatizovaného malého planetária ZKP-1 (původně v Plzni, rok výroby před 1957) s unikátní projekční kopulí o průměru 7 metrů. Součástí expozice je i starý přístroj projekčního planetária GP-II.
Planetárium Praha je otevřeno denně kromě pátků. Dopoledne slouží zejména školním výpravám, odpoledne, večer a o víkendech veřejnosti.
geografická poloha
14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Nejstarší ze tří středisek příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, které bylo (nejen) z prostředků magistrátu hlavního města vybudováno péčí České astronomické společnosti – na místě obecního domku číslo 205 v petřínských sadech u Hladové zdi (nejdříve jako "Lidová hvězdárna Štefánikova", od roku 1979 jako součást zastřešující organizace). Pro členy České astronomické společnosti byla hvězdárna otevřena již 24. června 1928, pro veřejnost 4. května 1929. Tehdy měla jen tzv. "východní" kopuli (původně hradební věž), další byly přistavěny v roce 1930.
Za druhé světové války byla pod podlahami hvězdárny ukryta část československého vojenského archívu, na jejím sklonku byla značně poškozena bombardováním. Do současné podoby se podařilo hvězdárnu dostavět v letech 1971 až 1976.
Název "Štefánikova" nesla do okupace, poté v letech 1945 až 1950, krátce po roce 1968 a od roku 1990 až do současnosti.
Největším přístrojem (1967) je v tzv. západní kopuli (5 m) reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V "hlavní" kopuli o průměru 8 metrů je na pilíři vysokém 15 metrů (z toho 7,5 m ve skále) od roku 1930 instalován dalekohled, jenž vyrobila v letech 1905 až 1907 firma Zeiss na zakázku pro vídeňského selenografa barona Rudolfa Königa (1832-1901, kráter na Měsíci). Přístroj byl z jeho pozůstalosti zakoupen roku 1929 (110 000 Kčs), přičemž čtvrtinu nákladů pokryl dar prezidenta T. G. Masaryka. Na původní montáži jsou nyní čtyři refraktory: 200/3000 pro pozorování sluneční fotosféry; 180/3430 mm pro noční pozorování; hledáček 60/400 mm a od roku 1957 i sluneční koronograf 160/2900. Celková váha dalekohledu je 5,5 tuny(!), z toho polovina připadá na protizávaží...
V pilíři tohoto dalekohledu jsou poněkud kuriózně umístěny urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha (1881-1941) a Karla Anděla (1884-1948). Druhý jmenovaný byl významným českým selenografem, autorem díla Mappa Selenographica (1926). Jakkoli tato mapa (průměr 60 cm) vyšla jenom v malém nákladu, byla natolik kvalitní, že se Mezinárodní astronomická unie rozhodla ještě za autorova života pojmenovat jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce Andělovým jménem (průměr 35 km, nedaleko přistála v roce 1972 posádka Apolla 16). Karel Anděl také pracoval na velmi rozsáhlém měsíčním atlase, bohužel nedokončil jej a o osmi (z celkově třinácti) dochovaných tiskových podkladech není nic známo.
Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK – reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Zejména pro odborná pozorování zde slouží "Hledač komet" - refraktor firmy Zeiss 200/1370, dále refraktor 110/1130 a fotokomora Aero-Xenar 100/325.
Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace). Od roku 1978 stojí před hvězdárnou sluneční hodiny (dílo akademického sochaře P. Vilímka podle návrhu O. Hlada) a od roku 1994 také socha Milana Rastislava Štefánika (dílo sochaře B. Kafky). Viz též samostatné odkazy.
Štefánikova hvězdárna je otevřena pro veřejnost denně kromě pondělí jak pro denní, tak i noční pozorování; dopolední provoz je věnován zejména školním výpravám.
Od roku 1973 je společným pracovištěm Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Hvězdárny a planetária České Budějovice také "Koperníkova kopule" na vrcholu Kleť, která je vybavena refraktorem 300/4500.
Za druhé světové války byla pod podlahami hvězdárny ukryta část československého vojenského archívu, na jejím sklonku byla značně poškozena bombardováním. Do současné podoby se podařilo hvězdárnu dostavět v letech 1971 až 1976.
Název "Štefánikova" nesla do okupace, poté v letech 1945 až 1950, krátce po roce 1968 a od roku 1990 až do současnosti.
Největším přístrojem (1967) je v tzv. západní kopuli (5 m) reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V "hlavní" kopuli o průměru 8 metrů je na pilíři vysokém 15 metrů (z toho 7,5 m ve skále) od roku 1930 instalován dalekohled, jenž vyrobila v letech 1905 až 1907 firma Zeiss na zakázku pro vídeňského selenografa barona Rudolfa Königa (1832-1901, kráter na Měsíci). Přístroj byl z jeho pozůstalosti zakoupen roku 1929 (110 000 Kčs), přičemž čtvrtinu nákladů pokryl dar prezidenta T. G. Masaryka. Na původní montáži jsou nyní čtyři refraktory: 200/3000 pro pozorování sluneční fotosféry; 180/3430 mm pro noční pozorování; hledáček 60/400 mm a od roku 1957 i sluneční koronograf 160/2900. Celková váha dalekohledu je 5,5 tuny(!), z toho polovina připadá na protizávaží...
V pilíři tohoto dalekohledu jsou poněkud kuriózně umístěny urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha (1881-1941) a Karla Anděla (1884-1948). Druhý jmenovaný byl významným českým selenografem, autorem díla Mappa Selenographica (1926). Jakkoli tato mapa (průměr 60 cm) vyšla jenom v malém nákladu, byla natolik kvalitní, že se Mezinárodní astronomická unie rozhodla ještě za autorova života pojmenovat jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce Andělovým jménem (průměr 35 km, nedaleko přistála v roce 1972 posádka Apolla 16). Karel Anděl také pracoval na velmi rozsáhlém měsíčním atlase, bohužel nedokončil jej a o osmi (z celkově třinácti) dochovaných tiskových podkladech není nic známo.
Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK – reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Zejména pro odborná pozorování zde slouží "Hledač komet" - refraktor firmy Zeiss 200/1370, dále refraktor 110/1130 a fotokomora Aero-Xenar 100/325.
Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace). Od roku 1978 stojí před hvězdárnou sluneční hodiny (dílo akademického sochaře P. Vilímka podle návrhu O. Hlada) a od roku 1994 také socha Milana Rastislava Štefánika (dílo sochaře B. Kafky). Viz též samostatné odkazy.
Štefánikova hvězdárna je otevřena pro veřejnost denně kromě pondělí jak pro denní, tak i noční pozorování; dopolední provoz je věnován zejména školním výpravám.
Od roku 1973 je společným pracovištěm Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Hvězdárny a planetária České Budějovice také "Koperníkova kopule" na vrcholu Kleť, která je vybavena refraktorem 300/4500.
geografická poloha
14° 23′ 53″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí
Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.
geografická poloha
14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Petřín 205, 118 46 Praha
Před budovou Štefánikovy hvězdárny na Petříně stojí socha československého politika a také astronoma Milana Rastislava Štefánika (1880 - 1919) od akademického sochaře B. Kafky. Generál francouzské armády, letec, diplomat a spoluzakladatel československého státu vystudoval na Univerzitě Karlově astronomii, díky kontaktům s francouzskými astronomy Camille Flammarionem a Julesem Janssenem začal spolupracovat s hvězdárnou v Meudonu, odkud podnikl několik expedic za úplným zatměním Slunce, pomáhal vybudovat pozorovatelnu na tichomořském ostrově Tahiti a alpském Mount Blanku (šestkrát vystoupal na vrchol). Za první světové války vstoupil do francouzské armády (průzkumný letec), organizoval československé legie, a stal se spoluzakladatelem samostatného Československa. Tragicky zemřel při letecké nehodě u Bratislavy 4. května 1919.
geografická poloha
14° 23′ 51″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz
http://www.observatory.cz
Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.
geografická poloha
14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zborovská, 150 00 Praha
Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.
geografická poloha
14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.
geografická poloha
17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719
tel. 581 203 719
O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.
geografická poloha
17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Jičínská 247, 742 58 Příbor
tel. 737 311 810, 556 725 029 | http://web.quick.cz/ddmluna
tel. 737 311 810, 556 725 029 | http://web.quick.cz/ddmluna
Hvězdárna v Příboře, kterou provozuje Dům dětí a mládeže LUNA, je umístěna na střeše domu v Jičínské ulici číslo 247 (otev. 1953). Vybavena je dvěma většími dalekohledy (refraktor 150/1500 a reflektor 240/2200).
Hvězdárna je v současnosti (listopad 2006) z technických důvodů uzavřena. Pozorování oblohy na předem dohodnutém místě (s přenosným dalekohledem Celestron newton C8-NGT) lze dohodnout telefonicky. Akce se uskuteční, je-li zaplaceno vstupné nejméně za pět osob.
Hvězdárna je v současnosti (listopad 2006) z technických důvodů uzavřena. Pozorování oblohy na předem dohodnutém místě (s přenosným dalekohledem Celestron newton C8-NGT) lze dohodnout telefonicky. Akce se uskuteční, je-li zaplaceno vstupné nejméně za pět osob.
geografická poloha
18° 8′ 21″ | 49° 38′ 28″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Náměstí Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram - Březové Hory
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz
Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historického Ševčinského dolu zaraženého v roce 1813 na místě středověké šachty ze 16. století. Součástí geologických expozic je výstava vltavínů. Pro geology, amatéry i profesionály muzeum nabízí v areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr minerálů z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.
Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.
Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.
geografická poloha
13° 59′ 16″ | 49° 40′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Radebergu, provozovaná několika nadšenými amatéry, disponuje řadou astronomických dalekohledů. Pozorování večerní oblohy pravidelně v pátek po setmění.
geografická poloha
13° 55′ 4″ | 51° 7′ 1″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Auf den Ebenbergen 10a, D-01445, Radebeul, Germany
tel. 49 (0) 351 8 38 19 06 | http://www.sternwarte-radebeul.de | mail@sternwarte-radebeul.de
tel. 49 (0) 351 8 38 19 06 | http://www.sternwarte-radebeul.de | mail@sternwarte-radebeul.de
Hvězdárna a planetárium Radebeulu nabízí jak odpolední pozorování Slunce, tak podvečení oblohy, stejně jako pořady ve středně velikém planetáriu (typ ZKP-2 Skymaster, průměr projekční kopule 8 m, 66 míst). K dispozici je řada astronomických dalekohledů (coude 150/2250, maksutov-newton 356/1600, heliostat a dokonce i radioteleskop).
geografická poloha
13° 39′ 1″ | 51° 6′ 12″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Rokycanech, kterou naleznete na severním okraji města nad
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
geografická poloha
13° 36′ 9″ | 49° 45′ 6″ | 400 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Husova 34, 512 63 Rovensko pod Troskami
kafka.v@worldonline.cz
kafka.v@worldonline.cz
Soukromá hvězdárna v Rovensku pod Troskami (v provozu od roku 1993) je řešena jako nástavba na rodinném domku s kopulí o průměru 305 cm. Instalován je zde refraktor 135/1602, reflektor Dobson 254/1200, menší dalekohledy na pozorování sluneční fotosféry a chromosféry. Slouží majiteli k realizaci koníčku a návštěvníkům k prohlídce oblohy. Návštěvy pouze po předchozí dohodě. Pevnou otvírací dobu nelze stanovit. Vstupné se nevybírá.
geografická poloha
15° 15′ 25″ | 50° 32′ 2″ | 303 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
K Hvězdárně 719, 542 33 Rtyně v Podkrkonoší
tel. 499 787 384 | http://www.volny.cz/hvezdarna-rtyne | modr1@volny.cz
tel. 499 787 384 | http://www.volny.cz/hvezdarna-rtyne | modr1@volny.cz
Hvězdárna (otev. 1980) je soukromé zařízení východně od Rtyně v Podkrkonoší (mezi kopci a lesy na území zvaném Zeda), které slouží k fotografování a pozorování hvězdných objektů. Pod kopulí o průměru 8 metrů je umístěno několik dalekohledů, které jsou upevněny na paralaktické montáží s průměrem os 300 mm. Pro fotografování slouží hlavní dalekohled typu newton 820/4300 (jeden z největších astronomických přístrojů v České republice). Dalším zrcadlovým dalekohledem je cassegrain 500/10000, jako pointer slouží achromatický refraktor 240/3860. Hvězdárna se také využívá ke zkoušení nově vyráběných optických přístrojů z dílny Jiřího Drbohlava. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.
Soukromá firma Jiřího Drbohlava se zabývá zakázkovou výrobou různých astronomických dalekohledů o průměru až 60 cm (event. větším), vč. montáže. Z její dílny pochází např. reflektor 610/2550 instalovaný na Astronomickém ústavu Akademie věd Slovenské republiky na Skalnatém plese.
Soukromá firma Jiřího Drbohlava se zabývá zakázkovou výrobou různých astronomických dalekohledů o průměru až 60 cm (event. větším), vč. montáže. Z její dílny pochází např. reflektor 610/2550 instalovaný na Astronomickém ústavu Akademie věd Slovenské republiky na Skalnatém plese.
geografická poloha
16° 5′ 46″ | 50° 30′ 31″ | 530 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz
Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.
geografická poloha
14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz
Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.
geografická poloha
14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.
Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.
geografická poloha
14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.