ÚVODNÍ SLOVO
Věčné otisky kol supící historie, podivuhodné zahrady rozkvétající přírody,
technické pomníky umu šikovných rukou, zastávky dalekého rozhledu a
nenápadné odlesky míst, kde ulpěly drobné střípky hvězdného prachu. K
nalezení těchto zákoutí nepotřebujete žádný šestý smysl. To všechno lze
snadno zahlédnout, připojí-li se k vám průvodce, jenž zvýrazní prostor,
změní perspektivu, zaoblí čas a poskytne pastvu pro vaše oči i mysl.
Máte-li zájem o astronomii, rádi se touláte, chcete být účastníky tisíciletí
civilizačního vývoje, mohl by vám dobře posloužit seznam uvedený právě na
těchto stránkách. Jedná se totiž o přehled hvězdáren, které můžete
navštívit, míst, kam v minulých staletích dopadly meteority, muzeí, kde je
lze obdivovat, křehkých slunečních hodin, co připomínají pomíjivost našeho
bytí, komplikovaných soukolí důmyslných orlojů, pamětních desek výjimečných
astronomů a jako jemného koření všech dalších, neméně důležitých zajímavostí
či kuriozit.
Tento seznam však není úplný, natožpak dokonalý. Na mapě České republiky
zůstává celá řada šedých i vyloženě bílých míst, v přiloženém soupisu jsou
bezesporu chyby, neúmyslné mystifikace a skutečné nesmysly. Autoři proto
uvítají jakékoli opravy, doplňky, náměty i zkušenosti. Teprve pak bude mít
tento průvodce smysl, teprve pak se vymaníte ze zemské přitažlivosti a
teprve pak se s ním úspěšně odrazíte na cestu mezi hvězdy.
V mapě jsou vyznačeny všechny hvězdárny a planetária zřízená krajskými či
obecními úřady, soukromé pozorovatelny (pokud k tomu majitelé dali souhlas),
zaniklé observatoře, výjimečné sluneční hodiny, místa pádů meteoritů,
pamětní desky, vysoké školy, na kterých lze studovat astronomii,
muzea, kde se můžete setkat s meteority či vltavíny, orloje a
další, astronomické zajímavosti (spojené s pevným stanovištěm).
U každého záznamu je uvedeno oficiální jméno (má-li nějaké), adresa,
případné www stránky, telefonní spojení, e-mail a zeměpisná poloha (s
maximální dostupnou přesností). Následuje stručný popis daného místa.
V případě astronomických přístrojů jsou vyjmenovány ty nejdůležitější,
uveden je typ optické konstrukce a v lomeném tvaru základní parametry objektivu
- průměr a jeho ohnisková vzdálenost v milimetrech (jsou-li tyto údaje známy).
V případě planetárií je vypsán typ projekčního stroje, průměr kopule a počet míst.
Autoři uvítají jakékoli doplňky či opravy tohoto katalogu. Svůj názor jim
můžete zaslat přímo a nebo využít diskuze pod každým záznamem. Na toto místo
můžete také připsat své dojmy z návštěvy, ať už budou kladné či záporné.
× zavřít
TIRÁŽ
Astronomickou mapu České republiky sestavuje Jiří Dušek (www rozhraní vytvořil Pavel Karas) za spolupráce
celé řady jednotlivců i institucí. Základní informace poskytli pracovníci
jednotlivých hvězdáren – pokud se tak nestalo, čerpal autor z veřejně
přístupných zdrojů. Na soupisu slovenských institucích spolupracovala Zuzana
Kaňuchová, na polských Michal Szozda. Přehled výjimečných slunečních
hodin laskavě poskytl Miroslav Brož. Seznam míst, kam v minulosti dopadly
meteority, byl vytvořen pomocí databáze Meteoritical Bulletin a publikace
"Meteority a jejich výskyt v Československu" od Karla Tučka, za spolupráce
s Jakubem Halodou a Pavlem Gabzdylem.
Historické zastávky konzultoval Zdislav Šíma a Pavel Najser, inspirace
byla čerpána ze seznamu českých hvězdáren Historické sekce České astronomické
společnosti, Janem Mánkem, publikace Štěpána Kováře "Místa astronomické
vzdělanosti 1918-1945", seriálu "Zeměměřické památky v ČR" z časopisu
Zeměměřič (2004-2006), novin "Dissertatio cum Nuncio Sidereo III", které vycházely
u příležitosti 26. kongresu Mezinárodní astronomické unie, a dalších
materiálů. Základní přehled o Evropské bolidové síti laskavě poskytl Pavel Spurný.
Informace k jednotlivým záznamům (např. Mnichovo Hradiště, Kroměříž apod.) poskytli
další jednotlivci i instituce. Bohužel, není je možné jmenovat všechny.
Astronomická mapa České republiky vzniká jako projekt Sdružení hvězdáren a planetárií za přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
× zavřít
LEGENDA:
Z zajímavost H hvězdárna
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Karlova 4, 110 00 Praha
Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).
Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.
Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.
Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
|
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.
|