Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
P. O. Box 75, Nordic Park, Seifertova 33, 750 02 Přerov
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/

V Přerově sídlí soukromá firma ATC, Astro Telescope Company, a. s., která se zabývá výrobou a prodejem astronomické techniky, nejen dalekohledů vhodných pro amatéry, nýbrž i speciální optikou.

geografická poloha 17° 27′ 2″ | 49° 27′ 46″ | 223 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz

Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.

geografická poloha 17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz

Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.

geografická poloha 17° 1′ 3″ | 49° 17′ 2″ | 254 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz

Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.

geografická poloha 17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Těšice

15. července 1878 ve 13 hodin 45 minut se na částečně zamračené obloze objevil zářící mrak, ze kterého za nápadného rachotu vypadl černý, na dotek teplý kámen. Nalezen byl zemědělci pracujícími na poli u Těšic, severovýchodně od Vyškova. Meteorit původně vážil 29 kg, očití svědci si však ulámali řadu kousků "na památku". Z obavy před dalším znehodnocením byl uložen v blízkém ovčíně, později u starosty obce a nakonec v místní kapličce.

Během srpnových žní téhož roku byly poblíž místa pádu objeveny další meteority o úhrnné hmotnosti 0,6 kg. Hlavní kamenný meteorit (chondrit) se nakonec dostal do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni, jeho drobné úlomky jsou v Moravském zemském muzeu v Brně a Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 9′ 19″ | 49° 19′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 771 27 Olomouc

Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.

geografická poloha 17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov

Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).

geografická poloha 17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek Moravská Třebová, Zámecké náměstí, 571 01 Moravská Třebová

Na nádvoří gotického zámku v Moravské Třebové je svislý pískovcový sloupek s patery svislými (severní, východní, spodní a horní jižní, západní)a jedněmi šikmými (rovníkovými) slunečními hodinami z roku 1558 (připomíná řečnický pult). V průběhu 20. století byly hodiny umístěné v místní zámecké zahradě značně poškozeny (využívaly se třeba jako "řečnický pult"), od roku 2004 však tyto výjimečné hodiny stojí zrestaurovány na nádvoří zámku.

geografická poloha 16° 39′ 59″ | 49° 45′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/

Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.

geografická poloha 16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křížkovského 8 , 771 47 Olomouc

Na nádvoří bývalého Proboštského domu (nyní rektorát a filozofická fakulta Univerzity Palackého) v Olomouci na Křížkovského ulici 8 jsou dvoje sluneční hodiny (dopolední a odpolední) z počátku 19. století.

geografická poloha 17° 15′ 34″ | 49° 35′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
798 14 Olšany u Prostějova

Na faře v Olšanech u Prostějova jsou vyznačeny gnómonicky cenné sluneční hodiny z roku 1836. Dnes bohužel poněkud poškozené. Fara samotná byla postavena roku 1715 a najdete ji v těsné blízkosti kostela sv. Jana Křtitele.

geografická poloha 17° 9′ 32″ | 49° 32′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/

Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 785 01 Šternberk

Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.

geografická poloha 17° 18′ 4″ | 49° 43′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Olomouc

V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).

V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.

V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.

geografická poloha 17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.