Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Červená hora

Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Jeseník, Poštovní 115, 790 01 Jeseník
tel. 739 438 211 | http://www.duhajes.cz/20544/hvezdarna/

Hvězdárna provozuje SVČ Duha Jeseník.

Hvězdárna s kopulí o průměru 3,5 metru disponuje následujícími přístroji: cassegrain 300 mm, newton 150 a 100 mm, Somet binar 25x100. V přednáškové místnosti je TV, video, multimediální PC, internet, dataprojektor. Na hvězdárně můžete zhlédnout videozáznam z úplného zatmění Slunce 1999 v Maďarsku, originální záběry tornáda z června 2003 u Šumperka, železný a kamenný meteorit, resp. menší sbírku fosilií dokumentující vývoj života na Zemi (trilobiti, karbonská flora, zub dravého dinosaura, žraločí zuby aj.). Hvězdárna byla otevřena již v roce 1965 (jako součást stanice mladých přírodovědců).

geografická poloha 17° 12′ 24″ | 50° 13′ 44″ | 450 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí 158, 746 01 Opava

V Opavě se narodil Johann Palisa (1848-1925), významný astronom konce 19. století, objevitel řady planetek (mj. blízkozemní 719 Albert) a také pracovník Vídeňské univerzitní observatoře. Vydal se též za zatměním Slunce až na Tahiti. Pamětní deska je umístěna v místě jeho rodného domu na Horním náměstí 158. Po Johannu Palisovi byla pojmenována hvězdárna a planetárium v Ostravě. Stejné jméno nesou i trosky měsíčního kráteru (průměr 30 km) poblíž středu přivrácené strany Měsíce.

geografická poloha 17° 54′ 6″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kylešovice u Opavy

Při těžbě cihlářské hlíny na severním svahu Kylešovického kopce byly 3. července 1925 objeveny čtyři železné meteority o celkové hmotnosti 14 kg. Později k nim přibyli další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Zdá se nepochybné, že se žádný z objevených meteoritů nenacházel na místě původního pádu. Všechny byly nejspíš přineseny na místo pravěkého sídliště ve starší době kamenné. Jeho obyvatelům mohly být nápadné rezavým zabarvením i hmotností a s největší pravděpodobností dlouhou dobu sloužily jako obklady ohniště. Největší exemplář (10,6 kg) je nyní uložen ve Slezském muzeu v Opavě, další v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 54′ 0″ | 49° 58′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 771 27 Olomouc

Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.

geografická poloha 17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město

Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.

Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.

Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.

geografická poloha 17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
tel. 553 684 200 | http://www.fpf.slu.cz

Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí bakalářské studium astrofyziky a doktorandské studium teoretické fyziky a astrofyziky. Absolvent získá základní znalosti fyziky a astrofyziky, významnou součástí studia je zvládnutí základních numerických metod a speciálního softwaru pro počítačové modelování fyzikálních procesů.

geografická poloha 17° 53′ 47″ | 49° 56′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tyršova 1, 746 01 Opava
tel. 553 622 999 | http://www.szmo.cz/

Součástí Slezského zemského muzea v Opavě je přírodovědecká expozice (otevřena v roce 1981) zaměřena na region Slezska a severní Moravy. Vystaven je zde železný meteorit nalezený v nedalekých Kylešovicích, který ve svůj prospěch využíval pravěký člověk.

geografická poloha 17° 54′ 30″ | 49° 56′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámecké náměstí 1, 794 01 Krnov

Na dvoře zámku v Krnově jsou původně hodně zdobené sluneční hodiny z konce 18. století. Vyznačeny jsou ve sgrafitové omítce. Pevnostní městský zámek se dvěma baštami oddělený od města příkopem vznikl v letech 1531-1535. Později vyhořel, byl několikrát přestavován a také probouráván.

geografická poloha 17° 42′ 2″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křížkovského 8 , 771 47 Olomouc

Na nádvoří bývalého Proboštského domu (nyní rektorát a filozofická fakulta Univerzity Palackého) v Olomouci na Křížkovského ulici 8 jsou dvoje sluneční hodiny (dopolední a odpolední) z počátku 19. století.

geografická poloha 17° 15′ 34″ | 49° 35′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/

Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 785 01 Šternberk

Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.

geografická poloha 17° 18′ 4″ | 49° 43′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Opavská 41
tel. 720 283 985 | gallib@tiscali.cz

Otevřena od roku 2013. Ve vybavení je SC305/3050, MC90/1250, chromosférický dalekohled 90/1250, Navigator 1, StellaCam3. Přes den je možné pozorovat detaily na Slunci a sluneční erupce. Návštěva po předchozí domluvě.

geografická poloha 17° 28′ 39″ | 49° 59′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Olomouc

V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).

V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.

V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.

geografická poloha 17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.