Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://1066.wms66.wedos.ws
Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.
geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm
Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.
geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun
V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.
geografická poloha 16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/
Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
http://1066.wms66.wedos.ws
Před Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně jsou čistě provedené sluneční hodiny na krychli s východním, jižním, západním a vodorovným číselníkem.

Kostka z leštěné šedomodré žuly měla původně sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária (konec devadesátých let 20. století), při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny zřejmě přišel dr. Jan Hollan, čáry, nápisy a číslice byly zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek.
geografická poloha 16° 35′ 3″ | 49° 12′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz
Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.
geografická poloha 17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel. 541 211 214 | http://monoceros.muni.cz
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (zal. 1919) nabízí studium astrofyziky na bakalářské, magisterské i doktorandské úrovni. V centru pozornosti je zejména výzkum horkých hvězd a hvězdných systémů s horkými složkami, speciálně pak fyziky hvězdných atmosfér horkých hvězd, hvězdného větru hnaného zářením, chemicky pekuliárních hvězd a proměnných hvězd, včetně metodologie zpracování a interpretace pozorovacího materiálu všeho druhu. Pod Katedru teoretické fyziky a astrofyziky pak spadá i astronomická pozorovatelna na Kraví hoře (v centru Brna) vybavená reflektorem o průměru objektivu 60 centimetrů (viz samostatný odkaz).
geografická poloha 16° 35′ 49″ | 49° 12′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko
Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov
Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).
geografická poloha 17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 3, 616 00 Brno
http://www.physics.muni.cz/mb
Pozorovatelna Masarykovy univerzity byla vybudována spolu s první částí Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v padesátých letech 20. století, dnes je spravována Katedrou teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty (Kotlářská 2, 616 00 Brno). Vybavená je reflektorem 600/2780 (až do vybudování "dvoumetru" v Onřejově se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu), původní fotoelektrický fotometr byl na sklonku 20. století nahrazen výkonnější CCD kamerou. Hlavním pozorovacím programem je fotometrie aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov a supernov. Přístroj využívají jak pracovníci univerzity, tak studenti Přírodovědecké fakulty. Pozorovatelna není běžně přístupná veřejnosti.
geografická poloha 16° 35′ 0″ | 49° 12′ 16″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
radnice
Na rohu radnice na náměstí se nacházejí sluneční hodiny, které pravděpodobně vznikly v roce 1581.
geografická poloha 16° 36′ 40″ | 49° 54′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek Moravská Třebová, Zámecké náměstí, 571 01 Moravská Třebová
Na nádvoří gotického zámku v Moravské Třebové je svislý pískovcový sloupek s patery svislými (severní, východní, spodní a horní jižní, západní)a jedněmi šikmými (rovníkovými) slunečními hodinami z roku 1558 (připomíná řečnický pult). V průběhu 20. století byly hodiny umístěné v místní zámecké zahradě značně poškozeny (využívaly se třeba jako "řečnický pult"), od roku 2004 však tyto výjimečné hodiny stojí zrestaurovány na nádvoří zámku.
geografická poloha 16° 39′ 59″ | 49° 45′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
286 01 Bludov
http://www.bludov.cz/
Na nádvoří zámku v malé obci Bludov (pozdně renesanční trojkřídlá budova, přestavěná počátkem 18. století), nedaleko Šumperku, jsou zachované sluneční hodiny s kalendáriem (systémem křivek, ze kterých se čte datum, resp. v tomto konkrétním případě znamení zvěrokruhu) pravděpodobně z konce 19. století.
geografická poloha 16° 55′ 44″ | 49° 56′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hegerova ul., 572 01 Polička-Horní Předměstí
Na Hegerově ulici v Poličce (v parku Jezerní říše na sídlišti) je kamenná plastika od Jindřicha Pevného (2002), v jejímž tlustém ukazateli je průzor, kterým prosvítá Slunce v pravé poledne, o rovnodennostech a slunovratech.
geografická poloha 16° 16′ 48″ | 49° 43′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
664 31 Lelekovice
Na severním okraji Brna, v Lelekovicích, provozuje soukromou pozorovatelnu Kamil Hornoch. Jeho největším přístrojem je zrcadlový dalekohled typu newton 350/1658 vybavený speciální CCD kamerou. Do pozorovacího programu patří pozorování komet (fotometrie a astrometrie), meteorů (teleskopicky i bez dalekohledu) a proměnných hvězd všech typů. Od roku 2002 se zabývá i hledáním nov v galaxiích M 31 a M 81. Kamil Hornoch patří mezi nejlepší amatérské pozorovatele na světě, za své výsledky obdržel řadu prestižních mezinárodních cen. Tato soukromá pozorovatelna není veřejnosti přístupná.
geografická poloha 16° 34′ 57″ | 49° 17′ 33″ | 345 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.