Astronomická mapa České republiky
Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: ° ′
Najít místa v okruhu města:
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna
Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.
geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Brno
Instantní astronomické noviny (zkr. IAN) vznikly 9. října 1997 na brněnské hvězdárně jako pokračovatel internetových stránek Instantní Bílý trpaslík, zpravodaje společnosti Amatérská prohlídka oblohy.

V pravěku českého internetu představovaly nové médium, kterým chtěl spolek nadšenců seznamovat veřejnost s novinkami z astronomie a kosmonautiky. V IAN jste nalezli kromě novinek, také rozhovory, multimediální překvapení, systém alertů na mobilní telefon (v případě polárních září nebo jiných výjimečných událostí), záznamy přednášek, galerii krásných astronomických snímků a mnohé další informace.

V průběhu let se na stránkách Instantních astronomických novin v průměru pravidelně objevovaly tři stovky článků ročně, které si přečetlo několik tisíc čtenářů nejen z České republiky, ale také ze Slovenska a vůbec jakéhokoli místa, kde se nacházejí česky mluvící astronomičtí nadšenci.

Instantní astronomické noviny zanikly někdy v průběhu roku 2009.
geografická poloha 16° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
675 56 Dukovany
tel. 568 866 359 | http://www.cez.cz
Třicet kilometrů jihovýchodně od Třebíče se nachází Jaderná elektrárna Dukovany (majetek akciové společnosti ČEZ), ve které jsou instalovány čtyři tlakovodní reaktory o výkonu 440 MW. Bohatě zaplněné informační centrum je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).
geografická poloha 16° 8′ 59″ | 49° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz
Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.

Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.
geografická poloha 15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo
tel. 515 282 211 | http://www.volny.cz/znojmuz | znojmuz@znojmuz.cz
V prostorách bývalého minoritského kláštera na ulici Přemyslovců je ve Znojmě od roku 2002 zpřístupněna expozice "Neživá příroda Znojemska". Širšímu okruhu návštěvníků se snaží přiblížit procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let, "kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí. V části expozice je menší výstava vltavínů, které se na Znojemsku nachází především v okolí Kuchařovic a u Suchohrdel. Vedle moravských vltavínů jsou k vidění i tektity z jiných částí světa a také horniny pocházející z mateřského kráteru vltavínů.
geografická poloha 16° 2′ 43″ | 48° 51′ 26″ | 290 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stonařov
Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo 200 až 300 vzácných meteoritů, tzv. achondritů. Událost doprovázel ohnivý kužel na obloze, zvukové efekty a také silná mlha. Jeden meteorit dopadl v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí ve Stonařově. Celkem byla zasažena oblast o průměru asi 8 km, úhrnná hmotnost meteoritů se odhaduje na více než 50 kg, většina z nich ale dosahovala velikosti vlašského ořechu. Největší exempláře (až 6,3 kg) vlastní Muzeum přírodní historie ve Vídni, v českých sbírkách je najdete například v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 15° 34′ 0″ | 49° 17′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vícenice
Náhodně, při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, podařilo se v říjnu 1911 objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha 16° 7′ 52″ | 49° 12′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 5 návštěvníků
 
Zámek 1, 67401 Třebíč 
tel. 568 840 518  | http://www.zmm.cz | muzeum@zamek-trebic.cz
Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v bývalém valdštejnském zámku v severozápadní části města nad levým břehem řeky Jihlavy. Jeho součástí je stálá expozice "Minerály a horniny Třebíčska", která představuje geologické a mineralogické poměry západní Moravy, stejně jako největší sbírku moravských vltavínů v České republice v expozici "Moravské vltavíny", doplněnou o ukázky tektitů z celého světa a skel, která byla s vltavíny často zaměňována (vulkanická skla, čí flugority – skla vznikající při úderu blesku). První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.
geografická poloha 15° 52′ 24″ | 49° 13′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
kostel sv. Jakuba, náměstí Zachariáše z Hradce, 588 56 Telč-Vnitřní Město
Do kamenných opěráků kostela svatého Jakuba na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči je vytesána dvojice svislých slunečních hodin, které se řadí mezi nejstarší na českém území (možná ty úplně nejstarší). Vytvořeny snad byly někdy kolem roku 1450.
geografická poloha 15° 27′ 5″ | 49° 11′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
675 55 Hrotovice
Na průčelí zámku v Hrotovicích nedaleko Třebíče jsou sluneční hodiny s analemou, zhotovené v roce 1994 na místě starších hodin (jejich původní podoba se nedochovala). Hodiny navrhl Jan Hollan.
geografická poloha 16° 3′ 23″ | 49° 6′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí T. G. Masaryka, 589 01 Třešť
Na zrekonstruovaném náměstí T. G. Masaryka (2002) v Třešti najdete jedny z nejvyšších slunečních hodin v Evropě – jejich ručička měří 8,21 metru. Celková plocha hodin dosahuje téměř sedm set metrů čtverečních. Při změně letního času na zimní (a opačně) se ručně mění číslice u hodinových čar. Hodiny zhotovil ateliér Albatros Brno (projekt) a Kovárna Na Vyhlídce Petra Píši (ocelová konstrukce).
geografická poloha 15° 29′ 2″ | 49° 17′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.