Praha

Druhý nejstarší most na území České republiky s délkou 516 metrů a šířkou téměř 10 metrů. Základní kámen byl s astronomickými i astrologickými pohnutkami položen císařem Karlem IV. 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno. V tomto okamžiku byly všechny v té době známé planety (vyjma Marsu) nad pražským horizontem. Saturn byl přitom v konjunkci se Sluncem, což bylo nejšťastnější období roku – jeho astrologicky "neblahý vliv" překrylo působením "nejpříznivějšího" tělesa (Sluncem).

Ve stejné chvíli také bylo souhvězdí Lva (heraldický symbol českého království a astrologický symbol českého krále) v ascendentu - astrologicky nejvýznamnějším bodu. Mars, symbol války, ale také velkých činů, vyšel během obřadu, kromě něj a Měsíce byly všechny planety ve vodních znameních – Raku a Rybách. Symetrické datum navíc odráželo "touhu po absolutní dokonalosti".

Celé průčelí mostu má dodnes dochovanou astrologicko-astronomickou symboliku; je členěno na čtyři sféry, horní je hvězdná, pak sluneční a oblouk tvoří sféru měsíční. Čtvrtá sféra pozemského bytí je pod hranami lomeného oblouku. Hlavním stavitelem mostu byl Petr Parléř (1332?-1399), dokončen byl roku 1402.

geografická poloha 14° 24′ 49″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam

06.04.2009 16:44 | Karel Jedlička

Mám jeden dotaz. Při oslavě 650 výročí založení Karlova mostu v roce 2007 se opravdu připomínala kromě data ještě hodina, 5 hodin 31 minut. Ale hodiny se v té době počítaly od doby západu Slunce. Dne 5. července zapadá Slunce ve 20 hodin 11 minut a připočteme-li 5 hodin 31 minut máme třičtvrtě na dvě v noci. Čili správně by mělo asi být výročí oslaveno po půlnoci a nikoli nad ránem. Ale to by poliotici museli dlouho ponocovat a nemohli se řádně vyspat na plnění svých důležitých úkolů.
Myslím, že pozůsttkem starého počítání času je chození Mikuláše večer po západu Slunce dne 5, prosince na svátek Jitky. A také to má možná vztah ke Štědrému dni, kdy se rozdávají dárky již 24.12. namísto 25.12.na 1. svátek vánoční. To je zase zvykem napřř. ve Velké Británii.