ul. Kopernika 15 i 17

V polské Toruni se roku 1473 narodil snad nejslavnější polský astronom, Mikuláš Koperník (1473-1543). Astronomii a matematiku studoval nejdříve v Krakově, později pak na několika univerzitách v Itálii, kde se navíc zaměřil na církevní právo a medicínu. V roce 1512 se natrvalo přestěhoval zpět do Polska a jako kanovník žil ve Fromborku, malém rybářském městečku u Baltického moře, v němž se staral o klášterní hospodářství a především o malou hvězdárnu. Ve Fromborku (http://www.frombork.art.pl/) je dnes velké Koperníkovo muzeum, planetárium i hvězdárna.

Tamní pozorování, ale především teoretické úvahy, dovedly Koperníka k řadě velmi pozoruhodných názorů. Oproti zažitým dogmatům soudil, že se Země otáčí kolem své osy a tvrdil, že heliocentrická soustava jednodušeji vysvětluje pohyb planet po hvězdné obloze. Rozhodujícím se nakonec stalo rozsáhlé dílo "O obězích nebeských sfér", které bylo vytištěno krátce před Koperníkovou smrtí v roce 1543. Koperník správně uvedl, že se hvězdy nehýbou, nýbrž že Země vykonává hned tři pohyby: otáčí se kolem své osy, obíhá kolem Slunce a vykonává i tzv. precesní pohyb. Dále uvedl, že Země je jednou z planet a že všechny planety obíhají kolem Slunce.

Přestože se tyto závěry považují za zásadní převrat nejen ve vývoji astronomie, ale vědy vůbec, přesnost předpovědi poloh jednotlivých planet na obloze se v Koperníkově teorii příliš nelišila od starší (mylné) Ptolemaiovy. Tento problém se podařilo vyřešit až Johannesi Keplerovi na počátku sedmnáctého století. Koperník se však pravé podstatě věcí přiblížil mnohem více než všichni ostatní. Zatímco Ptolemaius nedokázal nic jiného než předpovídat polohy planet na obloze, Koperník je viděl jako tělesa v prostoru a mohl tedy uvažovat o jejich trojrozměrném uspořádání...

V době svého vzniku nevzbudilo Koperníkovo dílo nijak veliký rozruch. "O obězích nebeských sfér" bylo věnováno tehdejšímu papeži Pavlovi III. a heliocentrický systém byl prezentován pouze jako matematická hypotéza, která nemá žádnou souvislost se skutečnou podobou vesmíru. Na tzv. index zakázaných knih, které ohrožovaly samu podstatu katolické církve, se spis dostal až v roce 1616 zásluhou Galilea Galileiho, jehož dílo argumentovalo ve prospěch Koperníkových názorů a značně jej tak zpopularizovalo. Na ostudném seznamu pak "Oběhy nebeských sfér" setrvaly až do roku 1835.

geografická poloha 18° 36′ 56″ | 53° 1′ 34″ | mapa Google | mapa Seznam