Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Skalní hrad Sloup, 471 52 Sloup v Čechách
http://www.hradsloup.cz/

Na skále hradu Sloup poblíž Nového Boru jsou namalovány sluneční hodiny z roku 1752, doplněné německým nápisem "Es ziehet die unwiederruflidte zeiht dahin". Jejich autorem je malíř Václav Rincholin. Na skalní plošině ve výšce 35 metrů dále najdete lesík, jeskyně, domy, kostel, zahrady, uličky... Vše většinou z konce 17. a počátku 18. století.

geografická poloha 14° 34′ 51″ | 50° 44′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz

Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.

geografická poloha 17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 771 27 Olomouc

Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.

geografická poloha 17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Jaroměř, 551 01 Jaroměř
http://www.observatory.tk | hvezdarna@yahoo.com

Původní hvězdárna v Jaroměři byla otevřena již v roce 1967. Její součástí se stala nejen dvojice pětimetrových kopulí (v jedné s refraktorem 13 cm), ale také přednášková místnost (pro 60 posluchačů), klubovna či dílna. Kromě toho disponovala několika menšími přístroji, včetně fotografických komor. Bohužel, během požáru v roce 1991, byla prakticky celá hvězdárna zničena. Na počátku 21. století však poblíž původního místa vznikla nová, soukromá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 metry, vybavená dalekohledem typu cassegrain o průměru objektivu 20 cm. Její návštěva je možná pouze po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 54′ 37″ | 50° 21′ 23″ | 276 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz

Italský filozof a astronom Giordano Bruno (1548-1604) se ztotožnil s dílem Mikuláše Koperníka a přes odpor katolické církve veřejně hlásal, že Země ani Slunce není středem vesmíru a že existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které mohou být také obydlené. Za protikřesťanské a rouhačské myšlenky byl nakonec upálen na římském náměstí Campo de´fiori. Giordano Bruno pobýval v roce 1588 půl roku na dvoře císaře Rudolfa II. Konkrétní místo jeho pobytu není známo, jeho návštěvu tak připomíná malá pamětní plaketa na pražském planetáriu ve Stromovce.

Je však pravda, že v místech, kde se nachází dnešní planetárium, od nepaměti stával zájezdní hostinec s konírnou... Je tudíž velmi pravděpodobné, že tudy Giordano Bruno alespoň prošel.

geografická poloha 14° 25′ 39″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ostravská 67, 737 01 Český Těšín
http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin

Hvězdárna (otevřena roku 1960) se nachází v areálu Těšínského divadla, provozovatelem je Kulturní a společenské středisko v Českém Těšíně. Členové zdejšího astronomického klubu pořádají každý měsíc pro veřejnost sledování zajímavých objektů noční oblohy. Hlavním přístrojem v kopuli je zrcadlový dalekohled typu newton 500/3000. Součástí nabídky jsou přednášky s astronomickou tematikou, exkurze a besedy pro školy. O akcích hvězdárny je veřejnost informována ve zpravodaji kulturního střediska. Instituce nemá stanoveny žádné otevírací hodiny a její činnost závisí na volném čase členů, jejich nadšení a ochotě.

geografická poloha 18° 36′ 45″ | 49° 44′ 46″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
17. listopadu 2, 110 00 Praha
tel. 251 093 111 | http://www.upm.cz | info@upm.cz

Součástí sbírky Umělecko průmyslového muzea je celá řada stolních slunečních hodin (např. Jan a Antonín Engelbrechtové), astronomických i měřících přístrojů z doby rudolfinské (např. práce Erasma Habermela).

geografická poloha 14° 25′ 1″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, 169 00 Praha

V místech dnešního Gymnázia Jana Keplera stával domům po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, ve kterém krátce pobýval jak Tycho Brahe, tak Johannes Kepler. Dům byl zbořen v polovině 17. století, avšak jeho existenci potvrdily archeologické vykopávky počátkem 20. století. Dnes zde stojí sousoší obou astronomů (Brahe drží v ruce sextant, Kepler svitek listin) od J. Vajce a V. Pýchy vztyčené v roce 1984. Podrobněji o obou astronomech v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 23′ 17″ | 50° 5′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz

Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.

Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).

geografická poloha 14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.