Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz
Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.
Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.
Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.
Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.
Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.
geografická poloha
13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž, Pilařova 1, 767 01 Kroměříž
V Kroměříži na bývalé piaristické koleji (dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského) jsou malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718. Obsahují latinský nápis "Z Marie se rodí tento řád", s nesprávně uvedeným chronogramem MDCCXIII=1713.
geografická poloha
17° 23′ 26″ | 49° 17′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna v Rokycanech, kterou naleznete na severním okraji města nad
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
nemocnicí, je jediným funkčním zařízením svého typu nejen v bývalém
okrese Rokycany, ale i v celém regionu Plzeňsko. Vznikla v roce 1947,
"nová budova" byla dokončena roku 1960, v letech 1992 až 1996 prošla
významnou rekonstrukcí a v roce 2011 získala druhou kopuli. Hvězdárna je
přístupná od pondělí do čtvrtka dopoledne, pro veřejnost nabízí
pravidelné večerní pozorovací čtvrtky, skupiny zájemců však mohou po
dohodě přijít prakticky kdykoli. Dále jsou zde pořádány přednášky pro
veřejnost, doplňková výuka pro školy, astronomické kroužky, víkendové
semináře, apod. O prázdninách se pravidelně konají celostátní akce Kurz
broušení zrcadel a Dovolená s dalekohledem. Hvězdárna v Rokycanech se v rámci svých přístrojových možností věnuje odborným pozorováním v oblasti zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. V kopuli o průměru 5,5 metru je umístěn původní dalekohled coude 150/2250. Největší přístroj - PlaneWave CDK-20 AstroGraph 508/3454 mm pracuje v nové kopuli (4,2m). K
dispozici je i řada menších dalekohledů.
geografická poloha
13° 36′ 9″ | 49° 45′ 6″ | 400 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz
Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.
geografická poloha
17° 1′ 3″ | 49° 17′ 2″ | 254 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Masarykovo nám. 100, 688 01 Uherský Brod
V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční orloj (vznik 1715) upoutá pozornost pohyblivou figurkou Černého Janka a Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází. Nivnický orloj v Muzeu Jana Amose Komenského naopak dokládá dovednost lidových kutilů (1922). Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Součástí je několik časových ciferníků, vč. kalendářní desky. Na orloji jsou vyřezávané figurky, představujících anděly strážné, kteří bijí do zvonků zvonkohry.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.
Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.
geografická poloha
17° 38′ 51″ | 49° 1′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
U starého hřbitova, 110 00 Praha
Na Starém židovském hřbitově je v podobě pětibokého náhrobního kamene (nápis v hebrejštině, židovská hvězda a symbol jména – husa) hrob Davida Ganse (1541-1613), významné postavy rudolfínské Prahy. Byl žákem Rabbiho Löwa a zabýval se nejen historií, ale také matematikou a astronomií. Gans je autorem několika učebnic, popsal pozorovatelnu a přístroje Tychona Brahe instalované toho času v Benátkách nad Jizerou.
geografická poloha
14° 24′ 59″ | 50° 5′ 23″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Vinohradská 153, 130 00 Praha
Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.
Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).
Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".
Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).
Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".
geografická poloha
14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Přimda
Na Přimdě (745 m n. m.), mezi hraničním přechodem Rozvadov a městečkem Bor, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
12° 41′ 0″ | 49° 40′ 0″ | 745 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Janáčkovy sady, 741 01 Nový Jičín
V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 otevřena malá hvězdárna. Zanikla koncem osmdesátých let 20. století, její existenci připomíná kopule na střeše obytného domu.
geografická poloha
18° 0′ 39″ | 49° 35′ 23″ | 320 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hradec Králové
Planetární stezku v měřítku 1:1 000 000 000 postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Začíná u hvězdárny, v délce 6,5 km vede krajinou Nového Hradce Králové, Zámečku, Roudničky a Kluků, končí u lesního hřbitova. Na každé zastávce najdete model planety a informační tabuli. Vyznačena je i planetka Ceres, stejně jako poloha jádra komety Halley.
geografická poloha
15° 50′ 21″ | 50° 10′ 40″ | 278 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.