Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha
Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.
geografická poloha
14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Květov, část Vůsí, osada Červená II, 399 01 Milevsko
Na románském kostele sv. Bartoloměje v osadě Červená II nedaleko obce Vůsí u Květova na Milevsku najdete sluneční hodiny, s latinským nápisem s chronogramem (1828) "Zbudoval Josef, aby tyč zde označovala hodinu (když zapadá) i v noci, když klesá Slunce a je rovna temnotám". Kostel byl do těchto míst převezen ze zaniklé obce Červená nad Vltavou v roce 1960 při napuštění Orlické přehradní nádrže.
geografická poloha
14° 14′ 27″ | 49° 24′ 5″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Lidické náměstí, 400 01 Ústí nad Labem
Na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem najdete sluneční hodiny kombinované s fontánou s číselníkem na šikmé ploše. Postaveny byly v roce 1965 (P. Příhoda, S. Hanzík), rozsáhle rekonstruovány v roce 2005. Fontána je nyní v noci nasvícená a tvoří dominantu centra krajského města.
geografická poloha
14° 2′ 13″ | 50° 39′ 37″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719
tel. 581 203 719
O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.
geografická poloha
17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.
K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).
Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.
geografická poloha
16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
zámek Jičín, Valdštejnovo náměstí, 506 01 Jičín
Na jičínské rezidenci pobýval v roce 1630 po tři týdny Johannes Kepler, tehdy soukromý astrolog Albrechta z Valdštejna (1583-1634). Zřejmě se jednalo o jeho poslední návštěvu Čech, téhož roku totiž slavný astronom zemřel v německém Řeznu. V Jičíně se také narodil Gustav Gruss (1854-1922), významný český astronom, který stál od roku 1892 v čele Astronomického ústavu při Karlově Univerzitě. Zasloužil se zejména o rozvoj studia proměnných hvězd a jejich pozorování u nás, napsal populární knížku "Z říše hvězd". Naproti místnímu gymnáziu (ul. Jiráskova 11) mu byla odhalena pamětní deska.
geografická poloha
15° 21′ 8″ | 50° 26′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Náměstí Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram - Březové Hory
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz
Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historického Ševčinského dolu zaraženého v roce 1813 na místě středověké šachty ze 16. století. Součástí geologických expozic je výstava vltavínů. Pro geology, amatéry i profesionály muzeum nabízí v areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr minerálů z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.
Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.
Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.
geografická poloha
13° 59′ 16″ | 49° 40′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz
Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.
Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.
Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.
geografická poloha
14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Olomouc
V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).
V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.
V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.
V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.
V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.
geografická poloha
17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Ondřejov 244, 251 62 Ondřejov
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/
Geodetická observatoř Pecný je pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Její provoz byl v těsné blízkosti Astronomického ústavu v Ondřejově na vrcholu Pecný (546 m n. m.) zahájen v roce 1957. Dnes je geodetickou stanicí včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Na observatoři se provádí zejména nepřetržité sledování sítě GPS, změn vertikální složky tíhového zrychlení, taktéž je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země. Součástí observatoře je i areál Geodetické observatoře Skalka (1 km severovýchodně Pecný).
geografická poloha
14° 47′ 13″ | 49° 54′ 51″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.