Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Michalská, 110 00 Praha

V kostele sv. Michala Archanděla nedaleko Staroměstského náměstí působil od roku 1406 jako farář a kazatel Křišťan z Prachatic (1360?-1439), vůdčí osobnost astronomie a matematiky na Univerzitě Karlově (čtyřikrát zvolen rektorem), který je autorem několika spisů o používání astrolábu "De composicione astrolabii" a "De utilitate (usu) astrolabii" dochované v mnoha opisech v evropských knihovnách. Sepsal též "Algorismus prosaycus" o aritmetice a "Computus cyrometricalis" o měření času a "Lékařské knihy" o léčení ran a lécích, o pouštění krve, s herbářem a poznatky z astronomie a astrologie. Mezi jeho žáky patřil Jan Hus, za nějž roku 1415 osobně intervenoval v Kostnici. Nakonec byl sám zajat a propuštěn jen na přímluvu císaře Zikmunda.

geografická poloha 14° 25′ 13″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Josefská 8, 118 01 Praha
http://www.augustiniani.cz

V pražském kostelu sv. Tomáše na Josefské ulici je pochován Jakub Kurz ze Senftenavy (1554-1594), císařský místokancléř dvora Rudolfa II. I když se proslavil především jako politik, byl vzdělán i v přírodních vědách, stal se prostředníkem mezi císařem a učenci, kteří se v Praze tehdy soustředili, a navrhoval vlastní astronomické přístroje. Po předčasné smrti se v jeho domě na čas usídlil Tycho Brahe (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 24′ 20″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lesnická 7, 150 00 Praha

Jeden z nejznámějších fyziků 20. století vyučoval v roce 1910 a 1911 jako profesor teoretické fyziky na pražské německé univerzitě. Albert Einstein (1879-1955) bydlel na Smíchově v Lesnické ulici 7 (snad ve čtvrtém patře s výhledem na Vltavu), v domě moderního secesního stylu.

Einsteinův pobyt v Praze připomíná několik dalších pamětních desek (např. Dům u Jednorožce na Staroměstském náměstí nebo na Viniční 7). Viz samostatné odkazy.

geografická poloha 14° 24′ 31″ | 50° 4′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Letiště Praha-Kbely, Mladoboleslavská 2, 197 00 Praha
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/

Letecké muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu vojenského letiště Praha-Kbely, dnes jej spravuje Historický ústav Armády České republiky. S množstvím exponátů sice patří mezi největší sbírky tohoto druhu v Evropě, ovšem kosmonautika je zde více než opomíjena. Až na pár drobných ukázek věnovaných letu Vladimíra Remka v roce 1978 do vesmíru (kosmická strava, model Sojuzu, několik fotografií) jsou veškeré české úspěchy dokonale ignorovány.

geografická poloha 14° 31′ 19″ | 50° 7′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Loretánská 1, 118 00 Praha

Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).

geografická poloha 14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Albertov 6, 128 43 Praha 2
tel. 221 951 490 | http://www.natur.cuni.cz/~mmuzeum

Inventář Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy čítá více než 22 tisíc položek, z nichž je kolem dvou tisíc vystaveno ve dvou sálech ve vitrínách; rozměrnější vzorky v prosklených skříních. Kromě systematické sbírky je součástí muzea kolekce syntetických krystalů a menší sbírka tektitů (převážně vltavínů), čítající 272 položek. Součástí je i tzv. studentská sbírka sloužící k demonstraci minerálů při výuce mineralogie. Muzeum je po dohodě přístupné pro veřejnost.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 4′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha

Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí

Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.

geografická poloha 14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1
tel. 224 497 111 | http://www.nm.cz | nm@nm.cz

V pěti sálech mineralogicko-petrologické expozice je vystaveno více než 10 tisíc ukázek nerostů, broušených drahých kamenů, hornin, meteoritů a tektitů. Často jde o zcela unikátní vědecké exponáty, uložené v původních vitrínách z doby výstavby muzea. Součástí je světově významná sbírka meteoritů a tektitů, moldavitů, vltavínů a systematická sbírka hornin. Nepřehlédnutelné jsou dva čedičové sloupy z Panské skály u Kamenického Šenova a modely velkých železných meteoritů, které byly nalezeny na našem území (Loket, Broumov).

Astronomickou symboliku má i sama budova Národního muzea postavená v letech 1885 až 1890 (za tehdejší 2 miliony zlatých). Na jejích vnějších zdech jsou totiž v podobě pamětních desek zapsána jména významných přírodovědců, kteří v Praze působili za vlády císaře říše Římské a českého krále Rudolfa II. (1552-1612). Směrem na Václavské náměstí je to Křišťan z Prachatic, Rudolf II., Jiří Agricola a Tadeáš Hájek z Hájku, do Mezibranské ulice Tycho Brahe, Martin Bacháček, Jan Jessenius, Johanes Kepler a Jan Marek Marci. Z Legererovy ulice jsou patrní Josef Stepling, Jan Tesánek, Christian Doppler. Kromě toho jsou na budově další astronomické odkazy – okřídlené sluneční hodiny, globus, postava bohyně Uránie...

Budova Národního muzea nikdy neprošla zásadní rekonstrukcí, na její fasádě se podepsal nejen čas, ale i boje na sklonku druhé světové války, stejně jako sovětská vojska za okupace v srpnu 1968. Je tudíž ve velmi špatném stavu.

geografická poloha 14° 25′ 50″ | 50° 4′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kostelní 42, 170 78 Praha
tel. 220 399 200 | http://www.ntm.cz | info@ntm.cz

Ve sbírkách Národního technického muzea je celá řada astronomických unikátů, především dva z pěti dochovaných sextanů z počátku 17. století – Habermelův a Bürgiho (s druhým pravděpodobně pozoroval sám Johannes Kepler).

Joost Bürgi (1552-1632) a především pak Erasmus Habermel (?1538-1606) patřili mezi nejvýznamnější konstruktéry přelomu 16. a 17. století. Druhý z nich pracoval v Praze nejen jako dvorní konstruktér císaře Rudolfa II., ale také pro další významné osobnosti, např. pro Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách třináct Habermelových přístrojů, např. sextant, sluneční hodiny, rýsovací a měřické pomůcky.

Kromě vynikající kolekce slunečních hodin vlastní muzeum i kabinetní orloj od Engelberta Seigeho z konce 18. století. Budova a všechny expozice muzea nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, znovuotevření je naplánováno na polovinu roku 2008.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vinohradská 153, 130 00 Praha

Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.

Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).

Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".

geografická poloha 14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 7, 110 00 Praha

Na Ovocném trhu 7 bývaly fyzikální laboratoře, ve kterých pracoval Ernst Mach (1838-1916). Prováděl zde pokusy s rázovými vlnami a elektrickými jiskrami, ověřoval Dopplerův princip. Mach byl v letech 1868-1895 profesorem fyziky na pražské univerzitě (dokonce se stal rektorem), poté odešel do Vídně. Viz též samostatný odkaz v místě jeho rodiště v Brně-Modřicích.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, 169 00 Praha

V místech dnešního Gymnázia Jana Keplera stával domům po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, ve kterém krátce pobýval jak Tycho Brahe, tak Johannes Kepler. Dům byl zbořen v polovině 17. století, avšak jeho existenci potvrdily archeologické vykopávky počátkem 20. století. Dnes zde stojí sousoší obou astronomů (Brahe drží v ruce sextant, Kepler svitek listin) od J. Vajce a V. Pýchy vztyčené v roce 1984. Podrobněji o obou astronomech v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 23′ 17″ | 50° 5′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha

V první polovině 20. století byla v rámci Českého vysokého učení technického zřízena Katedra astronomie, která disponovala několika jednoduchými pozorovatelnami na střeše pražské techniky na Karlově náměstí. Vybaveny byly přístroji nezbytnými pro praktická cvičení studentů ve sférické a praktické astronomii. Katedra byla později zrušena, zbytky pozorovatelen dnes využívají mobilní operátoři.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Thákurova 7, 166 29 Praha
http://www.fsv.cvut.cz

Na střeše Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze se nachází mála pozorovatelna s kopulí. Nejspíš není nijak využívána (alespoň ne k astronomickým účelům).

geografická poloha 14° 23′ 14″ | 50° 6′ 12″ | 257 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha

Nedaleko Staroměstského orloje je v dlažbě Staroměstského náměstí vyznačena poloha pražského poledníku (14° 25´ 17"), který s pomocí mariánského sloupu ukazoval pravé poledne. Jelikož ale lidé později sloup spojovali s porážkou českých stavů na Bílé hoře, byl v roce 1918 fanatickým davem zbořen (stával v sousedství památníku Jana Husa). Český a latinský nápis na mosazné desce prozrazuje, že jde o "Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur."

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Královská obora 233, 170 00 Praha
http://sdruzeni.hvezdarna.cz

Sdružení hvězdáren a planetárií je dobrovolnou organizací českých a slovenských hvězdáren, stejně jako dalších právnických či fyzických osob. Spolupracuje při ochraně obecných i specifických zájmů hvězdáren, podílí se na přípravě předpisů a norem, pomáhá svým členům formou poradenské, expertní a koordinační činnosti, zajišťuje vzájemnou informovanost o věcech společného zájmu, ovlivňuje odborný růst pracovníků hvězdáren a může své členy zastupovat ve sporech týkajících se astronomické činnosti.

Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.

Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.

geografická poloha 14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.