Místa dalekého rozhledu
Mgr. Jiří Dušek, Ph.D.,
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Nejvyšší místo na území města Brna na Kraví hoře rozhodně nenajdete. I když se její vrchol nachází v nadmořské výšce 305 metrů a kopule planetária Hvězdárny – absolutně nejvyššího bodu v okruhu několika kilometrů – ještě o 13 metrů výše, na Žlutém kopci a nebo třeba na kohoutovickém sídlišti pohodlně vystoupáte ještě dál. Přesto všechno je radost z Kraví hory pohledět…
Na rozdíl od jiných vrcholů totiž nebyla nikdy zastavěna a v rozhledu odtud nebrání ani hustší porost. Kraví hora má na severovýchodě výhled na zalesněné vrcholy Drahanské vrchoviny a především pak Moravského krasu. Naopak směrem na jih zdobí panoráma blízká pevnost Špilberk a především roviny Dyjsko-svrateckého úvalu… Nuže tedy, vydejme se na procházku a podívejme se pěkně do dálky. Co všechno uvidíme?
Pohled z cesty nad multimediálním centrem Lávka, nedaleko Gymnázia Matyáše Lercha. Foto Jiří Dušek.
Bezesporu nejlepší výhled z Kraví hory poskytuje vrchol planetária Hvězdárny. Na něj se ale můžete dostat jen ve výjimečných případech, navíc pouze technickou chodbou. Pokud se tedy chcete podívat směrem na západ, musíte si stoupnout k patě planetária, na trávník u plotu zahrádkářské kolonie. Z takového místa si určitě všimnete trojice výškových budov paláce Agrie na Kounicově ulici, po jejichž pravici se rýsuje nápadný komín teplárny v Maloměřicích. Ač to tak na první pohled nevypadá, představuje jednu z nejvyšších staveb na území České republiky. Díky technické chybě byl ale postavený částečně nakřivo, což je však patrné jen z blízka.
Za touto dominantou vpravo vám určitě neunikne vápencový lom Hády s charakteristickou stavbou televizního vysílače. Ten je od Kraví hory vzdušnou čarou vzdálen necelých sedm kilometrů. Lom už je celou řadu roků uzavřený, ale i při pohledu z dálky zůstává zajímavou učebnicí geologie a připomínkou, že Brno kdysi leželo na dně mělkého, teplého moře. Vše vám ostatně velmi podrobně přiblíží tamní naučná stezka.
Pohled směrem na východ, kde zahlédnete komín Maloměřické teplárny a vysílač na dnes již uzavřeném lomu Hády. Foto Jaroslav Luner.
Komín maloměřické teplárny v detailu (5 km). Foto Jaroslav Luner.
Vlevo od paláce Agrie spatříte sídliště Černá Pole i Lesná a za ním na obzoru některé z rodinných domů Babic nad Svitavou (12 km). Za dobré viditelnosti se také podívejte na levý okraj „proužku“ této vesnice přímo v centru Moravského krasu. Kolmo k obzoru je totiž patrný vysílač Kojál. I když má skutečnou výšku 340 metrů, jeho průměr nepřesahuje tři metry, proto se při pohledu z Kraví hory na vzdálenost 26 kilometrů jeví jen jako tenká, tmavá nitka o úhlové výšce ani ne půl stupně. Vězte však, ze se za ní skrývá třetí nejvyšší stavba na území České republiky, ze které se od ledna 1959 televizním signálem pokrývá celá střední i jižní Morava. Technickou zajímavostí je, že vysílač byl do zřízení brněnského studia České televize s Prahou propojen přes jesenický Praděd… Na tak dlouhé trase časté výpadky signálu tamní posádka kompenzovala reprodukovanou hudbou z magnetofonu. Původní stožár byl postaven v letech 1956 až 1958, ten, na který se nyní můžete podívat, je z roku 1986 a bude sloužit i v nadcházejícím století jako zdroj digitálního televizního a rozhlasového signálu.
Babice nad Svitavou (12 km) a především tenká linie vysílače Kojál (26 km) představují jedny z nejvzdálenějších, z Kraví hory snadno pozorovatelných míst. Foto Jaroslav Luner.
Kojál v detailu. Foto Jaroslav Luner.
Špice Farního kostela Narození Panny Marie ve Vranově u Brna. Foto Jaroslav Luner.
Budeme-li pokračovat při prohlídce obzoru dál směrem k severu, můžete vlevo od Babic nad Svitavou spatřit Soběšice (6 km), Útěchov (10 km), Jehnice a Ořešín (8 km). Poslední dvě brněnské čtvrti lze ostatně snadno identifikovat podle charakteristického komínu chemického podniku Lachema v popředí (5 km).
Podíváte-li se z Kraví hory téměř přesně na sever, zahlédnete hrbolek Babího lomu. Na jeho vrcholku (521 m n. m.) se nachází známá rozhledna – ta je však na dálku téměř třinácti kilometrů nerozlišitelná. Ve výhledu dál směrem na severozápad – tedy k Bystrci a přehradě, však brání vilová zástavba a vzrostlé stromy.
Téměř přesně na sever od Kraví hory leží Řečkovice, městská čtvrť Jehnice a Ořešín a za nimi i Babí lom (13 km). Foto Jaroslav Luner.
Detailní pohled na dvojici vysílačů na vrchu Hády. Foto Jaroslav Luner.
Pokud se hodláte kochat výhledem z Kraví hory směrem na jih Brna, musíte se vydat na asfaltovou cestu nad krytým bazénem a letním koupalištěm. Odtud snadno identifikujete Špilberk (1,3 km), za kterým se tyčí dvě věže Petrova (2,3 km), Starou radnici (2,2 km) a nebo některé periferní městské čtvrti, třeba deset kilometrů vzdálené Modřice.
Směrem vpravo od Špilberku jsou za dobré viditelnosti zřetelné Pavlovské vrchy, nesprávně označované jako Pálava. I když se nacházejí 38 kilometrů daleko, snadno rozeznáte oba dominantní vrcholy tohoto vápencového hřbetu s délkou téměř 20 kilometrů, za kterým se již nachází Rakousko. To samozřejmě nezahlédnete. Na levém vrcholu hřbetu Pavlovských vrchů jsou při pohledu triedrem patrné zbytky gotického hradu Děvičky (též Dívčí hrad), naopak na pravém je zřetelný nejvyšší vrchol Děvín (550 m n. m.) s úzkou špicí televizního vysílače. Připomeňme, že jejich okolí patří mezi nejdéle osídlené části české země. Nalezly se zde zbytky tábořišť lovců mamutů, včetně Věstonické Venuše, byl zde kdysi římský tábor a také jedno ze sídel Velkomoravské říše.
Vlevo od této dominanty je k zahlédnutí povlovný, ale nápadný masiv Výhon (18 km) u Židlochovic, na jehož svazích je celá řada vinohradů a především přírodní park s mnoha vzácnými druhy rostlin. Výrazně blíže a tedy i nepřehlédnutelně je za hranou Žlutého kopce patrný vrcholek osmnáctipodlažní budovy Fakultní nemocnice v Bohunicích (3 km), ve které se ukrývá kolem tisícovky lůžek, desítky operačních sálů a ordinací. Každý rok zde přes pět set lékařů mj. uskuteční na 20 tisíc operací všeho druhu.
Panorama Brna od severu až k jihu tak, jak jej nikdy nespatříte. Záběr vznikl z vrcholu velkého planetária Hvězdárny, který není dostupný veřejnosti. Foto Jaroslav Luner.
Špilberk (1,3 km) při pohledu z vrcholu planetária Hvězdárny. Foto Jaroslav Luner.
Pavlovské vrchy na jihozápadě Brna jsou nejlépe pozorovatelné z cesty u koupaliště Kraví hora. Díváme se na ně ze vzdálenosti 38 kilometrů — za horší viditelnosti se ale ztrácejí ve světle pozadí. Foto Jaroslav Luner.
Pavlovské vrchy v detailu — na levém vrcholu vápencového hřbetu jsou patrné zbytky gotického hradu Děvičky (též Dívčí hrad), uprostřed je zřetelný nejvyšší vrchol Děvín (550 m n. m.) s úzkou špicí televizního vysílače. Foto Jaroslav Luner.
Špička Mohyly míru při pohledu z vrcholu planetária Hvězdárny (16 km). Foto Jaroslav Luner.
Vlevo od nemocnice je komín kotelny Vazební věznice Brno (postavena roku 1956), kde pracuje na šest set zaměstnanců starajících se až o sedm set klientů. Naopak vpravo od nemocnice je funkcionalistická budova Masarykova onkologického ústavu (1,2 km) a věž vysílače na Barvičově ulici (700 m), ze kterého dnes České radiokomunikace šíří digitální vysílání televize i rozhlasu. V minulosti se sice tvrdilo, že zde stojí rušička vysílání „protisocialistického“ rozhlasu Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, to ale nebyla nikdy pravda.
Tolik tedy obzor z cesty nad krytým bazénem a koupalištěm. Nejlepší výhled směrem na jihovýchod poskytuje pěšina na vrcholu Kraví hory, z jedné strany ohraničená zahrádkářskou kolonií, ze druhé ulicí Úvoz. Na ni se dostanete buď oklikou od koupaliště a nebo od základní školy se zimním stadionem.
Panorama Brna od jihovýchodu k jihozápadu fotografované z vrcholu velkého planetária Hvězdárny. Foto Jaroslav Luner.
Vysílač rádia Proglas na věži Biskupského gymnázia na vrcholu Žlutého kopce (800 m) při pohledu z vrcholu planetária Hvězdárny. Foto Jaroslav Luner.
Z nejnápadnějších objektů lze upozornit především na sídliště Vinohrady (7 km). Od něj vpravo se nachází hned několik zřetelných komínů: dvojice v továrně Zetor (6,5 km), osamocený komín ve spalovně firmy SAKO (6,5 km) a dvojice komínů teplárny s charakteristickými bílými a červenými vodorovnými pruhy (3 km), ze kterých v zimních měsících unikají nepřehlédnutelná oblaka bílé páry. Ještě víc vpravo, téměř za Petrovem, se podíváte směrem k Mohyle míru (16 km) a k letišti v Tuřanech (10 km), z něhož při troše štěstí uvidíte startovat některé z mála dopravních letadel.
Neméně zajímavý je pohled z Kraví hory na noční Brno. Běžná zástavba zmizí, jako šňůry perel se zviditelní nejrůznější výpadovky i přivaděče, červenou výstrahou se ozdobí všechny výškové budovy v Brně. Modrý nápis na bohunické nemocnici, komín věznice, okna onkologické nemocnice na Žlutém kopci, komíny spalovny i Zetoru, vysílač na Hádech, komín teplárny v Maloměřicích a nebo třeba výškovou budovu Vysokého učení technického v Králově poli identifikujete více než snadno. Nepřehlédnutelné se stanou i nesmyslně zářivé poutače nákupních center — Shopping Parku Avion a Olympia v Modřicích.
Viditelnost vzdálenějších objektů samozřejmě záleží na povětrnostních podmínkách. Někdy je kouřmo a Pavlovské vrchy z Kraví hory nezahlédnete ani tím sebelepším dalekohledem. Tu a tam se také brněnské ulice zakryjí neprostupnou mlhou, Kraví hora pak vyčnívá nad tento proud vodní páry a všichni kolemjdoucí si začnou libovat v úžasných pohledech, které většinou nabízí jen vrcholky těch nejvyšších hor. A když skutečně přeje počasí, lze dohlédnout až k vrcholům Chřib. Padesát kilometrů vzdálené pohoří se však vykreslí jen jako úzký proužek zeleně utopený daleko na hraně jižního obzoru. Prostě, z Kraví hory je pořád na co se dívat.
Ne vždy je Kraví hora místem dalekého rozhledu. Občas se zahalí do mlhy, jindy naopak vyčnívá nad zamlženým Brnem. Foto Pavel Gabzdyl.
