Cihelny v okolí
Mgr. Zuzana Baarová, Muzeum města Brna
Kvalitní hlíny naváté ve čtvrtohorách na svahy Kraví hory a Žlutého kopce využívala v novověku řada cihelen — důvodem byla především velká poptávka po stavebním materiálu související s průmyslovým rozvojem města v 18. a 19. století. K cihelnám patrně vedla cesta ze Starého Brna v trase dnešní ulice Úvoz, ze které se po prokopání Kraví hory a spojením s Konečného náměstím stala důležitá severní výpadovka.
![](images/sloupek_top.gif)
Výřez z mapy I. vojenského (josefského) mapování z let 1764-68, pod Kraví horou (na mapě v levém horním rohu) v té době fungovaly dvě cihelny — v prostoru ulic bratří Čapků a Grohovy, svatotomášská poblíž ulice Úvoz. Zdroj archiv autorky.
![](images/sloupek_bottom.gif)
![](images/sloupek_top.gif)
Výřez z mapy III. vojenského mapování z let 1876-78, na úpatí Kraví hory jsou již patrné tři cihelny, další je zakreslena na Úvoze pod Žlutým kopcem (Fischerova cihelna). Zdroj archiv autorky.
![](images/sloupek_bottom.gif)
Nejstarší cihelna na východním úbočí Kraví hory, označovaná také jako svatotomášská (podle dvora svatého Tomáše v její blízkosti), existovala už v roce 1749. Je dokonce možné, že dodávala cihly i pro výstavbu mohutného bastionového opevnění na Špilberku. Nacházela se přibližně v místech dnešních ulic Grohova, Gorkého a Úvoz.
Na von Scheibenhofově mapě Brna z roku 1815 je kromě této svatotomášské zakreslena i menší cihelna v místech dnešního Konečného náměstí a k těžbě hlíny zřejmě docházelo i při jižním úpatí Kraví hory, v blízkosti dnešního náměstí Míru.
Před polovinou 19. století dosáhly brněnské cihelny průmyslového charakteru. Pod Žlutým kopcem, při Úvozu a na Hlinkách, pracovaly čtyři cihelny s devadesáti dělníky, pod Kraví horou tři cihelny s osmdesáti dělníky, při Velké Nové Ulici (dnešní Lidická) čtyři cihelny s devadesáti dělníky… Těmto číslům odpovídá i situace na plánu Brna z roku 1858, kde vidíme rozsáhlou svatotomášskou cihelnu, rozrůstající se cihelnu na Konečného náměstí (dnes se na jejím místě nachází Základní škola Úvoz a ulice Žižkova) a dále cihelnu v prostoru dnešních ulic bratří Čapků a Grohovy. Všechny zanikly koncem 19. či počátkem 20. století, kdy do těchto míst dospěla výstavba brněnských ulic.
Cihelna při ulici Úvoz, v okolí dnešní Trýbovy ulice, existovala dokonce až do padesátých let 20. století. Kdy cihelna v ulici Úvoz vznikla, v současné době nevíme, je však již zachycena na von Scheibenhofově mapě Brna z roku 1815 a na plánu stabilního katastru z roku 1825, fungovala tedy přibližně 150 let. Roku 1857 zakoupil prosperující cihelnu Valentin Falkensteiner a zisky se spolu se zisky z koloniálního obchodu staly hlavním zdrojem jeho rozsáhlého jmění. Díky archeologickému výzkumu známe i přibližnou konstrukci a podobu zdejší cihlářské pece. Jednalo se pravděpodobně o některou z konstrukčních variant kruhovky s nepřetržitým provozem, velikost vlastní pece se mohla pohybovat kolem 40-50x17 m a obsahovala přes 20 vypalovacích komor. Výrobky této cihelny nesly kolek „FuE“ a číslo 2 v obdélném rámečku.
![](images/sloupek_top.gif)
Fischerova cihelna na ulici Úvoz, v místě dnešní Trýbovy ulice, fotografie pochází z roku 1910. Zdroj archiv autorky.
![](images/sloupek_bottom.gif)
![](images/sloupek_top.gif)
Pohled na Brno z Kraví hory, v popředí je cihelna na Grohově. Snímek vznikl zřejmě na sklonku 19. století. Foto Archiv města Brna.
![](images/sloupek_bottom.gif)
Karel Kuča, Brno — vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Baset, Praha-Brno 2000
P. Holub, D. Merta, A. Zůbek, Cihelna z 19.-20. století v ulici Trýbova v Brně, Archeologia Technica, s. 66-70, Brno 2006