Jeden rok na Kraví hoře
Mgr. Jiří Dušek, Ph.D.,
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
17. února 2003
Setmělá Kraví hora nikdy nespí. Sevřena tisícovkami pouličních lamp, ozdobená nekonečnými šňůrami perel dálničních výbojek, pod náporem reklamních billboardů, nabývá ostrůvek temnoty uprostřed brněnského moře šedivého odstínu. Hvězdné nebe nad Kraví horou je mnohem světlejší než uprostřed šumavských hvozdů nebo beskydských hřebenů. Šedivá obloha umožňuje zahlédnout pouze několik stovek nejjasnějších hvězd, tisíce slabších jsou už celá desetiletí nedostupné. Můžete se procházet nočním parkem, vzít odvahu do hrsti a vydat se na prohlídku zalesněného úbočí nebo cestiček obkličujících zahrádky, ale na černo černou tmu nikdy nenarazíte. Zato však spatříte bezpočet keřů, stromů, domků i domů, načrtávajících své siluety před zářivým panoramatem města na obzoru.
24. února 2003
1. dubna 2003
Kraví hora je voňavá. V dubnu, jakoby na povel explodují tisíce pampelišek, které přilehlé trávníky obarví dožluta a zaplaví okolí sladkou vůní jara, která čaruje lásku. Jenom o pár týdnů později se k nim přidají bílé, modré i světle fialové trsy šeříků, pod jejichž náporem se lámou nedospělé větve mateřských keřů. Zlatý koberec pampelišek mezitím odkvete, ještě předtím ale stihne nasytit vzduch sněhobílými hvězdičkami semínkového chmýří, a louky už odbarví nesmělé hlavičky bílého jetele. Přidají se stromy: květy třešní, myrobalánů, tak hezky označovaných špendlíky, polodivokých jabloní i kaštanů. To vše na zeleném podkladu husté trávy, která je památkou rozlehlých pastvin, pod přísným dohledem stromořadí vznešených topolů východního svahu.
29. dubna 2003
5. května 2003
24. května 2003
6. června 2003
24. června 2003
Svoji daň si vybere i Slunce, stejně jako stovky výletníků, sportovců i náhodných kolemjdoucích. Tráva během léta zežloutne, uschne. Ve vzduchu bývají cítit pečené špekáčky, stejně jako sucho hořícího listí či plevele. Temnotou prohřáté letní noci se tu a tam nese charakteristická vůně marihuany, doprovázená rytmickým tlukotem bubínků, v poslední době střídaným příznivci bojových umění a tai-chi. Prostor Kraví hory se naplní kakofonií z koupaliště, vlhkostí blížící se bouřky i bujarými hosty mnoha okolních hospůdek. Tento ostrůvek uprostřed neklidného brněnského moře pak chutná sladce, jako třešně, kysele jako jablka a špendlíky, nebo trpce jako tak výjimečné kdoule. Stačí si jenom vybrat.
3. července 2003
30. září 2003
Snad nejkrásnější je podzim. Listí stromů se obarví do pestré škály teplých odstínů a vytvoří neuvěřitelné závěje, v nichž je radost se brodit. Na park shlíží desítky létajících dráčků neuvěřitelných konstrukcí, tu a tam lze sledovat startující horkovzdušný balón, při troše štěstí pomíjející ohňostroj. Ranní mlha dá celému zátiší kulisu tajemného příběhu, oranžové Slunce mizící za kopcem a stříbrný kotouč Měsíce povznese celé divadlo do vesmírného prostoru.
5. listopadu 2003
15. prosince 2003
To všechno se schová pod příkrovem sněhu. Někdy zimní nadílka vydrží jenom pár dní, aby se proměnila v nepříjemné bahno. Jindy milosrdně zakryje všechny nešvary a promění kulisy celého divadla ve vánoční pohádku. Pohádku, která se tak krásně rozplyne díky stovkám výskajících dětí, které sjíždějí všechny příkré trávníky, cesty i cestičky na sáňkách, pekáčích i obyčejných igelitových pytlících.
12. ledna 2004
A aby toho nebylo málo. Po celý rok, pokud příliš nefouká vítr, zavoní Kraví hora sladce, s příchutí mírné hořkosti. To o sobě dává znát srdce nedalekého pivovaru Starobrno na Mendlově náměstí. Stačí jen vnímat všemi smysly.
Kraví hora není obyčejná. Je to fenomén.
